Čistírna firmy Energoaqua byla provozována nedbale, řekl v kauze Bečva znalec
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem.
Znalec Barchánek uvedl, že kromě odpadních vod Energoaqua zpracovávala ve své chemické čistírně odpadních vod i vyčerpané galvanické lázně, které podle znalce patří mezi odpady. "Odpady formálně přijmout nesměli," řekl Barchánek. Také obžaloba tvrdí, že pro nakládání s odpady neměla firma potřebná povolení, Havelka i obhajoba to odmítají.
Čistírna společnosti Energoaqua přitom byla podle Barchánka schopna svými technologiemi i tyto odpady vyčistit. "Jestli to byl odpad nebo odpadní voda, pro tu vlastní havárii nehrálo vůbec žádnou roli," uvedl znalec. Za důležité pro otravu řeky považuje, jakým způsobem byla čistírna odpadních vod provozována. "To je zásadní," řekl Barchánek. Připustil však, že osobně v čistírně společnosti Energoaqua nikdy nebyl.
Advokát Jiří Obluk, který zastupuje obžalovanou firmu i jejího ředitele, poukázal na expertní právní stanovisko, které dnes Havelka předložil soudu. Podle obhájce dokazuje, že i kapaliny z galvanických lázní patří mezi odpadní vody. "Ale důležité z toho, co řekl i pan znalec Barchánek, je to, když to poněkud zrelativizuji, že je úplně 'šumák', jestli to byly odpady nebo odpadní vody. Protože postup, který Energoaqua používala k likvidaci těchto, ať už odpadů, nebo odpadních vod, byl správný. A skutečnost, jestli Energoaqua nakládala v uvozovkách neoprávněně s odpadem, nemá na havárii žádný vliv," řekl dnes ČTK ke znaleckému posudku Obluk.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest. Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
Zástupci firmy Energoaqua odmítají, že by se jedovaté látky do řeky dostaly jejím kanálem. Uvádějí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění, a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza.
Hlavní líčení by mělo pokračovat ve čtvrtek 21. září, kdy se soud plánuje zabývat listinnými důkazy. Obhajoba nevyloučila, že v kauze ještě předloží další důkazní návrhy.
reklama
Dále čtěte |
Novela vodního zákona má minimalizovat riziko havárií a zlepšit reakci na ně
Stanice bude měřit kvalitu vody v Bečvě minimálně do konce letošního roku
Vláda posoudí novelu vodního zákona, která reaguje na otravu Bečvy v roce 2020Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Michal Ukropec
14.9.2023 21:16Pavel Hanzl
16.9.2023 07:54 Reaguje na Michal UkropecJak může někdo tvrdit něco takového, když neexistě JEDINÝ důkaz, jediný rozbor z celého kanálu? To je přece křivé obvinění, což je trestný čin. Jediný rozbor až z vyústění a pár dní po havárii spíš dokazuje, že tudy to jít nemohlo (kyanidy byly limitní).
Před soudem mají stát ti, kteří rozbory neodebrali, naprosto obešli Dezu (který je na 99% pachatelem) a ten kdo prohlašoval už den po havárii, že Deza to určitě nebyla (Brabec).
Břetislav Machaček
16.9.2023 16:21 Reaguje na Michal Ukropecmístech. Takže tu byla možnost přehodnotit výsledky vyšetřování,
ale pokud nelze důkazy zmanipulovat a nebo neuznat, tak důkazy
platí a soud se jimi musí řídit bez ohledu na přání vás, či p.
Hanzla. Soud se musí řídit pouze důkazy a znaleckými posudky a
nikoliv přáním někoho, kdo obojí popírá. Je to jako u vraždy,
kdy se soud řídí důkazy a nikoliv averzí k vrahovi. Dodejte
soudu jiné důkazy a posudky, pokud je máte a pokud je nemáte,
tak vyčkejte jako já na rozsudek, ať je jakýkoliv. Nikdo z nás
u toho nebyl a nemáme na to patřičné znalosti, abychom mohli
tvrdit něco jiného. Je to pouhé tláchání amatérů o nevině a
vině podle sympatií k jednotlivým účastníkům soudního řízení.
Michal Ukropec
15.9.2023 05:27 Reaguje na smějící se bestieJiří Kvítek
15.9.2023 07:01Je třeba otevřeně přiznat, že ani nový zákon o odpadech (č.541/2020 Sb.), ani stávající vodní zákon (č.254/2001 Sb.) tuto hranici neošetřují a tak je to trvale předmětem sporů.
A proč je ta hranice důležitá? Každý z těchto zákonů má jiné limity!
To aby bylo každému jasné, kam směřuje aktuální taktika obžaloby...
Pavel Hanzl
16.9.2023 07:45 Reaguje na Jiří KvítekJiří Kvítek
17.9.2023 11:42 Reaguje na Pavel HanzlPlatí obecné pravidlo, že nikdo nesmí znečišťovat životní prostředí nad míru stanovenou zákonem - a to právě stanovují ony limity!
Např. stávající vodní zákon (č.254/2001 Sb.) na to má extra předpis č.445/2021 Sb. (Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech).
Nový zákon o odpadech (č.541/2020 Sb.) na to má předpis č.273/2021 Sb. (Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady).
Pavel Hanzl
16.9.2023 08:00Michal Ukropec
16.9.2023 15:31 Reaguje na Pavel HanzlJiří Kvítek
17.9.2023 11:57 Reaguje na Michal UkropecJenom nevím, proč před soudem nestojí také ta pracovnice vodoprávního úřadu, která zcela zbytečně vylila vzorky od rybářů a způsobila tím stav důkazní nouze.
Možná by tam mělo stát více pracovníků vodoprávních úřadů, protože lze konstatovat:
byly to zejména vodoprávní úřady, které katastrofálně selhaly!
Podíl jednotlivých pracovníků by měl posoudit soud (a možná by se mnozí lidé ještě divili, co všechno by zaznělo v jednacím sále).
Copak nemají za své ostudné selhání žádnou zodpovědnost nebo ani špetku svědomí?
.jpg){kind=link}