Den bez palmového oleje se stal mezinárodním. Díky českým organizacím
„Češi začínají být ochranářskou velmocí a mají být opravdu na co hrdí,“ uvedla Martina Skohoutilová, koordinátorka nově založené nadnárodní koalice. České ekologické organizace a odborníci chránící tropické pralesy i jejich obyvatele z říše zvířat působí napříč světadíly.
V jihovýchodní Asii, kterou zakládání plantáží palmy olejné a problémy s tím související postihly v současné době nejvíce, působí český primatolog Stanislav Lhota, jedna z vůdčích osobností boje proti palmovému oleji, i tým The Kukang Rescue Program chránící outloně váhavé. Tyto noční poloopice jsou podle koordinátora organizace Františka Příbrského jedny z mnoha obětí destrukce pralesů. „Kromě zabavování prodávaných a nelegálně držených outloňů a jejich následné rehabilitace se snažíme zejména osvětou místních lidí přispět k tomu, aby si outloně zdejší ani evropští obyvatelé nepořizovali jako domácí mazlíčky, ale také jim ukazujeme, jaké škody způsobuje celosvětově rostoucí poptávka po palmovém oleji,“ popisuje působení ochranářské organizace František Příbrský.
Více informací o chráněných outloních váhavých v článku Outloň jako domácí mazlíček? Co se za tím skrývá a je to vůbec legální?
Rozšiřování plantáží palem olejných se nyní podle ochránců přírody přesouvá čím dál více z Asie do Afriky. „Stejně jako orangutani tak začínají být poptávkou po palmovém oleji ohrožené i gorily, šimpanzi či třeba pralesní žirafy okapi,“ upozorňuje Martin Mikeš, předseda české organizace Kedjom-Keku, která usiluje o ochranu a obnovu horského deštného lesa v Kamerunu a pro místní obyvatele provozuje tzv. "školy v mlze".
Africká naděje - bambucké máslo
Kromě ní působí na africkém kontinentu ochránce slonů Arthur F. Sniegon a organizace Save-Elephants. „Pronásledujeme pytláky a hledáme způsoby soužití mezi slony a domorodci. Cítíme však, že obrovskou hrozbu pro Afriku představuje také právě palmový olej," vysvětluje Arthur F. Sniegon. V Africe se podle jeho slov ale možná skrývá i naděje - bambucké máslo. To se získává z plodu máslovníku afrického, stromu nabízejícího podle ochránce přírody ekologicky podstatně šetrnější náhradu za palmový olej tam, kde jej v Evropě není možné nahradit evropskými oleji. „Na rozdíl od palmy olejné roste máslovník v suchých polopouštních oblastech, kde je velkým problémem úbytek dřevin. Užitek z případného zvýšení poptávky po bambuckém másle, a tedy sázení stromů máslovníku v těchto oblastech, by pak mohli mít nejen místní lidé, ale i zdejší divoká zvířata - včetně slonů,“ dodává Arthur F. Sniegon.
Masivní výsadba palem olejných neznamená jen ničení pralesů, ale ovlivňuje i místní obyvatele, upozorňuje koalice. „Palmoolejné korporace připravují místní obyvatele o původní, dlouhodobě udržitelnější, zdravější a nezřídka i ekonomičtější způsoby obživy,“ říká Christine Doležalová z analytického centra Glopolis, které právě v těchto dnech organizuje také on-line festival Svět na talíři o globálních souvislostech produkce potravin.
Koalice proti palmovému oleji v zemích mírného pásma prosazuje snižování nadměrné spotřeby olejů a tuků a nahrazení palmového oleje lokálními či alespoň evropskými oleji, jako je například slunečnicový, řepkový, olivový a další. „Někteří lidé se obávají, že když přestaneme dovážet palmový olej, bude u nás ještě více lánů řepky olejky - ty jsou však v ČR zejména proto, že z nich tuzemští olejáři vyrábějí agrodiesel. I tento problém by se měl začít řešit,“ uzavírá David Číp ze Záchranné stanice pro divoká zvířata v Jaroměři.
reklama
Ostravská zoo chystá Den bez palmového oleje
Evropský parlament schválil opatření, které má zamezit prodeji výrobků způsobujících odlesňování
Aktivisté Greenpeace v Nizozemsku blokují nákladní loď, protestují tak proti odlesňování