https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/energeticke-uspory-jsou-evropske-staty-jen-slogan-vyplyva-to-z-dokumentu-uniklych-z-rady-eu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Energetické úspory jsou pro evropské státy jen slogan. Vyplývá to z dokumentů uniklých z Rady EU

15.3.2018 11:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Netěsní to dobře? Nevadí, postavíme další elektrárnu. Ilustrační snímek.
Netěsní to dobře? Nevadí, postavíme další elektrárnu. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nejčistší energie je ta, kterou vůbec nemusíte vyrobit a použít. Na tom se v roce 2016 shodli zástupci Evropské komise, když vytyčili strategii Clean Energy for All Europeans (CEAE). Teď, o dvě léta později, se na základě dokumentů uniklých z jednání Rady EU ukazuje, jak moc vážně to zástupci národních vlád členských zemí mysleli. Nebo spíše nemysleli. Píše o tom EUobserver.
 

Strategie CEAE stavěla na principu, podle kterého je energetická efektivita univerzálně nejlepším zdrojem energie. Proč? „Důraz na energetickou efektivitu odráží fakt nejlevnějšího a nejčistějšího zdroje energie, tedy energie, která nemusí být vyrobena ani využita.“ Že to zní divoce? Pravda, ale svůj hluboký smysl to má. Pokud zaizolujete únik tepla z domů, zajistíte rekuperační systémy, osadíte domácnosti úspornými spotřebiči (doplňte sami libovolný počet opatření na podporu energetické efektivity), výsledkem sice nebude žádná nová energie, ale úspora a vyplývající nadbytek té již vyrobené. V konečném důsledku tak není zapotřebí klást takový důraz na budování nových zdrojů energie, pokud se naučíme lépe hospodařit s tou, kterou už máme.

Slibem ani energetickou efektivitou nezarmoutíš

Zmíněná strategie z roku 2016 byla doplněna navrženými regulacemi a sérií opatření, které jsou momentálně předmětem jednání Evropského parlamentu. A tady se ukázalo, že původní nadšení „z prosazení energetické efektivity jako budoucí priority všech členských zemí“, nějak vyprchalo. Z jednání Rady EU nyní unikl materiál, který jasně zachycuje vlažný postoj národních vlád, když přijde na to nechat si mluvit do vlastní energetické politiky. Zmíněný materiál z jednání se dostal do rukou redaktorů webu EUobserver, kteří se po jeho přečtení nebáli napsat: „Většina členských zemí považuje energetickou efektivitu jen za jakési zvolání, slogan, který hezky zní, ale naplňovat jej ve skutečnosti nehodlají.“ Je to tak vážné?

V podstatě ano. Materiál z Rady EU, který se „zaběhl“ až k novinářům, je vlastně jakýmsi shrnutím výsledků dosavadních jednání členských zemí o energetické efektivitě a její uplatnění v praxi. Z nich plyne, že podstatná většina členských zemí se necítí nějak zvláštně vázána k zavádění opatření energetické efektivity do praxe a že rozhodně nehodlají přikládat oblasti energetické efektivity stejnou důležitost, jako rozvoji vlastní energetické infrastruktury. Což je přesný opak toho, o co strategie CEAE po dvě léta usiluje. Předpokládala, že opatření zlepšující hospodaření s energiemi budou do budoucna mít stejnou prioritu, jako výstavby nových elektráren.

Peníze na prvním místě

Z dokumentu dále plyne, že většina členských zemí zrovna neklade důraz na praktickou demonstraci spojení „energetická efektivita na prvním místě“, ale raději dává přednost pojetí „rozumné náklady na prvním místě“. A v konečném důsledku je z dokumentu zjevné, že pokud by si měly členské země vybrat mezi podporou a rozvojem využívání zemního plynu nebo opatřeními energetické efektivity, rozhodně raději přidají plyn. Těžko tedy říct, jak jednání v Evropském parlamentu může dopadnout. O to, aby se energetická efektivita stala společnou prioritou, a měla případně přednost nad dalšími projekty rozvoje energetické infrastruktury, totiž nikdo slyšet nechce.

Uniklý materiál hezky zachycuje trialog mezi Evropským parlamentem, radou a komisí, společně přešlapujícími na místě. Jednotliví představitelé se tu prezentují jako aktivní podporovatelé energetické efektivity, kterou ale v praxi nehodlají v žádném případě upřednostnit před jiným segmentem energetického průmyslu. Jinými slovy, zateplení starých domů jim přijde jako velmi dobrý nápad, ale nejprve dostaví svá zařízení na spalování zemního plynu (které přispívají ke klimatickým změnám) a pak se možná uvidí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (26)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.3.2018 12:02
Jednoduché. Na úsporách kromě provozovatele nikdo nevydělá. Viz OZE. Na vyprodukování 1GJ bio energie ( MEŘO, biolíh) se spálí 3 až 4 GJ fosilních paliv. Aby se to vyplatilo, vyplácí se z veřejných peněz dotace. Z takto získaných prostředků se vygeneruje zisk, jehož část může být poskytnuta lobbingovým agenturám ( duha, calla ) která propaguje další podporu OZE. Převedeno na ČR, úspory vadí zejména těmto subjektům. Anofert a duha mají zájem na další podpoře OZE. Nikoliv na úspoře. Za tu jim nikdo nic nedá.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

15.3.2018 13:06
Dovolil bych si doplnit, že ani provozovatel na úsporách nemusí vydělat, zvláště na těch "nadirektivovaných".
Prostě i ta úspora něco stojí... a velice často víc, než se "uspoří".
Odpovědět
lu

15.3.2018 13:36 Reaguje na Karel Padevet
ono je to ještě jinak a ještě dál. ono většina ušlechtilých prohlášení a deklarovaných cílů jsou jen takové pindání do větru. důležité nejsou názory a přesvědčení a morálka (ty se dají vyměnit častěji než košile), ale zájmy (ať už ekonomické, geopolitické atakdále). v rámci eu to není jinak, všichni mají nějaké zájmy (ať už státy nebo ti co v pozadí tahají za nitky vlády), státy pak něco slavně deklarují a něco jiného pak ve skutečnosti dělají.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2018 14:06
A přitom je to tak vše jednoduché. Pořádně zpoplatnit těžbu fosilního uhlíku, odbourat všechny dotace, adekvátně snížit daně a počkat, jak si s tím takto narovnaný trh poradí. Jenže pak se neuplatní zmiňované zájmové/lobbingové skupiny a tudíž se taková myšlenka shodí se stolu.
Odpovědět

16.3.2018 11:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, to by bylo ideální, pokud by to takto fungovalo. Bohužel to není jednoduché, protože právě lobbying těžebního "fosilního" průmyslu je ten, který tento systém blokuje, a sám často který dostává přímé či skryté dotace. Bohužel finance a moc tohoto průmyslu jsou obrovské, takže jakýkoli pokus o zpoplatnění blokují.
Druhým problémem je, že člověk neuvažuje jako homo economicus čistě na základě racionálních podkladů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.3.2018 20:36 Reaguje na
Je však třeba o něco takového vehementně usilovat. Hansen se za to nechal i zavřít. Když však člověk vidí, jak se k problému staví neziskovky, zaplakal by, či možná i trvale plakal.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

20.3.2018 23:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Můžete být konkrétnější? Pokud myslíte environmentálně zaměřené neziskovky, tak ty by zdanění uhlíku bez vyjímky uvítali.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.3.2018 23:12 Reaguje na Martin Jasan
Zda by uvítaly nevím, ale zcela konkrétně: nenarazil jsem na environmentální neziskovku, která by pro zavedení uhlíkové daně něco udělala. Prosím, vyveďte mne z omylu!
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.3.2018 10:37 Reaguje na Jiří Svoboda
Zavádění daní není v pravomoci neziskovek :) ale to neznamená, že toto řešení zamítají. Naopak.

Pokud chcete příklad:

http://www.greenpeace.org/canada/en/recent/qualified-support-for-libera/

Greenpeace has issued a statement offering qualified support for the carbon tax plan that Liberal leader Stéphane Dion has released. We welcomed the release of the Liberal carbon tax plan as a useful step towards reducing Canada’s greenhouse gas emissions.

A properly designed carbon tax can be one of the most effective ways of reducing emissions because it can raise the price of carbon quickly and improve the environment more immediately. A carbon tax should also be paired with emissions trading and range of aggressive programs and policies.

...
Odpovědět
KP

Karel Padevet

16.3.2018 11:43
A proč je třeba zpoplatnit těžbu fosilního uhlíku?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

19.3.2018 15:11 Reaguje na Karel Padevet
Zkuste Google.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.3.2018 20:32 Reaguje na Karel Padevet
Aby byla ochrana klimatu prováděna na základě tržních mechanismů a nikoli diktátu politiků, úředníků či lobistů.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

20.3.2018 23:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Jen doplňuji. Uhlíková daň je daň vybíraná podle obsahu uhlíku ve fosilních palivech. Je to daň, která se uplatňuje v rámci tržního začlenění činností, vytvářejících negativní externality. Jedná se tedy o jeden z nástrojů environmentální ekonomie
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.3.2018 23:23 Reaguje na Martin Jasan
Uhlíková daň (daň z těžby neobnovitelných zdrojů) uvede ekonomii a ochranu klimatu (ekologii) na společného jmenovatele = peníze. Šetrný člověk se automaticky stane člověkem chovajícím se i ekologicky, aniž by musel přemýšlet o ekologičnosti svého chování. Ekonomické chování je většině lidí víceméně vštípeno (chtějí za své peníze uspokojit co nejvíce potřeb) a ekologie se s tím pak sveze.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.3.2018 10:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud budou uhlíkové daně dostatečně motivační a pokud budou přijaty bylo by to možné řešení.
Ale jakékoliv daně se setkávají s odporem veřejnosti.
Např. Al Gore prosazoval v průběhu svojí kampaně na prezidenta USA uhlíkovou daň. Byl za to jedním TV komentátorem označen, že podporuje "centrální plánování".
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

19.3.2018 13:55
Energetické úspory jsou běžný ekonomický úkon, akorát sociální inženýři mají trochu jinou představu co je to energetická úspora. Energetická úspora musí v prvé řadě respektovat ekonomické zákonitosti. No a sociální inženýři šetří ať to stojí, co to stojí, šetří za každou cenu. No, že se tento úhel pohledu rozchází, to pro normální lidi není překvapivé, ale sociální inženýr ten to vidí jinak. Je půvabné, že se již střetávají navzájem bruselští sociální inženýři, protože jich je už tam tolik, že si navzájem začínají konkurovat a protiřečit. No, ono to budování jejich vysněného světa naráží na své limity, jak svého času narazilo budování socialismu ve východním bloku.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.3.2018 20:39 Reaguje na Vladimír Hošek
To by se zavedením daně z těžby fosilního uhlíku a odstraněním dotací samo vyřešilo.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

20.3.2018 23:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, ale to by muselo být zavedeno celosvětově. Jinak bude docházet k "emission offshoringu".
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.3.2018 23:06 Reaguje na Martin Jasan
Jistě. Velmi závažný celosvětový problém je třeba řešit účinným celosvětově působícím ekonomickým nástrojem.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.3.2018 10:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, a to je právě problém. Díky jak díky lobby ze strany průmyslu, tak z toho důvodu, že by se to projevilo v růstu cen energií (na topení, ohřev vody, chlazení, dopravu, atd.), což spousty lidí vyvolalo vlnu odporu.

Takže druhou alternativou jsou subvence do těch úspor a technologií, které spotřebu omezují. Není to tak transparentní, ale je to pro věšinu společnosti asi přijatelnější.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

21.3.2018 09:56 Reaguje na Vladimír Hošek
Pokud jste laik, tak se nejdříve ověřte co tvrdíte. "Energetické úspory" není ekonomický úkon.
V článku jsou jsou energetické úspory zmíněny v souvislosti s environmentálním dopadem spotřeby energií (vzhledem k tomu, že četete Ekolist, by vás to nemělo překvapit).
Centrální plánování má zvlaště v tomto případě smysl, protože dopady produkce skleníkových plynů nejsou lokální, ale šíří se přes hranice států. Tedy ať už je to centrálně na úrovni státu, EU či celého světa.
To, že se v reálu na národní úrovni nedodržuje, to co je společně dohodnuto je věc jiná.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

21.3.2018 13:01 Reaguje na Martin Jasan
Nechci se přít o terminologii, ale problém má dva parametry ten jednoduchý je když do zateplení investuji např. 20 tis. Kč, tak se mi tato investice musí v dohledné době vrátit, mohu to lehce spočítat v současných cenách. Nevím jak to vychází, chybou je, když taková investice má návratnost jen když získám dotaci. Dalším parametrem a to zejména společenským je když na výrobu izolace společnost vynaloží více energie než je ta hmota schopna ušetřit. Oba tyto parametry se postupem doby stále hůře vyhodnocují, protože dotační a přerozdělovací ekonomika (tyto v minulosti zcela lehce vyhodnotitelné parametry) tuto schopnost ztrácí.
Správně uvádíte, že řešit environmentální vlivy jen na omezeném prostoru je nesmysl. Nevím jak jste starý, ale asi jste "neokusil na vlastní kůži" co umí centrální plánování. Já z vlastní zkušenosti Vám říkám, že z nového centrálního plánování mám velký strach.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

21.3.2018 16:04 Reaguje na Vladimír Hošek
Zajímavý názor (bez ironie). Háček je však v tom co myslíte "centrálním plánováním". Centrální plánování výroby v ČSSR nefungovalo, a tržní mechanismy jsou v tomto ohledu lepší, souhlas.
Ale zde se nejedná o centrální plánovní (tak jste to nazval pouze vy, a doporučil bych se zdržet tohoto termínu). Jedná se o společné dohodě na řešení problému. Třeba jako u vymícení pravých neštovic. Bylo snad špatně, že se vyhubily pravé neštovice? Myslím, že ne. A přesto to bylo "centrálně naplánované". A stejné je to s energetickými úsporami. Pokud se shodneme, že energetické úspory (z environmentálního hlediska) jsou prospešné, je prospěšné se na ně domluvit společně, aby všichni měli stejný cíl a nikdo nebyl znevýhodněn, že se snaží a ostatní nemusí.
Za druhé, pokud chcete dosáhnout energetických úspor ekonomickou motivaci (ják sám píšete), existují je potřeba ekonomických mechanismů, a právě ty by měli být vytvořeny a aplikovány na národní úrovni. Příkladem jsou: environmentálně zaměřené daně (uhlíková daň), subvence (dotace NZÚ), povolenky. Vše má něco pro a proti. Zatím bohužel státy (dle článku výše) selhávají v tom tyto mechanismy uplatňovat.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.3.2018 08:14 Reaguje na Martin Jasan
Centrálním plánováním je činnost orgánů EU a jejich vydávání směrnic.
Každé srovnání "kulhá" zrovna tak vaše srovnání o vymícení pravých neštovic s energetickými úsporami.
Možná by správnou motivací bylo prosazení názoru pana Svobody - zavedení uhlíkové daně. Ale i daně jsou konkurenční produkt a možná i motivací pro pokrok a nevím zda by vedlejší efekty takového zdanění nebyly zcela kontraproduktivní. Jinak si myslím, že názor pana Svobody se dá interpretovat, tak že vlastně chce zcela sjednotit všechny daně. Jednotná uhlíková daň by byl první stupeň sjednocování.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.3.2018 10:17 Reaguje na Vladimír Hošek
Nemáte pravdu. Mícháte svoje dojmy s regulerními pojmy.
Centrální plánování (v plánované ekonomice v ČSSR) určovalo, co a jak se bude vyrábět, a stát se tak částečně nebo plně se snaží nahradit roli trhu.
EU je ekonomická a politická unie, kde se zůčastněné státy (jejich zástupci) snaží domluvit na společném postupu.
To že se ekonomickými mechanismy a regulacemi snaží určitou část podporovat nebo omezit není centrální plánování.
Pokud vám vadí, že se snažíme společně omezit spotřebu energií, protože se mylně domníváte, že to je centrální plánování (které nemáte rád), je váš omyl a váš problém.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.3.2018 14:41 Reaguje na Martin Jasan
Ono je jedno jak co nazvu, důležitý je výsledek. Evropa je přeregulovaná, stává se nekonkurenceschopná, vládnou zde socialisti, kteří chtějí za každou cenu páchat dobro. Výsledek: výroba je odstěhovaná do Číny nebo někam jinam a tváříme se, že jsme zlepšili životní prostředí - je to pokrytecké a proto zde vznikají další a další masochistické projekty, snad proto abychom překryli to první pokrytectví.
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist