EU chce být soběstačná a klíčové suroviny by se měly těžit v Evropě. Lithium na Cínovci má podle ní potenciál
Jednou ze surovin, kterou chce EU ve svém regionu začít těžit, je i lithium – v současné době zcela klíčové pro posun v elektromobilitě. A součástí mapování potenciálních zdrojů lithia je i lithium v Krušných horách.
Otázka surovinové soběstačnosti není pro EU nic nového. Komise k ní ale nyní dochází jako k možnému řešení ambice EU stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem s udržitelnou ekonomikou a naplnit tak v roce 2050 závazek Green Dealu.
„Už si nemůžeme dovolit spoléhat se na dodávky těchto surovin ze třetích zemí – a například pro prvky vzácných zemin dokonce pouze z jedné země,“ říká Thierry Breton, komisař pro vnitřní obchod. V současné době pochází naprostá většina strategických surovin ze zemí mimo EU (viz mapa v úvodu textu). Právě proměnlivosti politické situace ve světě, ať už je to napětí mezi USA a Čínou, nebo pandemií covidu, se chce akční plán vyhnout.
Získávání strategických surovin má být podle Komise prováděno zodpovědně, udržitelně a ekologicky. Environmentální organizace jsou ale jiného názoru. „Akční plán není nic jiného než obří PR kampaň, která nám má prodat myšlenku, že těžba je nejen potřebná, ale také, že může být udržitelná,“ říká Nick Meynen, referent pro oblast politiky z Evropské environmentální kanceláře. A dále pokračuje: „Navzdory technologickému pokroku si opravdu nikdo nemůže myslet, že by součástí průmyslu, jehož hlavní strategií je ničit, mohla být nějaká udržitelnost.“
Akční plán přidává lithium na seznam strategických surovin vůbec poprvé. Navzdory vývoji grafenu a jiných alternativních materiálů lithium stále zůstává zásadní surovinou pro výrobu elektrických baterií, které jsou nutné například pro elektromobily.
„Pro výrobu baterií do elektromobilů a na samotné ukládání energie bude Evropa do roku 2030 potřebovat 18x víc lithia než má v současné době. A do roku 2050 dokonce 60x víc,“ říká Maroš Šefčovič, víceprezident pro Interinstitucionální vztahy a strategický výhled.
Komise tak chce ve spolupráci s členskými státy hledat regiony, které jsou schopny do roku 2025 začít s těžbou a zpracováním strategických surovin. Do téhož roku má v plánu pokrýt 80 % potřeb lithia právě zdroji v rámci EU. Součástí akčního plánu je proto i základní mapování možných zdrojů strategických surovin uvnitř členských států, včetně potenciálu lithia na Cínovci.
Připomeňme, že zkoumání projektu těžby lithia v Krušných horách postoupilo do druhé fáze, která bude trvat do roku 2023. ČEZ, který letos získal 51% podíl ve společnosti Geomet, si v této fázi chce ověřit dosavadní poznatky a vyhodnotit zejména konkrétní možnosti získávání lithia z cínovecké rudy. Výsledkem této fáze bude rozhodnutí o případném zahájení budoucí těžby.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Jan Šimůnek
29.9.2020 08:52Druhou věcí je, že bychom si neměli nechat vybrakovat naše suroviny, jak nám to udělali Rusáci s uranem. Lithium by se mělo těžit tak, abychom z toho měli prospěch my, a nikoli EU.
Třetí věcí je, že na kapacity baterií, potřebné pro elektromobilitu i zálohování OZE prostě v těžitelných ložiscích na celém světě není toho lithia dost ani pro EU. Buď by se muselo přejít na naprosto devastační těžbu hornin se stopami tohoto prvku.
Pro srovnání: Pod středočeským krajem leží ve Středočeském plutonu obrovská zásoba uranu, postačující všem jaderným elektrárnám v EU snad na stovky let. Znamenalo by to ovšem ten SČ kraj komplet vybagrovat do hloubky několika kilometrů. A ty krychlové kilometry žuly onoho geologického útvaru prohnat nějakými silně agresívními technologiemi, aby se z nich ten uran dostal.
Tento příklad jsem uvedl proto, že nejsem geolog a nevím tudíž, kde se nacházejí obdobné horniny s lithiem; považuji za možné, že je v tom Středočeském plutonu lithium taky. A o téhle geologické formaci vám, proto, že je zdrojem radonu, což je problém hygienický, a tudíž mě blízky (v SČ kraji byla v jednom vesnickém domku naměřena rekordní koncentrace radonu cca 100 000 Bq/m3).
Vaclav Sobr
30.9.2020 00:35 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
30.9.2020 08:34 Reaguje na Vaclav SobrA ano, bylo to opravdu o dva řády víc než je limit v uranových dolech pro prostory, v nichž nikdo trvale nepobývá.
Ve Švédsku mají rekord 300 000 Bq/m3, který je, pokud je mi známo, současně i světový.
Protože je zpravidla exponováno jen málo lidí (typicky členové jedné domácnosti), do úmrtnosti se to tolik nepromítne.
Vaclav Sobr
1.10.2020 19:04 Reaguje na Jan ŠimůnekMyslím že šlo o tu vodu z Fukusimy co měli už dávno vylít do moře a jeho průměrná aktivita by klesla.
Marcela Jezberová
29.9.2020 09:32rozhodlo, že EU se začne rozvíjet na vlastní účet? To by byla velká změna. To by totiž znamenalo, že se bude muset opravdu dobře rozmýšlet nad dopady těžby surovin na ekologii, protože ty dopady budou vidět. Ne, jako když je někdo vytěží v Jižní Americe, dotáhne přes oceán do EU a najednou z nich je součást "ekologicky čisté technologie". Bude zajímavé sledovat, jak bude EU vlastní občany přesvědčovat, aby povolili těžbu za vlastním domem. Evropané chtějí čistou energii, ale už nechtějí tu špínu kolem těžby surovin. Tohle teprve je výzva. Možná, že EU dospěje i k tomu, že skutečně vyřeší recyklaci, protože bude suroviny z recyklovaných výrobků znovu potřebovat do další výroby. A konečně přestane své odpady vyvážet k "recyklaci" na skládky do Asie. Jo, jestli to nejsou jen plané řeči, tak teprve teď nastane v Evropě opravdová péče o klima zeměkoule.
Jen doufám, že se neukáže, že jediné zdroje strategických surovin jsou v zemích bývalého východního bloku, protože při servilnosti naších politiků by to znamenalo, že životní prostředí bude obětováno u nás, aby západní část EU mohla být křišťálově čistá. No a členové environmentálních organizací se mohou konečně užitečné projevit a účinně se zapojit například do vývoje čistých těžebních technologií nebo dokonalejší recyklace.
Ne, tomuhle se nedá uvěřit, to se Evropě vůbec nepodobá.
Marcela Jezberová
29.9.2020 09:33 Reaguje na Marcela JezberováJan Šimůnek
29.9.2020 16:54 Reaguje na Marcela JezberováZbyněk Šeděnka
29.9.2020 10:24Jiří Daneš
29.9.2020 15:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMiroslav Vinkler
29.9.2020 10:46Uvedené záměry nepovedou k ničemu jinému než dalšímu zhoršování životního prostředí pro uspokojování "potřeb" ryze konzumní společnosti.
Otázka : potřebovali bychom Li ,kdyby se energetika EU postavila na jádru ?
Odpověď : nepotřebovali
Zbyněk Šeděnka
29.9.2020 10:50 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
29.9.2020 16:55 Reaguje na Miroslav VinklerSvatá Prostoto
29.9.2020 10:50Ale zase kdyby se ten tunel na Drážďany kousek posunul a udělal jako zářez, tak by to bylo 2v1 :-DDD.
Viktor Šedivý
29.9.2020 13:39Nebudeme těžit pod Krušnými horami uhlí (to je fujky fujky), odtěžíme samotné Krušné hory na lithium (do pokrokových elektromobilů).
Nebo nebudeme těžit lithium, jenže pak nesplníme závazky XVII. sjezdu KSČ ... eh, co to melu, nesplníme plán EU na cestu k uhlíkové neutralitě.
Svatá Prostoto
29.9.2020 14:28S tím by měl kolega Hanzl něco udělat!
Jiří Daneš
29.9.2020 15:42 Reaguje na Svatá ProstotoKritická teplota Tk −239,9 °C (33,25 K)
Kritický tlak pk 1 307 kPa
Kritická hustota 0,031 2 g/cm3
Bez takové změny s tím nikdo moc nenadělá, protože energetická náročnost na zkapalnění je nejspíš v praxi větší,než energie v daném množství vodíku uložená. Zdůrazňuji to "v praxi".
Jan Šimůnek
29.9.2020 16:56 Reaguje na Jiří DanešLukas B.
29.9.2020 17:20 Reaguje na Jiří DanešJiří Daneš
29.9.2020 19:39 Reaguje na Lukas B.Jiří Daneš
29.9.2020 15:44 Reaguje na Svatá ProstotoKritická teplota Tk −239,9 °C (33,25 K)
Kritický tlak pk 1 307 kPa
Kritická hustota 0,031 2 g/cm3
Bez takové změny s tím nikdo moc nenadělá, protože energetická náročnost na zkapalnění je nejspíš v praxi větší,než energie v daném množství vodíku uložená. Zdůrazňuji to "v praxi".
Vaclav Sobr
30.9.2020 00:41 Reaguje na Jiří DanešČili abych při stejném objemu (vodík nezkapalnim třeba v běžném autě...) Nádrže dostal stejně energie jako u plynu potřebuju řádově větší tlaky... Kde můžu mít u zemního plynu pár MPa tak vodík nebude mít stejné energie ani při desítkách MPa.