https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/eu-chce-byt-sobestacna-a-klicove-suroviny-by-se-mely-tezit-v-evrope.a-pocita-se-i-s-lithiem-na-cinovci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

EU chce být soběstačná a klíčové suroviny by se měly těžit v Evropě. Lithium na Cínovci má podle ní potenciál

29.9.2020 04:22 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kde se ve světě těží jaké suroviny.
Kde se ve světě těží jaké suroviny.
Evropská komise v září zveřejnila akční plán, kterým si chce zajistit bezpečný a stabilní přístup k některým klíčovým surovinám. Jedná se o třicet surovin (viz tabulka v textu), které hrají zásadní roli pro rozvoj strategických technologií a sektorů v letech 2030-2050. Suroviny chce EU začít získávat na území svých členských států. Mohla by se tak stát nezávislou na třetích zemích.
 

Jednou ze surovin, kterou chce EU ve svém regionu začít těžit, je i lithium – v současné době zcela klíčové pro posun v elektromobilitě. A součástí mapování potenciálních zdrojů lithia je i lithium v Krušných horách.

Otázka surovinové soběstačnosti není pro EU nic nového. Komise k ní ale nyní dochází jako k možnému řešení ambice EU stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem s udržitelnou ekonomikou a naplnit tak v roce 2050 závazek Green Dealu.

„Už si nemůžeme dovolit spoléhat se na dodávky těchto surovin ze třetích zemí – a například pro prvky vzácných zemin dokonce pouze z jedné země,“ říká Thierry Breton, komisař pro vnitřní obchod. V současné době pochází naprostá většina strategických surovin ze zemí mimo EU (viz mapa v úvodu textu). Právě proměnlivosti politické situace ve světě, ať už je to napětí mezi USA a Čínou, nebo pandemií covidu, se chce akční plán vyhnout.

Kde by Evropa mohla vzít nerostné suroviny na svém území
Kde by Evropa mohla vzít nerostné suroviny na svém území

Získávání strategických surovin má být podle Komise prováděno zodpovědně, udržitelně a ekologicky. Environmentální organizace jsou ale jiného názoru. „Akční plán není nic jiného než obří PR kampaň, která nám má prodat myšlenku, že těžba je nejen potřebná, ale také, že může být udržitelná,“ říká Nick Meynen, referent pro oblast politiky z Evropské environmentální kanceláře. A dále pokračuje: „Navzdory technologickému pokroku si opravdu nikdo nemůže myslet, že by součástí průmyslu, jehož hlavní strategií je ničit, mohla být nějaká udržitelnost.“

Akční plán přidává lithium na seznam strategických surovin vůbec poprvé. Navzdory vývoji grafenu a jiných alternativních materiálů lithium stále zůstává zásadní surovinou pro výrobu elektrických baterií, které jsou nutné například pro elektromobily.

„Pro výrobu baterií do elektromobilů a na samotné ukládání energie bude Evropa do roku 2030 potřebovat 18x víc lithia než má v současné době. A do roku 2050 dokonce 60x víc,“ říká Maroš Šefčovič, víceprezident pro Interinstitucionální vztahy a strategický výhled.

Komise tak chce ve spolupráci s členskými státy hledat regiony, které jsou schopny do roku 2025 začít s těžbou a zpracováním strategických surovin. Do téhož roku má v plánu pokrýt 80 % potřeb lithia právě zdroji v rámci EU. Součástí akčního plánu je proto i základní mapování možných zdrojů strategických surovin uvnitř členských států, včetně potenciálu lithia na Cínovci.

Připomeňme, že zkoumání projektu těžby lithia v Krušných horách postoupilo do druhé fáze, která bude trvat do roku 2023. ČEZ, který letos získal 51% podíl ve společnosti Geomet, si v této fázi chce ověřit dosavadní poznatky a vyhodnotit zejména konkrétní možnosti získávání lithia z cínovecké rudy. Výsledkem této fáze bude rozhodnutí o případném zahájení budoucí těžby.

V jakých surovinách plánuje být Evropa soběstačná?
V jakých surovinách plánuje být Evropa soběstačná?

reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

29.9.2020 08:52
Je vidět, že marxistické plánování není EU absolutně cizí. Ještě by měli povinně zavést chozrazčot.

Druhou věcí je, že bychom si neměli nechat vybrakovat naše suroviny, jak nám to udělali Rusáci s uranem. Lithium by se mělo těžit tak, abychom z toho měli prospěch my, a nikoli EU.

Třetí věcí je, že na kapacity baterií, potřebné pro elektromobilitu i zálohování OZE prostě v těžitelných ložiscích na celém světě není toho lithia dost ani pro EU. Buď by se muselo přejít na naprosto devastační těžbu hornin se stopami tohoto prvku.

Pro srovnání: Pod středočeským krajem leží ve Středočeském plutonu obrovská zásoba uranu, postačující všem jaderným elektrárnám v EU snad na stovky let. Znamenalo by to ovšem ten SČ kraj komplet vybagrovat do hloubky několika kilometrů. A ty krychlové kilometry žuly onoho geologického útvaru prohnat nějakými silně agresívními technologiemi, aby se z nich ten uran dostal.
Tento příklad jsem uvedl proto, že nejsem geolog a nevím tudíž, kde se nacházejí obdobné horniny s lithiem; považuji za možné, že je v tom Středočeském plutonu lithium taky. A o téhle geologické formaci vám, proto, že je zdrojem radonu, což je problém hygienický, a tudíž mě blízky (v SČ kraji byla v jednom vesnickém domku naměřena rekordní koncentrace radonu cca 100 000 Bq/m3).
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

30.9.2020 00:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Bq je jednotka aktivity... To je v jednom m3 odehrálo 100 000 rozpadu atomů radonu za sekundu?
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2020 08:34 Reaguje na Vaclav Sobr
Ano, radon se takto měří, protože existuje jako směs izotopů o různé aktivitě / poločasu rozpadu, která nemá konstantní složení (záleží mj. na tom, jak dlouho se dostává ze zdroje na místo, kde ho měříme).

A ano, bylo to opravdu o dva řády víc než je limit v uranových dolech pro prostory, v nichž nikdo trvale nepobývá.

Ve Švédsku mají rekord 300 000 Bq/m3, který je, pokud je mi známo, současně i světový.

Protože je zpravidla exponováno jen málo lidí (typicky členové jedné domácnosti), do úmrtnosti se to tolik nepromítne.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

1.10.2020 19:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Jen pro info... Tuhle někdo neudal objem a nedokázal jsem z něj dostat co vlastně to měření má znamenat...

Myslím že šlo o tu vodu z Fukusimy co měli už dávno vylít do moře a jeho průměrná aktivita by klesla.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

29.9.2020 09:32
Tohle je "fake news"? Nebo snad vedení EU dostalo záchvat a během něj se
rozhodlo, že EU se začne rozvíjet na vlastní účet? To by byla velká změna. To by totiž znamenalo, že se bude muset opravdu dobře rozmýšlet nad dopady těžby surovin na ekologii, protože ty dopady budou vidět. Ne, jako když je někdo vytěží v Jižní Americe, dotáhne přes oceán do EU a najednou z nich je součást "ekologicky čisté technologie". Bude zajímavé sledovat, jak bude EU vlastní občany přesvědčovat, aby povolili těžbu za vlastním domem. Evropané chtějí čistou energii, ale už nechtějí tu špínu kolem těžby surovin. Tohle teprve je výzva. Možná, že EU dospěje i k tomu, že skutečně vyřeší recyklaci, protože bude suroviny z recyklovaných výrobků znovu potřebovat do další výroby. A konečně přestane své odpady vyvážet k "recyklaci" na skládky do Asie. Jo, jestli to nejsou jen plané řeči, tak teprve teď nastane v Evropě opravdová péče o klima zeměkoule.
Jen doufám, že se neukáže, že jediné zdroje strategických surovin jsou v zemích bývalého východního bloku, protože při servilnosti naších politiků by to znamenalo, že životní prostředí bude obětováno u nás, aby západní část EU mohla být křišťálově čistá. No a členové environmentálních organizací se mohou konečně užitečné projevit a účinně se zapojit například do vývoje čistých těžebních technologií nebo dokonalejší recyklace.
Ne, tomuhle se nedá uvěřit, to se Evropě vůbec nepodobá.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

29.9.2020 09:33 Reaguje na Marcela Jezberová
Hm, tak to budou chtít těžit na východě, no potěš, to se máme na co těšit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.9.2020 16:54 Reaguje na Marcela Jezberová
Jistěže. Celá EU není o ničem jiném, než o drancování zemí na východ od bývalé železné opony. V malém je to vidět (a o to je to názornější) uvnitř Německa.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.9.2020 10:24
Jinými slovy - zakládající země EU vybrakují přistupujícím zemím jejich nerostné bohatství. Ostatně, jsme jejich kolonie, kam se vyváží druhojakostní zboží a získává se levná pracovní síla, takže proč bychom se měli divit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.9.2020 15:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zakládající země EU už nás ze všech sil brakují, viz Veolia a další. Kam by se na ně hrabala RVHP. Do SSSR nešla ani koruna ze zisku českých podniků, do EU skoro všechny zisky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.9.2020 10:46
Je mi z toho smutno. EU mě totálně zklamala svým přístupem , který nelze nazvat jinak než od zdi ke zdi.
Uvedené záměry nepovedou k ničemu jinému než dalšímu zhoršování životního prostředí pro uspokojování "potřeb" ryze konzumní společnosti.

Otázka : potřebovali bychom Li ,kdyby se energetika EU postavila na jádru ?

Odpověď : nepotřebovali
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.9.2020 10:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vzhledem k tomu, že Německo i Rakousko odvrhlo jadernou energii, nelze na ní v EU stavět. To se radši tyto země budou tvářit ekologicky a v případě potřeby nakoupí elektrickou energii od Francie, která z "jádra" vyrobí 70% elektrické energie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.9.2020 16:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže k tomu se chce postavit čelem, rezignovat na fantasmagorie o reformě EU a podpořit strany s programem odchodu z ní.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.9.2020 10:50
Krušky těšte se ... EU o vás ví:-).

Ale zase kdyby se ten tunel na Drážďany kousek posunul a udělal jako zářez, tak by to bylo 2v1 :-DDD.
Odpovědět

Viktor Šedivý

29.9.2020 13:39
Jejda, zase je tu dilema "zabij bobra, zachráníš strom" ;-)

Nebudeme těžit pod Krušnými horami uhlí (to je fujky fujky), odtěžíme samotné Krušné hory na lithium (do pokrokových elektromobilů).

Nebo nebudeme těžit lithium, jenže pak nesplníme závazky XVII. sjezdu KSČ ... eh, co to melu, nesplníme plán EU na cestu k uhlíkové neutralitě.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.9.2020 14:28
Voni v Bruseli nevědí, že lithium je pasé a že budoucnost patří vodíku:-)?

S tím by měl kolega Hanzl něco udělat!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.9.2020 15:42 Reaguje na Svatá Prostoto
Lithium už je pasé? To tedy brzy,ještě se ani nezačalo s těžbou. A budoucnost, že patří vodíku? A už někdo podal návrh na změnů těchto fysikálních vlastností :
Kritická teplota Tk −239,9 °C (33,25 K)
Kritický tlak pk 1 307 kPa
Kritická hustota 0,031 2 g/cm3
Bez takové změny s tím nikdo moc nenadělá, protože energetická náročnost na zkapalnění je nejspíš v praxi větší,než energie v daném množství vodíku uložená. Zdůrazňuji to "v praxi".
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.9.2020 16:56 Reaguje na Jiří Daneš
Soudruzi to odhlasují v EUroparlamentu nebo v EK. A když soudruh vodík neposlechne, dostane pokutu :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.9.2020 17:20 Reaguje na Jiří Daneš
on by si ten pán měl konečně pogůglovat ten vodík a co je prachsakra ten kritický tlak, co je to ta kritická teplota a tak nějak vůbec a možná by měl na tý wikipedii měl zkusit i ideální plyn. o vodíku a na něm založené energetice by se jeden měl pouštět do diskusí velmi opatrně, nemá-li aspoň půl semestru termo´dynamiky - jinak se vystavuje riziku, že si jej kdekdo bude brát do huby a dělat si z něj srandu - kterou bohužel ani nepochopí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.9.2020 19:39 Reaguje na Lukas B.
Kritický tlak je, jak známo tlak, při kterém plyn zkapalní při kritické teplotě. Při teplotě vyšší než kritická, nelze žádný plyn zkapalnit sebevyšším tlakem. Proto je nutno při zkapalňování nejen chladit i stlačovat. Obojí je energeticky velmi náročné. Viz Prof. Dr. Rudolf Brdička : Základy fysikální chemie (uvádí v tabulkách kritické hodnoty, které jsou v důsledku tehdejších možností měřící techniky jiné než ty novější) a další autoři.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.9.2020 15:44 Reaguje na Svatá Prostoto
Lithium už je pasé? To tedy brzy,ještě se ani nezačalo s těžbou. A budoucnost, že patří vodíku? A už někdo podal návrh na změnů těchto jeho fysikálních vlastností :
Kritická teplota Tk −239,9 °C (33,25 K)
Kritický tlak pk 1 307 kPa
Kritická hustota 0,031 2 g/cm3
Bez takové změny s tím nikdo moc nenadělá, protože energetická náročnost na zkapalnění je nejspíš v praxi větší,než energie v daném množství vodíku uložená. Zdůrazňuji to "v praxi".
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

30.9.2020 00:41 Reaguje na Jiří Daneš
Plus spalné teplo na kg je u vodíku asi 3x horší než u zemního plynu.

Čili abych při stejném objemu (vodík nezkapalnim třeba v běžném autě...) Nádrže dostal stejně energie jako u plynu potřebuju řádově větší tlaky... Kde můžu mít u zemního plynu pár MPa tak vodík nebude mít stejné energie ani při desítkách MPa.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.10.2020 12:58 Reaguje na Vaclav Sobr
To vám nějak plave na vodě. Na kilogram má několikanásobně vyšší energetickou hustotu. Problém je jeho objemová hustota. A řada dalších problémů. Talže ano, skrze vodík cesta nevede..
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist