Fukušima. Sedm let od jaderné katastrofy, kterou měli lidé předvídat

Podle nezávislé vyšetřovací komise bylo možné jaderné havárii předejít.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Adobe of Chaos / Flickr

Co se přesně v elektrárně odehrálo? Po té, co bylo pobřeží zasaženo vlnou tsunami, se zastavily generátory, které měly zajistit nouzové chlazení reaktorů. O několik dní později došlo k výbuchům vodíku v okolním zařízení, požárům u jednoho z reaktorů a únikům radioaktivní vody do oceánu. Vysoké míře ozáření bylo vystaveno 167 dělníků.

V ochranném pásmu o průměru několika desítek kilometrů bylo evakuováno přes 200.000 lidí a událost byla celosvětově podnětem k politickým debatám o jaderné energetice. Havárii se nepodařilo plně dostat pod kontrolu ani po několika letech. Popis havárie ve Fukušimě můžete pročíst na Wikipedii.

Podle nezávislé vyšetřovací komise bylo možné jaderné havárii předejít. Nejméně od roku 2006 podle ní společnost TEPCO, která elektrárnu provozovala, věděla, že by kvůli velké tsunami mohlo v elektrárně dojít k výpadku proudu a nemožnosti chladit reaktory, ale nic pro nápravu neudělala. Komise vytýká společnosti, že měla nedostatečně proškolené zaměstnance pro případ vážné havárie. Špatně fungoval prý i krizový management na straně úřadů.

Katastrofa v jaderné elektrárně Fukušima měla celosvětové dopady na energetiku. V nejbližších měsících došlo ke zpomalení růstu jaderné energetiky, některé země se jaderné energie zřekly zcela. Itálie svého času uvažovala, že se k jaderné energetice vrátí, Fukušima ale měla velký vliv na to, že se Italové v referendu v roce 2011 přiklonili k tomu, aby se země k jaderné energetice nevracela.

Významný vliv měla katastrofa na německou energetiku. Německo oznámilo změnu energetické koncepce a odklon od jaderné energetiky, tzv. Energiewende. Samotné Japonsko dočasně pozastavilo činnost všech svých jaderných elektráren, na konci roku 2015 však japonský soud rozhodl, že restart japonské jaderné energetiky může pokračovat.