Hospodářská komora: Podoba novely zákona o ochraně půdy může ohrozit rozvoj průmyslových zón
15.1.2024 00:59 | PRAHA
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Hospodářská komora má pochybnosti o stávající podobě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který připravilo ministerstvo životního prostřední. Z její analýzy vyplývá, že pokud by zákon byl přijat v současné podobě, mohlo by to zkomplikovat rozvoj v některých průmyslových zónách, jako je například areál v Holešově nebo průmyslová zóna v Mostě. Na diskusi o novele zákona minulý týden to řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Novela zákona má omezit stavbu nákupních a logistických center na nejkvalitnější zemědělské půdě. Nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazena do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
Zajíček řekl, že do zákona se dostává nová právní terminologie, která nemusí být provázaná s dalšími právními předpisy a podle názoru komory by mohly v budoucnu vznikat kolize při výkladu legislativy. Podotkl, že komora má zájem na ochraně půdního fondu a chce najít vyvážený model. "Chceme navrhovat předvídatelné právní prostředí," doplnil. Komora i proto zpracovala návrhy, které by chtěla i s pomocí poslanců uplatnit a jedná o tom i s ministerstvem.
Prezident komory poukázal na to, že v Holešově například uvažuje o investici společnosti Onsemi, která chce přinést výrobu čipů a na základě znění zákona by se nemusela realizovat. Z analýzy vyplynulo, že zákon by mohl ohrozit i potenciální stavbu takzvané gigafactory v Líních, poznamenal Zajíček. Upozornil na to, že v mnoha případech existují v plánovací dokumentaci obcí smíšené průmyslové areály. "Nejedná se tedy jen o výrobu, ale i obchod a skladování," doplnil.
Komora proto podle něj chce hledat kompromisní řešení. "Jsme přesvědčení o tom, že si nemůžeme dovolit, abychom ohrozili strategické investice směřující do moderních technologií," dodal.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha řekl, že stát by měl definovat na svém území jasně nedotknutelnou rezervu zemědělské půdy, aby se udržela produkce potravin. Změna zákona je podle něj jasná cesta, jak zmírnit, nikoliv zastavit, ubývání zemědělské půdy. "Jsme v situaci, kdy největší městské aglomerace jsou na nejkvalitnější půdách. Když se rozrůstají města jako Praha, zcela logicky to probíhá často na nejkvalitnějších půdách," doplnil. Poznamenal, že svaz rozhodně nechce omezovat investice, jako jsou liniové stavby, železnice nebo investice do průmyslu. Upozornil na to, že není jasný přehled o tom, kolik zemědělské půdy v katastrech obcí je určených k zastavení.
Místopředseda Svazu měst a obcí starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal řekl, že svaz má pochopení proto, že je potřeba zvyšovat ochranu půdy, zakázat využívání půdy na určité stavby je ale podle něj "přitažené za vlasy". Řekl také, že zákaz staveb pro obchod a skladování vidí svaz jako popření principu individuálního posuzování. "Každá stavba prochází velmi odborným a podrobným procesem hodnocení dopadu na životní prostředí," doplnil. Každý důvěryhodný investor má podle něj zájem se se samosprávou dohodnout.
Drahovzal podotkl, že obec, kde je starostou, je v blízkosti průmyslové zóny Ovčáry, což je jedna z největších průmyslových zón v ČR. Starostové obcí v regionu podle něj hodnotí vliv této zóny velmi pozitivně, protože na sebe navazuje doplňkové služby, které obce nejsou jinak schopné samy nabídnout. Jde například o obchody. Lidem se také nechce dojíždět například do Kolína, kde je velmi problematická doprava, doplnil.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
do betonu obilí se nezaseje a z průmyslových zón si chleba si nikdo neupeče.
Odpovědět
sympatické na Bhutánu je, že měří HDPŠ hrubý domácí produkt štěstí. Pracovat v průmyslových zónách 24 hodin 7 dní v týdnu asi nikoho šťastným neudělá. Průmysl vyrábí zmetky, které se nedají opravit. Proč si pan starosta Velkých Osek myslí, že o tuhle otročinu někdo stojí?
Odpovědět
Stojí. Každý, kdo je ochotný za místo v průmyslové zóně platit :-)
Odpovědět
Buďte v klidu, však se to zase beztrestně vočůrá a můžete stavět další "velmi potřebné" haly
Odpovědět
A co když jedna logistická hala ušetří víc paliva než kolik bionafty se získá ze stejné výměry řepky?
Odpovědět
Logistická hala je překladiště, kde se fakticky sdružují zásilky, třeba pro zásobování obchodů. Když se správně umístí, tak kus cesty místo dvou kamionů udělá jen jeden.
Odpovědět
Udělá jeden, takže se může podpořit mnohdy zbytečný převoz zbytného zboží sem a tam. To je fakt výhra :-D!
Odpovědět
Je to lepší než dvě jízdy. BTW, jak se tak koukám kolem sebe, tak všechno co mám doma, včetně domu samotného se aspoň jednou svezlo v kamiónu. Nebyl bych si tak jistý, že všechno co se vozí jsou zbytečnosti :-)
Odpovědět
potrefené husy se už ozývají,
máme snad málo míst na průmyslové zony mimo ornou půdu?
tam kde nejsou vhodné plochy na průmyslové zony holt tyto zony nebudou, to je jako bych chtěl stavět sjezdovku kolem Kolína,
a potřebujeme vůbec další průmyslové zony, když je u nás plná zaměstnanost a makáče musíme vozit ze zahraničí? komu to prospívá a komu, čemu škodí,
zákon má připustit ničení přírody proto, aby někteří měli zisk? a uvádí se trapná výmluva ,že je to v zájmu občanů kteří chtějí v zoně pracovat,
hrajeme si na to že snižováním CO2 zachraňujeme planetu a jinde ji klidně ničíme,
divadlo pro plebs
Odpovědět
Dokud se na čtverečním metru průmyslové zóny vydělá víc než na čtverečním metru zemědělské půdy, má cenu si tuhle otázku klást.
Odpovědět
No, když podniky v průmyslových zónách patří cizincům, tak pro stát moc ne, že !
Odpovědět
Stát asi nikoho nezajímá, každý maximalizuje svůj vlastní zisk. A jestli někdo nechce prodat cizincům pozemek, jednoduše jim ho neprodá a nikdo s ním nehne.
Odpovědět
To možná má, ale odpovědět nelze jen na základě bezprostředního zisku. Zase tak málo půdu nepotřebujeme a ty fabriky můžou stát jinde, než zrovna na nejkvalitnější půdě.
Odpovědět
Když někdo tu nejlepší půdu prodá za málo, tak tam fabrika bude.
Odpovědět
Proto je jen dobře, pokud se takové jednání aspoň trochu přibrzdí vyhláškou.
Odpovědět
Vyhláškou se ale trochu přibrzdí průmysl. Jde jen o to zvážit co víc vadí.
Odpovědět
Zase si ale nemůžeme průmyslem bezhlavě devastovat krajinu. Když už to musí být, tak by se přednostně měly využívat nějaké brownfieldy a ty hangáry by třeba mohly mít víc pater. Takhle si kdekdo postaví co chce na zelené louce a zabere si plochy co hrdlo ráčí, jako by nám půda nikdy neměla dojít. A půda je pro nás zdroj potravy, který nejde nijak nahradit ani vyrobit, tak bychom se k ní neměli chovat jako ožralí miloionáři v daňovém ráji.
Odpovědět
Víc pater si neumím představit :-) Brownfield je řešení, pokud nějaký je. Prakticky to ovšem bývá úplně zabité území rozdrobené mezi spoustu majitelů, se kterými je technicky nemožná dohoda. Navíc brownfieldy bývají blíž obcím a obyvatelé zdrží projekt i o mnoho let nebo jej úplně zablokují. Developeři to vědí a brownfieldům se proto vyhýbají. Použitelné brownfieldy už jsou z velké částí rozebrané a použité.
Odpovědět
Proč by barák nemohl mít víc pater? Když může být patrové autobusové nádraží, tak to asi jde. A myslím si, že by měl být větší tlak na využití vybydlených areálů, oni by si ti developeři nějak poradili.
Odpovědět
BMW má lisovnu plechových dílů v 2 patře.. je to o nákladech atd...
Odpovědět
Ta poslední věta vystihuje jádro problému.
Odpovědět
takové myšlení přivedlo planetu ,tedy životní prostředí tam kde jsme dnes a někteří chtějí aby to pokračovalo,
tak proč ty kecy o CO2
Odpovědět
Vydělat na něčem víc = vyrobit víc s prostředky které mám. Všichni křičí, že žijí v nedostatku a že mají málo, takže poptávka po efektivnějším použití prostředků tady je. A je to tak, že když investuju do průmyslu, tak si z výtěžku koupím víc zemědělských produktů z ciziny než kdybych je při stejné investici pěstoval sám.
Odpovědět
Ale tady nejde jen o potraviny. My taky potřebujeme nějaké životní prostředí, o které přicházíme, když půdu zalijeme betonem. A to si za vydělané peníze koupíme dost těžko.
Odpovědět
Snadno. Olej třeba dovezeme z Indonésie, sóju z Brazílie, kávu z Kostariky a nemusíme to pěstovat tady. Zaplatíme naší průmyslovou výrobou a ještě na tom vyděláme, protože průmysl se ve světovém obchodu cení víc než zemědělství.
Odpovědět
Ale vy mluvíte o potravinách, já o životním prostředí, které půda pomáhá vytvářet dost podstatně. A i ty potraviny si musíme umět vyrobit, nemůžeme spoléhat jen na dovoz.
Odpovědět
Já to bral z hlediska té nejlepší zemědělské půdy, čili takévýrobního prostředku.
Odpovědět
Ale půda není jen výrobní prostředek. A výrobní prostředek je to strategicky významný.
Odpovědět
Průmysl je také strategicky významný. Vysoké výnosy v zemědělství jsou také díky průmyslu. I životní prostředí, například nižší imise z dopravy máme díky průmyslovému rozvoji, že to vůbec bylo schůdné provést. Ono by se to nemělo posuzovat izolovaně.
Odpovědět
Jenomže když to životní prostředí zalijete betonem, tak ho průmyslem už nezlepšíte. Totéž platí o výnosech v zemědělství. Takže zabírání plochy je potřeba brzdit.
Odpovědět
A že jste v životě nebyl v poli ještě neznamená, že ho nepotřebujete.
Odpovědět
Tak jsem se moc nespletl, z vašich názorů je to zcela jasné.
Odpovědět
Proto jsem alespoň z tohoto hlediska nezaujatý, protože průmyslové haly také nestavím :-)
Odpovědět
Slyšel jste někdy něco o půdě, o funkcích půdy, o krajině nebo ekologii? Vy jste musel být trvale omluven z hodin přírodopisu na základní škole. Zkuste si o tom něco přečíst. Vy máte nějakou představu, že půda a příroda vůbec je nějaký luxus, který můžeme postrádat, což je nesmysl.
Odpovědět
Ze své zkušenosti vím jak dostávají daňové prázdniny nadnárodní firmy, které tyto zóny obsadí. Po vypršení této doby se přesunou o kousek dál na východ ... Viz Žatec (Tiangl po zrušeném nejmodernějším letišti, Holešov Hranice na Moravě atd) Vše je placeno z veřejných peněz, tedy i z mých. Všude kde jsou tyto mega projekty se změnilo obyvatelstvo k horšímu.Tyto podniky vysají pracovní sílu ostatním i těm co se snaží a jsou vpředu s inovacemi v průmyslu...
Pokud se revitalizují staré zátěže a fabriky z 19 století je to v pořádku, ale na nejlepší půdě v okrese Kolín postavit automobilku (TPCA) mě nepřipadne vhodné. Ještě dnes slyším v té době pouhého referenta z životního prostředí (dnes již vedoucího) jak je to dobře a jak je tato fabrika potřeba.
Odpovědět
No, to je ale překvapení :-)! Kvůli tomu ta novela musela být napsána - a už to mělo být dávno!!! - aby se tzv. "rozvojové" lokality nerozrůstaly na orné půdě, kam oko dohlédne. V Německu už podmínky před pár lety zpřísnili, tak se všichni tlačili sem a určitá skupina lidí z toho měla byznys - ale na úkor nás všech. Takže jejich pláč mě fakt nedojímá!
Odpovědět
|
|
Novelu zpřesňující definici ekologické újmy posílá vláda do Sněmovny
Pavel s výhradami podepsal novelu k vyšší ochraně nejlepší zemědělské půdy
Vláda projedná program chránící vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství