https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hydroelektraren-v-usa-bude-ubyvat-evropa-chce-vyrazne-pridat.co-z-toho-je-pro-prirodu-lepsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hydroelektráren v USA bude ubývat, Evropa chce výrazně přidat. Co z toho je pro přírodu lepší?

17.3.2021 15:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Průměrný věk přehrad v USA činí více než 57 let. Řada z nich je ale mnohem starší, a po stránce výkonu i bezpečnosti jsou už dávno za zenitem svých možností.
Průměrný věk přehrad v USA činí více než 57 let. Řada z nich je ale mnohem starší, a po stránce výkonu i bezpečnosti jsou už dávno za zenitem svých možností.
Stav přehrad a vodních elektráren, jejich funkčnost i stáří, je v Evropě a v Severní Americe přibližně stejný a generuje podobné výhody pro energetiku i komplikace pro životní prostředí. V USA se ale rozhodli pro postupné snižování početního stavu přehrad, upřednostnili zdravé řeky a povodí před čistou energií. Evropa se nyní vydává přesně opačným směrem.
 

Na území Spojených států amerických bychom napočítali až 84 000 nejrůznějších velkých přehrad a hrázemi vymezených vodních nádrží, a také kolem 90 000 přehrad malých, federální vládou nespravovaných. Dohromady je jejich přítomností bezprostředně ovlivněno 17 % místních řek, celkem nějakých 970 000 kilometrů délky vodních toků. Ano, jedním z primárních důvodů existence přehrad je energetické zhodnocení vodních zdrojů. Hydroelektrárny jsou tu v pořadí druhým kapacitně nejvýkonnějším obnovitelným zdrojem energie (38 %), a podílí se na 6,6 % národního mixu. Ale byť je momentální trend nastaven jednoznačně směrem k dalšímu rozvoji OZE, vodních elektráren a s nimi i přehrad tu spíše ubývá. Ptáte se proč? Jednoduše proto, že se to dlouhodobě nevyplatí.

Staré přehrady vždycky znamenají riziko

Průměrný věk přehrad v USA činí více než 57 let. Řada z nich je ale mnohem starší, a po stránce výkonu i bezpečnosti jsou už dávno za zenitem svých možností. V kategorii hodnocení rizik tu pod označením „D“, tedy těch vyloženě riskantních, hrozících potenciálních kolapsem a protržením, napočítali v roce 2017 nehezkých 12 557. A jen konzervační údržba jedné takové rizikové přijde na 200 milionů dolarů. K nahodilým selháním bohužel dochází: podle Americké státní asociace úřadů bezpečnosti přehrad (ASDSO) bylo zatím evidováno v posledních letech kolem 178 vážných poruch a 587 incidentů. Ne všechny takové, pokud tedy neskončí katastrofou, se dočkají pozornosti. Kontrola je totiž dost limitovaná, například ve státě Oklahoma mají pro kontrolu zdejších 4621 přehrad vyčleněny tři stálé inspektory.

Za zmínku stojí, že hráz vodní elektrárny, v době svého vzniku v 70. letech, mohla být klasifikována jako „s nízkými riziky v případě protržení“, protože v rozlivové zóně pod ní neexistovalo osídlení. Dnes už to ale platit nemusí. A pochopitelně, spolu s tím, jak narůstají rizika a náklady na opravu přehrad, zatímco klesá jejich výkon, se množí kritické výtky. Ano, přehrady výrazně proměňují charakteristiky toků, zásadně mění vodní prostředí, decimují rybí populace, jsou podstatným zdrojem metanu. Vztaženo na celé USA plošně: v následujících letech by mělo dojít k přehodnocení provozních licencí 27 000 vodních elektráren s výsledkem rehabilitace/rekonstrukce, rozšíření působnosti anebo demolice. Otazník visí zejména nad 2500 hydroelektrárnami, které se už funkčně nebo kapacitně definitivně přežily, jejich pozitiva jsou tedy kromě lokalizovaného zadržování vody minimální.

Ve Švédsku, Francii, Rakousku, Itálii a Španělsku (kde se podílí až na 60-70 % národního mixu OZE), potažmo Norsku (kde tvoří 90+ %) se už bez nich neobejdou.
Ve Švédsku, Francii, Rakousku, Itálii a Španělsku (kde se podílí až na 60-70 % národního mixu OZE), potažmo Norsku (kde tvoří 90+ %) se už bez nich neobejdou.

Řeka je pro přírodu lepší než nádrž

A proto se dnes hovoří o jejich nezbytné dekonstrukci. Regionální a pro nás jistě nebývalou zajímavostí je, že se tu na nezbytnosti dekonstrukce a důvodech pro ni shodnou jak provozovatelé vodních elektráren, lidé ze systémů inženýrské údržby vodních děl, tak i státní úředníci, ochránci přírody a experti z univerzit. Konkrétně? Klimatické změny a jimi vyvolané sucho jsou hrozbou, kterou ale samotné přehrady nevyřeší. Zdravá a přírodnímu stavu navrácená řeka zbavená hrází má pro podporu retence vody v krajině celého povodí větší hodnotu než izolované vodní dílo. A samozřejmě, propojení a obnovení průchodnosti jednotlivých povodí pro rybí populace není jen nástrojem řešení klimatické krize, ale i neméně podstatné a současně probíhající krize biodiverzity.

Výhledově se určitě bude počet přehrad a na ně navázaných vodních elektráren v Severní Americe určitě snižovat, a USA teoreticky mohou sestoupit z aktuální 4. příčky, na níž stojí v pořadí největších světových producentů energie z hydroelektráren (po Číně, Kanadě a Brazílii).

Evropa s hydroelektrárnami rozhodně počítá

Onu čtvrtou příčku, na níž USA s produkcí 274 TWh (v roce 2019) stojí, můžeme ale lehce matematicky zpochybnit, pokud proti ní postavíme součet výkonu hydroelektráren celé evropské sedmadvacítky. Dohromady totiž země EU produkují vodními elektrárnami 341 TWh energie a trend nastavený posledními lety je tu přesně opačný: tedy prudký vzestup počtů, vysoká poptávka po nových přehradách a vodních elektrárnách.

Je to ale dobře? Záleží na úhlu pohledu: v rámci EU se vodní elektrárny podílí na 36 % produkce OZE a tvoří desetiprocentní podíl veškeré produkované energie. V principu jsou obnovitelným, trvale udržitelným a bezemisním zdrojem energie. A tudíž velmi žádaným. Ve Švédsku, Francii, Rakousku, Itálii a Španělsku (kde se podílí až na 60-70 % národního mixu), potažmo Norsku (kde tvoří 90+ %) se už bez nich neobejdou.

Sever Evropy už je celkem kapacitně zaplněný a potenciálně zužitkovatelné řeky se nabízí především v Alpách. A také v zemích Balkánu, kde dosud byly řeky netknuté.
Sever Evropy už je celkem kapacitně zaplněný a potenciálně zužitkovatelné řeky se nabízí především v Alpách. A také v zemích Balkánu, kde dosud byly řeky netknuté.
Zdroj | Fluvius

Jenže s tou jejich proklamovanou čistotou a pozitivními dopady na krajinu to až tak úplně idylické není. Aniž bychom to podrobně pitvali, dá se říct, že evropské přehrady a vodní elektrárny (aktuálně s průměrným věkem 50 let) jsou zdrojem vesměs těch samých environmentálních problémů jako v USA. Jenže v Evropě na rozdíl od zámoří nechystáme redukce jejich počtů a dekonstrukce, ale navýšení a výstavbu nových. Jak v členských zemích EU, tak v zemích o členství v EU usilujících.

K současným desetitisícům menších, 7000 velkých přehrad a 21 387 velkých vodních elektráren by tak mělo v následujících letech přibýt 8785 dalších vodních elektráren. Problém je s jejich umístěním: sever Evropy už je celkem kapacitně zaplněný a potenciálně zužitkovatelné řeky se nabízí především v Alpách. A také v zemích Balkánu, kde dosud byly řeky netknuté. Tam se navíc počítá s výstavbou spíše menších sérií (do výkonu 10 MW) elektráren, takže je otázkou, jestli nižší, byť čistý, výkon ospravedlní destruktivní zásah do přírody.

Zbouráme staré, postavíme nové?

Zhruba čtvrtina (2500) v Evropě plánovaných nových vodních elektráren je zamýšlena ke stavbě na území chráněných krajinných oblastí a rezervací, v národních parcích, ochranářsky vysoce-prioritních územích a územích spadajících do sítě Natura 2000. A to vše za stavu, kdy 60 % evropských řek není po stránce své ekologické kondice natolik zdravých, aby mohly sloužit jako podpora životu, jen třetina existujících vodotečí v Evropě je neregulovaných či nezasažených meliorací, a kdy populace migrujících druhů ryb poklesly o 93 %.

Kontroverze pak vyvolává návrh postupu daný Strategií EU pro biodiverzitu. Jedním z navržených plánů je totiž obnova 25 000 kilometrů přirozených toků, odstraněním starých hrází a bariér. Což je jistě chvályhodné, ale na jedné straně odstraňovat hráze a další nové na nezasažených řekách stavět působí dojmem jisté organizační kolize. Otázkou tedy zůstává – pokud nám tedy v Evropě jde o řešení krize biodiverzity i klimatu - jestli by v tomto případě raději nevyplatilo vydat spíše americkou cestou a počet vodních elektráren a přehrad spíše snižovat než problém stupňovat. Obnovitelné zdroje jsou určitě potřebné, ale neměly by být potřebné za každou cenu, na úkor přírody.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

17.3.2021 08:14
taková Velká jezera v Americe jsou taky jen přirozeně přehrazená řeka a jednou prý zmizí a ochránci přírody budou spokojeni ,že řeka je průchozí,
jaký je rozdíl mezi přirozenou přehradou a umělou, z hlediska přírody?
a co bobři, ti také staví přehrady
Odpovědět
bu

běžný uživatel

17.3.2021 09:07 Reaguje na vaber
Vy jste ale demagog :). Milujete-li umělé vodní nádrže, budiž Vám to přáno. Ale napište sem do diskuze, čím jsou hydrolelektrárny pro přírodu prospěšnější, než bobří "přehrady"....jsem zvědavý na Váš fundovaný výklad!!!!
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

17.3.2021 09:27 Reaguje na vaber
Řekl bych, že srovnávat velká jezera (jichž je pár a jsou tam "odjakživa") s přehradama (jichž je dle článku ca 170 000 a jsou tam pár desítek let) není úplně na místě. Samozřejmě že příroda si svoje druhy "nehýčká" a občas jim komplikuje "život", ale my jsme tuhle věc dotáhli na max. možného, z hlediska četnosti i rozsahu svého konání. Takže osobně se mi velmi líbí závěrečná úvaha:

Otázkou tedy zůstává – pokud nám tedy v Evropě jde o řešení krize biodiverzity i klimatu - jestli by v tomto případě raději nevyplatilo vydat spíše americkou cestou a počet vodních elektráren a přehrad spíše snižovat než problém stupňovat. Obnovitelné zdroje jsou určitě potřebné, ale neměly by být potřebné za každou cenu, na úkor přírody.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.3.2021 12:02 Reaguje na Ondřej Dočkal
Souhlas. Navíc vodní režim krajiny se zhoršuje, takže voda jako strategický zdroj energie není zrovna nejsmysluplnější.
Odpovědět
va

vaber

17.3.2021 12:37 Reaguje na Ondřej Dočkal
žádná americká cesta není ,zruší jen ty co se jim nevyplatí dál udržovat,to je jen a jen o ekonomice,
nesmyslné vysvětlování zelených, jak přehrady škodí přírodě ,nestojí za to komentovat, měli by hledat a ukazovat to co opravdu škodí ,ale na to nemají buňky,
zrušíme hydroelektrárny a na úkor přírody postavíme jiné zdroje el.energie ,ještě horší zdroje ,protože čistší zdroj než hydroelektrárny neexistuje
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

17.3.2021 13:15 Reaguje na vaber
Ano, v USA ruší hydroelektrárny, které se ekonomicky nevyplácí. Zejména proto, že se nacházejí v odlehlých místech, kde po elektřině není dostatečná poptávka a doprava elektřiny na dlouhé vzdálenosti znamená vysoké náklady na udržování vedení a velké ztráty v něm.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

17.3.2021 13:17 Reaguje na vaber
Je-li americká cesta v tom, že z ekonomických důvodů se ruší to, co už nedává (ekonomický) smysl opravovat, a tedy už do toho nechtějí lít nějaké nesmyslné investice a dotace - a proto v těchto lokalitách pustí zpřírodnění toku - tak to jsem pro všema deseti.

Ke zbytku nemám co dodat. Čtenář posoudí a udělá si názor sám.
Odpovědět
va

vaber

17.3.2021 13:26 Reaguje na Ondřej Dočkal
víte kolik se u nás zrušilo,jezů,mlýnů ,pil malých vodních elektráren, jen z ekonomických důvodů,
ale jezy ve velkých městech zůstaly a ty jsou na dolních tocích řek
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

17.3.2021 16:05 Reaguje na vaber
No to nevím, kolik se zrušilo z ekonomických důvodů MVE, to mě prosím napište s nějakým zdrojem - to mě zajímá - děkuji. Hlavně mě to zajímá ve vazbě na obnovované MVE. Ještě před pár lety, co vím, byl dost tlak na obnovu nových MVE - a tlačily se i do míst právě těch kdysi zrušených pil apod. na horních tocích řek - to už nejsou řeky, ale jenom větší potoky. Proč? Protože výkupní ceny elektriky - garantované, dotované.. tohle není ekonomika, tohle je politika.

Víte, já a priori nehaním MVE ani dotace výkupních cen, dotuje se dneska ostatně kde co všechno, pokud to postaví legálně se všema papírama a dodržuje podmínky typu MZP apod. - budiž, splnili co po nich stát chtěl. Ale zamýšlím se nad tím - a to se ostatně zamýšlí i tento článek - zda ta elektrika, kterou takto získáme, stojí za ten negativní vliv na vodní tok a život v něm. Každý zdroj energie s sebou nese nějaká rizika - neexistuje nic "čistého" - to je jasné, Otázka je, co je to "nejčistější"? Já nevím - vy píšete, že hydro je nejčistější - z čeho vycházíte? Jsou na to nějaké srovnávací studie? Prosím, podělíte se? děkuji..
Odpovědět
va

vaber

18.3.2021 09:05 Reaguje na Ondřej Dočkal
článek byl taky o průchodnosti řek pro migraci ryb, u nás je malá řeka a jen na 10km toku jsou tři místa, která ryby ani žádní jiní živočichove nemohou překonat, jsou to hráze po bývalých mlýnech a pile,staré tak 200let ,takových míst je po řekách mnoho,
mělo by se sledovat kde je první překážka na řece od ústí do moře,
pokud jde o čistotu vyrobené energie, uvažuje se znečistění při výrobě ,výstavbě , při provozu a možná i likvidaci
byl o by to dlouhé a není zde místo,
voda přírodě nikdy neškodí ,může ale někdy uškodit člověku,
prospívá, přírodě i člověku ,kde je voda tam je život,kde není voda tam život mizí, tedy čistá voda,
beton ve hrázích je jen vápenec a ve srovnání s jiným betonováním je u VE zabraná plocha minimální, hráz je srovnatelná s jakoukoliv přírodní překážkou z hlediska materiálu i vlivu na řeku a život v ní,
životnost VE může být staletí ,takovou životnost nemůže mít žádný jiný zdroj energie, díky dlouhé životnosti a nulovým emisím při provozu, je uhlíková stopa na jednotku vyrobené energie minimální,
ovšem manipulace s výpočty uhlíkové stopy pro různé zdroje energie bývají neuvěřitelné a výsledek bývá takový jaký zdroj autor hájí, nebo má úkol hájit
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

18.3.2021 12:38 Reaguje na vaber
No vidíte, takže mlýn sice není, ale neprůchozí řeka zůstává - tohle je důležité, o tomhle mluvím. Když zrušit - pak zrušit se vším všudy, jinak to nelze považovat za komplet zrušené vodní dílo - se všema součástma.

Inventarizace bariér - na větších vodních tocích se nedávno dělalo: http://vodnitoky.ochranaprirody.cz/vodni-toky-o-databazi/

Nebojte, to jak by se měly porovnávat přínosy a zápory různých zdrojů energie si na rozdíl řady jiných nadšených celkem uvědomuji. Proto tvrdím, že ke všemu by se měly připočíst i škody v případě řeky na ztrátě/ochuzení rybí obsádky apod v důsledku jak potamalizace vzdutí, tak ztráty morfologické pestrosti v důsledku regulace a (v případě derivačních MVE) i díky derivaci apod. Jsou tu i další souvislosti - komunikace mezi vodou v toku a vodou v podloží, která v případě potamalizovaných (a zabahnělých) úseků nemusí být úplně nějlepší, ale tohle už je dost složité a sám v tom úplně jasno ve všem nemám. Prostě základě je dívat se na všechno, ne jenom vyzobat to, co se právě hodí, jak právě dneska (někdy) se zobe jenom ten uhlík, a to ještě kolikrát ne komplexně (přesně jak píšete - jde i o výrobu technologie, její údržbu a likvidaci). Škoda, myslel jsem že něco takového už někdy někdo dělal... bylo by zajímavé něco pročíst. I kdyby tam na něco zapoměli, v metodice se to dá dohledat - a pokud by metodika nebyla uvedená, aspoň člověk hned ví, jakou validitu těm údajům může přisoudit.
Odpovědět
va

vaber

18.3.2021 14:55 Reaguje na Ondřej Dočkal
můžete se v to pitvat jak chcete, voda v přehradě se chová ke svému okolí jako každá jiná voda v krajině
a pokud jde o vodní energii,každý stát závidí Norsku jeho potencilál vodní energie a neřeší jaké škody udělali tím ,že přehradili řeky, protože jsou minimální
Odpovědět
Sl

Slovan

17.3.2021 09:21
Nic se nemá přehánět - není dobré v zájmu snížení emisí ničit přirozené toky a navíc na místech, která jsou stále ve vynikajícím přirozeném stavu a akorát by se tím to místo zničilo - viz. ten Balkán. Podepisuji se tedy pod poslední větu článku: "Obnovitelné zdroje jsou určitě potřebné, ale neměly by být potřebné za každou cenu, na úkor přírody.". Udržet divokost mnoha míst je mnohem důležitější než vyrábět bezemisní vodní energii, kua!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.3.2021 12:05 Reaguje na Slovan
Souhlas. Viz snahy MZe a MPO např. na Bečvě - Skalička.... hovadství!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.3.2021 10:34
Dovoluji si podotknout, že s tím vypouštěním přehrad možno začít na Vltavě
jako pokusu, jak se to "kladně" projeví na životě řeky a jejího okolí.
Příroda rychle samovýsevem zalesní dna přehrad a kníže zas bude pohlížet
z hradu do hlubokého údolí, jak básnil v jednom dokumentu. Hausboty zakotví
v lese a sinice z Orlíku odtečou do moře. Vrátí se cyklicky povodně a těch
pár hydroelektráren prý nahradí větrníky na okolních kopcích. Všechnu vodu
z přívalových dešťů zachytí mokřady pana Malíka a tak se divím, že už se
s tím vypouštěním nezačalo. Nesrovnávejte USA a Evropu, když jde o ty
přehrady a posuzujte taky kvalitu a životnost. Pokud někdo zjistí, že
je hráz v čudu a nevyplatí se ji opravit, tak ji odstřelí. Pokud je ale O.K. tak ji nikdo z plezíru neodstřelí. Hlavně z toho nedělejte ekologické přesvědčení, že to dělají pro přírodu. Dělají to na základě ekonomických
úvah a z obavy, že by mohlo dojít i k haváriím. Evropa se bez přehrad
neobejde a pouze záleží, jak budeme eliminovat jejich dopady na přírodu.
Pokud si myslíte něco jiného, tak začněte rovnou tam, kde je jich celá
kaskáda a uvidíte dopady jejich likvidace na dosavadní život lidí.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

17.3.2021 11:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Sucho prostě přehrady nevyřeší, ne, ne a ne.
Vyjímkou jsou vodárenské nádrže, které mají opravdu význam a bez nich se neobejdeme.
Vltavská kaskáda nyní maximálně proplachuje kanál který zbyl z Labe a Vltavy po regulacích. Já bych nejdřív zavrhl intenzivnější vodní dopravu v ČR a zaměřil se na železnici. Údržba kanálů a jejich úpravy jsou strašně drahé a nevýhodné. V tu chvíli by bylo možné začít s ozdravením říčních systémů velkých řek. Ozdravením vodního režimu v krajině by vzniklo opatření, které by minimálně stejně potlačovalo důsledky sucha jako přehrady nyní. Zajímavé by mohlo být přebudování některých nádrží na suché poldry. V tu chvíli bychom byli mnohem lépe zabezpečení proti povodním než dosud a většinu času bychom mohli využívat nezastavěného říčního údolí. Ale nevím, jestli je to technicky řešitelné.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.3.2021 12:09 Reaguje na Kajetán Hostička
V mnoha případech by se takto dalo lokalitu předělat na suchý poldr. Jen by se muselo chtít.... a ono se nechce... betonářsko-vodohospodářská lobby šmrnclá budovatelským duchem z dob nástupu komunismu to nedovolí...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.3.2021 12:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tedy se současným vedením státu... prosazení každého lobby závisí na státu a jeho vrcholných kormidelnících...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.3.2021 20:05 Reaguje na Kajetán Hostička
Každá hráz přehrady a nebo suchého poldru je projektována
právě na to, čím je. Pokud máte hráz z dusaného jílu, tak
musí být trvale zavodněna a nelze ji vysušit a zatížit
přívalovou vodou. Podobně jsou konstruovány i sypané
hráze s jinými druhy izolace a nasycenost materiálu vodou
je podmínkou statické pevnosti. Proto se i nové přehrady
napouštějí pomalu a zatěžují postupně(mimo Slezské Harty,
která vydržela i napuštění za tři dny, místo tří let v
roce 1997). U velkých přehrad, které vy mohly sloužit jako suché poldry, je třeba vzít do úvahy i to, že mráz jinak působí na hráz pokud je pod ledem v nezamrzlé vodě a
nebo na mrazivém vzduchu. Byly konstruovány pro trvalé
zaplavení a ochranu konstrukce před mrazem v teplé vodě pod ledem. Bohužel nesnese nejen ten mráz, ale i změnu v pnutí konstrukce bez tlaku vodních mas. Neberu vám nadšení, ale
chce to i trochu odbornosti a vědět, co je možné a co ne.
Amatérů mluvících do práce odborníků je zde habaděj a
podle toho to pak vypadá i v celé ochraně přírody.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.3.2021 11:18
V tomhle Američanům fandím. Pochopili totiž základní věc, že jakákoli umělá stavba umístěná ve volné krajině negativně dopadá na biodiverzitu jako celek.
Notabene mohutné vodní stavby přetínající přirozené migrační toky, jejichž jediným cílem byla produkce elektřiny.

V Evropě na to jdeme jinak, přednost dáváme problematickým zdrojům OZE, za cenu astronomických veřejných výdajů, které již tak kriticky ohrožené biodiverzitě nepomohou ani náhodou.
Článek je jeden z mála objektivních se kterými se můžeme v tomhle divném světě dneška setkat.
Odpovědět
va

vaber

17.3.2021 13:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
kdysi byly na každé řece jezy,pily, mlýny a také se u nás zrušily ,nejsou ekonomické a nebyla by ani voda,
třeba Střela v Rabštejně je krásný příklad , ale dnes už tam není nic , jen názvy
rád bych věděl kolik evropských lososů by doplavalo do řek, už vidím ty hejna rybářů na moři i v řekách ,jak je likvidují
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2021 16:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nemáte pocit, že biodiverzitu ohrožueje daleko víc ropný a uhelný průmysl (doplněný exhalacemi), než nějaké OZE?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.3.2021 11:48
Na příklad k tomu metanu: metan vzniká zrostliné hmoty všude tam, kde se tato rozkládá bez přístupu vzduchu (kyslíku), v praxi tedy tedy pod vodní hladinou rybníků, přehrad, tůní v řekách, jezer a mokřadů. Tak to v přírodě chodí už mnoho milionů let. A taky krávy,ale i pratuři a koně, včetně divokých, ale i všezravci, včetně lidí, ho emitují. A to je tu ještě CO2, jako produkt veškerého života. Co s tím uděláme, ekoaktivisté?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.3.2021 11:50
Na příklad k tomu metanu: metan vzniká z rostliné hmoty všude tam, kde se tato rozkládá bez přístupu vzduchu (kyslíku), v praxi tedy pod vodní hladinou rybníků, přehrad, tůní v řekách, jezer a mokřadů. Tak to v přírodě chodí už mnoho milionů let. A taky krávy, ale i pratuři a koně, včetně "divokých" (jakoby), ale i všezravci, včetně lidí, ho emitují. A to je tu ještě CO2, jako produkt veškerého života. Co s tím uděláme, ekoaktivisté?
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

17.3.2021 13:22
V Evropě máme jiné podmínky, než v USA. Nemáme tu totiž problém s tím, že by energeticky využitelné toky byly daleko od míst spotřeby, jako tomu je v USA.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.3.2021 13:39
Nedostatek vody v krajině by měl být řešen jinými – vhodnějšími a prospěšnějšími – opatřeními než stavbou nových přehrad. Něco jiného je, pokud má být přehrada zdrojem pitné vody v oblasti, kde je pitné vody nedostatek.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.3.2021 13:40
V zemích bývalé Jugoslávie je ještě hodně přírodních a neregulovaných vodních toků, které jsou domovem mnoha endemických druhů rostlin a živočichů. Podle neziskovky Arnika jsou tyto přírodní klenoty např. v Bosně a Hercegovině ohroženy neřízeným boomem výstavby vodních elektráren – připravovány jsou stovky projektů. Oficiálně se argumentuje nutností příklonu k zelené energii, což v zemi, která je závislá na spalování fosilních paliv, dává smysl. Nicméně zásadní negativní dopady jako zvýšení rizika povodní a především nenávratná devastace přírody i poškození turismu, jsou zcela opomíjeny. Místní lidé a komunity se nechtějí o toto přírodní bohatství nechat oloupit a snaží se těmto plánovaným vodním stavbám zabránit. Je otázka, kdo ten boj vyhraje.
Odpovědět
va

vaber

17.3.2021 14:45 Reaguje na Majka Kletečková
kdysi, před 50léty jsem jel údolím řeky Neretva, byla to úžasná řeka i údolí, čistá voda ,peřeje, silný proud,nic podobného se u nás nedalo vidět,
už dávno, prý ,je to údolí zatopeno ,nevím, od té doby jsem v Bosně nebyl
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

17.3.2021 17:02 Reaguje na vaber
Neretvu mám trochu prochozenou po březích (+/- minová pole) a proplavenou na člunu. Fantastická řeka. Jen pro zajímavost, starou pár let (nevím, jak je to dnes) – není chytré si tam někde hned u vody stavět stan. Protože v noci umí vypouštět vodu naakumulovanou za hrázemi, a na suchém břehu může být rázem o metr a víc vody.
Odpovědět
va

vaber

18.3.2021 15:03 Reaguje na Radomír Dohnal
za mé cesty tam miny nebyly,padouchy držel na uzdě maršál Tito a Old Shatterhand, pláže nebyly plné Čechů ,ale Západních Němců, vodopády Krka byly mohutné protože tam nebyla elektrárna a asi bylo i víc vody, benzín stál 2,60Kčs a Jugoslávie se dala projet od severu až po Ohrid bez problému, jen cesty byly horší
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.3.2021 19:25
Většina z vás co jste se tu vypovídali tak houfně podporujete obnovu mokřadů a stavbu rybníků. Tam vzniká na jednotku plochy mnohonásobně více metanu než v hluboké přehradě. Voda z přehrady se dá použít na rozdíl od rybníku jak na pitnou vodu tak na zalévání. A dále vody z přehrad zase na rozdíl od rybníků udržují minimální průtoky a to nejen velkých řek, ale i těch menších.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.3.2021 19:42 Reaguje na Petr Blažek
Já souhlasím, protože možnost nadlepšovat průtoky v řece
lze pouze díky velkým objemům vody z přehrad. To žádné malé
rezervoáry nedokážou a rovněž tak zachytit přívalové srážky.
Jsem zvědav, co letos zachytí vodou nasycené mokřady a malé
tůně. Do nich se už nic nevejde a i mnohá pole potřebují spíše
odvodnit. Ještě na podzim tu jeden aktivista obhajoval ucpání
drenáží balíkem slámy a být to na mém poli, tak mu nakopu hyždě.
Tam, kde fungují meliorační drenáže, tak alespoň poorali a zaseli.
Tam kde ne, tak tam stále stojí kaluže vody. Minulý týden jsem
sledoval labutě plující po řepkovém poli a uždibující "vodní"
řepku. Drenáže přeťala výstavba dálnice, nikdo je už neopravil
a tak mají labutě nové jezero místo hodnotné orné půdy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist