https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/invazni-druhy-do-statu-necestuji-omylem-prirodu-devastuji-exoti-ze-zverimexu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Invazní druhy do Států necestují omylem, přírodu devastují exoti ze zverimexů

3.7.2019 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Spojené státy americké jsou zaplavovány nepůvodními druhy. Ne, nedostaly se sem nešťastnou náhodou, ale cíleně na objednávku chovatelů exotů.
Spojené státy americké jsou zaplavovány nepůvodními druhy. Ne, nedostaly se sem nešťastnou náhodou, ale cíleně na objednávku chovatelů exotů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lockwood et al. (2019)
Spojené státy americké jsou zaplavovány nepůvodními druhy. Ne, nedostaly se sem nešťastnou náhodou, ale cíleně na objednávku chovatelů exotů. Jejich množství značně překonává to, co běžně registrují experti na invazní ekologii. Problém by neměl řešit stát, ale sami odpovědní chovatelé. Píše o tom Mongabay.com.
 

Krajta tmavá je doma v jihovýchodní Asii, ale největšího věhlasu se jí dostalo na Floridě. Odborníci na invazní ekologii tu s neskrývanou obavou sledují, jak dobře se tu zavlečené hadí exempláře uchytily a jak úspěšně se množí.

S krajtami teď mají velké starosti v proslulém národním parku Everglades. Kvůli nim tu totiž od roku 2012 počet savců poklesl o 99,3 %. Přesněji: „Před rokem 2000 jsme běžně během nočního monitoringu na sjízdných cestách potkávali spousty drobných savců,“ říká zoolog Michael E. Dorcas. „Když jsme projížděli 56 971 kilometrů cest v národním parku o dvanáct let později, zaznamenali jsme o 98,9 % méně mývalů, o 87,5 % méně vačic a divoké králíky jsme nezpozorovali vůbec.“

Krajta tmavá je doma v jihovýchodní Asii, ale největšího věhlasu se jí dostalo na Floridě. S krajtami teď mají velké starosti v proslulém národním parku Everglades. Kvůli nim tu totiž od roku 2012 počet savců poklesl o 99,3 %.
Krajta tmavá je doma v jihovýchodní Asii, ale největšího věhlasu se jí dostalo na Floridě. S krajtami teď mají velké starosti v proslulém národním parku Everglades. Kvůli nim tu totiž od roku 2012 počet savců poklesl o 99,3 %.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Susan Jewell / USFWS

Krajta: jen jeden problém z mnoha

Krajty se v národním parku zasadily o nebývalý pokles biodiverzity, když dokázaly v průběhu několika málo let vylovit prakticky celý zdejší rezervoár drobných zvířat.

Pro zdejší ekosystém jsou to velmi špatné zprávy, krajina mokřadů a močálů savce k zachování svého charakteru potřebuje.

Krajty, prakticky neomezované přirozenými predátory, tu dosahují rekordních snůšek a dorůstají extrémních proporcí. Dorcas například zmiňuje odchycený sedmimetrový exemplář, se kterým byste se nejspíš při procházce setkat nechtěli.

Bohužel, nejde jen o hady a Everglades. S invazními druhy mají problém celé Spojené státy.

„Nejhorší na tom je, že krajty tmavé na Floridě jsou jen jedním ze stovek takových nepůvodních zavlečených druhů, které teď decimují původní živočišné populace,“ vysvětluje Julie L. Lockwoodová, profesorka Rutgersovy univerzity. „Celkový objem obratlovců, kteří jsou teď ve světě prodávání a směňováni mezi chovateli exotických zvířat, je ohromující. Obchodní statistiky ukazují, že množství jednotlivých skupin transportovaných zvířat mezi kontinenty je často tak velké, až to otřese i se zkušeným invazním ekologem.“ Dodává, že legislativa mezinárodního obchodu se zvířaty prakticky zůstala na úrovni sedmdesátých let minulého století a nedostatečně reagovala na změnu trhu.

Desítky milionů kusů ročně

„Málokdo si dnes uvědomuje, jak mezinárodní obchod s exoty narostl. Už to není o pár teraristech a nadšencích, je to stabilně narůstající mnohamiliardový byznys,“ říká Lockwoodová. A prakticky všechny obchodovatelné nepůvodní druhy už někde ve Státech založily své invazní populace v přírodě, kde dnes škodí. Že jsou invaze zavlečených druhů problém, se v ekologii tak nějak ví. Dosud se ale mělo za to, že jednou z hlavních cest jejich šíření jsou neúmyslné a necílené úniky: například zvířata, která přicestovala do nových geografických regionů neplánovaně v podpalubí lodí nebo nákladních prostorech letadel.

Lockwoodová s kolegy dokázala, že to sice v případě USA je případ tisícovek exemplářů ročně, ale to zdaleka není porovnatelné s desítkami milionů jiných exotů, které do země přicestovali legálně k prodeji ve zverimexech.

Konkrétně se pak na Floridě za poslední dekádu usadilo 140 nepůvodních druhů plazů a obojživelníků, z nichž 85 % z nich svůj příchod může spojit s pet-centry a zverimexy.

Lockwoodová dále upozorňuje, že i jiné geografické regiony se s „chovateli řízenou biologickou invazí“ potýkají. Například Brazílie, kde 70 % zavlečených druhů za posledních třicet let má jasnou vazbu s chovem exotů. Co se s tím dá dělat?

Lockwoodová vlastně nenavrhuje nějaké zásadní zpřísnění existující legislativy, snad jen její projasnění. Důraz klade na pochopení socio-ekonomických faktorů a hlavně snahu porozumět chovatelům. Tedy tomu, proč si exoty vlastně pořizují, aby je následně vypustili ven. Do hry by podle ní měla výrazněji vstoupit osobní odpovědnost chovatelů, kteří by například osud zvířat, o které se již nedokážou postarat, měli řešit s prodejci zverimexů a veterináři.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

3.7.2019 06:56
Drobní savci jsou u nás myši či rejsci. Mýval je např. velký predátor, takže jeho decimace by přírodě měla spíše pomoci. Chtělo by to soupis všech druhů "před a po", nevěřím totiž, že se úbytek týká všech. To by se ti hadi neměli čím živit. A jinak krásná ukázka pro naivní ochranáře, kteří razí heslo, že "predátor (si) svou kořist nevyhubí". Jak vidno, některé dokáže eradikovat (králík). Chybí mi tam vysvětlení, k čemu ten karakter krajiny ony decimimované savce potřebuje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.7.2019 14:52 Reaguje na
Třeba aby se nepřemnožil hmyz, měkkýši, některé rostlinstvo, drobní obyvatelé vod.... prostě všechno, co ty krajty nejedí.
Odpovědět
J

Josef Mozek

10.7.2019 19:13 Reaguje na
Krajta tam nahradila větší predátory, kteří byli již dávno vyhubeni člověkem, zbyl tam jen aligátor.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.7.2019 07:00
V podstatě ti chovatelé nedělají nic jiného, než skalní ekologové, kteří cpou do naší přírody vlky a medvědy.
Odpovědět
ČM

Čech M.

3.7.2019 17:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne, ne, museli by tady vypouštět něco jiného např. Tygry, nebo Pumy. Ale taky třeba Daňky, muflony nebo bažanty.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

3.7.2019 08:28
tak snad to ti skalní ekologové domysleli, nedejbože aby se nám tady vlk a medvěd rozmnožili jako krajty v Everglades anebo perutýn v pobřežních vodách.
Odpovědět
J

Josef Mozek

10.7.2019 19:04
Místo aby byli američané rádi, že se tam krajtám daří, když celkově je to plaz stále vzácnější, tak je hrozně tíží úbytek vačic a mývalů.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist