Invazní druhy do Států necestují omylem, přírodu devastují exoti ze zverimexů

Spojené státy americké jsou zaplavovány nepůvodními druhy. Ne, nedostaly se sem nešťastnou náhodou, ale cíleně na objednávku chovatelů exotů. Jejich množství značně překonává to, co běžně registrují experti na invazní ekologii. Problém by neměl řešit stát, ale sami odpovědní chovatelé. Píše o tom Mongabay.com.

Krajta tmavá je doma v jihovýchodní Asii, ale největšího věhlasu se jí dostalo na Floridě. Odborníci na invazní ekologii tu s neskrývanou obavou sledují, jak dobře se tu zavlečené hadí exempláře uchytily a jak úspěšně se množí.

S krajtami teď mají velké starosti v proslulém národním parku Everglades. Kvůli nim tu totiž od roku 2012 počet savců poklesl o 99,3 %. Přesněji: „Před rokem 2000 jsme běžně během nočního monitoringu na sjízdných cestách potkávali spousty drobných savců,“ říká zoolog Michael E. Dorcas. „Když jsme projížděli 56 971 kilometrů cest v národním parku o dvanáct let později, zaznamenali jsme o 98,9 % méně mývalů, o 87,5 % méně vačic a divoké králíky jsme nezpozorovali vůbec.“

Krajta: jen jeden problém z mnoha

Krajty se v národním parku zasadily o nebývalý pokles biodiverzity, když dokázaly v průběhu několika málo let vylovit prakticky celý zdejší rezervoár drobných zvířat.

Pro zdejší ekosystém jsou to velmi špatné zprávy, krajina mokřadů a močálů savce k zachování svého charakteru potřebuje.

Krajty, prakticky neomezované přirozenými predátory, tu dosahují rekordních snůšek a dorůstají extrémních proporcí. Dorcas například zmiňuje odchycený sedmimetrový exemplář, se kterým byste se nejspíš při procházce setkat nechtěli.

Bohužel, nejde jen o hady a Everglades. S invazními druhy mají problém celé Spojené státy.

„Nejhorší na tom je, že krajty tmavé na Floridě jsou jen jedním ze stovek takových nepůvodních zavlečených druhů, které teď decimují původní živočišné populace,“ vysvětluje Julie L. Lockwoodová, profesorka Rutgersovy univerzity. „Celkový objem obratlovců, kteří jsou teď ve světě prodávání a směňováni mezi chovateli exotických zvířat, je ohromující. Obchodní statistiky ukazují, že množství jednotlivých skupin transportovaných zvířat mezi kontinenty je často tak velké, až to otřese i se zkušeným invazním ekologem.“ Dodává, že legislativa mezinárodního obchodu se zvířaty prakticky zůstala na úrovni sedmdesátých let minulého století a nedostatečně reagovala na změnu trhu.

Desítky milionů kusů ročně

„Málokdo si dnes uvědomuje, jak mezinárodní obchod s exoty narostl. Už to není o pár teraristech a nadšencích, je to stabilně narůstající mnohamiliardový byznys,“ říká Lockwoodová. A prakticky všechny obchodovatelné nepůvodní druhy už někde ve Státech založily své invazní populace v přírodě, kde dnes škodí. Že jsou invaze zavlečených druhů problém, se v ekologii tak nějak ví. Dosud se ale mělo za to, že jednou z hlavních cest jejich šíření jsou neúmyslné a necílené úniky: například zvířata, která přicestovala do nových geografických regionů neplánovaně v podpalubí lodí nebo nákladních prostorech letadel.

Lockwoodová s kolegy dokázala, že to sice v případě USA je případ tisícovek exemplářů ročně, ale to zdaleka není porovnatelné s desítkami milionů jiných exotů, které do země přicestovali legálně k prodeji ve zverimexech.

Konkrétně se pak na Floridě za poslední dekádu usadilo 140 nepůvodních druhů plazů a obojživelníků, z nichž 85 % z nich svůj příchod může spojit s pet-centry a zverimexy.

Lockwoodová dále upozorňuje, že i jiné geografické regiony se s „chovateli řízenou biologickou invazí“ potýkají. Například Brazílie, kde 70 % zavlečených druhů za posledních třicet let má jasnou vazbu s chovem exotů. Co se s tím dá dělat?

Lockwoodová vlastně nenavrhuje nějaké zásadní zpřísnění existující legislativy, snad jen její projasnění. Důraz klade na pochopení socio-ekonomických faktorů a hlavně snahu porozumět chovatelům. Tedy tomu, proč si exoty vlastně pořizují, aby je následně vypustili ven. Do hry by podle ní měla výrazněji vstoupit osobní odpovědnost chovatelů, kteří by například osud zvířat, o které se již nedokážou postarat, měli řešit s prodejci zverimexů a veterináři.

---

reklama

---