Jak dostat oxid uhličitý z atmosféry? Začněme práškovat pole kamennou drtí
Nejprve trocha nezbytných zkratek. Spolu s tím, jak se rozvíjí strategie boje proti klimatickým změnám, narůstá význam tzv. CDR přístupů. Tedy Carbon Dioxide Removal, oxid uhličitý odstraňujících metod. Některé mají podobu ryze technickou, například DAC (Direct Air Capture, přímé odstraňování s pomocí obřích praček vzduchu), jiné sází na přírodní postupy. Třeba fixování atmosférického uhlíku v biomase vysazených stromů. Tým z Sheffiledu se pak soustředil na kombinaci přírodně-technického postupu, metodou nazvanou ERW. Enhanced silicate rock weathering, kterou můžeme volně popsat jako práškování zemědělské půdy prachovou drtí. K čemu by to mělo být dobré?
Rozprášený substrát, bohatý na křemičitany (velmi pravděpodobně pak čedičová drť, ale možné je i zužitkování betonu či odpadů z demolic) by na sebe během degradace navázal skleníkové plyny, a vytvořil uhličitany. Oxid uhličitý z atmosféry by díky tomu v řádu měsíců přešel do půdního rezervoáru. Škodní by na tom nebyli zemědělci, protože by se touto cestou zlepšily produkční vlastnosti půdy. A pozitivní vliv by pocítily i oceány, které by nakonec byly vystaveny menší acidifikaci. Jak efektivní tato metoda je? Podle Beerlinga má slušný potenciál k tomu, aby dostala každoročně z atmosféry kolem 2 miliard tun CO2. Což je v současnosti více než slušné skóre.
Přečtěte si také |
Klima jsme pokazili. Dokážeme ho i napravit. Otázka je, jestli máme, říká Martin Dočkal
Práškování je už rutina, ERW by ale pomáhalo všem
Výhody této metody plynou z několika faktů: globálního rozšíření zemědělské praxe a toho, že největší znečišťovatelé atmosféry (Čína, Indie, USA) mají k uplatnění ERW optimální klimatické podmínky. A také největší zásoby onoho drceného substrátu, který je zatím bez většího užitku odkládán stranou jako vedlejší produkt průmyslové těžby. Práškování polí přitom není novinkou, například vápnění půdy je už dlouhou běžnou součástí zemědělské praxe. Metoda ERW by jen doplnila arzenál zemědělců, zhodnocovala by odpadní surovinu, zlepšovala výnos z hektaru a přitom razantně pomáhala s lapáním CO2 z atmosféry. Jsou tu ještě dva podstatné bonusy: ERW přístup nabízí řešení s velmi rychlým efektem. A když by ony uhličitany byly nakonec vymyty splachem až do oceánů, stal by se z nich vápenec. Který by snižoval okyselení oceánů a zároveň se stal trvalým úložištěm uhlíku.
„Je to přirozený, přírodní geologický proces, urychlený technickým provedením,“ říká Beerling. Na kolik by to přišlo? Záleží na dostupnosti technologie a zásobách materiálu a ceně práce. V Indii touto cestou vyvážete tunu CO2 z atmosféry za 80 dolarů, v USA za 160. „Pořád se ale pohybujeme v rozptylu 100-150 dolarů za tunu CO2, který Světová banka vytkla ve svých předpovědích jako přiměřenou hodnotu pro odstraňování oxidu uhličitého, pokud hodláme zvrátit negativní klimatické scénáře a naplnit Pařížskou úmluvu.“ Metoda ERW, která současně zkvalitňuje zemědělskou produkci, by mohla dlouhodobě fungovat, bez ohledu na další klimatické cíle nebo energetické politiky národních států. „Je to asi to nejlepší možné řešení z hlediska rychlosti i plošné efektivity, které momentálně máme k dispozici,“ uzavírá Beerling.
Přečtěte si také |
František Marčík: Klimatické odpustky aneb Jak spolehlivě smazat vlastní uhlíkovou stopu?reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (64)
Jiří Daneš
16.7.2020 11:17Vápenec je uhličitan vápenatý, který při styku s kyselinami i velmi zředěnými reaguje za vzniku soli příslušné kyseliny a kysličníku uhličitého, tedy toho CO2, který byl předtím nákladně ze vzduchu odstraněn. Protože CO2 se ve vodě při atmosférickém tlaku rozpouští v malm množství a tvoří právě tu kyselost mořské vody, nemůže nemůže přidaný vápenec kyselost moří snižovat.
Vápenec je trvalým úložištěm uhlíku jen v tom případě, že není smáčen třeba kyselým děštěm (obsahuje velmi zředěnou kyselinu dusičnou), který uvolňuje z vápence (CaCO3) CO2 za vzniku dusičnanu vápenatého. Je tom popsáno v učebnicích chemie pro vyšší stupeň základních škol.
Vladimir Mertan
16.7.2020 15:28 Reaguje na Jiří DanešGalipoli Petr
24.7.2020 07:50 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
24.7.2020 19:29 Reaguje na Galipoli PetrPavel Hanzl
16.7.2020 17:02 Reaguje na Jiří DanešJá miluji místní lidové vědátory, kteří jakoukoliv vědeckou a v Nature publikovanou teorii shodí pomocí znalostí z devítiletky.
Jiří Daneš
16.7.2020 17:22 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.7.2020 17:37 Reaguje na Jiří Daneš"Je tom popsáno v učebnicích chemie pro vyšší stupeň základních škol".
Že by to na universitě v Sheffildu neznali? Tolik sexu naráz?
Jiří Daneš
16.7.2020 17:33 Reaguje na Pavel HanzlJindřich Duras
17.7.2020 08:56 Reaguje na Jiří DanešJinak, možná by bylo dobré si zopáknout karbonát-bikarbonátovou rovnováhu ve vodách :).
vaber
17.7.2020 09:04 Reaguje na Jindřich DurasGalipoli Petr
24.7.2020 07:53 Reaguje na Jindřich DurasPavel Hanzl
16.7.2020 17:04 Reaguje naPavel Hanzl
17.7.2020 09:18 Reaguje naVývoj ale šel jiným směrem a já se je obávám, že tyhle metody se můžou zase oživit až se nám začne připalovat krupon.
Jan Šimůnek
18.7.2020 09:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.7.2020 10:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
18.7.2020 18:35 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
19.7.2020 06:43 Reaguje na Pavel HanzlMělo to uvolnit "antiskleníkové" plyny (např. oxidy síry), spoustu prachu a aerosolů, a tím zamezit dopadu slunečního záření na zemský povrch.
Podrobnosti se najdou na Wikipedii a podobných zdrojích.
Radim Polášek
16.7.2020 13:05Akorát to vidím tak, že existuje jen velmi málo nerostných surovin, při jejich těžbě vzniká dostatečně jemně rozemletá hornina coby vedlejší produkt - hlušina, která současně není nějakým způsobem toxická, takže se dá rozhazovat na ty pole.
Budiž, ale pokud by se spočítalo a ověřilo zkouškami, že toto má smysl, daly by se určitě najít další nerostné suroviny, jejichž technologie těžby by se dala upravit tak, že ta jemnozrnná hlušina by byla netoxická. Namátkou by docela určitě šlo účinně neutralizovat kyanidy z hlušiny po kyanidové těžbě zlata.
Otázka je, jestli tyto procesy globálně produkují tak velké množství jemně mleté horniny, aby to stálo za to.
Pokud ne, muselo by se přistoupit k jemnému rozemílání vhodných "obyčejných" vyvřelých hornin, ideálně těch bazických, přímo pro účely zachycování CO2 z ovzduší. A tam je otázka, na kolik by takové jemné rozemletí třeba tuny nebo kubíku žuly, odhadem na zrna o velikosti menších desetin milimetru, vyšlo energeticky a finančně.
Lukas B.
16.7.2020 13:41 Reaguje na Radim Polášekvaber
17.7.2020 08:58 Reaguje na Radim PolášekGalipoli Petr
24.7.2020 07:57 Reaguje na Radim PolášekJan Šimůnek
16.7.2020 13:06Mohli bychom snadno přijít ke kontaminovaným polím, na nichž by se celá desetiletí nedaly pěstovat potraviny a krmiva, jen technické plodiny. Kdybych byl příznivec konspiračních teorií, tak bych to prohlásil za důvod prosazování tohoto pochybného nesmyslu.
Jindřich Duras
17.7.2020 09:02 Reaguje na Jan ŠimůnekJinak naše půdy jsou místy kontaminovány hlavně vzdušným spadem z tepelných elektráren a tak podobně, tedy procesy spalování uhlí. Po odprášení spalin se vzrůst kontaminace zpomalil, ale řada kovů (rtuť třeba) se stále vesele ukládá, protože při spalování vytěká.
vaber
17.7.2020 09:11 Reaguje na Jindřich DurasJan Šimůnek
17.7.2020 21:10 Reaguje na vaber2. Rtuť se mohla dostat do slojí dodatečně a navázat se na uhlík
Jaromír Lukavský
16.7.2020 13:32Miroslav Vinkler
16.7.2020 14:00Dovolím si upozornit, že během sta let se povedlo homo sapiens zmrzačit rodnou Zemi.
Správným řešením by bylo snížení populace na udržitelných 3-4 mld. lidí a přirozená obnova životního prostředí.
K čemuž však nedojde, protože by se nevydělalo , HDP by pokleslo apod.
Pokud to bude pokračovat stejným tempem , přijdeme ke kolapsu během několika desítek let.
A pak se uvidí.
Tomas K
16.7.2020 16:10 Reaguje na Miroslav Vinklervaber
17.7.2020 09:01 Reaguje na Miroslav VinklerJindřich Duras
17.7.2020 09:03 Reaguje na Miroslav VinklerVladimir Mertan
16.7.2020 15:15Pavel Dudr
16.7.2020 18:19https://www.icos-cp.eu/sites/default/files/2019-12/s09_FossilFuel_and_Cement_emissions_1959.png
Milan Milan
16.7.2020 21:44Lukáš Kašpárek
17.7.2020 07:46Lidstvo by si mělo konečně začít přiznávat, že smělými kroky kráčíme do pekla a že jednodušší je do něj nekráčet, než se cestou vybavovat sofistikovanými ochrannými pomůckami proti popálení ohněm pekelným...
Ale my opravdu čelíme hlavně krizi hodnot a pořád jde drtivé většině světa jen o peníze a to ještě krátkozrace, protože pokud nezměníme náš přístup, tak stejně ani žádná činnost nebude rentabilní.....
Pavel Hanzl
18.7.2020 09:21 Reaguje na Lukáš KašpárekVývoj jde samospádem ke gigantickém kolapsu, je nějaká možnost to ještě zvrátit?
Hlavní příčinou těchto změn je lidská expanze a stálý růst HDP, tj. veškerých materiálních předmětů, které se ovšem velmi rychle stávají odpadem.
Takto je ovšem naprogramovaná naše civilizace, která ovládla už celý svět, může se chovat nějak jinak?
Zablokování růstu znamená úpadek a není možno ho nějak nadiktovat, zkušenosti z plánované ekonomiky a sociálního inženýrství jsou velmi negativní.
Řešením by bylo celý růst nasměrovat jiným směrem. Ne k extenzivnímu, ale intenzivnímu systému, ne k expanzi navenek, ale dovnitř.
Nepotřebujeme více věcí, které se za chvíli vyhodí, ale méně a kvalitních. Nepotřebujeme přetahovat materiál i výrobky několikrát přes celou planetu, ale stačí je vyrábět doma a dovážet jen nezbytnosti.
Nepotřebujeme expandovat do krajiny ani zvyšovat spotřebu vody, energie, jen na to, abychom vytvářeli další a další odpad.
Další vývoj by se měl ubírat směrem, který bude limitován přírodou, jejími potřebami, tj. ekologií. Prostě hlavní sílu lidského vědění i pracovitosti napřít směrem k záchraně planety.
O tom musí být ale přesvědčena rozhodující většina obyvatel.
Jak toho lze ale dosáhnout?
Tuhle sílu má pouze náboženství, jen ono může člověku určit vyšší cíl a dát význam jeho životu. Bez totality a starých demagogií, s racionální svobodnou kritikou, ale s jasným a dobře argumentovaným cílem.
Prostě se duchovně vrátit zpět, kde veškeré lidské konání muselo být v souladem s Vůlí Boží, dnes Přírody.
Některá náboženství to už v programu mají (buddhismus), ostatní by neměly mít problém to začlenit do učení o Vůli Boží.
Jan Šimůnek
18.7.2020 18:40 Reaguje na Pavel Hanzl"Tuto sílu má pouze náboženství". Ano, politická ekologie v podstatě náboženství je, včetně oteplismu. Zcela iracionální blábolení s těžkými vnitřními rozpory (silná propagace toho, co znečišťování životního prostředí a produkci CO2 zvyšuje a naopak boj proti tomu, co životní prostředí neznečišťuje a má nulové emise CO2. A neschopnost zastánců tyto nesmysly korigovat na bázi faktů.
Pavel Hanzl
20.7.2020 08:20 Reaguje na Jan ŠimůnekPrávě vědecké racio jednoznačně stojí za problémem CO2, ovšem ropáci jsou v zajetí chimérické víry, velmi dobře jim podstrčené ropnou lobby.
vaber
17.7.2020 08:56Pavel Hanzl
17.7.2020 09:22 Reaguje na vaberAle za rok 2019 emise nestouply vůbec. Čína sice velmi silně emise zvyšuje, ale USA a Evropa je zase stahují.
Jan Šimůnek
17.7.2020 21:08 Reaguje na vaberPavel Hanzl
18.7.2020 06:54 Reaguje na Jan Šimůnekvaber
18.7.2020 08:51 Reaguje na Pavel Hanzlpřipomínat tyto genocidy je politicky nevhodné,že ano
Pavel Hanzl
18.7.2020 09:15 Reaguje na vaberHorší byly otrokářské importy černochů, ale ty nebyly v takovém rozsahu a hlavně nebyly genocidní. Důkazem je, že když měli všichni možnost se vrátit do Afriky, zůstali v USA.
Něco jako umělý hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století je zcela ojedinělý jev v celé historii lidstva. Navíc proti vlastním lidem, prostě děs.
Jan Šimůnek
18.7.2020 09:35 Reaguje na Pavel HanzlProdej černochů do otroctví zajišťovali černoši sami (angažovala se v tom silně i rodina B. Obamy ze strany jeho otce). Při "lovu" otroků byly skutečně důsledně vyvražďovány celé vesnice, od nemluvňat po starce a ponecháni na živu jen ti, co měli cenu na trhu s otroky. Je ovšem nutno konstatovat, že stejný nebo ještě větší proud otroků směřoval z Afriky na východ, do islámských zemí (a to ještě ve 20. století), a v některých z těchto těchto zemí jsou jejich potomci otroky dodnes.
Jan Šimůnek
18.7.2020 18:41 Reaguje naJan Šimůnek
18.7.2020 09:20 Reaguje na vaberGenocidu indiánů prováděli pouze Britové, kteří už byli natolik technicky na výši, že dokázali do kolonií odvozit celé rodiny.
vaber
19.7.2020 08:20 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.7.2020 12:20 Reaguje na vabervaber
18.7.2020 09:08 Reaguje na Jan Šimůnekto ale nemění nic na tom, že počet lidí na planetě je neúnosný a bez podstatného snížení počru lidí jsou ekologické problémy neřešitelné, metoda ke snížení počtu lidí je, zrušit veškerou podporu přispívající ke zvyšování populace ,jak pro státy tak i pro rodiny a osvěta. Chápu že je to politicky a ekonomicky nepřijatelné když ekonomický růst se dosahuje růstem populace.
Pavel Hanzl
18.7.2020 09:28 Reaguje na vaberAť si to každá země zařídí dle svého. Rozšířením antikoncepce, vzděláváním ženských, nebo třeba sterilizací po třetím porodu atd. atd. Čína měla systém jednoho dítěte, prostě dle vůle každé země.
Jan Šimůnek
18.7.2020 09:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.7.2020 10:14 Reaguje na Jan ŠimůnekDaleko větší problém je ve změně myšlení i kulturních návyků v zemích, kde je normální, aby ženská měla 8 dětí a pokud je nemá, je považována za méněcennou.
Jan Šimůnek
18.7.2020 18:43 Reaguje na Pavel HanzlProblémem je především islám, který to chápe (a v podstatě správně) jako útok na svou podstatu.
Pavel Hanzl
20.7.2020 08:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.7.2020 12:01 Reaguje na Pavel HanzlIslám je spíš spojencem neomarxistů ze Západní Evropy a USA (včetně hnutí "Black Lives Matter").