https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jake-klima-panovalo-v-casech-pred-prumyslovou-revoluci-ptejte-se-vulkanu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaké klima panovalo v časech před průmyslovou revolucí? Ptejte se vulkánů

1.8.2019 07:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
V důsledku vulkanické aktivity poklesla průměrná teplota atmosféry: tropické monzuny se staly sušší, výraznější vlna sucha zasáhla Afriku a Indii, ledovce v Alpách přirůstaly na svém objemu, v Evropě více napršelo a nasněžilo. / Ilustrační foto
V důsledku vulkanické aktivity poklesla průměrná teplota atmosféry: tropické monzuny se staly sušší, výraznější vlna sucha zasáhla Afriku a Indii, ledovce v Alpách přirůstaly na svém objemu, v Evropě více napršelo a nasněžilo. / Ilustrační foto
Při srovnávání dnešního klimatu s minulostí se rádi odkazujeme na předindustriální časy, a to především v rámci nejrůznějších výzev na snížení tempa oteplování atmosféry. Tým badatelů z Bernu by rád do tohoto široce přijímaného konsensu vnesl trochu světla tím, že upozorňuje na podstatné faktory ovlivňující klima v 19. století. Píše o tom ScienceDaily.
 
Stefan Brönnimann, profesor klimatologie z univerzity v Bernu, nikterak nerozporuje stávající klimatické změny. Jen by byl rád za přesnější kontext, vymezení té předindustriální doby, ke které se tak rádi při hledání průmyslem neovlivněné průměrné teploty upínáme.

Konkrétně? V první polovině 19. století bylo zaznamenáno hned pět velkých vulkanických erupcí, které dost zásadním způsobem klima proměnily.

„Nejde jen o erupci sopky Tambora v Indonésii,“ vysvětluje Brönnimann. „Série velkých erupcí zasáhla také Asii a Afriku.“ V důsledku vulkanické aktivity poklesla průměrná teplota atmosféry: tropické monzuny se staly sušší, výraznější vlna sucha zasáhla Afriku a Indii, ledovce v Alpách přirůstaly na svém objemu, v Evropě více napršelo a nasněžilo. „Frekventované vulkanické erupce, které se objevily mezi lety 1808–1835, významně ovlivnily oceánskou i atmosférickou cirkulaci.“

Tento ke konci století vyhasínající jev pak přiživila mohutná erupce sopky Krakatoa (a o tři léta později novozélandská Tarawera). Proto se období mezi lety 1820–1850 neslo v klimatickém duchu malé doby ledové.

A chladněji a deštivěji na severní polokouli bylo i v dekádách následujících. Ostatně, pevninské ledovce tehdy také naposledy zaznamenaly významnější růst, který byl definitivně potlačen kolem 40. let století dvacátého, první fází globálního oteplování. Proč je to tak důležité?

„Pokud hledáme definici předindustriálního klimatu, je těžké jej hledat v 19. století,“ říká Brönnimann. „Málokdy je zřejmé, ke které části 19. století se našimi studiemi upíráme, jaké konkrétně je to referenční období.“

Když budeme preindustriální průměr teplot hledat v letech 1850–1900, zjistíme, že dnes už máme globální teplotu o 1°C vyšší. Pokud se opřeme o data z období před rokem 1850, tepleji máme o 1,2°C. V druhém případě je ale rozdíl vcelku zřetelně vysvětlen extrémními vulkanickými episodami.

Rozdíl mezi 1–1,2°C se může zdát technicky zanedbatelný, ale pokud se řítíte s rozjetým autem k propasti, oceníte, zdali vám ke srázu zbývá 1200 nebo 1000 metrů.

Podstatné je, že se naše údaje o předindustriálním klimatu opírají o období, kdy bylo klima do značné míry ovlivněno vulkanickými jevy a v jejich důsledku bylo o poznání chladněji, než dnes.

„Došli jsme k závěru, že konec malé doby ledové byl poznamenán zotavením atmosféry ze sekvence vulkanických erupcí, což ztěžuje definování jediné jasné předindustriální základní linie klimatu,“ uzavírá Brönnimann.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

1.8.2019 08:43
To je snad argument? V tuto chvíli zuří v Rusku požáry lesů na ploše 3 mil. ha. Kouř na celé planetě. Měli by konečně rozumbradové pochopit že lidská činnost je mizivá proti jednomu pšouknutí planety. Je to jako s těmi grafity na KM, místo aby někdo vzal kartáč a prostě to umyl, tak se dělá odborný chemický tyátr a lamentování odborníků. Prostě jsme asi ztratili soudnost. Klimatické změny probíhají na planetě průběžně a my se jim můžeme pouze rozumně přizpůsobit, ovlivnit je absolutně nemůžeme, maximálně si můžeme zaplnit svůj domeček odpadem....
Odpovědět
lu

2.8.2019 14:29
ano, požár v tajze. uvítal bych, třeba tady na ekolistu, nějaký hrubě orientační, ale v podstatě správný výpočet, shořelé hektery lesa x kubíky (tuny) biomasy průměrně na hektar, uvolněná energie, uvolněné CO2, a porovnané s nějakým odhadem roční lidské produkce sodovkového plynu.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist