Jaké klima panovalo v časech před průmyslovou revolucí? Ptejte se vulkánů

Při srovnávání dnešního klimatu s minulostí se rádi odkazujeme na předindustriální časy, a to především v rámci nejrůznějších výzev na snížení tempa oteplování atmosféry. Tým badatelů z Bernu by rád do tohoto široce přijímaného konsensu vnesl trochu světla tím, že upozorňuje na podstatné faktory ovlivňující klima v 19. století. Píše o tom ScienceDaily. Stefan Brönnimann, profesor klimatologie z univerzity v Bernu, nikterak nerozporuje stávající klimatické změny. Jen by byl rád za přesnější kontext, vymezení té předindustriální doby, ke které se tak rádi při hledání průmyslem neovlivněné průměrné teploty upínáme.

Konkrétně? V první polovině 19. století bylo zaznamenáno hned pět velkých vulkanických erupcí, které dost zásadním způsobem klima proměnily.

„Nejde jen o erupci sopky Tambora v Indonésii,“ vysvětluje Brönnimann. „Série velkých erupcí zasáhla také Asii a Afriku.“ V důsledku vulkanické aktivity poklesla průměrná teplota atmosféry: tropické monzuny se staly sušší, výraznější vlna sucha zasáhla Afriku a Indii, ledovce v Alpách přirůstaly na svém objemu, v Evropě více napršelo a nasněžilo. „Frekventované vulkanické erupce, které se objevily mezi lety 1808–1835, významně ovlivnily oceánskou i atmosférickou cirkulaci.“

Tento ke konci století vyhasínající jev pak přiživila mohutná erupce sopky Krakatoa (a o tři léta později novozélandská Tarawera). Proto se období mezi lety 1820–1850 neslo v klimatickém duchu malé doby ledové.

A chladněji a deštivěji na severní polokouli bylo i v dekádách následujících. Ostatně, pevninské ledovce tehdy také naposledy zaznamenaly významnější růst, který byl definitivně potlačen kolem 40. let století dvacátého, první fází globálního oteplování. Proč je to tak důležité?

„Pokud hledáme definici předindustriálního klimatu, je těžké jej hledat v 19. století,“ říká Brönnimann. „Málokdy je zřejmé, ke které části 19. století se našimi studiemi upíráme, jaké konkrétně je to referenční období.“

Když budeme preindustriální průměr teplot hledat v letech 1850–1900, zjistíme, že dnes už máme globální teplotu o 1°C vyšší. Pokud se opřeme o data z období před rokem 1850, tepleji máme o 1,2°C. V druhém případě je ale rozdíl vcelku zřetelně vysvětlen extrémními vulkanickými episodami.

Rozdíl mezi 1–1,2°C se může zdát technicky zanedbatelný, ale pokud se řítíte s rozjetým autem k propasti, oceníte, zdali vám ke srázu zbývá 1200 nebo 1000 metrů.

Podstatné je, že se naše údaje o předindustriálním klimatu opírají o období, kdy bylo klima do značné míry ovlivněno vulkanickými jevy a v jejich důsledku bylo o poznání chladněji, než dnes.

„Došli jsme k závěru, že konec malé doby ledové byl poznamenán zotavením atmosféry ze sekvence vulkanických erupcí, což ztěžuje definování jediné jasné předindustriální základní linie klimatu,“ uzavírá Brönnimann.

---

reklama

---