https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/je-sucho.jak-se-na-nej-zemedelci-pripravili
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Je sucho. Jak se na něj zemědělci připravili?

9.4.2020 04:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Se suchem se budeme muset naučit hospodařit. Ilustrační snímek.
Se suchem se budeme muset naučit hospodařit. Ilustrační snímek.
Sucho se stalo pravidelným problémem, který ovlivňuje zemědělskou produkci v České republice. Suché jaro se tak trochu očekávalo. Jak se na něj zemědělci připravili?
 

„Teď už se na sucho moc připravit nedá. Ale dalo se trochu připravit na podzim. Zemědělci, kteří se báli sucha na jaře, zaseli více ozimů. O nich se ví, že snáz přečkají období sucha. Mám teď na mysli třeba obiloviny nebo řepku,“ odpovídá Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství.

Jan Štefl hospodaří spolu s pěti dalšími členy rodiny na pozemcích okolo Domašína na Jindřichohradecku na 700 hektarech půdy, z nichž 580 je v ekologickém režimu. Chová necelé dvě stovky masných krav a pěstuje jeteloviny, kmín, brambory, pšenici či tritikale, křížence žita a pšenice, ceněnou součást krmných směsí.

Sám Štefl se snažil své hospodářství připravit na sucho co nejlépe. „Já jsem hodně zasel na podzim. Na jaře sejeme jenom traviny s krycími plodinami nebo jeteloviny,“ říká. A podobně to podle něj udělali i ostatní zemědělci.

„Většina zemědělců se podle mě připravila. Kromě setí ozimu se starají o půdu, aby ji měli kvalitnější, dávají do ní organickou složku, snažili se více použít meziplodiny,“ zmiňuje Jan Štefl opatření, která proti suchu zemědělci mohou využít.

Potřebu dodávat do půdy organickou hmotu připomíná i Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu ČR. „Základním problémem je nedostatek organické hmoty v půdě. Ta by dokázala zvýšit kapacitu zádrže vody o třetinu," říká Pícha. "Bohužel s nuceným poklesem stavů hospodářských zvířat není dostatek té nejkvalitnější organické hmoty. Většina zemědělců používá zelené hnojení, setí meziplodin na podzim a zapravuje posklizňové zbytky.“

Zemědělci, kteří chovají zvířata, se také snaží poučit z loňského roku, kdy byl kvůli suchu obrovský nedostatek sena. „Připravují se na to, že by nemusel být dostatek krmení. Pozoruji, že na podzim i na jaře sejí víc krmných plodin – jetelovin, jetelotrav a podobně,“ zmiňuje Štefl.

Teď se nicméně zasívají jarní plodiny. A pro ty bude aktuální nedostatek srážek problém, pokud sucho bude trvat ještě dalších 14 dní.

„Jaro je obecně náročné na vláhu, protože rostliny začínají odčerpávat půdní zásoby a bez doplnění se můžeme potýkat s podobnými problémy, jako v předchozích šesti letech,“ komentuje aktuální stav počasí Vladimír Pícha.

Ačkoli na většině republiky zatím zemědělci sucho výrazně nepociťují, nedostatek srážek je patrný všude. Přestože se zemědělci vývoji klimatu přizpůsobují výběrem vhodných odrůd plodin nebo změnou technologie práce s půdou, podle Vladimíra Píchy nestačí tato opatření kompenzovat dlouhodobý pokles srážek a jejich deficit v období, kdy vláhu plodiny nejvíce potřebují. To je právě teď na jaře.

Kromě sucha ale pociťují někteří zemědělci i odliv zahraničních pracovníků v souvislosti s opatřeními přijatými v důsledku koronavirové pandemie. „Nedostatek sezónních pracovníků bude mít nepříznivý vliv především pro ovocnáře a zelináře, kteří potřebují sezónní pracovníky nárazově,“ uvádí Jan Štefl.

„Co se týká ostatních zemědělců, tak se současná opatření dotknou živočišné výroby, kde ve větších podnicích často pracovali cizí státní příslušníci,“ doplňuje Štefl. „Tam si s tím snad zemědělci nějak poradí. Některé podniky propouštějí, a část z propuštěných lidí by mohla přejít do zemědělského provozu,“ míní jindřichohradecký farmář.

„Zemědělský svaz ČR hned v prvních dnech nouzového stavu spustil na svých webových stránkách aplikaci, ve které se mohou hlásit zájemci o pomoc zemědělcům i zemědělci, kteří potřebují stálé i krátkodobé pracovníky,“ popisuje Vladimír Pícha pomoc svým členským organizacím.

Někteří sezónní pracovníci jsou potřeba už teď, protože některé plodiny se musí sázet ručně. Hlavní poptávka po pracovní síle ale bude při sklizni zeleniny i ovoce. Například sklizeň zelí a kapusty z polí vyžaduje větší počet pracovníků, a podobně i česání jablek, třešní nebo meruněk.

Zemědělci poptávají kolem 400 konkrétních pozic a další tisíce míst při sezónních pracích. „V tuto chvíli se zaregistrovalo 170 jednotlivců a další stovky až tisíce dalších prostřednictvím svých profesních organizací nebo pracovních agentur. Věříme, že i s pomocí těchto dobrovolníků se podaří jarní práce náročné na lidskou práci zvládnout a vliv na celkovou produkci bude zanedbatelný,“ uvedl Vladimír Pícha.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (144)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

9.4.2020 07:40
Tak oba dva pánové popsali realitu. Víc se opravdu dělat nedá. Nemá cenu se zabývat úvahami o organické hmotě od zvířat, protože kdo je má, ten hnůj nebo kejdu používá, kdo je nemá, musí použít výše jmenované zelené hnojení. To je realita a jiné to nebude, obnovit chov skotu je dnes v podstatě utopie. Z agronomického hlediska sít jenom ozimy je chyba, to by bylo na dlouhé povídání a tudíž jen podotýkám, že jařiny mají v osevním postupu nezastupitelné místo i přes riziko půdního sucha. Co se týká přímého ovlivnění rostlin, tak existují pomocné látky, které dokáží zvýšit odolnost, je to na principu zvýšené produkce aminokyseliny prolinu, která působí přes kyselinu abscisovou a oxid dusíku na funkci průduchů a dokáže regulovat vodní provoz rostliny. Ale pokud přijde sucho velké, tak ani to většinou nepomůže.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.4.2020 08:30 Reaguje na pavel peregrin
Zde bych připomněl k tomu většímu množství setí ozimů, jak nám eko organizace kvůli hrabošům radily sít převážně jařiny. Tak tady to mají na talíři pěkně povykládané, jaký je to nesmysl.

Souvisí to, ale odbočím k hrabošům. U nás v podniku na JM jsme zvyklí, že přijde 4,5 let suchých, jsme na to připraveni, krmení skotu je zajištěné naddimenzováním ploch krmných plodin, kukuřice pokud se povede se vždy můžeme sklidit na zrno, ale vždy po té době dojde jeden vlhčí rok. No a ten byl u nás loni, vlhký květen. Jenže to začali řádit hraboši. Takže bych chtěl říct, proč jako zemědělci jsme tak extrémně bojovali za Stutox, loni byl ten potřebný rok, na kterém by jsme se finančně zahojili. Jenže takto se ta perioda, kdy třeme bídu s nouzí bude trvat zase o ty suché roky déle. Ale jak vidno, eko organizacím tohle nevadí, ale pak ať neřvou, až my tu budeme končit, že naše pozemky převezme Babiš nebo Agro Měřín nebo statek Miroslav, protože ty si tu na nás už roky brousí zuby (ano jsme obklopení v takovém trojúhelníku těmito třemi firmami)... a takhle to bylo je a bude. Útočit na zemědělství s tím, že asi omylem odpravíte hlavně malé a střední podniky (velký se vždycky nějak udrží) a pak se divíte, jaktože ten Babiš má tolik hektarů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.4.2020 11:15 Reaguje na Jiří S
Tak jsem zvědavý, třeba nám někteří jistí přispěvatelé poradí nějakou převratnou věc, uvidíme. Jinak souhlas.
Odpovědět
mr

9.4.2020 12:06 Reaguje na pavel peregrin
Zrušte všechna roční období a nechte si leda Babiše, na koho byste pak nadávali ...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.4.2020 13:16 Reaguje na
Ale prosím vás, nebude tam Babiš, bude tam někdo jiný, to máte úplně jedno.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.4.2020 13:34 Reaguje na pavel peregrin
Pokud jste si všiml, vyjmenoval jsem více velkých podniku nejen Babiše, tím obecně nadávám na podniky obludných rozměru, mezi které spadá i Babiš, takže nechápu váš příspěvek asi.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.4.2020 14:38 Reaguje na Jiří S
To jsem reagoval na mr, jeho příspěvek jaksi nechápu...
Odpovědět
mr

9.4.2020 17:18 Reaguje na pavel peregrin
Tak napověděl jsem vám snad dost. Nebo potřebujete snad trknout?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 17:27 Reaguje na
Vy byste se měl také vrátit do škamen!-) Orba a ozimy půdě škodí, v tom suchu je potřeba více jařin!-)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.4.2020 15:11 Reaguje na Jiří S
A u nás je zemědělec, kousek od Prahy. A ten zlikvidoval hraboše tak, že udělal po sklizni řepky podmítku, pak za další 2 měsíce orbu a začátkem prosince zasel OZIMOU pšenici. Krásně ten porost vypadá, teď v teple v klidu doodnoží a bude tam 8 tun.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 15:15 Reaguje na Katka Pazderů
Děkuji! Aspoň někdo, kdo nesedí jen u PC či hledí do mobilu.-)
Odpovědět
mr

9.4.2020 17:09 Reaguje na Katka Pazderů
Ježíšimarjá, co to tu píšete o orbě na podzim ... Já si to dovolil u jiného článku a jak mě peregrin sjel ... Vy prostě nerozumíte zemědělství, jako ti kolchozníci u nás, co to taky zorali a na pár měsíců se hraboše zbavili. To je špatně. Nic se nemá orat, otrávit se má všechno, to je moderní zemědělství ... Zdejší peregrini vám to vysvětlí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 09:41 Reaguje na
Neumíte myslet v souvislostech a hlavně nechápete často psaný text. Váš problém.
Odpovědět
mr

10.4.2020 10:14 Reaguje na pavel peregrin
Tak "myslet v souvislostech". Kde jsem to už kdysi dávno slyšel? Myslím, že kdo sledoval naši nedávnou diskusi k hrabošům, tak si obrázek snad udělá sám o "chápání textu". Jak vidno, tak vaším nepřítelem nejsou leda snad všechna roční období, ale vaše vodborné myšlenky v minulosti zde veřejně prezentované. Jste především komik hrající si na zemědělského odborníka. Tak se pak nedivte, že vás už neberu vážně.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 18:52 Reaguje na Katka Pazderů
To je jasné, u vás u Prahy nebyla rozhodně kalamita v takovém množství a v rozšíření. Též jsme zvolili, dokonce dvě podmítky, orbu za dva měsíce a setí v polovině listopadu.
Krásně ten porost vypadal, teď v teple a v suchu neodnožuje, je tak ze 40 % požraný od hrabošů a očekávaný výnos max. 3 tuny.
Odpovědět
mr

10.4.2020 22:50 Reaguje na Jiří S
Když něco dělám, tak u toho i myslím. A to je pro mnohé (teda i pro vás) ten zásadní problém. Hlubokou orbou jste je zlikvidovali na roli, ale nechali jste si je na polních cestách a příkopách. To samé udělali kolchozníci i u nás - už jsem to tu diskutoval s peregrinem u jiného článku.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 23:05 Reaguje na
Samozřejmě, že se zpět rozšířili z refúgií. A tím jste chtěl říci jako co? Co že v té Prahe udělali podle paní Pazderů lépe?

Máme jako prochodit větrolamy a podobně se Stutoxem? Nebo máme na kolenou prosit silničáře a lesáky at vyřežou meze a podobně?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.4.2020 15:04 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, a které jařiny máte na mysli? Mák? Hořčici? Hrách? Cukrovku? Nebo jarní ječmen sladovnických odrůd, který se ale už docela dlouho (tak 10-12 let) vysévá i jako ozim, protože když bude zima mírná, tak výnos takového porostu je vyšší a je tam větší podíl předního zrna.
A z hlediska prázdného pole přes zimu, proč tam nemít ozimou plodinu? třeba i ten hrách, to už také je možné. I ten mák už je ozimý.
Jak chcete omezovat erozi z pole, když necháte holé role?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 15:44 Reaguje na Katka Pazderů
Dnes je průběh počasí, a to zejména v zimě, natolik odlišný od starých časů, že bazírovat na tradičních termínech je nesmysl. Sníh žádný, mrazy minimální, ale přijdou až v čase květu!-(... Ze zimy hned do (suchého!) léta.

Navíc v posledních dekádách prodělává šlechtění plodin obrovský boom, tak je třeba toho maximálně využít a pokud to jen trochu jde, upřednostňovat ozimy. Důvodů a příkladů z praxe je víc než dost. Kdo to ignoruje, škodí jen sám sobě.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.4.2020 19:05 Reaguje na Karel Zvářal
Neustále tupě trvat na zavedených postupech v měnících se časech je skutečně na pováženou. Patrně si budeme muset počkat, až to dopadne jak s lesy, kde je také (zjednodušeně řečeno) hlavním důvodem rozkladu lpění na postupech, které v současnosti neobstojí. Proč například není kladen větší důraz na agrolesnické technologie? A to i přes to, že je dokázáno, že se jedná o plnohodnotnou produkční alternativu ke konvenčnímu zemědělství, při vnosu výrazných pozitivních enviromentálních efektů. Naopak jsou zavrhovány pozitivní tradiční technologie typu orby, v klasickém systému zpracování půdy má orba nezastupitelnou úlohu. Zemina s vytvořenou drobtovitou strukturou je vynášena na povrch, zatímco povrchová vrstva s narušenými a zničenými půdními agregáty zaklápěna na dno brázdy, kde se příznivá struktura může obnovit. Pak se všichni diví, když vidí mračna valícího se prachu, na těch stahektarových lánech.
Je prostě třeba zachovat to pozitivní z tradičních postupů a zkombinovat to s postupy, které nám umožní překonávat nové výzvy, jinak jsme v ...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 22:02 Reaguje na Jakub Graňák
Když se podíváte na ty odkazy, tak ono se to pomalu mění. Nouze naučila Dalibora housti, no a sedláka naučí přemýšlet.
Odpovědět
mr

10.4.2020 10:35 Reaguje na Jakub Graňák
Já se sice považuji za zemědělského laika, ale, cit.:" ... zatímco povrchová vrstva s narušenými a zničenými půdními agregáty zaklápěna na dno brázdy, kde se příznivá struktura může obnovit." Jak ji chcete obnovovat, když všichni ti peregrini v té půdě vytrávili všechny organizmy? Napadlo vás někdy, kde se ztratily z těch rodných, širých lánů třeba obyčejné žížaly? O významu žížaly a jejím životě jsem se třeba já (a mí vrstevníci) prvně dověděl už někdy ve 2. třídě ZDŠ a dodnes si vzpomínám, jak jsem je choval ve sklenici, denně se o ně staral, pozoroval jejich humusutvornou činnost a otec mě už tehdy poučoval o její nezastupitelné roli v půdě. Zeptejte se dnes zemědělců, k čemu v té půdě jsou. Oni takové prkotiny neřeší, řeší totiž nárokovost dotací.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.4.2020 11:59 Reaguje na
Nejde o irreverzibilní proces, pokud bude omezeno užívání pesticidů a minerálních hnojiv a zvýší se objem dodávané organické složky do půdy, žížaly se vrátí. Na tvorbu drobtovité struktury mají rozhodující vliv půdní organismy a humus. Žížaly, jakož i většina dalších zástupců makroedafonu mají také významnou roli v tvorbě chodbiček a tím pozitivně ovlivňují provzdušněnost a prostupnost půdy pro vodu. Samozřejmě se také pozitivně podílejí i na tvorbě humusu (obohacováním svých hovínek o vlastní střevní mikroflóru) a celkové výměně a distribuci živin v půdě. Právě i agrolesnické systémy by mohly významně napomoci k jejich návratu do polního prostředí.
V rámci své profesní kariéry jsem byl mnohokrát i velmi agresivně napadán ze strany především velkých zemědělců, když jsem upozorňoval na dlouhodobou neudržitelnost jejich hospodaření, takže v tom se určitě shodneme.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.4.2020 19:58 Reaguje na Katka Pazderů
Ozimý mák jsem prve viděl už někdy kolem roku 2000, takže taky už docela fousatá záležitost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 09:38 Reaguje na Katka Pazderů
Panenkomarja, pouze teoretické bláboly.Tohleto si nechte pro studenty, ti vám to musí zkousnout, ale v praxi to vypadá drobet jinak, víte?
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 19:28 Reaguje na pavel peregrin
Ne pane Peregrine. Studenti tyto bláboly nekoušou. V ročníku jsme se tomu akorát se spolužákama smáli.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.4.2020 15:07 Reaguje na pavel peregrin
A k antistresovým látkám proti suchu. Ano, už tam měly být naaplikované, protože trvá 14 dnů, než začnou působit, ale lepší je pěstovat odolnější odrůdy. A ozimy, ty mají hlubší kořenový systém a sáhnou si pro vodu hlouběji. Protože kořeny rostou i v zimě, když je v půdě 5°C.Což bývá poslední léta celou zimu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 09:35 Reaguje na Katka Pazderů
Vy to koukám vidíte hodně zjednodušeně a hlavně teoreticky. Vy nesledujete počasí? Jinak byste nemohla toto napsat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 11:58
Pánové, jste tak trochu v křeči, o hraboších tam není ani zmínka. Největším problémem dnešního zemědělství je sucho, které lépe přežijí ozimy. Pro nejlepšího zemědělce:-)) je více ozimů chyba, podobně jako hluboká orba. K tomu se nedá nic dodat, jen že každý svého štěstí strůjcem...

A jinak dobrý článek, na sucho je třeba reagovat změnou zažitých stereotypů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.4.2020 13:15 Reaguje na Karel Zvářal
Hraboše ani tak neřešíme. Samozřejmě, že převážná většina ozimů je chybou, pane Zvářale, to nevíte? A asi budu muset napsat článek k hluboké orbě, abych vám trochu doplnil vědomosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 13:37 Reaguje na pavel peregrin
49.0643758N, 17.3300544E

Koukněte třeba sem, ozimy vysoce převažují. Přes oranici jsem se v dětství něco naskákal, tak mi rozšiříte obzory. Na mnoha místech ji vídám i v posledních letech - a věřte nebo ne, ta pole krásně plodí!-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 13:47 Reaguje na pavel peregrin
48.9509850N, 17.4209492E

Opět převaha ozimů...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 14:00 Reaguje na pavel peregrin
A prosil bych odkaz na nějaký zdroj, kde je psáno, že převaha ozimů škodí... (čemu-půdě?)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.4.2020 14:42 Reaguje na Karel Zvářal
Prosím vraťte se do školy. Toto se učí- nebo se alespoň blahé paměti učívalo- už na SZTŠ.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.4.2020 15:12 Reaguje na pavel peregrin
Toto už dávno neplatí. Už se to určitě takto neučí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 09:33 Reaguje na Katka Pazderů
Pokud se to neučí, tak už se nedivím, co z těch škol leze za joudy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 10:46 Reaguje na pavel peregrin
„Teď už se na sucho moc připravit nedá. Ale dalo se trochu připravit na podzim. Zemědělci, kteří se báli sucha na jaře, zaseli více ozimů. O nich se ví, že snáz přečkají období sucha. Mám teď na mysli třeba obiloviny nebo řepku,“ odpovídá Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství.

Takže tito zemědělci jsou dle vašich názorů joudové, stejně jako ti, co s jejich postupem souhlasí. Včetně pana Štefla, místopředsedy ASZ...

Vypadá to tak, že celá rota šlape špatně, jen vy držíte správný krok!-))
Odpovědět
JS

Jiří S

9.4.2020 13:36 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale příliš ozimů by byla skutečně chyba a v křeči rozhodně nejsem. O hraboších jsem se zmínil v souvislosti s knížecími radami ohledně setí jařin. Protože tento článek je o 180° odkloněn od rad právě těchto ekologů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 13:38 Reaguje na Jiří S
Ve které části je odkloněn?
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 18:02 Reaguje na Karel Zvářal
Je odkloněn v tom, že když u nás byl velký sjezd ohledně hrabošů. Byl tam pan Dolejský z MŽP, pan Vermouzek z ornitologické společnosti a jim podobní lidé. Tak nám všichni knížecky radili, at nesejeme ozimy, ale ať děláme jařiny, at to necháme zorané do jara. A tento článek právě otočil a propaguje najednou ozimy, o čem již dávno všichni zemědělci víme, že je lepší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 18:19 Reaguje na Jiří S
V tom článku hraboši zmínění nejsou, proto může pán bez obav sít ozimy. Já jsem také obecně pro ozimy, viz. článek z M níže. Ale pokud je gradační rok hraboše a vím, že "mám" polnosti pod vinicemi, dálničním náspem apod., odkud se hraboši po podmítkách i orbě opět natáhnou, tak tam bych ozim nesel, určitě ne řepku či obilí. A zapomínáte na to b), které také vytrvale razím: hned zkraje obcházet vzešlý porost a na vykousaných kolech RUČNĚ aplikovat St. No a na jaře zařadit více jařin, protože VĚTŠINOU už je po gradaci. Letošní zima byla mírná, bez plískanic, proto je stav populace hraboše stále vysoký. A i v těchto suchých dnech jde St. aplikovat. Mě hrozně dráždí ty nářky kolem plošné aplikace, ale k ruční se nikdo nesníží. Přitom těch požerků není tolik, v řádu nízkých desítek na ha, a to jde v průběhu týdne zvládnout. Aspoň nejvíce napadená místa.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 19:00 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářal vy prostě pojedete svou, i když nevíte o daném tématu vůbec nic. Tato gradace nevznikala na podzim (kdy se dá kontrolovat jednotlivá kola ruční aplikací), ale v dubnu, květnu loňského roku, kdy již porosty byly vysoké a takováto aplikace nebyla možná, proto bylo žádáno o plošnou aplikaci. Tato gradace přetrvala a my jsme samozřejmě Stutox aplikovali ručně, ale zvládnout to nešlo (120 ha vojtěšek, 16 000 děr/ha). Prosím řekněte mi jak? Mezi vinicemi samozřejmě sejeme více jařiny a víte co? Je to úplně jedno, hořčice požraná, jařák zežranej, co se zazelenalo, tak je požrané.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 19:11 Reaguje na Jiří S
A vy jedete čí??? Hraboši spadli podle mě z nebe na podzim? Neříkejte, fákt? A není pravda, že hraboši potrávení na povrchu hynou v norkách, ikskrát jsem je nacházel na povrchu. To bylo dávno, nepočítal jsem je, nefotil...

16000 děr neznamená přesně tolik hrabošů, vydělte to tak dvaceti. A ano, pícniny jsou problém, tam to ošetřit ručně je náročné a nekonečné. Ale na čersvých ozimech to dělají a nemají větší problémy.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 19:30 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářal, to je jasné, že nespadli z Marsu. Ale tvrdíte, že jsme měli řešit ruční aplikací. A já tvrdím, že to ruční aplikací nešlo v tu dobu.

S tím povrchem jsem jen kladl otázku, netvrdím, že to tak je všude, spíše to byla zajímavost vysledovaná.

Ano vím, že to neznamená stejný počet hrabošů. Ale věřte tomu, že obyčejnému dělníkovi je jedno, jestli pozná aktivní noru či ne, vidí díru, sype.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 19:39 Reaguje na Jiří S
Podívejte, dám Vám dobrou radu. Smiřte se s tím, že hraboš tu byl, je a bude. Ač mě plošné trávení vadí, chápu problémy zemědělců, zejména na mé milované jižní Moravě. Nechť Vás aspoň hřeje pocit, že část úrody živí zprostředkovaně kultovní dravce a sovy:-) Víc nemám co k problematice říct, neb je to stále dokola...
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 23:08 Reaguje na Karel Zvářal
Zase knížecí rada o kterou nikdo nestál, protože tuto poučku všichni znají. Dodat nemáte co, protože argument už chybí.

Smířil bych se jen s tím, kdyby přestali do věcí jako trávení hrabošů mluvit lidé, kteří tomu nerozumí, kdyby nemluvili, už by bylo dávno po problému.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 13:41 Reaguje na Jiří S
Teď už se na sucho moc připravit nedá. Ale dalo se trochu připravit na podzim. Zemědělci, kteří se báli sucha na jaře, zaseli více ozimů. O nich se ví, že snáz přečkají období sucha.

Máte na mysli toto?-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 13:57 Reaguje na Jiří S
To bylo myšleno na tuto kalamitní situaci, která se opakuje po 3-4 letech. Na gradační rok naplánovat více jařin, neb je známo, že hraboš více škodí v ozimech než ve vzrostlých porostech. Už si rozumíme?
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 18:04 Reaguje na Karel Zvářal
No kdybychom na gradační rok naplánovali více jařin, tak to můžeme rovnou naset ozimy, protože na JM by to dopadlo výnosově, jako si to rovnou nechat zežrat od hrabošů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 14:14
Ne, ne ne! To je špatně! ...ale vysvětlení žádné... Reakce na mapu s ozimy také nula. Hlavně že z oponenta děláme diletanta, že?-))
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.4.2020 14:44 Reaguje na Karel Zvářal
To, že převažují v současné době ozimy, je špatně, na tom si trvám a žádné mapy mě z mého přesvědčení nevyvedou. To, že je něco v mapách, ještě neznamená, že je to dobře. Znovu opakuji, toto je učivo základní agrotechniky pro SZTŠ.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 14:55 Reaguje na pavel peregrin
Podívejte, já vám kašlu z vysoka na nějaké zkostnatělé učivo. V dnešní době řešíme SUCHO, a to, jak co nejlépe v něm hospodařit. Jak ozimy škodí půdě jste opět neuvedl... Takže každý si nechejme svý, já fandím těm, co hospodaří východně od značky. Šetří půdu (humus) a mají větší jistou výnosu.

48.9884539N, 15.5501833E
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 09:31 Reaguje na Karel Zvářal
Nepleťte se do něčeho, co znáte jen z map a článků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 10:36 Reaguje na pavel peregrin
Opět blábolivé, odmítavé litanie, ale důvod, proč je více ozimů v suchých letech chybou, jste opět neuvedl. Hlavně, že "odpovídáte".
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.4.2020 15:16 Reaguje na pavel peregrin
Proč ozimy škodí půdě? Protože zakrývají půdu celou zimu? Protože mají hlubší kořeny, zanechávají v půdě více posklizňových zbytků a proti jařinám mají větší výnosy?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 15:20 Reaguje na Katka Pazderů
Ano, vždycky mě dojímá, když se mnou někdo hraje na Blbý a blbější, ale nemá na to.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 09:30 Reaguje na Karel Zvářal
Vy se raději věnujte ornitologii, tam budete dobrý, ale v zemědělství jste jouda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 10:39 Reaguje na pavel peregrin
Až po vás!-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 09:29 Reaguje na Katka Pazderů
A já jsem psal, že ozimy škodí půdě? Vy máte zjevně problém s psaným textem a to byste zrovna vy, jako učitelka, mít neměla. Já jasně psal, že není dobré mít ozimy zasetou převáznou část půdy a dělat to takto pořád!! Pokud toto nevíte, tak se dovzdělejte a hlavně neučte studenty, protože pak už se nedivím, co z těch škol leze!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 16:43
...Do budoucna předpokládám větší zařazování ozimin do osevních postupů. Vzhledem k suchým jarním měsícům mohou aspoň využít zimní vláhu, a dávají tak větší jistotu sklizně... více viz. níže.

To je pro pana S, kde "ekologové" se vyjadřují ke způsobu hospodaření. U těch hrabošů jste mohl napsat konkrétně a neschovávat to za množné číslo:-) Nikdo kolem nich nechodí tolik...

http://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.4.2020 19:04
Je sucho. Je výborné, že zemědělci dělají, co můžou. Poškození bude i tak vysoké. Příští rok bude ještě větší sucho, další taky, další taky atd. atd. Zvyšování celoplanetární teploty asi už zablokovalo normální proudění vody na naše pole (rozdíl teploty mezi oceánem a zemí) a dá se čekat jen další sucho. Co s tím?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.4.2020 19:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Zlepšit schopnost půdy zadržet vodu, zavalit meliorační šachtice, zavádět agrolesnické postupy, znovuvysadit lesy(pokud možno smíšené), aktivně vytvářet v krajině mokřady, lesíky, meze..., vybagrovat polní splachy z rybníků, obnovit v krajině meandrující toky, stavět nová malá vodní díla atd. atd.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.4.2020 20:33 Reaguje na Jakub Graňák
To zní moc rozumně, to se nebude líbit:-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.4.2020 12:14 Reaguje na Svatá Prostoto
Hmm, zatím v klidu, asi to nikdo nečte:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 22:00 Reaguje na Jakub Graňák
I to samozřejmě je potřeba, ale tady byl spor ohledně volby plodiny, která lépe využije vláhu, chrání půdu a navíc je výnosnější. Prostě nevytvářet hliněné rozpálené temelíny, které vyženou poslední vláhu, ale aby tam už na jaře nějaký rostlinný ochranný pokryv byl. A na to nemusíme čekat dlouhá léta, to jde udělat hned.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 21:38 Reaguje na Jakub Graňák
To je velmi hezké, to čtu už od plyšáka pořád. Jaký je ale skutečný výsledek 30 let intenzivního žvanění na všech úrovních, včetně vlády??
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.4.2020 12:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Přihazuji do diskuse jeden svůj starší přzpěvek na toto téma:

Pro názornost odpovím v zjednodušené podobě, pro obilniny, a s tím, že nezapočítám benefity (nakolik lze ocenit zdravou půdu, nebo dostatek vody?):
Celková výměra obilnin v ČR je cca 1,3 mil. ha, vyprodukováno ročně je cca 10 mil. tun, z toho spotřebujeme celkově cca 7 mil. tun, lze tedy s patřičnou mírou zjednodušení říci, že zhruba třetinu objemu produkce vytvoříme zbytečně (je pak prodána do zahraničí, skončí v intervenčních zásobách, nebo je spotřebována na biopalivo). Tato produkce odpovídá výměře cca 0,43 mil ha. Na tom 0,43 mil ha můžeme v průběhu roku kontinuálně osévat zeleným hnojením a dodávat tak organickou složku do půdy, a tuto plochu cyklicky střídat, aniž bychom ohrozili dostatečný přísun obilnin pro domácí hospodářství. Abychom zemědělcům saturovali výpadek příjmů z cca třetiny výměry bylo by třeba nalít do dotačního systému cca 6 mld Kč ročně. Jen pro informaci ekonomická ztráta na půdě vlivem eroze činí ročně cca 4,2 mld Kč. To znamená celkové náklady po odečtení ztrát z eroze cca 1,8 mld ročně. Tudíž (tady spekuluji, to už chce průběžné pedologické analýzy) za cca 30 let by mohlo být vymalováno (s celkovým účtem 54 mld Kč) a z hlediska zdravotního stavu půdy bychom se mohli dostat na úroveň před 70 lety. Na vaši otázku, jestli bude takto napravovaná půda přinášet průběžně dostatečný užitek, mohu s klidem prohlásit, že rozhodně ano, navíc zadrží daleko více vody a přinese řadu nedocenitelných benefitů v podobě stoupající přírodní rovnováhy. Samozřejmě vnos např. statkových hnojiv celkový pozitivní efekt ještě navýší. Celkový pozitivní efekt by nicméně velmi záležel na revizi používání pesticidů (hubí půdní edafon) a jejich nahrazení šetrnějšími agrotechnickými postupy.

Jak jsem uvedl výše, tento přízpěvek je pouze nástřelem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.4.2020 20:31
Hluboká orba ... ano/ne.
Více ozimů ... ano/ne.

Mohl bych mít pro nás, laiky, nesmělou prosbu? A myslím opravdu prosbu. Nešlo by na toto téma zpracovat nějaký článek, který by ideálně obsahoval argumenty pro a proti, resp. poukázal třeba na změny, ke kterým v poslední době došlo?

Protože v této diskuzi jsou zjevně min dva diskutující, kteří tomu rozumí ... paní Pazderů a pan Peregrin ... a zastávají velmi protichůdná stanoviska. A já se nestydím přiznat, že teď v tom mát těžce hokej.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 21:54 Reaguje na Svatá Prostoto
Svatá prostato, vždyť to máte v tom článku! Pokud to chcete polopatičtěji, zeptejte se, co tam není jasné. Viz. 2. odst. (Teď už...) a 8. (Teď se nicméně...). Zbytek je selský rozum, resp. samostudium. Ozim čerpá vláhu v klidu celou zimu, jařina to musí zvládnout i v suchém jaru, s čímž bývá v posledních letech problém.

Hluboká orba je složitější problematika, o tom snad v dohledné době...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.4.2020 00:47 Reaguje na Karel Zvářal
Co není jasné jsem napsal ve svém příspěvku. Přečtěte si jej ještě jednou a třeba to napodruhé zjistíte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 07:18 Reaguje na Svatá Prostoto
Pochvala za nic(k): Jsem Svatá Prostata, dělejte s tím něco!

https://cs.wikipedia.org/wiki/Orba
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 18:15 Reaguje na Karel Zvářal
Já nevím, i přes můj mladý věk, zemědělstvím žiji celý život. A nikdy bych si netroufl říct, šup, jen ozimy a nic jinýho. Zemědělství je silně variabilní prostor, ve kterém se musíte přizpůsobovat a mírnit škody rozprostřením vašich investic i mezi ty co vy si myslíte, že nejsou vhodné. Je důležité vidět to jako investici některých jistějších a méně jistějších a eliminovat celkovou finanční škodu právě tou variabilitou. Například v loni byla situace jednoduchá. Ozimy strádaly více než jařiny. Paní Pazderů tvrdí, že ozimy si vezmou ze zimy více vody. S tím souhlasím, ale co když se stane případ lonského roku? Leden, únor, březen, duben extrémně suchý a všechny ty nakrásno seté ozimy uschly. A ejhle ječmen jarní najednou všechny zase drtil, protože než vzešel tak si počkal v půdě a dostal květnovou vláhu. Rozdíl? Pšenice 4 tuny, ječmen jarní 6 tun. A kde je ta rada, sejte jenom ozimy?

Zdá se mi, že v dnešní době se skutečně k zemědělství vyjadřují lidi, kteří ho znají jen teoreticky a mezi ně patříte pane Zvářal i vy a i paní Pazderů, se kterou jsem již ve škole, kde mě učila tvrdě polemizoval o jejích postupech. Tyto teoretické úvahy jsou krásné a na papíře funguje skvěle, ale dost často zapomínají na různé další faktory.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 18:53 Reaguje na Jiří S
Nám na hnojárně na konci sedmdesátek v RV popisovali výhody ozimů jako výnosově jistější, přesně v duchu tohoto článku. Jistě pokud vypíchnete jeden atypický rok, může to dopadnout i obráceně.

V posledních letech je dosahováno rekordních výnosů i zisků - a v tom je předně (ozimá) řepka a (ozimá) pšenice. Tak nechápu, kde berete odvahu takto psát. Mě právě dojímají k smíchu/pláči reportáže z JM, kde naříkají nad krpatou kukuřicí. A to je tam KUKUŘIČNÁ oblast:-)))

Takže ty teoretiky bych si vyprosil, v globále to mám v malíčku a tolik co já se narajtuji po rajónu a porovnávám, takového byste hledal dlouho. Prostě ozimy lépe chrání půdu, což je pro mě jako ekologa větší priorita, než občasná vyšší úroda z jařin na vyfoukaných pláních. Máte tam odkazy na mapách. Ozimy i lépe tvoří mikroklima nižším albedem, narozdíl od osetých hliněných megabloků, které přispívají ke GW. Další plus pro ozimy:-)
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 19:07 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářal, mohl by jste si přečíst můj příspěvek ještě jednou? Protože vůbec nechápete co je v něm psané. Já netvrdím, že toto ozimy neumí, či že je lepší zasévat jařiny. Já tvrdím, že je dobré mít toto všechno v kombinaci s rozumem vedené. Ale jestli jste toto nepochopil, pak neumíte chápat psaný text očividně.

Vyprošovat si můžete co chcete a jezdit po katastrech taky jak chcete. Jste teoretik a teoretikem vždy zůstanete, tak to bohužel je.

Mohu se zeptat proč Vás dojímají krpaté kukuřice? Co je na tom tak k popukání?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 19:14 Reaguje na Jiří S
No před chvílí jste opěvoval mokré jaro, tak si to doplňte, já ke každé větě nehodlám psát vysvětlivky. A kde jsem napsal JAŘINY NE, můžete mi napovědět v mém omylu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 19:17 Reaguje na Jiří S
Přijdete mi s p. Peregrinem směšní, že považujete člověka mimo praxi za teoretika. To jako byste tak pojmenoval komentátory, že nerozumí politice, protože nejsou ve vládě.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 19:46 Reaguje na Karel Zvářal
Zajisté a komentátor snad ví, co je dobře a co je špatně? Co funguje a co nefunguje? Komentátor to zase jenom zná teoreticky. Vy jste takový komentátor, komentujete, znáte to teoreticky, kritizujete, myslíte si, že něco funguje lépe, ale pořád to zůstává jen teorií. Proto vás nazývám teoretikem. Na rozdíl od Vás, kdy já a pan Peregrin vám připadáme směšní, Vy nám připadáte spíš k pláči.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 19:57 Reaguje na Jiří S
Proč? Že jsem na straně těch zemědělců, o kterých pojednává tento článek? Tak tedy plakejte, ulevte si, ale zamyslete se, jestli je to ten správný "adresát".
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 23:12 Reaguje na Karel Zvářal
Klidně si buďte na čí straně chcete. Jestli jste na straně těchto zemědělců, tak jste jen na straně, která přišla na něco co už se ví spoustu let a používáme to roky.

Na vás si ulevovat nepotřebuji, nijak vám nenadávám, ale oči pálí až slzí z vašich příspěvků.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.4.2020 12:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Pokud máte o danou problematiku zájem, vřele doporučuji Publikaci Živá půda, od M. Šimka a kol. vyd. Academia 2019. Za nějakých bratru 600 Kč získáte komplexní a ucelený zdroj informací o dané problematice.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.4.2020 13:16 Reaguje na Jakub Graňák
Díky za tip, nicméně já na diskuzích nejen zde oceňuji právě různost názorů, pokud tedy mám samozřejmě pocit, že dotyční ví o čem píší:-) ... což v této souvislosti u obou jmenovaných mám.

Abych ještě jednou zdůraznil, za ten tip opravdu děkuji, ale nejen ze svého oboru vím, že názory bývají málokdy totožné a je vždy lépe znát názor více stran.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.4.2020 19:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Youre welcome:-)
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 18:18 Reaguje na Svatá Prostoto
Svatá Prostoto. Měl by jste tam přidat možnost, jak kdy a jak kde. Nikdy nemůžete říct přesně tohle ano a tohle ne.

Na druhou stranu již můj děd a můj otec tvrdili, nikdo nevymyslel nic lepšího než Norfolkský postup a ruchadlo. A něco na tom asi bude.
Odpovědět

10.4.2020 09:13
Myslím si, že diskuze nám jde trochu mimo. Otázka zněla ,jak zemědělci připravují krajinu na sucho ?
Správná odpověď zní, že nijak. Pomineme-li pár vzácných výjimek.
Když jsem chodil na ZŠ tak nás učili, že Jižní Morava je zemědělsky nejcennější neboť se tam hospodaří na vysoce úrodné černozemi. Vidíte, a stačilo padesát let a černozem se "vypařila". Přitom se jednalo o půdní horizont o výšce 40-80 cm. Kdepak nám zmizela?

" Černozemě
Tyto agronomicky velmi cenné půdy tvořily 11,4 % zemědělských půd. Nacházejí se prakticky ve všech částech ČR s výjimkou jižních a západních Čech, Českomoravské vysočiny a Ostravska. Největší zastoupení mají na jižní Moravě, kde tvoří zhruba 1/4 ZPF " - zpráva MZe z roku 1971. https://wakpp.vumop.cz/
To je důkaz o zhovadilosti systému a přístupu zemědělců k hospodaření.
Hlavně, že máme ministerstvo zemědělství, kupu všelijakých výzkumáků a přehršel vědátorů, od docentů po profesory. Každý chytrý jak rádio Jerevan.

Kdyby, nedej pánbůh,vstali z hrobu bývalí sedláci z oněch končin a tu hrůzu viděli, vzali by potěh, tu vypráskanou bandu vyhnali a začali by hospodařit po svém.
Uvádí se, že 1 cm půdy se vytváří přes sto let. Vezměte zemědělskou výměru JM a oceňte 1 lt černozemě tržním způsobem. (dejme tomu ubohých 2 Kč).
Na jižní Moravě bylo 2017 oseto 316,5 tisíce hektarů půdy.
Prostou aritmetickou operací, sčítáním a násobením, dojdete k údaji cca 51 tis. ha černozemí (v podstatě bývalých), kde poklesla mocnost černozemě o cca 50%. (velmi optimistický údaj)
Škoda způsobená kořistnickým přístupem státu (MZe) a dryáčnickým hospodařením na půdě (úbytek černozemě) se vyšplhá na neuvěřitelných
153 mld. Kč., a to pouze na Jižní Moravě. Kde je Polabí apod.?

Všichni vědí, že kvalita půdy se razantně zhoršila, ale nikdo nemá skutečný zájem na nápravě. Hlavně,že se berou dotace a Agrofert má plnou pokladnu z prodeje agrochemie a zemědělských produktů.
Agrobaroni jsou také spokojeni , vždyť to sype a co bude dál je jim ukradené.
Učebnice ekonomie tento jev popisují jako znárodňování ztrát a privatizaci zisků.



Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 09:16 Reaguje na
Máte pravdu, pane Vinklere.
Odpovědět
va

vaber

10.4.2020 09:58 Reaguje na
na sucho se nedá moc připravit,na mojí zahrádce se ani nechci dotknout půdy protože když s ní pohnu vítr odnáší mraky země a zůstává písek, jak na Sahaře a pokud jde o zadržování vody ,dost často naliju 50l vody a 1m2 a ani se nerozleje na větší plochu, vše zmizí a to je 50mmvody za několik sekund, víc než jakýkoliv přívalový déšť, podobně se vše vsakuje i při dešti pokud je a přesto není moje zahrádka o nic vlhčí nez ostatní pole ,při takovém slunci rostliny vytváří malinké lístky a tráva vůbec neroste, podobně i suchý vzduch nevyhovuje téměř žádné rostlině a to žádnými opatřeními nejde napravit
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.4.2020 17:10 Reaguje na vaber
Jestli to není tajemství - jak je velká- m2, kde se vaše lokalita nachází, jaký je typ půdy ,co jste tam převážně poslední roky pěstoval a právě teď - do jaké hloubky je půda suchá ?
Odpovědět
va

vaber

10.4.2020 18:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
je to na jih od Plzně a lití vody myslím na trávu, kde se nikdy nic nepěstovalo, záhon se ovšem chová trochu jinak když je bez vegetace, kdysi na jaře tam bývala vždy zem vlhká tak, že vše čvachtalo při chůzi, to už mnoho let není
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 11:04
Protože příspěvků je moc a už se v tom ztrácím, tak ještě jednou, hlavně pro p. Zvářala a p. Pazderů- ano, stojím si za tím, že celé roky sít jenom ozimy je cestou do pekel a i to se podepisuje na tom, jak podle vás v současnosti půdy vypadají. Vám oběma asi nedochází, a je smutné, že hlavně paní Pazderů, že jedinou zlepšující plodinou OZIMOU,je vámi všemi tak zatracovaná řepka. Takové ty povídačky o ozimém hrachu, ozimém maku, setí jarního ječmene na podzim apod. si strčte za klobouk, protože jsou to teoretické kecy. Jednak se toho seje minoritně a za další to s sebou nese taková rizika, že normální praktický zemědělec, který se tím živí a musí se pak postavit před svoje zaměstnance, to nikdy ve větší míře nezaseje. Jaká rizika- vymrznutí, náchylnost k houbovým chorobám, zvýšená potřeba ošetření. O těchto možnostech samozřejmě vím, ale také vím, že tyto plodiny nejsou zdaleka tak dotažené, aby mohly konkurovat. Vedle nás to zkoušeli, jeden rok vyšlo, dva roky nevyšlo. Tak o čem byste mě chtěli poučovat? Drtivá většina zlepšujících plodin je jarních, vojtěšky, jetele, hrachy, hořčice, máky, řepa,boby etc. A k těmto plodinám se provádí základní agrotechnika jinak než k ozimům, právě i s využitím vámi zbožštěné hluboké orby. K ozimům, kromě řepky, provádí hlubokou orbu pouze naprostý blbec nebo nedouk. A přesto lze hlubokou orbu, kromě jednoho aspektu, velice efektivně nahradit hlubším kypřením, jak zde správně napsal pan Jiří S, který je praktik.I u jetelů a vojtěšek lze samozřejmě provádět letní výsevy, ale zase jsme u jednoho- je to rizikovější než na jaře, ač to asi nemůžete pochopit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 11:34 Reaguje na pavel peregrin
Klasická Peregrinova demagogie. ...celé roky sít jenom ozimy... To JENOM jsme psali KDE??? Řeč je o PŘEVAZE ozimů v suchých letech, tak jako v článku. Jak jste mohl (a asi z trucu se nedíval), ty ozimy na mapách byly krásně zapojené. A jsou i v reálu, doslova se kochám pohledem na jarní vysoké ozimy. Nikde jsem řepku v osevních postupech nezpochybnil, byť je jí na můj vkus příliš. Ostatní komentovat je zbytečné, je to jen odvádění pozornosti od podstaty problému.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 11:38 Reaguje na Karel Zvářal
Pak se ale musíte vyjadřovat poněkud přesněji, protože z vašich slov to tak nevyznívá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 11:45 Reaguje na pavel peregrin
Tak si nic nedomýšlejte, co vyznívá či nevyznívá, ale pište konkrétně. Už v reakci na článek jste takto negativně hodnotil práci zemědělců. A že teď vyplodíte sáhodlouhé články de facto mimo jádro problému, je pro vás příznačné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 15:52 Reaguje na Karel Zvářal
Já za to nemůžu, že vy prostě máte problém s pochopením textu. Tak ještě jednou speciálně pro vás- netvrdím, že setí ozimů je špatně, ale tvrdím, že pokud by se někdo trvale rozhodl sít převážně ozimy, tak to špatně je. Proč tomu tak je, jsem snad již dostatečně osvětlil a pokud ani teď nechápete, tak se nedá nic dělat.Právě zařazením převážné většiny ozimů se dostáváme tam, kam nechceme, selektujeme si odolné plevele, selektujeme si škůdce, nestřídají se mělce a hluboce kořenící plodiny, nestřídá se agrotechnika, ale vy všichni zaslepenci, vidíc si jen na špičku svého nosu, tomu jak pitomí ještě tleskáte. A jestli se nepletu, tak ve své první reakci jsem napsal, že oba pánové popsali realitu a víc se dělat nedá. Takže vy si to ujasněte, ne já.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 16:33 Reaguje na pavel peregrin
A kdo za vaše texty může, když si protiřečíte v tom samém vstupu??? "Tak oba dva pánové popsali realitu. Víc se opravdu dělat nedá...Z agronomického hlediska sít jenom ozimy je chyba,... Už tady jste použil slovo JENOM, přitom nikde v článku o tom není zmínka. Sám vyrobíte premisu, kterou potom "dokazujete".

A prosil bych odkaz na nějaký zdroj, kde je psáno, že převaha ozimů škodí... (čemu-půdě?)... =píšu o převaze ozimů, o čem je i článek. Jak jste reagoval? Kdo potom nechápe psaný text???

Prosím vraťte se do školy. Toto se učí- nebo se alespoň blahé paměti učívalo- už na SZTŠ.

Vám jak někdo šlápne na kuří očičko, tak nezapomínáte:-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.4.2020 11:26
Na sucho se pochopitelně připravit dá. Má to však veliké "ALE".

Požár, povodeň jsou jevy omezené prakticky dny. Škody vznikají prakticky ihned a jsou všem na očích.
Sucho přichází pomalu,plíživě ,příznaky jsou málo viditelné a tak se nějak česká povaha smiřuje s tím, že to nějak jde, anebo zcela mylně , že příští rok konečně bude pršet.

Všechno špatně. Státy , které si suchem prošly uvádějí, že podstatně méně nákladné a bolestivé je včasná prevence na sucho, než boj se suchem (kde je už obvykle pozdě a ceny za nápravu jsou astronomické)

Co strategicky dělá ČR ? Kromě pamfletů z dílny MŽP a neškodných blábolů z dílny MZe se v základě nedělá nic. (jenom mi nevykládejte o dešťovce apod.- to není strategie, to je detail, anebo kanálu DOL , který je výkřikem psychicky narušené povahy.)
Kvalitě práce ovšem bude odpovídat výsledek. Velké kulové ...

Velký kus práce m.j. udělal Ing.Malík - projekt Zdoňov, který by značnou část problému se suchem řešil Zdarma vč. dokumentace a know-how nabídl ČR.
Odpověď ? Prakticky žádná , není takzvaná společenská objednávka . :-)
A tak bych mohl psát dál a dál.

Krajinu lze připravit na sucho , efektivně i s přiměřenými náklady .
Naše politická reprezentace však nemá zájem. Nemá jej protože zájem nemají voliči. Ti jsou zvyklí , že si vše v dostatečném množství koupí za dobrý peníz, takže co strašíte s nějakým suchem :-)
Správně to v jiném článku napsala Kateřina Pazderů - monetizace společnosti jako princip obecného blaha v současnosti.
Moje generace to už nějak doklepe, líto je mi mladých lidí, ti naši rozežranost a přístup v této věci šeredně odskáčou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 11:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlas, až na poslední větu. Mladé generace mi není líto. Sledují, čtou, nemají vodu ve studni, nemůžou sjíždět řeku... Ale reakce žádná. Tedy ve smyslu, že by měli zájem dělat zemědělství jinak, v pestřejší a zavodněnější krajině. Takže i tyto mladé lidi počítám do nezájmu občanů o problematiku sucha. Rádi to hází na vládu, ale na obci nikomu nevadí, že propachtované pozemky ničí mohutná eroze - ani je nehne se jít tam podívat. Atd., atp. Prostě za všechno můžou oni...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

10.4.2020 13:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji, napsal jste to i za mě.
Tady jde diskuse ozim x jařina a kráva x humus. Jenže problém je docela jinde a hlouběji, myslím.
1/ Obecná adaptace krajiny na sucho = DĚLENÍ LÁNŮ NA MENŠÍ CELKY, podpora zasakování a dál a dál,
2/ Podpora komunikace pěstovaných rostlin s organismy v půdě, protože alokace asimilátů do půdy během růstu je to hlavní, co hnůj nikdy nahradit nedokáže - ani nemůže, prostě to nejde. A tohle je o celém systému produkce, hnojení, ....
Pokud nebudeme řešit tyto zásadní otázky a budeme se přít o dílčí jednotlivosti, je to celé mimo mísu a velcí hráči přisátí na státní rozpočet se nám budou tak akorát smát....
Odpovědět
va

vaber

10.4.2020 14:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
na obyčejné such se připravit dá ,ale toto není sucho, ale klimatická změna proti které člověk nemá šanci
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.4.2020 15:56 Reaguje na vaber
Pochopitelně, že šanci máme. Fatalismus nechte budhistům nebo vyznavačům astrologie.
Když státu teď teklo do bot ,najednou nic nebránilo postavit do čela skutečného odborníka ,doktora Prymulu. Alespoň za sebe tvrdím, že politikům předvedl jak musí postupovat.

Zatímco koronaviru z politiků nerozumí nikdo , a proto do čela dali profesionála, problematice klimatu "rozumí" všichni politici a tutéž potřebu po odborníkovi zde naneštěstí necítí.
Situace v této oblasti je přitom ještě horší než současná pandemie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 16:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
C-19 teď zaměstná generalitu na spoustu měsíců, neřku-li let. Proto problematika změny klimatu půjde k ledu, o ní si budem povídat zcela neškodně jen tu. Jako vládní priorita budou finance, vše ostatní bude muset počkat. Jenom ta obávaná globální změna nepočká. A na ni naše zemědělství je připraveno velmi slabě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 21:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ta šance by byla asi jen v tom, když by se celosvětově razantně snížily emise především CO2.
Jenže vy jste mezi těmi, kteří proti tomu bojují.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 11:37
A nyní pro Svatou prostotu- já si cením toho, že se chcete prostě zeptat a neděláte ze sebe hlupce, jak mnozí zde. Opravdu se poslední dobou obírám myšlenkou o článku o orbě jako takové, ale v rychlosti vám popíšu, jak to je PRAKTICKY. Pojem "hluboká orba" se poslední dobou stal div ne modlou a předmětem zbožštění hlavně ekologických nedouků a panelákových zemědělců. Hluboká orba má svoje jasně stanovená kriteria, tj. jedná se o orbu v rozmezí 24- 30 cm. Vše nad třicet cm se pak nazývá orba velmi hluboká. Pro tuto orbu potřebujete pluh, jehož orební poměr odpovídá požadované hloubce. Pokud ho nemáte, nelze hlubokou orbu v pravém slova smyslu provádět. A nyní- kde je tato orba potřebná? Vždy tam, kde následuje plodina s hlubším kořenovým systémem, tudíž jedná se hlavně o vojtěšky,řepu,hrachy. K ostatním plodinám stačí provádět orbu střední, v případě obilovin pak i mělkou. Je to dáno jejich mělčeji uloženým kořenovým systémem a hluboká orba je v tomto případě zbytečná a z hlediska nákladovosti peněžně krvácíte. U hluboké orby můžete počítat klidně s třiceti litry nafty i více, záleží na typu půdy, ale u mělké pro ozimy to zvládnete okolo 16 l. Což je v penězích sakra rozdíl. Hluboká orba se používá, jak jsem již řekl, na podzim pod jařiny a zásadně se nechává v tzv. hrubé měkotě, maximálně se může trochu strhnout.Je to proto, že pole nechané v hrubé měkotě pojme daleko více srážek, než kdybyste to pole na zimu urovnal. Urovnání se používá pouze u cukrovky a maku, kde je žádoucí buď přímo zasít nebo připravit jedním přejezdem. Na jaře je tomu obráceně, zde se snažíme pole, pokud je vyzrálé, co nejdříve urovnat, aby nedocházelo k výparu.
Ty řeči o stálém pokryvu jsou sice teoreticky hezké, ale pak musí mít podnik buď sečku do mulče, nebo používat systém strip-till, což je setí do pásků mezi mulčem. A to nejlepší na konec- pro všechny tyto systémy potřebujete glyfosát. Co uděláte s mulčem, který vám přes zimu nevymrzne?Na zpracovatelných zemích to nějak přediskujete, na jílovitých se střelíte do hlavy. Já na tomto příkladu chci ukázat, že nic není černobílé a kalsická agrotechnika funguje, ač si to mnozí teoretici nemyslí. Já jsem vyrostl na branách, smyku, válcích, Zehetmayerových válečcích a tam jste si kurňa musel vše dobře rozmyslet, než jste na pole s něčím vjel. Dnes si každý myslí, že vše připraví jedním přejezdem kompaktorem, ale tak to zdaleka není. Cit pro půdu se nedá naučit, ten buďto je nebo není. Když jsem přišel ze školy, nabitý teorií a to jsem se i předtím pohyboval okolo polí, byl tam jeden starší pán, takový polní praktik každým coulem a ten mě rychle vyvedl z omylu a jemu vděčím za vše, co mě prakticky doučil. Ono mít dva tituly před a za jménem vůbec o ničem nevypovídá a praxe je jiná.
Ale to jsem odbočil. Hlubokou orbu a samozřejmě i střední a mělkou lze velice efektivně nahradit kypřením různými druhy kypřičů s následným okamžitým utužením. Toto je hlavně výhodné pro ozimé obiloviny. Kypřič splňuje téměř všechna kriteria orby, s vyjímkou zaklopení zbytků, ale v čem ji jednoznačně překonává, je spotřeba nafty a výkon. S kypřičem na mělkou orbu jedu za nějakých 9l, výkon oproti pluhu je minimálně dvojnásobný.A to je při současném stavu pracovních sil rozhodující.
Pluh a orba mají oproti kypřiči ještě jednu nectnost, a to, když se nestřídá zahloubení pluhu, dochází k utužení ornice radlicí a i to bývá docela často příčinou nevsakování vody hlavně na těžších půdách, nikoliv povrchové utužení. Kypřič spodek trhá, protože jednotlivé pracovní orgány pruží.
A dalo by se pokračovat moc dlouho, popisem pluhů, typy oreb, technikou orby, ale to je opravdu na článek, takže zatím alespoň takto.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.4.2020 13:28 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji za pro mne zajímavý příspěvek a pokud se odhodláte k napsání toho článku, budu rozhodně rád.

Já se přiznám, že pro mne, jako laika, je vždy přínosné si přečíst názor podložený kvalitní argumentací, a samozřejmě i stajně pojatý protinázor.

Čtením se z člověka samozřejmě nestane odborník, ale aspoň získá nějaký náhled a hlavně si uvědomí, že to není taková sranda jak se na první pohled může zdát.

Ostatně, jsou oblasti, kde se cítím být celkem kvalifikovaným zase já, a vidět jak si to často někteří představují jak Hurvínek válku je poměrně tristní.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.4.2020 16:18 Reaguje na pavel peregrin
"Ty řeči o stálém pokryvu jsou sice teoreticky hezké, ale pak musí mít podnik buď sečku do mulče, nebo používat systém strip-till, což je setí do pásků mezi mulčem. A to nejlepší na konec- pro všechny tyto systémy potřebujete glyfosát."

Vliv intenzity zpracování na počet semen a počet semenáčků merlíku bílého:
pravidelná každoroční orba: 12
redukovaná orba (co 4 roky): 522
žádná orba: 4043
(zdroj: Giesser a kol 1998 in Šimek a kol 2019)

Je evidentní, že bezorebné technologie skutečně stojí za zvýšenou intenzitou používání pesticidů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.4.2020 21:12 Reaguje na Jakub Graňák
To může být i pravdou, nicméně něco za něco a na druhou stranu použití kypření s utužením v suchém podzimu jednoznačně šetří půdní vláhu oproti orbě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 11:55
Tímto bych chtěl paní redaktorce Kováříkové poděkovat za podnětný článek a požádat ji, aby tuto linku sledovala i v budoucnu. Průběh počasí se mění na očích, proto je důležité na suché roky adekvátně reagovat. Větší podíl ozimů je jednou z cest, jak lépe chránit půdu, jarní klima, a současně mít jistotu výnosu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.4.2020 13:34
Jinak když čtu diskuzi, tak to vypadá, že krom jiného existují i dvě řekněme kategorie: 1) maximálně šetrné hospodaření na půdě a 2) ekonomicky udržitelné hospodaření.

A je asi otázkou nakolik jsou obě kategorie v souladu, resp. slučitelné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.4.2020 16:02 Reaguje na Svatá Prostoto
Dnes subjekty, které chtějí alespoň nějak obstojně žít, jednoznačně preferují ekonomicky udržitelné hospodaření, které ale zdaleka neznamená to, že by se s půdou nemělo pracovat šetrně. U rozumného hospodáře nejde nikdy o to, KOLIK MI TO DALO, ale o to, CO MI ZBYLO. Tudíž nikdo mě neohromí tím, že má výnos okolo deseti tun, protože moc dobře vím, že takový výnos není zdaleka zadarmo a tudíž daleko ekonomičtější může být klidně šestitunový výnos, myšleno k obilí. Ale tak je to s každou plodinou. ještě se vrátím k té orbě- v současných suchých podmínkách, které poslední léta a podzimy nastávají, je dokonce taková orba mnohdy daleko horší, než kdyby půdu jen zdiskovali, protože vyžene poslední zbytky vody a vzcházení ozimů je daleko horší jak po dobře provedeném kypření s okamžitým utužením. Je úsměvné, že jsem obviňován ze zkostnatělých postupů, ale právě nástup kypřičů byl významným krokem vpřed a umožňuje šetrné hospodaření s vláhou, po čemž tito amatéři volají. V suchém podzimu je zkostnatělým přístupem právě paradoxně ta orba.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.4.2020 20:01
Všem zdejším diskutérům:
Doufám, že vás můj přízpěvek zastihuje při pevném zdraví a dobrém rozpoložení.
Dovolte mi, abych vás seznámil s tezí jednoho z mých oblíbených filosofů, viz níže.

"Myslíme-li si, že něco víme, naplňuje nás to prokazatelnou arogancí. Víme toho bez pochyby dost, máme však vrozenou tendenci domnívat se, že víme ještě o trochu více, a tato trocha je dostatečně velká, aby nám občas vážně zavařila. Naše poznání nepochybně roste, ale ještě více roste sebejistota, která toto poznání ohrožuje - rozšíří-li se tedy lidské poznání, vzroste spolu s ním i naše zmatení, ignorance a ješitnost." N. N. Taleb, Černá labuť

Věřím, že když se každý nad výše uvedeným citátem zamyslí, budou zdejší diskuse jistě výrazně obsažnější a invektiv prostější.

PS: ta kniha je vážně dobrá, měli by jste si ji přečíst.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 23:19 Reaguje na Jakub Graňák
Zajímavá teze, moc se mi líbí. I když bych řekl, že v této diskuzi spíše panuje Dunning - Kruger effect.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.4.2020 09:30 Reaguje na Jiří S
To je ve vědečtině dva kohouti na smetišti, že?-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.4.2020 09:54 Reaguje na Jiří S
Nebuďte tak příkrý, domnívám se, že jde spíše o jiný typ kognitivního zkreslení a to o zkreslení konfirmační. Nicméně nevidím důvod si tady vzájemně nadávat, každý prostě má jiné životní zkušenosti a tím pádem i jiné pohnutky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.4.2020 06:12 Reaguje na Jakub Graňák
Zatímco většina zde diskutujících naskočí toliko na uhlíkovou stopu, mě zajímá stopa tepelná (kukuřičné makrovlnky), stopa erozní, stopa toxická a stopa (krajinně, hydrologicky) devastační. Nemá cenu to rozvádět, každý to nejde v cit. článcích, které zdaleka ne všechny "enviro"-redakce přijímají. Resp. jedna jediná, jejíž redaktor požívá mé bezmezné úcty.

Ale začíná se jakoby blýskat na lepší časy, utraných 50 tis. podpisů pod peticí Vraťme život do krajiny dává určitou minimální šanci na změnu. Že těch podpisů není více, a že podobné články vyvolávají alergii a kopřivku u potrefených, je zcela poplatné konzumní společnosti, kde finanční zisk (a teplé místečko) je až na prvním místě.

Takže ano, jsem smířen s fcí užitečného idiota, který nepříjemné pravdy říká otevřeně. Téměř nulová diverzita se sama od sebe nezlepší, stejně jako antropicky ovlivněné klíma. Proto mám tu drzost fušovat profíkům do řemesla, protože pamatují časy, na které se dnes zhusta kydá, ale i v tu dobu mě vycházka do přírody těšila. Dnes pookřeji jen málokdy... A potěší mě, když občas člověk potká v boji za lepší zítřky spřízněnou duši:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.4.2020 11:13 Reaguje na Karel Zvářal
Mě k přizpívání do zdejších diskusích motivuje hlavně problematika úbytku diverzity a četnosti hmyzu (od útlého dětství mé milované skupiny živočichů). Bohužel musím konstatovat, že tato problematika téměř nikoho nezajímá, i přes to, že se nám před očima rýsuje hmyzí apokalypsa. Je naprosto bez debat, že za tím stojí právě současný způsob hospodaření v krajině (za bolševika nebylo s hmyzem ani zdaleka tak zle - i když ne absolutně). Musím konstatovat, že za současný stav může právě dlouhodobý nezájem ze strany společnosti a částečně také příliš úzké profesní zaměření řady kompetentních lidí, kteří často danou problematiku zlehčují, nebo úplně ignorují.

Můj otec, téměř celoživotní zootechnik, nesl velice těžko a stavěl se velmi kriticky k současnému způsobu hospodaření. V polovině devadesátých let jsme nechali na jednom příhodném místě u meze svému osudu cca 200t hnojiště jako refugium pro saproxylofágy (přenesl jsem tam několik desítek nosorožíků z nedaleké pily, kde žili v tlejících pilinách), po pár letech se to hnojiště stalo líhní tisíců zlatohlávků a nosorožíků. Dovedete si představit, že by to udělal dnešní hospodář? Leda kdyby dostal zaplaceno.

Upřímně řečeno mě dost irituje takové to "nejsi aktivní zemědělec, tak nekafrej". Zaprvé, protože i když už jsem 5 let z oboru, tak jsem v něm strávil většinu profesního života a stejně tak můj otec, matka, teta. Zadruhé proto, že ta krajina nepatří jen zemědělcům a lesníkům, ale celému národu a nevidím jediný důvod, proč bych se nemohl vyjadřovat k celé řadě negativních aspektů současného hospodaření.
Buďte zdráv
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.4.2020 12:42 Reaguje na Jakub Graňák
Vážím si vašeho věcného a pozitivního příspěvku. Ano, na tento argument jsem narazil mnohokráte - nemáš doma psa, tak se k nim nevyjadřuj! Jako bych jich denně nepotkával desítky a nemohl porovnávat úroveň poslušnosti, resp. ovládání. V dětství mě zle poznamenal navolno puštěný vlčák tak, že dodnes jsem alergický na takékynology, kterým bych nesvěřil do péče ani křečka. Ptáky také nemám doma, ale mám je denně na očích, takže mám velmi dobrý přehled. Atp.

Výše zmíněné stopy (hříchy dnešního prům. zemědělství) nikoho evidenně nevzrušují, toliko se konstatuje úbytek obhospodařovaných ploch, ztráta ornice, klesající trendy v počtech živ. i rost. druhů... A může "Dobroděj" stokrát vyslovit motýle, nevěřím mu ani ň. Jsem dosti stár na to, abych se nechal opít sladkým pečivem.

Takže ano, srovnání "tehdy a dnes" mě opravňuje vyjadřovat se kriticky k dnešnímu stylu hospodaření, přičemž zcela chápu pohoršené reakce dotčených subjektů. "Prostě je to nějak nastavené a nejde s tím dělat zhola nic"... Pokud přejdeme tuto formulaci lhostejným mlčením, nezmění se nikdy nic. Nevěřím v samoočistné procesy v dnešním systému zemědělství. Je to čím dál horší, proto jsem zvědav na změny ohlášené Tomanem jako reakci na petici.

A i to málo, co jednotlivec v krajině vybuduje či zachrání, má ohromný význam pro skomírající populace, zejména drobného hmyzu, který je vděčný za každou maličkost (suchý kmen, neposečený pás louky...). A že je většinou společnosti takový člověk označován za podína či magora, jen dokresluje její morální úpadek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.4.2020 12:59 Reaguje na Jakub Graňák
A ten Váš Taleb je poněkud rozvinutý citát Sokrata: Vím, že nic nevím. Přiznám sebekriticky, že tak skromný nejsem, ale určitě nemám druhé a priori za hlupáky. Každý má "svou pravdu", tj. náhled na věc, a je předmětem diskuse, nakolik se oba názory sblíží či rozejdou. Po zkušenostech mě varianta b) nemůže ani trochu rozhodit. Lidi jsou různí, tak to bylo, je a bude.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.4.2020 13:59 Reaguje na Karel Zvářal
To jistě je, stejně jako Nietzche: "I ti nejušlechtilejší z nás mají zřídkakdy odvahu k tomu, co vlastně ví..."
Zřejmě tento jev provází lidstvo celou jeho historií.
Odpovědět
JS

Jiří S

11.4.2020 21:22 Reaguje na Jakub Graňák
Tentokráte s Vámi oběma musím souhlasit hmyz ubývá, ale neházel bych komplet všechnu škodu na zemědělství. Jsou i další škodliví činitelé. Auta, světelný smog a podobně, i to může mít velký vliv na velký úbytek. Dle mého je tak extrémní úbytek zapříčiněn i změnou vodních a tepelných cyklů krajiny, kdy tento hmyz se nedokáže přizpůsobit (je možné, že se stěhuje dále na sever?). A navíc bych ještě přidal škodlivost zákazů mořidel v zemědělství (jedno moření vs 3x pyrethroid, jaký na to máte názor vy?)

Ale přes tohle vše určitě máme jako zemědělci svůj velký podíl.

Ale nesouhlasím s tím, že se někde stav nezlepšuje a že s tím současné zemědělství nic nedělá.
Existují dotační tituly jak MVLN nehnojené a podobně. My obhospodařujeme Lednické louky v parku a necháváme vždy nepokoseno okolo 10% , aby zde vykvetl například Krvavec toten, ke kterým jsou vázání modrásci a skutečně tam jsou a hmyzu to obecně prospívá. Důležité by bylo takovéto tituly více podpořit a dostat je do vědomí zemědělců.
Dále by bylo skvělé podpořit nektarodárné biopásy, skvělý projekt na kterém jsem měl svoji ruku k přičinění i já pod vedením doktorky Anny Šrámkové vedené docentem Kazdou. Bohužel je na škodu, že tyto dotační tituly jsou vždy vázány v 5letých cyklech, což je silně svazující a zemědělci do takových projektů neradi chodí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2020 06:24 Reaguje na Jiří S
Význam v přírodě mají stálé prvky ekologické stability. Proto neuznávám biopásy, to jsou jen těšínská jablíčka, tj. spíše pastva pro zajíce srnčí. U hmyzu probíhá v půdě mnohaletý cyklus, a pokud se po pár letech biopás zruší, vývojová stadia uhynou. Proto raději měně mezí, ale trvalých.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2020 07:19 Reaguje na Jiří S
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2019/Cervenec-2019/O-zpracovani-pudy-megalomanii-sile-slunce-vody
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.4.2020 11:02 Reaguje na Karel Zvářal
Četl jsem, svatá pravda. Dříve jsem pracoval v SZIF a potvrzuji, že jako jednotlivec jsem nebyl schopen nijak ovlivnit řadu naprosto absurdních výstupů této organizace, ačkoli bylo zcela evidentní, že řada podmínek vede k přesně opačným výsledkům, než které byly deklarovány. Prostě Kocourkov.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2020 07:10 Reaguje na Jakub Graňák
Co mám zkušenost, tak právě takové "názorově neutrální" pracovníky potřebují. Kdo by zlobil, ten je odejit, pokud se k tomu nerozhodne sám.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 17:39 Reaguje na Karel Zvářal
:-) Byl jsem moc moc zlobivý, nakonec jsem se odešel sám. Nejen z důvodu intelektuální vyprahlosti této organizace, ale také z důvodů personálních. Především vedoucí kádry tohoto spolku vykazují až nepředstavitelně pružnou páteř.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.4.2020 10:40 Reaguje na Jiří S
Jistě nejde úbytek hmyzu házet pouze na zemědělství, ty efekty, které zmiňujete jsou určitě také významné, především ten světelný smog. Ještě bych přidal i zánik stanovišť, ten je také velice významný. Co se týče přizpůsobivosti, v tomto ohledu je hmyz velmi přizpůsobivý, když se podíváte na rozšíření, tak většina našich taxonů má areál výskytu i výrazně jižněji i výrazně severněji.

Co se týče toho moření, tam je z hlediska vnosu chemikálií do prostředí asi vhodnější to moření oproti pyretroidům. Ale v tomto ohledu se snad blýská na časy s vývojem fyzikálních a biologických metod moření (E-VENTUS, Polyversum...).

Co se týče těch dotačních titulů to beru, tam nemám co dodat. Snad jen určitou rigidnost ze strany SZIF v nastavených podmínkách, jak v těch pětiletých cyklech, tak ve výměrách takovýchto ploch (výměra jednoho takového pásu do 1 ha - jinak nesplnění podmínky). Ale souhlasím i s panem Zvářalem, skutečně zásadní vliv mají ty stálé prvky. Mám to štěstí, že u nás je takovýchto prvků relativně dost a diverzita i četnost hmyzu je výrazně větší, než jen o pár desítek km jinde na opavsku, kde je krajina využívána velmi intenzivně a krajinné prvky tam téměř neexistují.

Lednici znám velice dobře, prožil jsem tam tři roky, když jsem studoval ZF MZLU. Celkově ten areál je z pohledu entomologa velmi hodnotný, držím palce aby se vám dařilo tam tu diverzitu udržet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2020 11:50 Reaguje na Jakub Graňák
Můj názor na světelný smog je trochu jiný, nepovažuji ho až za tak zásadní vliv. Zdůvodňují tím třeba i úbytek či vymizení lelka ve Švýcarsku, přičemž hmyzu tam neubylo!-) (viz. dole). Spíše kromě těch pesticidů se projevuje celkové zatížení prostředí zplodinami průmyslu, dopravy, spalování nenezpečných odpadů a pod., což v součtu ten mnohem citlivější (vnímavější) hmyz limituje.

https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.4.2020 12:40 Reaguje na Karel Zvářal
Rozdíl, bych řekl, je v tom, že pro hmyz je světlo velmi atraktivní. Myslím, že u nočních ptáků tomu bude spíše opačně - opravte mě jestliže se mýlím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2020 13:00 Reaguje na Jakub Graňák
Ten světelný smog bych považoval za nebezpečný v případě, že hmyz doletí ke světlu a spálí se=uhyne. V minulosti jsem vídal spousty můr kroužit kolem lamp, dnes to je jen zlomeček. Co je ale pravda, že za těmi světlými kryty je spousta mrtvolek. Jestli tam vlezou jako do pasti a nemohou ven, nebo se tam spálí, toť otázka.

Ptákům by světelný smog neměl vadit, spíše naopak. Najdou tam koncentrovanou kořist (lelek, sýček), a pokud chtějí, resp. jim světlo vadí, mohou odletět nad temný les či louku. Tam hmyz najdou též, viz. např netopýři. Na těch lampách (pod nimi) jsou pozorovatelní velcí pavouci, jak tohoto zdroje chytře využívají.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.4.2020 18:51 Reaguje na Karel Zvářal
Řada druhů hmyzu, kolem té lampy poletuje tak dlouho, až z toho exne. Známý je např. i fenomén, kterým trpí potápníci, kdy po dešti přistávají pod lampami (patrně obluzeni iluzí odrazu měsíce na vodní hladině) a pak jsou rozježděni auty.
Světelný smog jistě není tak zásadní problém, jako pesticidy, či ztráta habitatů, ale pro řadu nočních taxonů rozhodně jsou rizikem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2020 20:12 Reaguje na Jakub Graňák
Kdyby ubýval jen noční hmyz, tak bych na tu tezi i přistoupil. Ale jako včelař moc dobře víte, jakou šlehu jim dává dnešní zemědělství. Můj názor je ten, že podceńujeme, resp. nedoceňujeme účinky chytrých pesticidů, jejichž účinek daleko přesahuje ošetřenou plochu. Tak jako se šířil spad po Černobylu po E., podobně to vidím se stopou insekticidů.

Muselo by se to sledovat taxon po taxonu - blízkost zástavby vs. krajina bez světel, aby z toho šlo vyvodit obecný závěr. Jak jsem napsal výše, ony pavučiny pod lampou fungují stále, ten pavouk úlovek zabalí, schová a číhá dál. Spíše bych ten (menší) vliv viděl v tomto, než v tom "ulétání k smrti". Ten hmyz nemá dlouhou životnost, léta se vyvíjí, ale jako imago žije max. týdny. Takže pokud nacházejí mrtvolky pod lampou, může to být přirozený exit. Ten masivní úbytek je pozorován v poslední dekádě, ač pouliční lampy tu máme už přes sto let. Podle mě tedy hlavně insekticidy (+ vítr)...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.4.2020 23:12 Reaguje na Karel Zvářal
Asi si nerozumíme, kdybych to měl škálovat, tak cca 70% pesticidy+jiné chemické zamoření, 20% ztráta prostředí, 10% zbytek
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2020 07:08 Reaguje na Jakub Graňák
Myslím, že si rozumíme jako málokdo. Jako ornitolog více akcentuji predaci (viz. ten CH lelek) a nemám rád, když se zdůrazňují marginality, ale podstata problému je jinde.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 17:57 Reaguje na Karel Zvářal
Jednoho takového pavouka, jmenovitě křižáka, si pravidelně chovám na okně svého "kumbálu", moje drahá polovička vždy šílí, že nemůže do zimy umýt okno. Je zajímavé, že vždy když ten starý pavouk dokoná, ihned na jeho místo nastoupí nový.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2020 13:22 Reaguje na Jakub Graňák
Bylo to tuším v mírné zimě 06/07, kdy kosi zahnízdili v únoru, protože zkraje dubna jsem slyšel pískat dvě mláďata v keřích na náměstí. To je celou noc nasvícené, takže byť byl krátký den, kosi mohli lovit žížaly, které jsou nočními tvory a už aktivovaly.

V nasvícené zástavbě začínají dříve zpívat (kos, drozd, červeka, koňadra), ten smog jim naprosto nevadí. Na okně mám v budce brhlíka, a ten celý březen hvízdá za hluboké tmy jak uličník, až to sousedy začalo s**t:-) Dole je lampa, takže vidí vcelku dobře a může svou halasnou produkci prodávat sólo.
Odpovědět
JS

Jiří S

14.4.2020 13:17 Reaguje na Jakub Graňák
Moc pěkná diskuze, u které člověk nemůže než souhlasně pokývati hlavou.

Jen bych chtěl přidat komentář k polyversu a podobným přípravkům. Bohužel musím konstatovat, že tyto přípravky jsou stále extrémně neefektivní. Ano chápu z výsledků v Ruzyni a v Červeném Újezdu od ČZU se zdají býti příznivé, ale pokud nehospodaříte na Vysočině, kde je výrazně více srážek nebo v podobných podmínkách, tak vás tyto přípravky zvlášť polyversum nevytrhne, zvlášť v oblastech sucha.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.4.2020 14:56 Reaguje na Jiří S
To můžu podepsat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 17:47 Reaguje na Jiří S
Jo jó, v případové studii, kterou jsem k tomu četl, se píše, že nízká úroveň půdní vlhkosti účinnost dost výrazně limituje. A co ten E-VENTUS? Ten mi přišel už od začátku jako výrazně vhodnější, už jste o tom slyšel?
Odpovědět
JS

Jiří S

15.4.2020 08:05 Reaguje na Jakub Graňák
Vzhledem k tomu, že e-ventus je fyzikální metoda vlastně zabíjející patogeny již na osivu, tak to zcela jistě pozitivní vliv mít může. Každopádně je více pohledů, jak na tuto metodu nahlížet.
1) Osivo jako takové je prodávané v dobré kvalitě a čistotě, takže patogeny tam nejsou, v tom případě zcela zbytečné
2) Patogeny tam jsou, v tom případě velice efektivní
3) Patogeny tam jsou, je to efektivní, ale máte ,,nezdravou,, zamořenou půdu patogeny, v tom případě je takové ošetření zbytečné.

Určitě souhlasím s fyzikálními ošetřeními osiv, například plazmou ted pokročil výzkum dost daleko, ale u té je zase zajímavé, že když ošetříte plazmou, tak se zrno jakože obrousí a další přípravky, zvlášt při moření třeba tím polyversem se snižuje účinnost těch mořidel.

Samozřejmě bychom se dále mohli bavit o zajímavých ošetřeních, jako elektřinou, magnetismem a podobně, kdy bylo průkazně ověřeno, že se zvyšuje klíčivost a rychlost klíčení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 10:05
Asi opravdu nezbude než co nejrychleji obnovit síť malých vodních děl, rozptýlených v krajině, udržujících vodu a sloužících jako zdroj vody pro sekundární srážky (mlhy, místní deště apod.). Ta síť tu, MMCH, vznikla v době oteplení po skončení husitských válek (ještě vyšší teploty než současné) a osvědčila se.
Případně vybudovat díla zcela nová tam, kde se už nic nezachovalo. Rozhodně je to rozumnější činnost než házet peníze do planoucí pece (v reálu ovšem do kapes šejdířů, šíbrů a šmejdů) a říkat tomu "boj proti globálnímu oteplování".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 14:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Po skončení husitských válek tady žádné oteplení nenastalo, leda tak na Paroubkově Marsu. To se chystala malá doba ledová. Nevím, proč se nepodíváte ani na nejzákladnější teplotní graf.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.4.2020 15:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Tedy já se také nedíval na teplotní graf, ale zdá se mi, že se po určitou dobu, hlavně v období 16. století opravdu oteplilo- v okolí Nymburka se pěstovaly běžně melouny- a malá doba ledová, tedy lépe řečeno druhá malá doba ledová, první byla ve čtrnáctém století, nastoupila zhruba až okolo poloviny sedmnáctého století.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 18:17 Reaguje na pavel peregrin
Tady máte klasický teplotní graf za 23 tisíc let. Samozřejmě je to světová globální teplota a okolí Nymburka tan skutečně nenajdete.
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.4.2020 06:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Zajímavé čtení, nicméně zajímavé čtení je i na Climate Sciente News.com( R. Simmon, Goddardovo centrum kosmických letů). Od roku 1958 NASA pozorovala změnu oběžné dráhy Země kolem Slunce a změny v postavení zemské osy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 10:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže se oteplilo, a na teploty vyšší, než jsou ty dnešní. Proto také nastala éra značné prosperity (za krále Holce byla za groš celá ovce) a demografický nárůst obyvatelstva.
Byla osídlena skoro celá Českomoravská vysočina, byla prakticky bezlesá Drahanská vysočina (jeden z archeologů, co tam kopali později zaniklé osady je můj spolužák z gymplu), a lidé se tam uživili na rozlohách polí (které jsou známy), které by dnes potřebou úrodu prostě nedaly.
Šlo to do kopru během malé doby ledové a od ní se nikdy neoteplilo na tolik, aby se vyplatilo ty osady obnovit.

Prostě něco jiného jsou bezcenné žvásty politických aktivistů (včetně celého IPCC) a něco jiného je objektivní rekonstrukce skutečné reality, založená na tvrdých datech z exaktní vědecké práce. A navíc velice často potvrzená nezávisle na sobě studiemi z více exaktních výzkumů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.4.2020 20:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Drahanská vysočina leží kolem 500 m. nad mořem a dnes by se tam dalo hospodařit úplně pohodlně, protože se hospodaří i na centrální vysočině ve výšce k 800 m. Jenže proč by to někdo dělal?
prostě zase jen nesmysly, fakt si nechte nahrát nějaký upgrade, to co tu pořád omíláte dokola je fakt neštěstí. Bod A) ruské demagogie a jinak NIC.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist