Je v Evropě ještě volné místo pro medvědy? Překvapivě hodně, jen je tam dostat

Nějakých pět set let nazpátek nebyla v Evropě o medvědy nouze, potkali jste je v každém větším lese. Němečtí biologové se teď pokusili sestavit mapu, která zachycuje potenciálně vhodná území pro jejich návrat. Lokalit je překvapivě dost, i když dostat se na řadu míst by medvědům museli lidé trochu pomoci. O svém výzkumu informuje německý Centrum pro integrativní výzkum biodiverzity.

Nová výzva pro ochranu evropské přírody. Tak vidí výzkumníci německého Centra pro integrativní výzkum biodiverzity svou aktuální mapu medvědích habitatů. Odráží hned několik skutečností. Například, že v Evropě dnes žije ve volné přírodě kolem 17 000 medvědů hnědých, rozprostřených na území dvaadvaceti států. A také, že ze zhruba milionu kilometrů čtverečních pro medvědy příhodného území je přibližně 37 % (380 000 km2) zatím stále neobsazených. Což je prý trochu škoda.

Hlavní autor studie Néstor Fernández vidí v tomto teoreticky dostupném areálu velký potenciál pro ochranu přírody. Po dlouhých letech se totiž podařilo zredukovat případy hubení medvědů na minimum a většina stávajících populací se zvolna vzpamatovává. Nejde jim to sice úplně snadno, protože často osidlují jen minimální území. Jsou tak více náchylní k opětovnému regionálnímu vyhubení. Kdyby se je ale podařilo rozšířit mimo jejich stávající lokality? Pak by se medvědi znovu stali plnohodnotnou součástí evropské přírody.

„Doba se mění a stále více lidí vidí v návratu velkých savců příležitost, jak pomoci přírodě,“ tvrdí Fernández. Mapa zobrazuje v modrých barvách místa, kde se dnes medvědi nacházejí, a zeleně pak značí, kde by mohli nalézt svá teritoria v budoucnu. Medvědy zasídlené Slovensko, Rumunsko, Norsko a část Pyrenejí se může stát budoucím zdrojem pro populací pro dosud medvědy neobydlené oblasti střední a západní Evropy. Snadné to ale nebude.

ŘLidé se musí na medvědy připravit předem

Například Německo může nabídnout kolem 16 000 kilometrů čtverečních potenciálně příhodných habitatů, ale podle Fernándeze a jeho kolegů je nepravděpodobné, že by do většiny izolovaných horských lokalit (kde se vyskytoval ještě před dvěma staletími) byl schopen dorazit přirozenou cestou. Na řadu by tedy mohla přijít jejich reintrodukce.

„Je ale fakt, že návrat medvědů může vést hlavně v počátcích k jistým konfliktům s lidskými aktivitami,“ říká Fernández. „Tyto šelmy mohou poškozovat pěstované plodiny zemědělcům, rozbíjet včelí úly nebo občas útočit na ovce. Přímé útoky na lidi jsou ale extrémně vzácné, medvědi se jasně snaží držet od lidí co nejdále. Proto je zapotřebí obyvatele na územích, kam by se měli medvědi vydat, na takové scénáře připravit předem.“

A předem by měla být připravena i místní vláda, aby byla schopna proaktivně reagovat. Jde tedy o to, aby například zemědělci měli dostatek času postavit ohrady pro ovce a fyzické bariéry kolem včelích úlů (a aby vláda vytvořila ekonomické nástroje, třeba systém náhrady škod způsobených medvědem) předtím, než se medvědi v oblasti vyskytnou. To sníží počet možných konfliktů, a učiní návrat medvědů méně komplikovaný.

Vyčteno z medvědích map

Největší evropská populace medvědů je nám relativně blízká, karpatská. Čítá přes 7 000 exemplářů. Další čtyři populace pak balancují na hraně jedné tisícovky. O všech se dá hovořit jako o stabilizovaných nebo stabilních. O poznání hůře jsou na to tři další (včetně Alpské). V každé z nich žije méně než šedesát kusů.

---

reklama

---