https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kampan-kdyz-je-nemuzete-porazit-snezte-je-proti-invaznim-rakum-v-britanii-nezabrala.naopak-je-jich-jeste-vic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kampaň „Když je nemůžete porazit, snězte je" proti invazním rakům v Británii nezabrala. Naopak, je jich ještě víc

30.10.2020 19:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jak z historie víme, jiné chutné druhy dokážeme redukovat v početnosti velmi snadno. Jenže líčení pastí na raky a vydatné hody nepřinesly za léta očekávaný výsledek.
Jak z historie víme, jiné chutné druhy dokážeme redukovat v početnosti velmi snadno. Jenže líčení pastí na raky a vydatné hody nepřinesly za léta očekávaný výsledek.
Vybrat si v akváriu restaurace konkrétního raka, který přes kuchyň doputuje až na vaši vidličku. Poněkud zvláštní gastronomický trend, který přešel do Velké Británie z USA v 70. letech minulého století. A spolu s ním i řada problémů. Nepůvodní raci začali unikat do životního prostředí a ani apetit jedlíků jejich invazi zkrotit nezvládl, píše Conversation.
 

Krátce poté, co se chutní a výživní raci signální (Pacifastacus leniusculus) objevili v britských restauracích, začali se objevovat i v místních řekách a tocích. Různé nehody a náhody, a také cílená aktivita obránců zvířecích práv vracejících korýše zpět do přírody, brzy vyústila v pořádnou katastrofu. Raci signální jsou totiž mnohem konkurenceschopnější než druhy v Británii domácí. Jsou schopni sníst téměř cokoliv, od řas, bezobratlých až po malé rybky a další raky. A také se množí násobně rychlejším tempem. Jedna samice raka signálního vyprodukuje až 250 vajíček.

Aby toho nebylo málo, vypouštění raci signální přenášeli tzv. račí mor. Chorobu, vůči které byly domácí populace raka bledonohého naprosto bezbranné. Výsledkem byla redukce populací původního korýše o 90 % a jeho zapsání na seznam druhů ohrožených vyhynutím. Britská ochrana přírody samozřejmě nezůstala nečinná a snažila se proti invazním rakům zasáhnout. Navíc poměrně slibnou metodou. S heslem „if u can´t beat em, eat em“, tedy volně přeloženo – „Když je nemůžete porazit, snězte je" začali propagovat jejich volný odchyt a sběr.

Po hodech je raků ještě víc

Jenže ani líčení pastí na raky a vydatné hody nepřinesly za léta očekávaný výsledek. Přitom, jak už z historie víme, jiné chutné druhy dokážeme redukovat v početnosti velmi snadno. Na příčinu nečekaného selhání se soustředí studie Eleri Pritchardové, zooložky z UCL. „Zásadní a ne jediná chyba byla v tom, že jsme chtěli snižovat populaci invazního druhu, aniž bychom předem věděli, kolik ho u nás vlastně máme,“ říká. Své bádání doprovodila i velmi praktickým experimentem.

Při něm nechala přesměrovat horní tok říčky v Yorkshire Dales a vysbírala z něj spolu s kolegy všechny raky signální. „Obrátili jsme každý kámen,“ dodává. Poté znovu zavodnili/odvodnili koryto, celkem třikrát, aby pokaždé nasbírali další raky signální. Ve výsledku pak zjistili, že hustota téhle račí populace činila až 110 exemplářů na metr čtvereční. Což je tak děsivá koncentrace jedinců, že s ní ani britský apetit nemůže zamávat.

Velké pasti malé raky nechytají

„Původní odhady vycházely jen z odchytů do pastí, ve kterých však uvízli jen velcí migrující samci, zatímco menší a opatrnější samice se jim vyhýbaly,“ říká Pritchardová. Tím ale nehezká zjištění nekončila. Další se týkalo velikosti a pohlavní dospělosti raků signálních: k rozmnožování totiž dospějí dříve, než dosáhnou tělesných parametrů přiměřených pro uvíznutí v kleci/pasti. Vlastně tak v pastech mohlo uvíznout méně než 2,5 % všech přítomných raků.

A poslední drastické zjištění? Velcí a plně vyvinutí samci se moc nerozpakují a při shánění potravy umí kanibalizovat menší jedince. Tím sami efektivně redukovali růst populace. Jenže v Británii byli právě tito velcí samci nejčastěji chytáni. A tím se – snahou o jejich vyjedení - podpořil masivní boom račí populace. Proto je teď v britských řekách a potocích víc raků, než kdo dokáže sníst.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.10.2020 08:24
Lidská hloupost je věčná.
Odpovědět
va

vaber

30.10.2020 08:47
110 raků na m2, chudinky, to se nemohou ani hýbat ,každý rak má prostor 10x10cm a musí shánět potravu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.10.2020 10:44
Kdysi jsme měli na uzavřené vodě (bývalá pískovna) "přerakováno"raky
bahenními. Ti byli schopni kapra chyceného ve vezírku(síťka na ulovené
ryby) do hodiny okousat z ploutví a nadělat mu krvavé rány všude na
těle. Pak se jednou už nechtělo při nasazování úhořího monté rybářům
vozit zbytek i jinam(roztrhl se jim v krabici pytel s násadou), tak
jich tam vypustili velké množství. Úhoříci díky úživnosti vody
rychle rostli a likvidovali i malé ráčky při svlékání. Nakonec stářím
vyhynuli ti dospělí a tak úhoři vyhubili ty raky. Zde je hezky vidět,
že prostě agresivnější a odolnější vyhrává. Ano lze to brzdit a různě
tomu napomáhat novým vysazováním původních druhů, ale je třeba si
položit otázku, zda to má vůbec do budoucna smysl. Možná v izolovaných
lokalitách ano, ale do času, než se najde nějaký dobrák a zase je vysadí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.10.2020 18:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Nechci ale vidět, jak ti úhoři vypadali , až zkonzumovali i ty raky. Když jich tam bylo tolik, tak určitě potom trpěli hladem.
Jedině, říká se, že třeba za deště úhoř umí vyjít z vody a nějakou menší vzdálenost k jinému vodnímu toku urazit po pevnině. Ale nevím, jestli to není nějaká rybářská latina.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2020 09:55 Reaguje na Radim Polášek
Rybářská latina to není, ve velikosti kolem 7O cm se u většiny růst zastavil a bohužel značně poklesly stavy
drobných rybek. Za večer šlo chytit až 7 úhořů a můžu
říci, že jsem se po tři roky docela lovem úhořů vyžíval.
Pak už jejich stavy ubývaly a po zprivatizování revíru
se nájemce a jeho platící kamarádi věnovali hlavně kaprům.
Nějakým způsobem došlo i ke zprůchodnění přepadové roury
do potoka a dál do řeky Olše. Tam zřejmě část dospělců
odplula a Odrou snad až do moře. Výsledek hospodaření
soukromníka byl tristní, protože tam jeden z jeho kamarádů
vysadil sumečky americké, kteří působí devastačně na jikry
a plůdek všech ryb. Odolávají pouze taky nesmyslně vysazení
sumci na vodě o velikosti 1 ha, kde se alespoň nemnoží, ale
vodu řádně plundrují od všech ostatních ryb. Voda neměla
štěstí na své hospodáře a ani dnes není normálním revírem.
Lov ryb je tam povolen pouze v rámci monitoringu obsádky
ryb a k odlovu sumečka amerického. V obsádce převažuje
karas stříbřitý, kapr, ti sumci(prý tři a z toho jeden
o velikosti 2 m)pár štik, okounů, amurů, línů a perlínů.
Smutný výsledek po 30 letech privatizace a nyní hospodaření
pod taktovkou AOPK, která nedovolí řádné rybářské hospodaření. Nechci to dále rozvádět, protože je mi z toho
smutno, jak tato voda dopadla. Ve vedlejší rovněž bývalé
pískovně je silné zabahnění ze spadaného listí a je zde
zkoušen způsob likvidace bahna těmi bakteriemi jako
u laguny v Přerově. Letošní zima bude prubířským
kamenem a mám obavu o život všech těch ryb, protože
kyslíkový deficit nutil ryby přijímat vzdušný kyslík
už i v létě a po opadu listí z hustě stromy zarostlých
břehů to po zamrznutí nevidím moc optimisticky. Bohužel
se jedná o bezzásahové hospodaření a tak se zřejmě čeká
na "všemocnou přírodu", která vyřeší i přerybnění té
druhé zabahněné pískovny. Je to na jejich rozhodnutí
a rozhodnutí města jako vlastníka, jak to dopadne. Snad
to dopadne dobře a nebude to další z přešlapů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2020 10:05 Reaguje na Břetislav Machaček
To přecházení úhořů mezi vodami ale rybářská
latina asi je. Jinak jsou nesmírně houževnatí
a živé jsem je v sudu s vodou míval vždy až
do nachytání většího množství a pak je udil
pro své příbuzné a známe . Kdeže ty "loňské"
(před 30 léty)sněhy jsou. Dnes je v okolních
vodách úhoř vzácností i ti raci bahenní a
škeble rybniční. Je ale plno trofejních kaprů
schopných konzumovat i ty měkkýše a mlže
a plno sumců, kteří jimi nepohrdou taky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.10.2020 11:46
Velký úspěch britských ochránců zvířat a příklad, co všechno může, jinak chvály hodná útlocitnost, způsobit. Příroda totiž útlocitnost neuznává a silnějši bez milosti vytlačí nebo přímo sežere, toho slabšího.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.10.2020 12:03 Reaguje na Jiří Daneš
Ti "ochránci" byli samozřejmě pitomci, ale já mám pocit, že to max tak urychlili. Prostě pokud už se začali dovážet, tak dříve nebo později by se ti raci stejně do přírody dostali a nakonec by byl výsledek podobný.

Prostě tak jako couráme po celém světě my, tak s námi se svezou i ta zvířata ... a viry:-))) ... a holt pak dojde na matku evoluci bez příkras. Dávat si bacha a nejít tomu naproti je samozřejmě záhodno, ale myslím, že tím to možná zpomalíme, ale rozhodně neutneme.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.10.2020 15:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Asi to tak nějak bude, zpomalit ano, ale to je tak všechno, co proti šíření živočichů i rostlin z kontinentu na kontinent můžeme dělat. Zabránit tomu nelze.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.11.2020 09:09 Reaguje na Svatá Prostoto
U nás to nebylo kvůli courání po světě. Ten račí mor byl někdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století. No tito američtí raci se u nás vysazovali ještě kolem roku 1990. Důvodem byla jejich odolnost proti tomu moru. Nikdo jaksi neuvažoval, že jsou nejen odolní ale sami ten mor šíří. Další věcí je potom zvyšující se predace. Ta má samozřejmě na početněji se množící druh podstatně menší vliv.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.10.2020 11:58
Celkem hezký příklad, že proti matce Přírodě jsme prostě pořád trubky a bát se o ni koukám opravdu netřeba ... ona si to vždy nějak vytřídí a udělá stejně jak chce.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.10.2020 22:37
Rak signální je problém i v našich vodách (z důvodů, které jsou v článku uvedeny). Že se u nás jeho konzumace neuchytila, není našim původním rakům (říčnímu a kamenáči) až tak moc platné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2020 16:43 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Dovedete si představit kdyby u nás někdo na ty raky signální vyrazil?
Rak jako rak, to by byl poprask.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.10.2020 18:10 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Ona by se ta konzumace uchytila. Jenže u nás se raci chytali spíš do rukou přímo ve vodě a to dnes lidi budou dělat těžko. Zmizela dovednost i zmizela ochota do té vody vůbec chodit. I zmizela představa, že by v té vodě bylo něco k snědku, dnes jsou takové vody - drobné potoky považovány stále za kanály s tekoucím odpadem.
Musely by se nějak zpropagovat a začít prodávat pasti na raky.
Odpovědět

Jirka Černý

31.10.2020 06:01
Buď někdo neví jak vypadá čtvereční metr a nebo je jich tam fakt šíleně moc.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.10.2020 16:42 Reaguje na Jirka Černý
Pokud je ten počet i s mláďaty, tak proč ne.
Odpovědět

Jirka Černý

31.10.2020 19:34 Reaguje na Jirka Černý
Je to možné, nemám s tím žádnou konkrétní zkušenost, jen mi to připadá jako děsivé množství, když si představím že na ploše obýváku je jich cca 3000.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.11.2020 09:19 Reaguje na Jirka Černý
Ono vysvětlení může být celkem jednoduché. Ti mladí ráčci se po určitou dobu , po první nebo druhé svlékání, drži pod zadečkem samice. Takže jedna samice a nějakých dvě stě ( tři sta) malých ráčků.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.10.2020 18:14
Raky bych si dal.
Za studenstkých let jsme jednou jeli na dunajskou deltu, projeli od Tulče až k moři. Na břehu jižního ramene jsme se jednou na den zastavili a protože jsme měli háčky, chytli jsme nějaké karasy. A na jejich hlavy jsme nachytali celý kotlík raků. Uvaření byli perfektní. A ti karasi taky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2020 19:14 Reaguje na Radim Polášek
Já je ochutnal ještě i u nás před 5O roky z potoka, kde byli
hojní a už i tehdy chránění (doufám, že je to už promlčeno) a
mohu pouze říci, že poprvé a naposled a vůbec mi to nechybí.
Ten potok nyní cyklicky vysychá a návrat raků a ryb je tam už
iluzí. Pokud ale ti signální raci jsou stejně chutní a jsou
snadno chovatelní v uzavřených odchovnách, tak by to nemělo být zákonem zakázáno. Pamatuji, že raci bahenní byli schopni
zkonzumovat z hladu i rostlinnou potravu a dělali nám "záběry"
místo ryb. Bylo to až otravné, ale i to už je minulostí.
Odpovědět
TJ

Tomáš Jelínek

5.11.2020 11:49
Ano matně si vzpomínám na jeden SFI román, ve kterém byla popsána podobná situace. "Lidé se nemohli potkanů a krys jako škůdců zbavit po celá staletí. Jako potrava zmizeli takřka přes noc".
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist