https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kanalizace-v-britanii-prestava-stihat.resenim-by-nemuselo-byt-jen-navyseni-kapacity
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kanalizace v Británii přestává stíhat. Řešením by nemuselo být jen navýšení kapacity

3.9.2021 08:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Inge Maria / unsplash.com
Za normálních okolností se dešťové srážky vsakují do země, stávají se součástí půdního rezervoáru nebo přímo po povrchu odtékají do vodotečí. Jenže rozrůstání lidských sídel a infrastruktury po celém světě do značné míry přepsalo to, co je normální a přirozené. Povšimli si toho i ve Velké Británii, kde dešťová voda, bez možnosti vsaku na zpevněných površích, mizí v kanalizacích vesnic a měst.
 

V kanalizaci pochopitelně nekončí, míří tudy k čistírnám odpadních vod provozovaných jednou z devíti místních vodohospodářských společností. Ty se za běžných okolností starají o přečišťování toho, co kanalizace přináší. Ale když je déšť zrovna příliš dlouhý nebo vydatný, čističky kapacitně nestíhají. A tak přepustí nadbytek odpadní vody ven, do řek a moře, bez čištění.

Když čističky jedou na volný průtok

Je to epizodní událost, která může trvat u jedné čističky hodinu ročně, u druhé pět hodin týdně a u další za sezónu ani nenastane. Není to ale neobvyklé ani nestandardní. Tedy, zrovna V Británii je to spíš běžný provozní standard, protože vodní nad-stav a limitní přesáhnutí kapacity se tu odehrává prakticky pokaždé, když zaprší. V roce 2019 tak například veškerá zařízení spravovaná Yorkshire Water vypouštěla kumulativně nepřečištěnou vodu z kanalizace ven po dobu 616 643 hodin. Je to sice zrovna ten nekřiklavější a nejextrémnější případ (vodohospodáři z Temže řešili za tu samou dobu jen 12 749 hodin nadlimitních přepustků), nicméně po praktické stránce to znamená, že někde v Yorkshire spláchnete do záchodu, doplave do řeky a moře prakticky bez nějakého hygienizačního zásahu.

V roce 2019 tak dohromady všechny čističky odpadních vod na výpustích po celé Británii 1,5 milionů hodin jely na volný průtok. Což znamená, že rozhodně odpadní vodu čistily méně, než by se od nich tak nějak z principu jejich existence očekávalo. Větší část těchto „řízených úniků“ přitom směřovala do moře, ale ono uvolňování kapacity se nevyhnulo ani 6508 čističkám odpadních vod ve vnitrozemí. Které zvedly stavidla v 204 134 případech (trvajících různý počet hodin). Představa, že cokoliv z vaší toalety nebo městské kanalizace skončí v nejbližší řece nebo na pláži, rozhodně nikomu nevoní. Takže by se dalo očekávat, že s tím Britové něco udělají. Jenže v průběhu pandemie měla Velká Británie jiné starosti, takže se na to nejspíš pozapomnělo. A aktuální situace je proto zase o něco horší.

Nechcete, aby vám to kanalizace poslala nazpět

Počet epizod „řízených úniků“ se k březnu letošního roku ve vnitrozemí zvýšil o 37 % na 403 171. A v součtu jely všechny britské čistírny odpadních vod na volný průtok z kanalizace po dobu 3,1 milionů hodin. Tedy zvýšení dobře o 50 %. Otázka, co by s tím tak dalo dělat, ale zdaleka nemá tak intuitivní odpověď, jak soudí ekologičtí aktivisté. „Jsou to jejich odpady, a jejich problém,“ říká například Hugo Tagholm, reprezentující environmentální akční skupinu Surfaři proti splaškům (Surfers againts Sewage). „Vodárenské společnosti kumulují nekontrolovatelné zisky na úkor zdraví našich řek, oceánu a lidí a je třeba je zastavit.“ Jenže splašky se, stejně jako velká voda ve srážek, do kanalizace nedostaly jen tak, odnikud. A jejich vypouštění má velmi dobré opodstatnění.

„Přepouštění nadlimitních průtoků v případě silných dešťů zabraňuje tomu, aby se odpady z kanalizací vrátily zpět do ulic měst a domácností,“ vysvětluje James Bevan, vedoucí Environment Agency (EA), nevládní ale s vládou spolupracující organizace. „Narůstající populace měst a klimatické změny znamenají, že vodárenské společnosti musí přepouštět znečištěnou odpadní vodu častěji.“ EA dále zmiňuje, že vodohospodářské společnosti v současnosti již realizují sérii opatření (za 1,1 mld. liber), které mají napomoci větší kontrole situace, a v záloze je i vládní fond čítající 5 mld. liber, který by měl pomoci s rozsáhlou modernizací kanalizační sítě. To jsou ale peníze, jejichž dostupnost je navázána na novou legislativu, jež bude projednávána nejdříve v roce 2022. A to zase přijde nejen aktivistům pomalé.

Řešení je mimo kanalizaci. Celou dobu bylo

O tom, že lepší monitoring a zkapacitnění kanalizační sítě přispějí nějakému zlepšení stavu, ale silně pochybuje Alastair Chisholm, ředitel vládou autorizované expertní instituce pro Vodu a environmentální management. „Protože všechno, co zatím děláme, vede jen k tomu, že do kanalizace posíláme stále více vody,“ prohlásil na květnovém zasedání výboru parlamentu. Místo navýšení kapacity, které je také do jisté míry nezbytností, je prý třeba omezit vtok. Což nás vrací zpět na začátek, k obnově „normálního“ stavu.

Podle aktuálních předpovědí by se totiž celkový průtok v kanalizacích Velké Británie mohl do roku 2050 zvýšit o 55 %. „Jako výsledek výraznější urbanizace a odstraňování přírodních povrchů,“ dodává Chisholm. Dláždění chodníků, zpevněných povrchů vozovek, parkovišť a zástavba, to vše vytváří neproniknutelné povrchy, kterými se voda nemůže vsakovat a je směřována do kanalizace. Která pak přetéká. „Měl by tu vzniknout prostor pro debatu, jak dalece, jak dlouho a do jaké míry závažnosti hodlá veřejnost akceptovat přepouštění nadlimitních průtoků odpadních vod.“

Než tedy investovat výhradně a jen do zbytnění kanalizačního systému, bylo by podle Chisholma prý účelnější přesměrovat výraznou část vtoku do „řešení odvozených od přírody“. Vodních zdrží, periodicky zaplavovaných tůní, svejlů, poldrů, zasakovacích pruhů. Jejich začlenění by snížilo tlak na kanalizační systémy a přispělo oboustranně k omezení znečištění vody. Navíc by z širší dostupnosti vody profitovala krajina a životní prostředí.

Vidět přetékající kanalizaci, na ulicích měst anebo přepadem do řek, nechce dohromady nikdo. Ale ne každý je schopen akceptovat, že ta nejsnazší řešení se mohou odehrát mimo zatrubněný prostor.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

3.9.2021 08:22
ať si pořídí separační toalety a čističku na šedou vodu, rozhodně je to lepší a produktivnější a levnější než ten náš zákon, že musí být oddělena splašková a dešťová voda. Rozhodně by se tím velmi vyčistila voda v řekách, hlavně pod čističkama.
Odpovědět

Viktor Šedivý

3.9.2021 09:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Takže chybějící kapacita jedné centrální čističky bude kompenzována tisíci čističek malých?
Hm, dobrý - jenže problém s přetížením při větším dešti se tím opravdu nevyřeší.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.9.2021 09:37 Reaguje na Viktor Šedivý
nevím, zda vám to tak připadá, ale tyhle věci se krátkozrace řešit nedají. Můžou se utápět miliardy peněz v oddělování kanalizace ale to není řešení. Ono totiž krátkozrakost je i v tom, že nedokážeme dohlédnout ekonomických přínosů. Ono totiž rozkopání silnic něco stojí stejně tak i ekonomicky se dají vyjádřit i ztráty kvůli objížďkám. Dají se vyčíslit i ztráty z výroby betonových komponentů nové kanalizace včetně ekologického dopadu těžby betonářských směsí. Pak se může vyjádřit ušetření peněz z recyklované vody a následně použitelné. Dají se ušetřit peníze za čištění vody na čističkách tím, že se bude " odpad" z domů recyklovat. Budouz čistší řeky, protože budeme schopni oddělovat žlutou vodu a tuhé skupenství a použít jej do bioplynek. Ty přínosy jsou abnormální a celkově ušetříme s pozitivním dopadem na přírodu. Čističky na šedou vodu nejsou žádnou novinkou, stejně tak jako separační toaleta.
Odpovědět
ig

3.9.2021 10:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jak to myslíte s tou separační toaletou? Jednu takovou jsem potkal v jednom penziónu a v životě mě tam už neuvidí, to je tak otravná věc :-) Já se chci, jako v té reklamně na šampón, jen vys... a jít a ne provádět alchymistické úkony, hlídat si abych omylem nevylil do záchoda Savo nebo galvanickou lázeň s šestimocným chrómem a podobně. A když už je řeč o ekonomických nákladech na objížďky, tak tipuju pro Prahu servisní firmy čističek s cca tisícovkou automobilů naložených bakteriemi a enzymy :-) To už vidím jako lepší postupnou příležitostnou rekonstrukci kanalizace. Však to nemusí být všude a hned, spousta kanalizací beztak už rekonstrukci potřebuje jak prase drbání.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

5.9.2021 13:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Článek je o kapacitě jednotné stokové sítě (dimenzované na dešťový průtok), nikoliv o kanalizaci splaškové. Podíl splaškových vod v kapacitě je cca 5 - 10% z objemu průtoku vod dešťových, z toho je vidět, že ani separačními toaletami ani dělením vod na šedou, žlutou, hnědou a kdovíjakou, se tento problém nespraví. Je to o odtokovém součiniteli. Je ovšem pravdou, že ve velkoměstech může narůst objem splaškových vod také, i až na dvojnásobek. Je to odvislé od populace a výrob. Ony popisované svejly (dříve česky průlehy, zasakovací pásy), řešení zasakování povrchem, snížení odvodnění z povrchu pláně, je přesně to, co starostové nemají rádi, protože údržba takových opatření je dražší než zadlážděného úhoru. <rl>
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.9.2021 08:36
Při čtení toho článku mně připadalo, že jsem se vrátil o 20 let nazpět. U nás je už všude, kde je moderní kanalizace, oddělená kanalizace splašková a dešťová. Dešťová kanalizace takk jde přímo do vodních toků a splašková kanalizace jde do čistíren.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

5.9.2021 13:16 Reaguje na Radim Polášek
Nikam jste se nevrátil. Nejméně 95% kanalizací v ČR je soustavy jednotné, tedy, odvádí splaškové vody a v případě deště i vody dešťové, a při napočítaném stupni naředění část takové směsi vypouští (odlehčuje) do vodního toku, a to co přijde na čistírnu se zčásti čistí ihned, z části čistí přimísením z dešťové zdrže do bezdeštného průtoku), pokud je postavena. Oddílný systém je používán zejména u silniční a dešťové kanalizace (bez splašků), nebo v druhém případě u napojení na čistírnu domovní či malé kapacity, tam jsou dešťové vody zásadně nežádoucí. Hovoříte-li o redukci dešťových vod, ano, principiálně je to problém zejména povrchů a jejich odkanalizování, kde lze, je vhodné použít zasakování nebo akumulace s následným využitím. Tento způsob však není nový, byl užíván i u staveb před rokem 1989 a vyučován na školách. Dokladem toho je stará soustava norem. <rl>
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist