https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kdyz-ochrana-nestaci.evropa-pristupuje-k-obnove-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když ochrana nestačí. Evropa přistupuje k obnově přírody

4.10.2022 06:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
V ČR jsou příkladem obnovy přírody ptačí parky nebo obnova mokřadů v projektu LIFE for MIRES.
V ČR jsou příkladem obnovy přírody ptačí parky nebo obnova mokřadů v projektu LIFE for MIRES.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ondřej Ryška / ČSO
Ochrana přírody je potřebná, ale nedokáže zastavit ubývání rostlinných a živočišných druhů a zvrátit krizi biodiverzity. K tomu je nutné přírodu také obnovovat, tedy vrátit do dobrého stavu ekosystémy, které člověk poničil. Takové jsou hlavní myšlenky připravovaného evropského zákona o obnově přírody Nature Restoration Law. Do Prahy se ve středu 12. října sjedou přední odborníci a odbornice na téma obnovy přírody, aby tu na konferenci diskutovali o zákoně, který je podle nich jednou z mála vážných nadějí na zastavení ztráty biologické rozmanitosti v Evropě.
 

Zákon o obnově přírody má pomocí závazných cílů zajistit obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Evropská komise v návrhu zákona z letošního 22. června hovoří o obnově ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnově říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně.

Bude to poprvé, co se někde obnova přírody stane zákonnou povinností.

„Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově. V ptačích parcích ČSO se ukazuje, že obnovní projekty mají obrovský potenciál a že jejich fungování je v podmínkách nevládní neziskové organizace reálné,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Ornitologové se obnovou přírody zabývají v takzvaných ptačích parcích od roku 2006. Staví je na dvou hlavních myšlenkách: ochraně přírody formou vlastnictví pozemků a aktivní obnově hodnotného přírodního prostředí mimo státem zřízená chráněná území.

Pastvou a rozrušováním povrchu pomáhají koně a pratuři s vytvářením ideálních podmínek pro mokřadní druhy ptáků.
Pastvou a rozrušováním povrchu pomáhají koně a pratuři s vytvářením ideálních podmínek pro mokřadní druhy ptáků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Od roku 2008 existuje ptačí park Josefovské louky (u Jaroměře ve východních Čechách), ke kterému se v roce 2020 přidaly tři další: Mnišské louky (u České Lípy v severních Čechách), Kosteliska (u Dubňan na jižní Moravě) a Malá Lipová (u Přerova na střední Moravě).

Zejména na nejdéle existujícím ptačím parku Josefovské louky lze vidět obrovský efekt, jaký obnovní projekty mají. Za posledních 10 let tu stoupl počet zjištěných ptačích druhů o čtvrtinu – ze 143 v roce 2012 na současných téměř 200 druhů.

V ptačím parku Kosteliska ornitologové pozorovali už 190 ptačích druhů. Park přitom vzniká teprve od roku 2020. Původní opuštěné a nehostinné území u Dubňan na Hodonínsku zarostlé invazními druhy rostlin se díky péči Jihomoravské pobočky ČSO rychle proměnilo v mozaiku vodních ploch, rákosin, luk, lesíků a suchých písčin, které je rájem pro ptáky a další živočichy a rostliny.

„Je zřejmé, že k zastavení krize biodiverzity ochrana přírody již nestačí a je potřeba přírodu také obnovovat, čímž se bude zabývat nový zákon EU o obnově přírody (Nature Restoration Law) a který patří k prioritám českého předsednictví v Radě EU. Je ale potřeba říct, že ČSO je v tomto napřed a nepotřebuje k obnově přírody zákon. Ptačí parky jsou příklad hodný následování,“ řekla letos v červenci ministryně životního prostředí Anna Hubáčková při návštěvě ptačího parku Kosteliska.

Konferenci organizují Česká společnost ornitologická (ČSO) a WWF Střední a východní Evropa. Koná se pod záštitou a za účasti ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové a pod záštitou ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.10.2022 08:05
Jsem pesimista , poté co v on-line přenosu vidíme devastaci území některých národních parků a CHKO v České republice. Ochrana krajiny a přírody se smrskla na hoňku ČIŽP po nebohých kaktusářích ,popřípadě vlastníka vycpané prvorepublikové šelmy a další nesmysly.

Máme zdevastovanou půdu, téměř zlikvidovanou říční krajinu , lesy nemusím ani komentovat , prudce klesající biodiverzitu apod. Stav ochrany ŽP v ČR je nejhorší od r. 1993, vzniku samostatné ČR.
Těch slibů už bylo tolik, že jim s ohledem na několik desítek let marnosti nevěřím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.10.2022 12:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě. A kdo za to může? Ropáci a kšeftaři, které tak mohutně podporujete a hájíte. Těžit uhlí, pálit maximum ropy, honit se po stále stoupajícím HDP a tím vytváření více a více odpadu. To je vaše ideologie, grýndýl, který právě tohle řeší, je pro vás sprosté slovo.-
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.10.2022 14:35 Reaguje na Pavel Hanzl
A co ten váš nezateplený barák?
A kotel na plyn?
A ty vaše FVE ... jsou už aspoň někde v kontejneru?
A auto na benál ... o té Octavii v dieslu ani nemluvě.

Že zrovna vás huba nebolí.

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.10.2022 08:56
Joo. 70 deviantů i s pirátama se zasazuje spolu s ekologisty o bezzásahovost! Obnova je podle našich ekologistů trestná.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2022 15:15
Že by se konečně někdo ozval proti nesmyslné bezzásahovosti tam kde nepatří?
Bezzásahovost je vhodná tam kde jde o dlouhodobě bezzásahové území v režii přírody. Kolik takových území je u nás?
Opatrná zásahovost v NP v duchu historických postupů tam, kde krajina vznikla opatrným a šetrným obhospodařováním.
Ale ponechat v Národním Parku na pospas bezzásahovosti veliké plochy komerčních plantáží je přímo sabotáž, a to jak před požárem tak i vyhořelé plochy, které samy obrostou požárně nebezpečnými porosty. Nutno uměle zalesnit druhy blízkými původnímu lesu s vyšší požární bezpečností
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.10.2022 15:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 15:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ony ty historické postupy nebyly kdovíjak úžasné. V historických dobách se nikdo na nic neohlížel a bral co zrovna potřeboval a co bylo při ruce. Nějaká opatrnost a šetrnost nikoho nezajímala, nebyl k ní žádný důvod, lesů bylo všude habaděj. Vykácet naholo podél řeky a dřevo splavit pryč, podél cesty nadělat díry v lese při výrobě dřevěného uhlí a podobné lahůdky. A vše nechat být, žádné sázení. Takové postupy by se nám dnes nelíbily, a vám jistě také ne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 16:05 Reaguje na Petr
To zase blábol... Po kalamitách se muselo vysazovat, při výběrné těžbě nebyl důvod, semenáčků bylo pod stromy dost. Možná něco oplotili kvůli okusu. Každý kmen musel odtáhnout kůň, a i tento "šetrný" způsob poškozoval povrch půdy (semenáčky). Ale nic není ideální, další rok dva na holých místech se objevily nové stromečky. Lidé ve velké většině hospodařili s citem, česká lesařina má tradici a ve světě dobré jméno.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 16:27 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, lidé mají obecně sklon si vše idealizovat. A čím dál do minulosti, tím je vše víc zidealizované. Dokonce tak hodně, že nejhorší lidi historie dnes oslavujeme a obdivujeme jako velké historické osobnosti. Pan Renčín to vtipně nazval Dlabáčkovým syndromem: Blbost, vzdalující se od nás, se zdá být menší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2022 18:52 Reaguje na Petr
Už za Karla IV a i později, nejpozději za Karla VI se hospodařilo s lesem dle císařského patentu. No všude to nebylo geniální, ale ne zase tek špatné.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 20:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
snad nebude vadit malá výpomoc cizím textem:
https://zemepisec.cz/ekologie-zivotni-prostredi/historie-lesu/
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 21:08 Reaguje na Petr
Co to má jako být?-)) Místy se to dá číst, jinde jsou to "pohádky ovčí babičky". Míša jako odbornice na lesy?-)

Stokrát opakovaná pravda se stává pravdou.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.10.2022 14:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ehm ... a třeba ta holoseč, a to jako fakt, Krkonoš s následným odvozem do Kutné hory, to jako nebylo nic?

Já bych si to fakt tak neidealizoval.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 16:15 Reaguje na Petr
Nebo třeba umělá výsadba, hlavně tedy smrku, to je věc posledních asi tak 200 let. Pokud tedy dnes někde máme dospělý mýtní porost, tak byl vysázený někdy před válkou, kdy nahradil vykácený mýtní les, vysázený někdy před rokem 1850. A to je tak vše. Tedy dvě, nebo dejme tomu tři generace uměle vysázeného lesa. Vše předtím narostlo víceméně samo a přirozeně, takže to můžeme s trochou fantazie nazvat celostátní bezzásahové území. Z lesa se tehdy jen bralo. A hodně. Pokud bychom tedy někde náhodou našli stromy starší jak 200 let, a jsou takové lesy, můžeme si představovat, že jsou to zbytky původních, relativně přirozeně vzniklých lesů. Což ale neznamená, že to nebyly kácené lesy. Nejspíš ano, v historických dobách se drancovalo fest. Ale jsou to jen odhady, být to tak samosebou nemusí, nic není striktní, ale je to možné, a někde i pravděpodobné.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 16:17 Reaguje na Petr
Hodně lesů "vykácela" kalamita mnišky ve 20. letech, ale to nic nemění.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 16:33 Reaguje na Petr
Nó, louky se také "drancovaly", nikdo žádnou travní směsku nesel. Možná trochu semínek jetele. Lesů bylo dříve méně, topilo se jím nejen doma, ale všude, než začali fárat do dolů. O suroviny byla nouze, i proto byly války. Když byla neúroda, velká část populace popadala na nemoci (mory). Takže buďme rádi za fosil, kdy místo štípání dřeva můžete sedět u compu a rozdávat moudra:-)
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 16:39 Reaguje na Karel Zvářal
Já si vážím všeho. Jen jsem ukázat, a vy jste to právě podpořil, že hospodaření v národních parcích podle historických postupů by nemuselo být tak romantické, jak si představujeme, ale spíš by to z našeho pohledu bylo prosté drancování.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 17:33 Reaguje na Petr
Pořád, a nevím proč, tlačíte rovnítko mezi pojem hospodaření a drancování. Co znám naše CHKO, nikde jsem drancování neviděl. Jestli o něčem víte, stačí mačkat cuplíček:-))
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 17:38 Reaguje na Karel Zvářal
Protože celou dobu mluvíme o historických postupech, a ne o tom, co jste kde viděl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 18:23 Reaguje na Petr
Tak to bychom se mohli shodnout na tom, že "životu nebezpečné" (protipožární) rygoly s kuňčími tůňkami pod Zhůří byly OK, ale ten "děsivý" nález bylo potřeba mediálně prodat:-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2022 18:48 Reaguje na Petr
Jak kde, jak kdo a jak kdy. Například Soutok je historicky vysázený ale šetrně udržovaný les (nikoli prales!!!)kížecího loveckého revíru, jako pokračování Lichtenštejnské zahrady Evropy. Přesto nebo právě proto si zaslouží NP, ale nikoli bezzásahovou péči. Stejně tak historické křivoklátsko je královský revír dobře udržovaný a i později za Fürstenberků.
Taky patří udělat NP, ale s historicky odzkoušenou údržbou. Na druhé straně nelze z hospodářského důvodu udělat NP všude.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 19:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
O té šetrnosti na Křivoklátsku se do hezky počíst třeba zde: https://www.dokoran.cz/ukazky/1471254836.pdf
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 20:50 Reaguje na Petr
Fotky s nádhernými scenériemi hovoří za vše, zejména ta ručně vyztužená cesta. Škoda, že jste nedal odkaz na nějakou trilogii, tam by člověk zapomněl, co četl na začátku:-) P.S. můžete ve zkratce napsat, co je tam zajímavého, kromě délky textu? (já to nečet)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.10.2022 15:39
Účel ok, rozhodně a bez debat.
Forma ale rozhodně ne.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.10.2022 20:35
Měla bych strach, že se pod tlakem toho budoucího celoevropského zákona budou muset povinně začít bourat vodní díla vybudovaná dřívějšími generacemi. Znamenalo by to návrat do středověku, ale to ochranářům zjevně nevadí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist