https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klecove-ponory-nejsou-tak-skvela-ekoturistika-jak-se-myslelo-zraloci-kvuli-nim-vic-plavou-a-mene-lovi?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klecové ponory nejsou tak skvělá ekoturistika, jak se myslelo. Žraloci kvůli nim víc plavou a méně loví

14.6.2018 01:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Klecové ponory nyní působí o poznání méně neškodně.
Klecové ponory nyní působí o poznání méně neškodně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Andrew Fox / Fox Shark Research Foundation
Ponory „v kleci“ za žraloky byly ještě donedávna dávány za příklad sympatické formy ekoturismu. Při dodržení bezpečnostních pravidel při této kratochvíli nehrozilo riziko nikomu ze zúčastněných, ať už dravých paryb nebo lidí. Zdá se ale, že tato praxe zdaleka není tak nevinná a ve skutečnosti může žralokům výrazně škodit. Vyplývá to ze studie zveřejněné v žurnálu Conservation Physiology.
 

Skupinka odvážlivců, vybavená neoprény a dýchacími přístroji, vstoupí do ocelové klece. Ta je poté spuštěna pod hladinu a lidé uvnitř čekají na velmi blízké setkání se žraloky, kterých je na jihu Austrálie (nebo také u pobřeží Mexika, Floridy či Nového Zélandu) dostatek. Pokud budou mít potápěči štěstí, možná spatří i „Velkého bílého“. Co ke kleci nakonec připluje, je věcí náhody: umělé atraktanty a návnady k přilákání žraloků před objektivy podvodních fotoaparátů se dnes už používat nesmí. Celkem vzato tedy zprostředkovatelé tohoto zážitku nenabízí lidem nic nebezpečnějšího, než pohled zevnitř akvária. A tato zábava neškodí ani žralokům.

Žralok je pořád na lovu, do klece ale nemůže

Zhruba tak bylo potápění za žraloky léta prezentováno a prakticky všichni odborníci se shodovali na tom, že tato forma adrenalinové ekoturistiky je příkladem dobré praxe. Nyní to ale svou aktuální studií zpochybňuje Charlie Huveneers, docent australské Flindersovy univerzity. Proč? Zjistil, že se výrazně proměňuje pohybová aktivita žraloků, když v oblasti dochází ke klecovým ponorům s turisty. K tomuto závěru se dobral, když s pomocí kolegů označil desítku velkých bílých žraloků sledovacím zařízením. Díky tomu mohl sledovat, jak odlišné oproti normálu (tj. nepřítomnosti klece s turisty) je chování žraloků, když jsou lidé k dispozici.

Výsledek? Žraloci se za přítomnosti lidí pohybují výrazně více a rychleji. Přesněji řečeno, jejich svalová akcelerace je rázem o 61 % vyšší. Obávaní podmořští predátoři se shlukují kolem klece, krouží, provádí zastrašující útoky. To by technicky zase takový problém nebyl, na fotce to vypadá dobře. Jenže v průběhu tohoto času zvýšené fyzické aktivity se také nesoustředí na jinou kořist a jen naprázdno spalují energii nervózním proplouváním před objektivy potápěčů. Huvernees připouští, že nemá konkrétní data o dopadech těchto jednorázových energetických výdajů na zdraví žraločích jedinců nebo jejich lokální populace. To, že plavou rychleji a neloví, ale nějaký dopad mít může.

Kdo se honí za turisty, hladoví

„Můžeme předpokládat, že klecové ponory vedou k potenciálnímu narušení energetického rozpočtu bílých žraloků,“ říká Huveneers. „Pouhá přítomnost lodí s potápěči takový vliv nemá, žraloky ke zvýšené aktivitě popožene až kontakt s klecí a potápěči.“ Což je problém. Jednou z niterných podstat ekoturistiky totiž je, že by neměla vést ke změnám chování pozorovaných zvířat.

„Čas, který žraloci stráví interakcí z klecí, je časem, který nestráví pátráním a lovem po své potravě,“ říká Huvernees. Může se to zdát malicherné, ale v případě žraloků stresovaných přítomností potápěčů v klecích se nejedná o obyčejnou krátkodobou dietu s trochou cvičení navíc. V turistických destinacích často funguje (podle Huverneese) až sedm různých společností, které ponory nabízejí. A v sezóně fungují prakticky nepřetržitě. Dieta a energetický stres tak trvá měsíce, což žralokům na náladě nepřidá. Nakolik se to odráží i na jejich zdraví zatím zůstává nejisté. Klecové ponory ale nyní působí o poznání méně neškodně.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist