https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimaticke-zmeny-jako-nositel-dobrych-zprav
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatické změny jako nositel dobrých zpráv?

6.9.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na projevy klimatických změn se doslova těší zemědělci v Západní Virgínii. Pokud se regionální klimatické modely (vycházející z údajů od roku 1900 do 2016) nemýlí, budoucí léta tu budou o něco chladnější, zimy mírnější a v průměru se tu zvýší celoroční úhrn srážek. / Ilustrační foto
Na projevy klimatických změn se doslova těší zemědělci v Západní Virgínii. Pokud se regionální klimatické modely (vycházející z údajů od roku 1900 do 2016) nemýlí, budoucí léta tu budou o něco chladnější, zimy mírnější a v průměru se tu zvýší celoroční úhrn srážek. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zní to jako poněkud otřepaná manažerská fráze, ale tam, kde jiní vidí problém, je třeba vidět výzvu. S tímto neotřelým přístupem se zemědělci na projevy klimatických změn doslova těší v Západní Virgínii. To, že je čekají kratší zimy, více slunce a deště, pro ně nežádané komplikace rozhodně nepředstavuje. Píše o tom WVU.edu.
 

Je snadné nechat se unášet proudem špatných zpráv, porovnávat zažitou minulost s nejistou budoucností a vnímat klimatické změny coby jednoznačnou katastrofu. Být to tak ale nemusí. Expert západovirginské univerzity na problematiku vodních zdrojů, Jason Hubbart, hledí na proměnu klimatu s neskrývaným nadšením. A jeho optimismus je do značné míry nakažlivý.

Jak to? Pokud se regionální klimatické modely (vycházející z údajů od roku 1900 do 2016) nemýlí, budoucí léta tu budou o něco chladnější, zimy mírnější a v průměru se tu zvýší celoroční úhrn srážek. Což vlastně vůbec nezní špatně.

Roční období, označované jako zima, se tu zkrátí v průměru o 20 dní a sezóna optimálního pro zemědělskou produkci se tu prodlouží o 13 dní. Větší vzdušná vlhkost se pochopitelně odrazí na kvalitě výnosu. A ne zrovna dobře. Dosud dominující kukuřice tu poroste pomaleji, ve srovnání s národním průměrem o 23 %.

Na druhou stranu, ozim pšenice a sója tu může růst o 15 % lépe a dařit by se mohlo i vojtěšce, která je na závlahu náročná. Co to znamená? „Je prostě čas začít myslet nad proměnou způsobu farmaření v Západní Virginii,“ říká Hubbart.

„Pokud se budeme stále jen soustředit na to, co jsme dosud pěstovali, můžeme vnímat klimatické změny jako ničivou katastrofu. Na druhé straně se nám krizí otevírají dveře k novým, výnosnějším druhům hospodářských plodin. Kořenící bylinky (bazalka), čaje, zelenina. S pěstováním toho všeho jsme tu historicky měli potíže, ale teď nám to díky příznivému klimatu půjde mnohem lépe,“ vysvětluje Hubbart.

Končí prostě čas nekonečně velkých lánů kukuřice a nastává doba polí menších, diverzifikovaných odlišnou obsádkou plodin. Které jsou hospodářsky výnosnější. Což mohou docenit zemědělci, kteří včas na změnu zareagují, místo toho, aby oplakávali klesající výnos kukuřice.

Pestřejší směs plodin na menších polích, protkaných cestami a úhory, samozřejmě docení i příroda, tedy volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny. „Západní Virgínie je krásný stát a může se na budoucnost těšit,“ říká Hubbart. „Naše zemědělce čeká éra velké produktivity a celkové zvýšení kvality života obyvatel i stavu přírody. Pokud přistoupíme ke změně strategicky a budeme rozumně plánovat s ohledem na budoucnost, čeká nás spousta dobrých zpráv.“

Zajímavé přitom je, že tenhle optimistický tón motivuje ke změně virginské zemědělce a farmáře o poznání lépe, než panické ladění zpráv o klimatické katastrofě.

Západovirginský přístup stojí za zvážení a mohl by být i dobrou inspirací pro nás. Klimatické změny budou vždy představovat výzvu. Záleží ale jen na nás, jestli si budeme naříkat a vzpomínat, jak se tu dřív dobře pěstovala řepka a smrkové monokultury.

Anebo ve změně klimatu vycítíme příležitost a pokusíme se na ni lépe adaptovat. S optimální „strategickou“ výsadbou nemusí zemědělci na klimatické změně tratit. Jestli má mít případná změna hospodaření podobu hájů olivovníků a pomerančovníků nebo agáve, ať posoudí odborníci.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PB

Peter Banas

17.9.2019 22:34
Historicky zde bylo mnohem více co2 než je tomu dnes z čeho by jinak vznikalo tak obrovské množství biomasy z které máme dnes uhlí ropu a plyn?
Co2 příroda bravurně zvládá recyklovat to s čím si tak nějak neumí poradit je NaCl tu mi jí dodáváme v obřích objemech a chuděra si onu sůl hromadí v oceánu tak jako i kdysi dávno když tu žili jiní živočichové stále stejný scénář.
Přesolený oceán přestává zamrzat a teplo je velké že v oceánu nezbývá kyslík nastává vymírání druhů.Hladina oceánu dosahuje svého maxima.
Nic zvláštního se prakticky neděje až na to že kolem jižního pólu roste vegetace a zbytek planety je prakticky neobyvatelnou zónou sem tam nějaká bouře sem tam nějaká větší vlna zažene přesolenou oceánskou vodu do vnitrozemí voda která se zde zachytí se opaří zanechá po sobě solnou pláň někde je sol i více než 400 metrů oceánu tímto začíná klesat sanilita ve vyšších nadmořských výškách začíná opět sněžit a pozvolna se tvoří ledovce voda v oceánu klesá na pobřeží ulpývá více soli sanilita opět klesá pevninské ledovce nabývají na síle ubývá voda v oceánu nastává doba ledová vědecky glaciální období.Zapoměl jsem na něco ano než nastala doba ledová výtečně se zde dařilo vegetaci kterou před sebou shrnou později ledovce a na čele ledovce v moréně později vzniká naleziště uhlí?
Prosím kohokoliv nemusí to být vědec obyč člověk klidně jako já co je na tomto špatně někde v mých úvahách vidíte chybu?
Odpovědět
PB

Peter Banas

17.9.2019 22:36
Historicky zde bylo mnohem více co2 než je tomu dnes z čeho by jinak vznikalo tak obrovské množství biomasy z které máme dnes uhlí ropu a plyn?
Co2 příroda bravurně zvládá recyklovat to s čím si tak nějak neumí poradit je NaCl tu mi jí dodáváme v obřích objemech a chuděra si onu sůl hromadí v oceánu tak jako i kdysi dávno když tu žili jiní živočichové stále stejný scénář.
Přesolený oceán přestává zamrzat a teplo je velké že v oceánu nezbývá kyslík nastává vymírání druhů.Hladina oceánu dosahuje svého maxima.
Nic zvláštního se prakticky neděje až na to že kolem jižního pólu roste vegetace a zbytek planety je prakticky neobyvatelnou zónou sem tam nějaká bouře sem tam nějaká větší vlna zažene přesolenou oceánskou vodu do vnitrozemí voda která se zde zachytí se opaří zanechá po sobě solnou pláň někde je sol i více než 400 metrů oceánu tímto začíná klesat sanilita ve vyšších nadmořských výškách začíná opět sněžit a pozvolna se tvoří ledovce voda v oceánu klesá na pobřeží ulpývá více soli sanilita opět klesá pevninské ledovce nabývají na síle ubývá voda v oceánu nastává doba ledová vědecky glaciální období.Zapoměl jsem na něco ano než nastala doba ledová výtečně se zde dařilo vegetaci kterou před sebou shrnou později ledovce a na čele ledovce v moréně později vzniká naleziště uhlí?
Prosím kohokoliv nemusí to být vědec obyč člověk klidně jako já co je na tomto špatně někde v mých úvahách vidíte chybu?
Odpovědět
PB

Peter Banas

17.9.2019 22:36
Historicky zde bylo mnohem více co2 než je tomu dnes z čeho by jinak vznikalo tak obrovské množství biomasy z které máme dnes uhlí ropu a plyn?
Co2 příroda bravurně zvládá recyklovat to s čím si tak nějak neumí poradit je NaCl tu mi jí dodáváme v obřích objemech a chuděra si onu sůl hromadí v oceánu tak jako i kdysi dávno když tu žili jiní živočichové stále stejný scénář.
Přesolený oceán přestává zamrzat a teplo je velké že v oceánu nezbývá kyslík nastává vymírání druhů.Hladina oceánu dosahuje svého maxima.
Nic zvláštního se prakticky neděje až na to že kolem jižního pólu roste vegetace a zbytek planety je prakticky neobyvatelnou zónou sem tam nějaká bouře sem tam nějaká větší vlna zažene přesolenou oceánskou vodu do vnitrozemí voda která se zde zachytí se opaří zanechá po sobě solnou pláň někde je sol i více než 400 metrů oceánu tímto začíná klesat sanilita ve vyšších nadmořských výškách začíná opět sněžit a pozvolna se tvoří ledovce voda v oceánu klesá na pobřeží ulpývá více soli sanilita opět klesá pevninské ledovce nabývají na síle ubývá voda v oceánu nastává doba ledová vědecky glaciální období.Zapoměl jsem na něco ano než nastala doba ledová výtečně se zde dařilo vegetaci kterou před sebou shrnou později ledovce a na čele ledovce v moréně později vzniká naleziště uhlí?
Prosím kohokoliv nemusí to být vědec obyč člověk klidně jako já co je na tomto špatně někde v mých úvahách vidíte chybu?
Odpovědět
PB

Peter Banas

18.9.2019 22:17
Omlouvám se nechápu proč to tu je celkem třikrát pokud se zde nachází nějaký schopný moderátor prosím pomozte i bohatě to stačí jednou děkuji s pozdravem Báňas
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist