Krkonoše: neukáznění lyžaři a snowboardisté jezdí přes zimoviště ohrožených tetřívků
V nejpřísněji chráněné zóně, která zasahuje asi desetinu rozlohy parku, je možný pohyb jen po značených trasách, včetně několika skialpových tras. Na hřebenech Krkonoš nyní leží přes dva metry sněhu a platí druhý mírný stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné stupnice. "Je poměrně dost sněhu, svahy jsou lákavé. Freeridisté a snowboardisté proto jezdí lokalitami, kde nemají co dělat, kde je zákaz vstupu do volného terénu," řekl Drahný.
"Je to o to větší problém, protože jde většinou o lokality, kde zimuje kriticky ohrožený tetřívek," dodal mluvčí. Podle něj každé vyrušení může stát tetřívka život. "Každý jednotlivý úhyn pak podstatně oslabuje mizející populaci druhu. Ale nejde jen o tetřívky, ale i o další chráněné a často ohrožené druhy," uvedl.
Kdo zákaz nerespektuje, musí podle něj počítat se sankcemi. "V příkazním řízení mohou dostat pokutu na místě až do výše 10.000 korun, připadá v úvahu i zahájení správního řízení, kde jsou pokuty v řádu desetitisíců korun. Za prosinec udělili strážci pokuty v celkové výši až do 15.000 korun, bylo také zahájeno několik správních řízení," řekl Drahný.
Správa KRNAP loni spustila kampaň na záchranu tetřívka. Výskyt tohoto druhu ptáka v Česku klesá. V Krkonoších počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 oproti roku 2001 klesl téměř o polovinu na 74 kohoutků. Na území parku proto před koncem roku rozmístila informační tabule, které upozorňují na jejich zimoviště. Podle správců národního parku ruší tetřívka na jeho zimovištích v karech zejména skialpinisté a snowboardisté.
KRNAP patří k nejnavštěvovanějším národním parkům v Evropě. Návštěvnost parku roste především v posledních pěti letech a nejvyšší je právě v zimních měsících. KRNAP a jeho ochranné pásmo navštívilo v roce 2017 více než 3,65 milionu lidí, kteří zde dohromady strávili 11,3 milionu dní.
KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Nejpřísněji chráněná první zóna má téměř 7000 hektarů a pohyb v ní je povolen jen po značených cestách.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
Cenu ředitele Správy KRNAP za rozvoj Krkonoš letos získalo sedm osobnostíOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Lukas B.
4.2.2019 09:41tetřívkovi v Krkonoších (a Jizerkách) by zásadně pomohlo:
1. znovu spuštění uhelných elektráren v sasku, a demontáž odsíření na elektrárnách v JZ cípu polska, čili nová imisní katastrofa a obnovení bezlesí v horách
2. dramatická decimace divokých prasat, která vytlačila tetřívky do nehostinných vrcholových partií hor (a ono by se mu líbilo mnohem víc třeba v Ralské pahorkatině)
lyžaři v terénu a tedy rušení na zimovištích samozřejmě tetřívkovi nesvědčí, ale v porovnání s prasaty a nedostatkem bezlesí mají vliv poměrně nepodstatný.
Lukas B.
4.2.2019 12:20 Reaguje na Lukáš KašpárekMilan Milan
4.2.2019 13:24Lukas B.
4.2.2019 14:00zajímavé je, že nejhustěji je "zatetřívkováno" okolo Lahrbusche (což je jedna z velmi frekventovaných zásobovacích tras) a hnedle u "vodovodu" u lesní boudy. a ony nejvýznamnější nelegální skialpové terény, tedy od mapy republiky doprava nad obřákem jsou zatetřívkovány velmi sporadicky.
(s obecným názorem, že o slunečném víkendu jezdit po stráních hnedle pod cestou a zdaleka viditelných je hovadismus se samozřejmě ztotožňuji. notabene když se to vozí na výrovku skůtrtaxíky a dá se to objednat u cestovky i s instruktorem)
Jan Šimůnek
4.2.2019 17:52Lukas B.
4.2.2019 18:40 Reaguje na Jan Šimůnekano, subalpinský a alpinský stupeň v krnapu (a Jizerkách) je jedno z posledních refugií tetřívka. níže jej dokonale vyžrala přemnožená prasata, subalpinský stupeň se zotavuje po imisní příhodě a přestává být pro tetřívka atraktivní a v alpinském stupni tetřívka plaší lyžníci. za to Krnap opravdu nemůže.
