Kuvajt se dusí horkem, ale energie se tam vyrábí postaru

V zemi se dále elektřina vyrábí spalováním nafty, takže na hlavu se Kuvajt řadí k největším znečišťovatelům světa.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | RGtimeline / Shutterstock

Extrémní počasí ohrožuje život na celém světě, ale vlny horka, v nichž se dusí Kuvajt, se každým rokem násobí a lidé mají pocit, že je to k nepřežití. Vědci předpovídají, že koncem století bude pobyt venku v Kuvajtu životu nebezpečný. Nedávná studie uvádí, že s klimatickou změnou souvisí 67 procent úmrtí, v nichž hrálo roli horko.

Kuvajt však zůstává jedním z největších producentů a vývozců ropy a je největším znečišťovatelem na jednoho obyvatele. Před loňskou klimatickou konferencí v Glasgow kuvajtský premiér nabídl pouze, že země do roku 2035 emise sníží o 7,4 procenta. "Čelíme vážné hrozbě, ten závazek je tak nicotný, že nedává smysl," řekla konzultantka v otázce životního prostředí Sámía Duajdžová.

Ve snaze dokázat ochotu podílet se na boji s klimatickou změnou Saúdská Arábie plánuje futuristická města bez automobilů. Dubaj chce zakázat plasty a sázet parky.

V Kuvajtu, kde žije 4,3 milionu lidí, věci mimořádně váznou. Částečně kvůli populistickému parlamentu, zčásti proto, že do úřadů, jež rozhodují o emisích, proudí většina příjmů z těžby ropy. "Vláda má peníze, informace a lidi na to, aby věci změnila. Jenomže ji otázky životního prostředí nezajímají," řekl poslanec Hamad Matár.

V zemi se dále elektřina vyrábí spalováním nafty, takže na hlavu se Kuvajt řadí k největším znečišťovatelům světa. Zatímco na silnicích měkne asfalt, Kuvajťané se uchylují do klimatizovaných nákupních center. Energie z obnovitelných zdrojů tvoří pouhé procento celkové spotřeby, což je daleko od 15procentního závazku, který chce Kuvajt splnit do roku 2030.

Hodinu cesty od špinavého předměstí Džahrá se z písečného mraku vynořují větrné turbíny a solární panely. Jenomže deset let potom, co vláda vyčlenila v západní poušti pozemky, zde převládají prázdné plochy.

Energetický park Šakája vzbudil velká očekávání. V oblasti Perského zálivu to měla být první elektrárna, která měla kombinovat sluneční a větrnou energii a Kuvajt se mohl dostat mezi nejlepší. První rok vznikla nadprodukce - vyrobilo se o 20 procent více energie, než se předpokládalo. Optimismus se ale brzo vypařil. Vláda se z projektu stáhla, aby nalákala investice soukromníků, a poté se vynořily složité právní problémy kolem prodeje elektřiny jediném kuvajtskému energetickému poskytovateli.

Místo toho, aby se pokračovalo ve slibném projektu kombinace zdrojů, zaměřili se investoři v parku na solární termickou technologii, tedy na tu nejnákladnější. Následovaly roky zpožďování a rušení kontraktů, dnes je osud celého projektu nejistý. "Nikdo nezasáhl...Prostě si řekli 'Tak zůstaňme u toho, co děláme už 70 let'," řekl člen kuvajtské nejvyšší rady pro rozvoj a plánování Valíd Nasár.

Hádky poznamenaly i odvětví těžby zemního plynu. I když i plyn vytváří emise podílející se na oteplování, jeho spalování je čistší než spalování uhlí nebo nafty. Kuvajtské rezervy zemního plynu činí 1,8 bilionu metrů krychlových, avšak zůstávají téměř nedotčené. Těžební pole sdílená se Saúdskou Arábií jsou kvůli územním sporům zavřená.

Parlament, který se považuje za ochránce kuvajtských nerostných zdrojů, těžbu často blokuje. Poslanci napadají vládu usilující o získání lukrativních energetických kontraktů, předvolávají si ministry ropného průmyslu a vznášejí proti nim obvinění z chybného řízení. Parlament se také vydává za ochránce štědrého sociálního systému. Kuvajťané platí jedny z nejnižších cen za energie a benzín. Když ministři navrhnou, že by se mělo přestat tolik utrácet za dotace, poslanci se dají do boje, a to doslova, protože při debatách dochází i na pěsti.

Odbornice na urbanistický rozvoj Šarífa Šalfánová říká, že dotace jsou velký problém, protože Kuvajťané je považují za nezadatelné právo. Týkají se i nejbohatších, což vede k mimořádnému plýtvání. Rodiny nechávají zapnutou klimatizaci, i když odjedou na několikaměsíční dovolenou. Stagnace přivádí Kuvajt do historicky vážné finanční krize, rozpočtový deficit tam loni převýšil 35,5 miliardy dolarů (793 miliard korun).

Kuvajtští ochránci životního prostředí se snaží vysvětlovat. "Obnovitelné zdroje dávají přece smysl. Vláda si musí uvědomit, kolik peněz by se mohlo ušetřit a kolik pracovních míst vytvořit," řekl konzultant Ahmad Táhir, který propaguje nový ekonomický model. Kuvajt má podle něj snížit energetické dotace a povzbuzovat majitele domů k nákupu podílů v solárních projektech.

V Kuvajtu se ale zatím spaluje nafta, ulice pokrývá vrstva špíny, odpadní voda vytéká do zálivu, z mrtvých ryb na břehu se šíří odporný zápach. Ochránci životního prostředí to označují za "páchnoucí důkaz kuvajtské politiky". "Když se procházíte u zálivu, chce se vám zvracet. Ti, co vše porušují, vyhrávají, a já ztrácím odvahu každým dnem," říká ochránce Bašár Hunajdí.