Kvůli cirkularitě končí věci na jedno použití. Nakupte si toaleťák do zásoby. Hned!

Věci na jedno použití jsou pro planetu zlo. Vyrobí se, použijí a vyhodí. Nebohým želvám pak trčí z nozder plastová brčka. Lidé si ale škodlivosti věcí na jedno použití všimli a vymysleli cirkulární ekonomiku. Ta upřednostňuje věci, které se dají používat opakovaně, a když doslouží, dají se recyklovat a používat dál. Pro planetu to bude spása. Vy si ale teď hned běžte koupit zásoby toaletního papíru. Ano, je na jedno použití, a proto končí. Leda by se do toho vložili podnikaví podnikatelé. Tento text je aprílový žert.

Planetu máme jen jednu, její zdroje jsou konečné a není možné do nekonečna jen spotřebovávat stylem ‚použij a vyhoď‛. To bychom to daleko nedopracovali.

Politici si to uvědomili také a přišli s legislativním návrhem, který od 1. dubna zakazuje prodej všech věcí na jedno použití. Bufety a fastfoody tak musí přestat používat plastové tácky a takové ty plastové vidličky a nože, kterými stejně nejde nic napíchnout či přeříznout. Končí papírové kapesníky, končí papírové utěrky. Končí i toaletní papír.

Co s tím? Kupte si v IKEA velikou skříň, tu si sestavte. A pak ji až po okraj naplňte toaletním papírem. A pak si držte palce, že vám vystačí dostatečně dlouho a že trh přijde s jiným, udržitelným řešením. Krabici od skříně schovejte, třeba na ni jednou taky dojde. Konec konců, je to papír.

Aktuálně totiž udržitelná náhrada zřejmě neexistuje a politici byli v prosazování akční politiky příliš horliví. Byť, jeden politik řešení nabízí. Emeritní prezident Václav Klaus zákaz jednorázových výrobků označil jako za neřešení a vysmál se myšlence jedné planety, nicméně vzápětí sám řešení nabídl. Vytáhl z temnot politického zapomnění svou neviditelnou ruku trhu. Ta by podle něho mohla lidem pomoci jako náhrada zapovězeného toaleťáku. Dá se totiž použít opakovaně.

Otázka ale je, jestli na trhu bude dost neviditelných ruk trhu. Nehledě na to, že drtivá většina lidí asi bude skeptická k používání něčeho, co je neviditelné. Ale Václav Klaus ubezpečuje, že neviditelnou ruku trhu může mít každý vlastní. Nijak nepřekáží, protože není vidět.

Uznal však, že trh s neviditelnými rukami trhu bude pro zjevné důvody těžko kontrolovatelný a bude svádět k podvodům. Snadno by se mohlo stát, že si lidé místo neviditelné ruky trhu koupí třeba neviditelnou nohu trhu. Kontrolovat, co přesně si člověk kupuje, v podstatě nejde.

Možná to celé ale nebude s toaleťákem tak zlé. Podnikaví podnikatelé totiž přišli na to, že když na toaletní papír něco natisknou, třeba i samotné znění zákona, který zakazuje používání výrobků na jedno použití, pak už toaleťák není výrobek na jedno použití, protože si na něm můžete číst zákon, který zakazuje používání výrobků na jedno použití, a po přečtení si s ním můžete legálně utřít zadek.

---

reklama

---