https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/letosni-doba-s-teplotou-nad-pet-stupnu-je-rekordni-mela-vyrazny-vliv-na-prirodu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Letošní doba s teplotou nad pět stupňů je rekordní, měla výrazný vliv na přírodu

18.11.2024 17:43 (ČTK)
"Rostliny již v únoru na tyto vysoké teploty reagovaly. U habrů obecných jsme zaznamenali první vyrašení pupenů už 7. března, průměrný termín je 5. dubna," popsala Lenka Bartošová.
"Rostliny již v únoru na tyto vysoké teploty reagovaly. U habrů obecných jsme zaznamenali první vyrašení pupenů už 7. března, průměrný termín je 5. dubna," popsala Lenka Bartošová.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | CzechGlobe
Letošní doba s teplotou nad pět stupňů Celsia, která je klíčová pro vývoj vegetace, byla o čtvrtinu delší, než je průměr za léta 1961 až 2020, vyplývá z dat, která na síti X zveřejnil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček. Jde o rekordní hodnoty, které měly vliv na projevy přírody především na jaře, ale i později během roku. Rekordně brzy rašily a kvetly mnohé druhy stromů, ptáci kladli dříve vejce, velmi brzy se objevili škůdci a brzký nástup vegetace způsobil také časný nástup sucha, popsala pro ČTK důsledky bioklimatoložka z CzechGlobe Lenka Bartošová.
 

Letos se teploty začaly držet nad pěti stupni již brzy v únoru, který byl extrémně teplý. I když další měsíce už se tolik jako únor od průměru neodchýlily, byly všechny nadprůměrně teplé.

"Rostliny již v únoru na tyto vysoké teploty reagovaly. U habrů obecných jsme zaznamenali první vyrašení pupenů už 7. března, průměrný termín je 5. dubna. Dlouhodobě od roku 1961 monitorujeme kvetení meruněk (Velkopavlovické odrůdy) v sadu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Od té doby posunuly termín kvetení o 17,5 dne, tedy z poloviny dubna na konec března. Letos vykvetla rekordně brzy, 11. března," popsala Bartošová, která se věnuje sledování fenofází a jejich vyhodnocování.

Kvůli brzkému kvetení byly stromy vystavené velkému riziku pomrznutí, což se také nakonec stalo a mráz zničil v různé míře kvetoucí broskvoně, meruňky, hrušně, jabloně, švestky, ořešáky a škody hlásili i vinaři. Trvající vysoké teploty způsobily dřívější rašení i u dalších stromů, jako jsou duby, javory, lípy, jilmy či jasany.

Vědci se zaměřují i na projevy ptáků. Například dlouhodobě sledují chování sýkory koňadry, která urychlila termín kladení prvního vejce od roku 1951 z poloviny dubna na konec března. "I zástupci ptačí říše nám ukazují odezvu na měnící se podnebí. Je patrné, že dlouhodobá fenologická data slouží jako bioindikátor změn prostředí či podnebí," řekla Bartošová.

Sýkora koňadra urychlila termín kladení prvního vejce od roku 1951 z poloviny dubna na konec března.
Sýkora koňadra urychlila termín kladení prvního vejce od roku 1951 z poloviny dubna na konec března.

Posuny do dřívější doby jsou patrné nejen v Česku, ale pozorují je vědci i v zahraničí a jsou podle Bartošové považované za jeden z dopadů klimatické změny. "Prodlužování vegetační sezony způsobené časným jarem a případně i pozdním podzimem tak bereme jako fakt a musíme se s dopady těchto změn vyrovnat. Jsou jimi zejména častější výskyty jarních mrazíků nebo brzké odčerpávání vody z krajiny kvůli dřívějšímu startu růstu a vývoji vegetace," uvedla Bartošová. Sucho letos bylo už v dubnu a květnu, potom se znovu zhoršovalo od poloviny července a ukončily je až povodně v půlce září.

Teploty měly vliv i na dřívější aktivitu škůdců, zemědělci se s nimi začali letos potýkat dříve než jindy. "U některých škůdců to mohlo ovlivnit počet generací, například u mšic. U nich ale na Agrorisku sledujeme jenom počátek aktivity," řekla Eva Hrudová z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity. Vývojový cyklus a počet generací ovlivňuje také výskyt vysokých či extrémních teplot, jejichž kumulace však může zase jejich aktivitu utlumit a mohou dokonce upadnout do takzvané letní diapausy.

Sledování fenologických proměn v rostlinné říší není složité. I díky tomu vznikl web www.fenofaze.cz, který sdružuje primárně studenty Mendelovy univerzity. Od roku 2019 je ale monitoring fenofází otevřený i veřejnosti a od letoška se do něj zapojili i učitelé s žáky prvního stupně některých základních škol. Fenologické pozorování polních plodin je například důležité pro výpočty růstových modelů, ale také pro kalibraci družicových dat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VM

Vladimir Mertan

18.11.2024 18:00
Kvitnúce marhule som videl v Bratislave niekedy okolo roku 1996. Takto píše Karel Čapek v roku 1936:
"Na krytějších místech se ten nebo onen keř splete a dá se do rašení; v únoru jej spálí mráz, ale letošní leden mu nedal kategorický rozkaz, aby spal. Potrvá-li to měkké počasí ještě nějaký den, počne rašit kdeco; pak to zničí únorový mráz nebo březnový mrazík. Sadaři už dnes počítají, že letos bude málo ovoce; a sadaři tomu rozumějí. Nemáme letos jenom mírnou zimu, nýbrž zimu plnou nejistoty; teploměr kolísá ustavičně kolem nuly; stačí rozdíl výšky o pár metrů, a celá krajina je zamrzlá nebo roztálá do měkoty. A tu nejistotu cítíme nějak i my lidé; ta zima nám dosud nedala jasnou odpověď, jaký rok se nám urodí."

Lidové noviny 27. 1. 1936

Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

18.11.2024 18:01 Reaguje na Vladimir Mertan
Kvitnúce marhule koncom februára - února boli v Bratislave okolo roku 1996.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

19.11.2024 06:54
Z toho výkyvu počasí naděláte. Traduje se, že za vlády Karla IV., se v okolí Prahy pěstovala dokonce i vinná réva a dělalo se z ní víno. Dostatek tepla a oxidu uhličitého v ovzduší, podpořili výkon tehdejšího zemědělství, založeného na principu trojpolním hospodaření na půdě, a výživu lidí. Národ Čechů to přežil.
Není to tak dávno, kdy sadaři natírali kmeny stromů vápnem na bílo, aby se stromy po zimě předčasně neprobudily a zároveň tím i omezili některé škůdce.
Teď se bude raději veřejně předem varovat o poškození vegetace vlivem počasí, o hrozbě malé úrody, předčasně působit na trhu paniku, aby byla na trhu dosažena vyšší cena a zajištěn přístup ke státním dotacím, které stejně zaplatíme ze svých daní…
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.11.2024 12:00 Reaguje na Tonda Selektoda
To není výkyv počasí, podívejte se na jakýkoliv graf vývoje globálních teplot od minulého století.
Vy jste to fakt nikdy nezkoušel? A neplánujete to, že?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

21.11.2024 19:02 Reaguje na Pavel Hanzl
A čímpak, kdo ty teploty po celém světě, před těmi sty lety měřil? Která státem akreditovaná metrologická laboratoř, ta měřidla pravidelně kalibrovala? Stačí, aby třeba i jen vlivem stáří zežloutla stupnice, a hned takový teploměr měří vyšší hodnotu. Obdobně u klasických lihových a rtuťových teploměrů, stačí paralaxní chyba pohledu při odečtu. A co třeba současné družice? Kdo ty teploměry a jejich elektronické převodníky analog/digitál na družici dálkově kontroluje a kalibruje, podle nějakého přesného mezinárodního etalonu? Z podkladů, a historických odhadů, za jejichž správnost nikdo nezodpovídá, a nelze jejich správnost v době měření zpětně ověřit, si můžete sestrojit libovolný graf a dokazovat si svou pravdu. Pokud se časem zjistí chybný údaj ve zpracování, jednoduše si graf "ohnete", tím ideologicky právě správným směrem. Místo čerty, peklem a věčným zatracením, potom může "vrchnost" strašit vaším výsledkem dál, třeba též i tím klimatem...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.11.2024 12:00 Reaguje na Tonda Selektoda
Za Karla IV bylo chladněji, než dnes.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

21.11.2024 19:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud paní Historie nelže a Král Karel IV. opravdu v okolí svého sídla v Čechách podporoval pěstování vinné révy, a to i bez potřeby používání umělých hnojiv a bez chemické ochrany révy proti škůdcům, s následnou výrobou vína z vypěstovaných hroznů, asi bylo v té době na tom území i vhodné počasí?
Ochlazení se konalo později. Začalo snad někdy v období třicetileté války a končilo koncem 19-tého století...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist