https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/levnejsi-jidlo-pro-vsechny-svetovy-hlad-to-nevyresi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Levnější jídlo pro všechny? Světový hlad to nevyřeší

4.8.2020 05:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud budou zemědělci produkovat převážně rostlinnou výživu (vhodnou pro planetu i zdraví) za cenu dostupnou každému, nevydělají si na důstojné živobytí. I nadále budou žít v bídě. Když u své produkce cenu zvýší, aby se měli lépe, ne každý další chudý spotřebitel si ji bude moci vůbec dovolit.
Pokud budou zemědělci produkovat převážně rostlinnou výživu (vhodnou pro planetu i zdraví) za cenu dostupnou každému, nevydělají si na důstojné živobytí. I nadále budou žít v bídě. Když u své produkce cenu zvýší, aby se měli lépe, ne každý další chudý spotřebitel si ji bude moci vůbec dovolit.
Podle poslední zprávy Organizace světových národů bylo v roce 2019 vystaveno 9 % světové populace, 690 milionů lidí, podvýživě a hladu. V roce 2030 by se s kritickou podvýživou mohlo potýkat až 840 milionů lidí. Nízká kvalita výživy a problémy se zajištěním potravní bezpečnosti se přitom týkají dalších 2 miliard lidí. Naplnění jednoho ze strategických cílů udržitelného rozvoje OSN tak momentálně vypadá nepravděpodobně. Co s tím? O tom, že levnější jídlo pro všechny to nevyřeší, píše Independent.
 

Navíc se statistikou nyní vydatně zamávala i pandemie covid-19. Ekonomická recese totiž posunula dalších 83-132 milionů lidí ze situace komplikované dostupnosti potravy k podvýživě a hladu. „Dá se říct, že pandemie akcelerovala již probíhající krizi a prohloubila negativní trend,“ říká k tomu Hilal Elverová, zvláštní zmocněnkyně OSN pro otázky práva na výživu. „Pandemie samotná přitom není příčinou podvýživy, ale dalším věc výrazně komplikujícím faktorem.“ Odbornou debatu o světovém hladu navíc v posledních letech znesnadňují nové podněty. Například rozdíl mezi hladem kalorickým a nutričním. Dát hladovému humanitárně tunu batátů nebo rýže (tj. kalorie) sice znamená, že jej nasytíte, ale ne, že mu pomůžete porazit jeho nutriční hlad. K přežití je zapotřebí strava komplexní, výživná. Zdravá.

Zdravá je drahá

A právě tu si lidé žijící pod současnou globální hranicí bídy (tedy s příjmem 1,90 $/42,5 Kč na den) dovolit nemohou. Řešené téma má i etický rozměr. Je otázka, jaká cena za zdravé jídlo je vlastně přiměřená. Což nás vede k ekonomice produkce potravin. Dá se na to dívat ze dvou různých úhlů: pokud budou zemědělci produkovat převážně rostlinnou výživu (vhodnou pro planetu i zdraví konzumentů) za cenu dostupnou každému, nevydělají si na důstojné živobytí. I nadále budou žít v bídě. Když u své produkce cenu zvýší, aby se měli lépe, ne každý další chudý spotřebitel si ji bude moci vůbec dovolit. A dá spíš přednost té procesně zpracované/tučné/přeslazené, leč dostupnější alternativě.

Trh s potravinami je deformovaný

Jenže, jak podotýká OSN, cena potravin neodráží jen zákony nabídky a poptávky. Vstupují sem i další činitelé. Jednotlivé země se snaží dotacemi zvýhodnit vlastní produkci, clem a dodatečnými daněmi znevýhodnit dovoz levnějších potravin ze zahraničí. Mohou motivovat vlastní zemědělce snížením daní, dostupností techniky, odborným vzděláním nebo tím, že místním zpracovatelům ukládají povinnost zpracovávat převážně výpěstky domácí produkce.

Systém zásobování veřejnosti potravinami pak není zdaleka tak přímý a čím více se zisky z produkce přesouvají „z rukou mnoha do rukou několika málo“, dochází k deformaci celého prostředí. Říct, že všichni Afričané mají přestat chovat krávy a začít pěstovat a jíst fazole, nepovede k tomu, aby se měli lépe. Utišili by tím sice možná svůj kalorický hlad, ale zůstali by chudí. Nepomohli by si. Navíc, když by byl vyvinut jednoznačný mezinárodní tlak na nízkou cenu potravin, výsledkem by byly nejspíš výrazné škody na životním prostředí a brutální ekonomické systémy.

„Protože jen opravdu velké korporace dokáží obstát v konkurenčním tržním boji o levné jídlo a dokáží kapacitně zvětšit svou produkci,“ říká Elverová. Takže? „Prvním krokem k tomu, aby vlády zajistily, že jejich občané budou mít garantován přístup ke zdravé stravě, musí být zjištění, kdo v daném státě kontroluje nabídku, produkci potravin.“ Jinak by se nezpochybnitelně chvályhodný záměr zajistit dostupné jídlo všem mohl snadno obrátit buď proti spotřebitelům nebo producentům. „V konečném důsledku to pak znamená zajistit, aby se zdraví a důstojnost těch, kteří vyrábí jídlo, stala nezbytnou součástí snahy vyrovnat vztah mezi cenou a dostupností zdravé stravy,“ uzavírá Elverová.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

4.8.2020 08:51
V prvé řadě je třeba zakázat, případně zdanit produkci energetických plodin na ekologistická biopaliva. Nejde jen o pšenici na biolíh, řepku na MEŘO nebo kukuřici na bioplyn, ale i třeba produkci palmového oleje. Jen díky dotacím můžeme na 1 Joule bioenergie spotřebovat 3-4 Joule fosilních paliv.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.8.2020 09:37
Ten klíč je ale úplně jinde a to je přemnožování obyvatel. Právě země, kde mají největší přírustky obyvatel jsou nejhladovější.
Pokud má někdo políčko, které sotva uživí jeho a ženu, tak si prostě nemůže ušroubovat 8 dětí. To pak mají hlad všichni. Ale jak jim to vysvětlit?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2020 10:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak v tom s vámi souhlasím.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

4.8.2020 10:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano máte pravdu. Je ale problém v pokroku vzdělanosti. V době Rakousko Uherska nebyl problém velkých rodin ani na území Čech a Moravy včetně Horních Uher. Nejedná se tedy jen o výsadu panovníků jako byla Kateřina Veliká nebo Maruška Terezka. Pokud si najdete vlastní geneoroligický rodový strom, tak asi i vy zjistíte, že vaši předci preferovali velké rodiny a samoživitelky a samoživitelé byli spíše osobní ostudou. Osobní ostudou národa je po roce 1990 preference gayů a lesbiček a jedináčků před výcečetnými rodinami. Vede to k návozu zahraničních pracovníků tedy k stěhování etnik a národů 21.století. Čechomoravané utíkají do vyspělého světa a mimoevropané nastupují na jejich místa.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

4.8.2020 10:47 Reaguje na Krejcar Stanislav
Německá kvalita se v 21.století také smiřuje s migranty na pracovních místech svých německých firem - nejen asiaté a afričané jež jsou rovnocenými pracovníky s čechy,moravany a poláky. Je i v tomto případě zachována opravdu preferována německá vyspělost výrobků nebo jsou tyto určené jen pro postsocialistiký trh ???
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.8.2020 11:05 Reaguje na Krejcar Stanislav
Jistě, ale není možno jít odzdi kezdi. My nemáme děti ani na prostou reprodukci, oni mají násobně více, chtělo by to nějakou střední cestu.
Za Rakouska nikdo hladem neumíral, země nebyla vyčerpávána a devastována kácením pralesů a neničilo se zásadním způsobem životní prostředí. Lokálně to bylo asi děsivé, čadící velké fabriky a slumy bídných dělníků žijících v otřesných pdmínkách byla daň za prosperitu, ale globálně to tragédie nebyla, jako dnes.
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.8.2020 13:59 Reaguje na Pavel Hanzl
z těch dvanácti dětí ve velké rodině zpravidla třetina zemřela ve věku kojeneckém a třetina ve věku dětském (na banální infekce nebo na nemoci z podvýživy) a zbylá třetina se dožila dospělosti, a z dospělých žen valná část zemřela při prvním porodu nebo na následky komplikací při něm. což bylo jak v předválečné evropě, tak v nedávné africe a k žádné dramatické populační explozi během jedné dvou generací to nevedlo. ale dejte takovým rodinám očkování, antibiotika a dvacet deka rýže na osobu denně, a budete se divit, jak utěšeně zaplní zemi.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.8.2020 15:34 Reaguje na Lukas B.
Ano,"antibiotika a dvacet deka rýže na osobu denně", to je jeden z těch stimulů růstu populace v Africe zejména. Ale dalším stimulem je, že to všechno dostanou,ani by prot museli udělat něco jiného, než jenom existovat. Proč by nedělali děti, když je to mnohem příjemnější, než dělat cokoliv jiného? To přece známe i u nás, u jisté nejmenované menšiny.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.8.2020 19:26 Reaguje na Jiří Daneš
No, to je trochu nešťastné srovnání, bo v té A. je to o dost složitější ... například proto, že řešení typu AK-47 je tam poměrně běžnou kratochvílí. A ono se dřít jako hovado aby vám to pak někdo sebral a jako bonus k tomu ještě zapálil vesnici ...

Jako jo, můžou si za mnohé sami ... ale ona ta situace tam není zrovna jednoduchá a už vůbec nemá jednoduché řešení.

Já bych se tam teda narodit nechtěl.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.8.2020 15:35 Reaguje na Lukas B.
Ano,"antibiotika a dvacet deka rýže na osobu denně", to je jeden z těch stimulů růstu populace v Africe zejména. Ale dalším stimulem je, že to všechno dostanou,aniž by proto museli udělat něco jiného, než jenom existovat. Proč by nedělali děti, když je to mnohem příjemnější, než dělat cokoliv jiného? To přece známe i u nás, u jisté nejmenované menšiny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 19:27 Reaguje na Lukas B.
V Těšanech, kousek na jih od Brna, mají expozici z Technického muzea (vesnická kovárna). Protože z této obce pocházela jedna velice známá literární (resp. divadelní hra) postava, mají tam také památky na dobu, kdy tato postava žila. Zaujala mě tam série dokumentů o jedné rodině, která měla snad 14 dětí, ale ani jedno z nich se nedožilo dospělosti. Epidemie, pár úrazů a ty zbylé se nakonec utopily při povodni, která protáhla obcí. Polovina 19. století, aby bylo jasno.

Jméno ani pohlaví postavy jsem záměrně neprozradil, prožeňte malé šedé buňky v hlavě.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.8.2020 13:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Souhlas.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.8.2020 15:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Souhlasím bez výhradně.
Odpovědět
va

vaber

4.8.2020 18:38 Reaguje na Pavel Hanzl
stejně strašlivé jako přemnožení je postoj států k růstu populace ,naprosto se situace ignoruje a banalizuje, nikdo nemá odvahu a vystoupit a upozornit na neúnosnou situaci. Místo toho se mele o tom kolik lidí by byla planeta ještě schopna uživit . Když se před časem pokusila Čína něco udělat ,celý svět jí za to nadává a ještě i dnes. Za blbost se platí a budoucnost to ukáže.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.8.2020 09:39 Reaguje na vaber
Je to otázka lidské svobody a ta je prostě velmi citlivá. Ale celé vnímání se posunuje. Tak, jak Evropa dokázala zablokovat přistěhovaleckou vlnu (což bylo ještě v roce 2015 nemyslitelné), tak možná časem přistoupí na restrikce k přemnoženým státům.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 19:32
Problém akcentují ekologové, protože jejich boj proti GMO je boj proti prostředkům, které by byly s to ty lidí zasytit.

A, mimochodem, rušení chovů krav je úplně špatně, protože kráva dokáže (na rozdíl od člověka) vydolovat z trávy vápník a železo a nasytit své chovatele i těmito prvky. Pastevecké kmeny pouštějí kravám žilou a krev míchají s mlékem na koktejl, který obsahuje vedle bílkovin také tyto dva prvky, zpravidla je tam i jód a selén, případně další stopové prvky. Fazole toho poskytují mnohem méně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.8.2020 09:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Není světový problém nasytit všech 7 miliard lidí, ale snížit jejich přemnožování. Ve stabilní, třeba i klesající populaci, by to časem problém už vůbec nebyl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.8.2020 07:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak to chcete zařídit? Ale něco reálného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.8.2020 21:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Jakoukoliv pomoc přemnoženým zemím podmínit jejich systémem zablokování růstu populace. Ať si to řeší dle vlastních kulturních i jiných postupů, do toho bych jim nekecal. Maximálně antikoncepci zadara.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2020 00:31
Zvídavá otázka - proč bychom měli řešit nějaký světový hlad. Co kdybychom se soustředili na potravinovou bezpečnost ČR a nemíchali se jiným suverénním státům do jejich vnitřních problémů?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.8.2020 09:25
Původcem problémů je bohužel takzvaná civilizace,která změnila priority
mnoha národů,jejich náboženství,zvyky,populační regulaci v období neúrody,
přirozený výběr mezi lidmi atd.Nyní se to vrací v podobě migrace a hrozby
světového hladomoru.Falešná humanita založená na hmotných darech místo
daru vzdělanosti a pomoci k potravinové soběstatečnosti.Pár snah tu je,
ale jsou to spíše snahy málo efektivní,nebo dokonce kontraproduktivní.
Podporoval bych hlavně vzdělanost v jejich domovině,ale i zde a k těm absolventům bych směřoval v jejich zemích konkrétní rozvojovou pomoc.
Vytvořili bychom sice novou kastu vyvolenců,ale ta by byla vzorem pro
ostatní a být nositeli pokroku.Nalíté investice,či materiální pomoc
přes zkorumpované vůdce,končí v jejich kapsách bez hmatatelného výsledku
pro celou zemi.Rovněž tak obchod se surovinami nesmí vyspělý svět dále
provádět v koloniálním stylu,kdy ho zajímá cena a ne už podmínky těch
obyčejných zaměstnanců.Měl by být podmíněn tím,že nakoupíme suroviny
pouze od těch,kteří slušně platí zaměstnance,poskytují jim zdravotní
a sociální zabezpečení,vzdělávání a to i pro jejich rodiny.Tak se rozvine
společnost a nebude zisk směřován pouze do kapes kmenových vůdců a pár
vyvolených.To ale Západ nezajímá a drží se pouze nízkých cen a starost
o lidi přesune na humanitární organizace,které podpoří nějakou almužnou.
Ty zase dovezou potraviny,lékaře"bez hranic"a podobné kapky v moři chudoby.Chudoba plodí násilí a zde má živnou půdu radikalismus a teror.Pokud nebudeme dohlížet i nad podmínkami produkce,tak se nic nezmění,Bohužel zisk je stále přednější a je tomu tak i zde.Nejlépe se
šetří na lidech a starost o ně se přenechá státu.Nevolám po nějakém
rovnostářství,ale o dohledu na spravedlivém rozdělení zisků a tak
možnosti,jak postupně odstranit chudobu.Je to však sen a nevěřím na
jeho brzkou realizaci.To jim raději prodáme zbraně,umožníme pár
vyvoleným migraci,dodáme potravinové přebytky a podpoříme několik
humanitárních akcí s velkou mediální pompou.Tak vytváříme další
ohniska napětí a nerovnosti,která je jeho iniciátorem.Zatím tomu
stále přihlížíme zpovzdálí,ale to bude spouštěčem nezvladatelné
migrace a kolapsu v celém světě.Silní budou vzdorovat silou,slabí
podlehnou a nastane celkový pokles vyspělosti společnosti.Změnit
myšlení mocných a bohatých se asi nepodaří a tak si to bude muset
svět vyzkoušet v praxi.
Odpovědět
ig

5.8.2020 10:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak by mělo vypadat to spravedlivé dělení zisků?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.8.2020 18:50 Reaguje na
Alespoň tak,jak se děje ve vyspělých zemích,ale i zde bych
našel rozdíly mezi jednotlivými státy a nebo firmami.
Ono v té Africe a i jinde je odměna za práci zejména v
těžebním průmyslu na úrovni otrocké práce a my to zcela
přehlížíme,hlavně,že můžeme levně nakupovat takto vytěžené
suroviny.I v Evropě by prospělo odměnit lidi podle vykonané
práce a nespoléhat se na to,že v chudších zemích se lidé
spokojí s nižším platem.Tak nedojde nikdy ke srovnání
životní úrovně starých zemí EÚ s novými.A to nehledím na navážení agenturních zaměstnanců a jiných méně hodnocených cizinců.Toto nepovažuji za spravedlivé a lidské,neboť za stejnou práci má být i stejná odměna.Bohužel se na vše
ještě nabaluje plno příživníků,kteří pro tyto lidi práci zprostředkují a v případě její ztráty je ponechají osudu.Toto je ostudou EÚ,která se tváří jako spravedlivá
a pokroková.Bohatý chudému neuvěří,dokud se sám nedostane
na samé dno a pozná tuto nespravedlnost.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.8.2020 22:16 Reaguje na Břetislav Machaček
"Vytvořili bychom sice novou kastu vyvolenců,ale ta by byla vzorem pro
ostatní a být nositeli pokroku." ... já vám to nechci kazit a na první dobrou mi to přijde jako fajn nápad, ale on se v praxi bohužel moc neosvědčil a řada tamních fest diktátorů, kteří ty své země dovedli do ještě větších exkrementů, právě to vzdělání ve vyspělém světě utrpěla. Když je někdo xindl, tak z něj vzdělání udělá tak max vzdělaného xindla. A když xindl není, tak tam má bohužel dost krátkou životnost.

Koukněte tady, na študenta ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Mugabe . Blbej zjevně nebyl. A jak to dopadlo ...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.8.2020 20:44 Reaguje na Svatá Prostoto
A co navrhujete vy?Nebo pouze negujete vše,co píší jiní?
No a kvůli pár lumpům nemohu přece odepsat všechny!To i
my bychom měli být kolektivně na odpis kvůli vrahům,
tunelářům,násilníkům,podvodníkům,zlodějům a zlodějíčkům?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist