Lex Dukovany v Poslanecké sněmovně

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | GLOBAL 2000 / Flickr

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček ve svém úvodním slově zmínil, že zákon neřeší bezpečnostní otázky. „Tento zákon řeší pouze ekonomicko-finanční zajištění nových jaderných zdrojů České republiky,“ prohlásil Havlíček, „netýká se nijak zadávací dokumentace nebo čehokoli s tím spojeného. A podotýkám, že se nejedná pouze o novém bloku v Dukovanech.“

„Je to klíčový zákon pro přípravu nového zdroje v Dukovanech a s ohledem na tento projekt je nanejvýš důležité, aby byl zákon schválen, a to pokud možno do konce tohoto roku, tak jak bylo domluveno i na stálém výboru pro jádro,“ řekl dále Havlíček.

Poslanec za Starosty a nezávislé Vít Rakušan následně reagoval faktickou poznámkou, ve které se podivil nad spěchem, s jakým má být tak důležitý zákon přijat. „Jde o strategickou záležitost ne na jedno volební období, ne do konce této vlády, ale na léta a desetiletí dopředu. A jak to schvalujeme? V padesátiprocentním počtu uprostřed covidové krize na mimořádné schůzi..,“ pronesl Rakušan.

„Ministr Havlíček zmínil, že ten zákon neřeší otázky bezpečnosti. A není to chyba? Neměl by se tento aspekt u tak důležitého strategického rozhodnutí zvážit?“ ptal se Rakušan. Následně podal procedurální návrh, aby se jednání o tomto zákonu odložilo do doby, než jej probere bezpečnostní výbor sněmovny. Návrh byl vzápětí poslanci zamítnut.

Komunistický poslanec Vojtěch Filip se zapojil do diskuze s tím, že podle něho by pro Českou republiku bylo daleko větší bezpečnostní riziko, kdyby se uhlí místo jádra nahrazovalo zemním plynem. „Evropa nemá dostatečné zásoby plynu. A zásoby plynu a ropy jsou buď na území Střední Asie, Ruské federace nebo arabského světa. A že bychom byli v takových přátelských vztazích s těmito regiony, o tom bych vážně pochyboval,“ prohlásil Filip.

Filip dále zmínil, že se mluví o výstavbě v Dukovanech, podle něj je ale lepší Temelín. „Temelín je jedna z nejmodernějších elektráren, kde právě dohoda mezi dodavateli z Ruské federace a ze Spojených států amerických ukázala, nakolik je tento projekt životaschopný,“ komentoval otázku bezpečnosti Filip. „Opravdu chceme vyloučit spolupráci Rosatomu s některým z dodavatelů ze západní Evropy nebo ze Spojených států a Kanady? Já to vyloučit nechci, protože jenom taková dodávka nám zabezpečuje nejlevnější, nejmodernější a také nejbezpečnější elektrárnu,“ prohlásil Filip.

Pirátský poslanec Jan Lipavský následně prohlásil, že „je naprosto nehorázné, jakým způsobem hazarduje tato sněmovna s bezpečností České republiky. To, že tento zákon neřeší bezpečnost, je problém. Že se návrhem nezabýval bezpečnostní výbor je problém. A je problém, že vláda věrohodně nepředložila parlamentu - a teď mluvím jak o sněmovně, tak o senátu - doklad o tom, že řeší ten geopolitický aspekt.“

Petr Fiala z ODS si myslí, že je velká chyba, že se na přijetí zákona spěchá a že se návrh nedostal do bezpečnostního výboru. „Tohle není záležitost, která se týká této vlády, dokonce ani ne příští vlády. To je záležitost, která má prostě dlouhodobé dopady na Českou republiku. A podle toho bychom k ní měli přistupovat,“ zmínil Fiala.

„ODS je naprosto jednoznačně přesvědčena, že jadernou energetiku potřebujeme, jádro musí být součástí energetického mixu. To je prostě naprosto zjevné,“ prohlásil Fiala. „Ale taky je nám jasné, že takováto strategická infrastruktura představuje určitá rizika pro bezpečnost České republiky.“ Podle něho není možné ignorovat varování celé bezpečnostní komunity a tajných služeb. „Ta rizika je potřeba eliminovat na začátku tendru, ne až někde na konci. A vyloučit ty firmy, které jsou ze zemí, nebo napojeny na země, které evidentně představují bezpečnostní riziko pro Českou republiku,“ prohlásil Fiala.

Poslankyně Helena Langšádlová se během svého proslovu rozčílila na adresu ministra Havlíčka s tím, že se cítí být podvedená panem Havlíčkem tím, že coby členka vládního výboru nebyla informována o některých věcech.

Podle ní je největší problém, že ČEZ chce stavět výhradně na bezpečnostní výjimku zákona o zadávání veřejných zakázek podle § 29a. „Na bezpečnostní výjimku! Ale nenaplnil zákonné podmínky. A vy to přece víte!“ hrozila prstem směrem k ministrovi Havlíčkovi Langšádlová. Podle ní není možné hovořit o tomto zákonu bez bezpečnostních souvislostí. „Tato stavba má energetický, ekonomický i bezpečnostní rozměr. Pane vicepremiére, to nelze oddělovat. A vy jste tohle nedodrželi!“ zlobila se Langšádlová.

Poslanec Jan Bartošek za KDU-ČSl navázal s tím, že jádro má být součástí energetického mixu, ale není možné, aby ekonomický zájem byl nadřazen zájmu v oblasti bezpečnosti a suverenity státu. „Jsem přesvědčen, že zákon, tak jak je předložen, neposkytuje dostatek bezpečnostních záruk, staví Českou republiku do nevýhodné pozice,“ prohlásil Bartošek s tím, že v tomto smyslu předložil pozměňovací návrh.

Ve svém proslovu se vrátil k názvu projednávaného zákona. „Buďme upřímní, obsah zákona naprosto neodpovídá názvu a avizovanému účelu zákona,“ prohlásil Bartošek. „Místo, aby řešil skutečný přechod k nízkouhlíkové energetice celé České republiky, tak se věnuje pouze elektřině z jádra, a to reálně pouze z jednoho aktuálně zvažovaného nového bloku. To je naprosto nepřípustné a účelové zúžení zákona. Ten zákon by se mohl jmenovat lex Dukovany,“ prohlásil Bartošek.

Bartošek dále poukázal na to, že „takto postavený zákon neřeší ani koncepční rozvoj jaderné energetiky, ale je jasně postaven tak, aby zlegalizoval ex post již přijatá rozhodnutí vlády v rámci procesu přípravy výstavby jednoho nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.“

„Myslím si, že je až skandální, že tak krátký zákon o 13 paragrafech na 8 stranách by měl řešit komplexní problematiku výstavby projektů za stovky miliard až biliony korun,“ prohlásil Bartošek. „Jsem přesvědčen, že tento zákon je reálně zcela nepoužitelný pro rozvoj jakéhokoli dalšího projektu, než jen velmi specifické části v současné době připravovaného jednoho projektu v Dukovanech. O tom, že by měl řešit i celou řadu dalších věcí týkajících se nízkouhlíkové energetiky mimo jaderný sektor, si asi nemusíme vyprávět.“

Komunistický poslanec Leo Luzar se ve svém proslovu poslanců a poslankyň ptal, zda návrh zákona vůbec četli. Upozornil na to, že bezpečnost řeší nedávno schválený zákon o ověřování zahraničních investic. „A ten zákon je přece jasný. Tam je jasné stanovisko a jasná úloha bezpečnostních služeb České republiky, aby ověřovaly, jestli ten investor, který tady přichází, je investorem, který splňuje vysokou míru bezpečnosti a transparentnosti v té investici,“ tvrdil Leo Luzar.

Luzar pak ocitoval účel projednávaného zákona. „Za prvé je v zájmu ochrany klimatu přispět k dekarbonizaci výroby elektřiny, a za druhé zajistit energetickou bezpečnost České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšit podíl elektřiny nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě v České republice při současném zohlednění zájmu zákazníků na minimalizaci dopadu opatření na ceny energií zákazníků v České republice. - Kde tady nacházíte stopu Číny a Ruska? Kde v tom vidíte to ohrožení bezpečnostních zájmů?“ ptal se Luzar. Projednávaný zákon je podle jeho slov o finančním modelu další práce s jadernou energií v rámci výkupu energií, v rámci prodeje energií a fungování na volném trhu s energiemi. „Není o Rusku, není o Číně,“ tvrdil Luzar.

Petr Třešňák za Piráty vzápětí upřesnil, že zákon o ověřování zahraničních investic se Dukovan netýká. „Je to česká investice, kde se poptává zahraniční technologie,“ prohlásil Třešňák.

Poslanec za KDU-ČSL Marian Jurečka pak znovu zmínil celý název návrhu zákona. „Zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice... Když si to člověk přečte, tak si řekne, je to super, Česká republika myslí na budoucnost, chce chránit životní prostředí, chce využívat bezemisní nebo nízkoemisní obnovitelné zdroje. Běžný občan by si to mohl také vyložit tak, že tu bude rozumná podpora pro firmy a pro domácnosti, aby si pořídili instalace solárních fotovoltaických systémů na střechy rodinných domů, nebo pořídili tepelná čerpadla,“ zasnil se Jurečka.

„Jenže po přečtení prvních dvou paragrafů zjistíte, že to je jenom pro toho, kdo bude mít zdroj výroby elektrické energie nad 100 megawatt, bude to jádro, návaznost na zákon o jaderné energetice, bude muset splňovat všechny licenční podmínky atd. Takže ano, to, co tady dneska zaznělo, kdyby se to jmenovalo zákon o nahrazení kapacity výroby elektrické energie z jádra v lokalitě Dukovany, tak by to byl asi daleko přesnější popis,“ prohlásil Jurečka.

Podle něho je problém, že zákonodárci dají vládě obrovský bianko šek v řádu stovek miliard korun, kde se bude rozhodovat o vztazích v horším případě mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a vedením společnosti ČEZ, v tom možná lepším si do toho zapojí vláda.

Jurečka také poukázal na to, že zákon vytváří v energetice nerovnost. „Na jedné straně říkáme - chceme tady obnovitelné zdroje, chceme nízkoemisní zdroje, chceme se chovat zodpovědně k životnímu prostředí, ale jednomu konkrétnímu zdroji dá stát obrovskou formu podpory a záruk,“ zamýšlel se Jurečka.

„Jadernou kapacitu výroby v Dukovanech je třeba nahradit, to nezpochybňujeme, ale dělejme to transparentně, bezpečně a předvídatelně,“ prohlásil Jurečka.

Poslanec Jan Čižinský zmínil, že existuje jakási dohoda mezi koalicí a částí opozice na tom, že zákon má dostat zelenou. „Mám ale dojem, že si to vláda vyložila jako signál k rezignaci na kvalitu a závažnost návrhu. Po solárním tunelu nám a našim obyvatelům a podnikatelům hrozí tunel atomový, a tento návrh k němu směřuje mílovými kroky,“ pronesl Jan Čižinský s tím, že poslanci by návrh neměli odhlasovat. „Je to jako podepsat realitnímu makléři bianko smlouvu na minimálně třicetiletou hypotéku s tím, že vůbec nevím, kolik mě to nakonec bude stát,“ řekl Čižinský.

I pirátský poslanec Jan Lipavský zmínil, že zákon je fakticky lex Dukovany, protože nikdo jiný než ČEZ v Dukovanech jadernou elektrárnu s výkonem nad 100 megawattů v dohledné době stavět nechce. Podle Lipavského by se měla schůze přerušit, aby se mohly projednat otázky bezpečnosti.

„Přijde mi naprosto šílené, že jsme ochotni se bavit s firmou, jejíž člen dozorčí rady je na sankčním seznamu EU kvůli tomu, že je mu přičítán podíl na pokusu o vraždu bojovou látkou,“ zmínil Lipavský.

„Máme vládu, která má zadání z Pražského hradu od prezidenta Zemana skrze jeho spojku do Moskvy Nejedlého, a která tlačí ruské jádro. Jediné možné řešení, které jako poslanec mám, je legislativní cestou vládě zabránit, aby se tendru mohly zúčastnit ruské a čínské firmy,“ řekl Lipavský.

Poslanec za ODS Pavel Žáček chtěl během svého projevu popsat, jak vláda obchází doporučení bezpečnostní komunity, jeho proslov byl ale kvůli začátku jiné schůze přerušen.

Poslanci budou v projednávání návrhu zákona pokračovat ve čtvrtek 26. 11. od 110 hodin.

Stenozáznam dnešního jednání je dostupný zde.

Přečtěte si také |

Jan Palaščák: Lex Dukovany je legislativní zmetek