https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lode-se-po-berounce-plavit-nebudou-rozhodli-poslanci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lodě se po Berounce plavit nebudou, rozhodli poslanci

22.3.2019 17:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Splavnění dolního toku řeky by znamenalo významné úpravy řeky v oblastech vedoucích mimo jiné chráněnými krajinnými oblastmi Český kras a Křivoklátsko.
Splavnění dolního toku řeky by znamenalo významné úpravy řeky v oblastech vedoucích mimo jiné chráněnými krajinnými oblastmi Český kras a Křivoklátsko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kubín / Město Černošice
Řeka Berounka si zachová svůj přírodní charakter. Do budoucna se nebude uvažovat o jejím splavnění. Rozhodli o tom poslanci, když ji v hlasování 6. března 2019 vyňali ze seznamu využitelných vodních cest.

Plánování možného splavnění Berounky přesto pokračují. Ředitelství vodní cest ČR na konci ledna 2019 zadalo studii, která má prověřit ekonomickou efektivitu a možný rozsah jejího splavnění. Dokud vynětí Berounky ze seznamu neschválí Senát a nepodepíše prezident, není důvod práce na studii přerušovat, uvedlo.

 
O splavnění Berounky se vede spor několik let. Ministerstvo dopravy nechalo v roce 2012 zpracovat generel splavnění Berounky. Podle něj by se vytvořila 40 km dlouhá rekreační cesta pro motorové lodě z Prahy do Hýskova, který je nedaleko Berouna.

Proti splavnění řeky se postavili starostové deseti obcí ležících na Berounce, jichž by se plánované změny dotkly. Přidala se k nim i skupina starostů městských částí na jižním okraji Prahy, kteří se sdružili kolem záměru vybudovat příměstský park v oblasti soutoku Berounky s Vltavou. V květnu 2015 adresovali vládě otevřený dopis, ve kterém splavnění Berounky odmítají.

Splavnění dolního toku řeky by znamenalo významné úpravy řeky v oblastech vedoucích mimo jiné chráněnými krajinnými oblastmi Český kras a Křivoklátsko. I jejich představitelé se proti návrhu postavili. „V reakci na tzv. Generel zesplavnění Berounky jsme v úřední rovině, v rámci naší působnosti, vyjadřovali jednoznačný nesouhlas se zesplavňovacími záměry na území chráněné krajinné oblasti Český kras,“ uvádí Tomáš Just z Agentury ochrany přírody a krajiny Střední Čechy.

Aby se z Berounky mohla stát využívaná vodní cesta, bylo by třeba na nejnižším toku, kde řeka dělá meandry, vybudovat plavební cesta za několik miliard Kč.

„Splavnění je nesmyslné, za obrovské peníze by se z fungující a pěkné řeky udělal kanál,“ reaguje na myšlenku vodní cesty pražská zastupitelka a do nedávna také pražský radní pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN). Proti záměru využití Berounky jako dopravní cesty aktivně vystupovala a podílela se na přípravě přijatého pozměňovacího návrhu, který Berounku škrtá ze seznamu využitelných vodních cest. Návrh ve sněmovně podali poslanci STAN.

„Údolí Berounky mezi Berounem a Prahou je jedno z našich nejkrásnějších a je hojně využíváno pro rekreaci," říká zastupitelka Prahy Jana Plamínková.
„Údolí Berounky mezi Berounem a Prahou je jedno z našich nejkrásnějších a je hojně využíváno pro rekreaci," říká zastupitelka Prahy Jana Plamínková.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kubín / Město Černošice
„V současné době, kdy naše krajina trpí nedostatkem vody, musíme maximalizovat naše úsilí v ochraně vodních zdrojů, a to včetně našich řek,“ řekla poslankyně Jana Krutáková. Spolu s poslancem Petrem Pávkem (STAN) byli těmi, kdo v poslanecké sněmovně návrh na ochranu Berounky před splavněním navrhli.

„Údolí Berounky mezi Berounem a Prahou je jedno z našich nejkrásnějších a je hojně využíváno pro rekreaci. Po řece jezdí vodáci, podél řeky vedou cyklostezky, lidé tam chodí na procházky. A tak by to i mělo zůstat. Vybudování umělého kanálu pro lodě by to vše nenávratně zničilo,“ vysvětluje svůj postoj Jana Plamínková.

Aby byla Berounka průjezdná pro lodě plavební třídy I., tedy s rozměry cca 40 x 5 x 2,2 m, muselo by se koryto řeky výrazně upravit. „Jez Karlštejn by se musel zvýšit o 1,5 m. Byly by postaveny dva nové jezy, přičemž nový jez v Srbsku, v jádrových částech chráněné krajinné oblasti Český kras, by hradil výšku 5,8 m,“ shrnuje nutné úpravy popsané v Generelu Splavnění Berounky Tomáš Just. „Pokud by nemělo dojít k výstavbě jezu v Srbsku a zvýšení jezu Karlštejn, byly by v tomto dílčím úseku nutné prohrábky koryta do hloubky až 6 metrů. Celkem by bylo postaveno 10 plavebních komor o charakteristických rozměrech 45 x 7 x 3 m,“ doplňuje.

Téma vyjmutí Berounky z vodních cest v regionu otevřel starosta Černošic Filip Kořínek. „Vítám, že rozhodnutím poslanecké sněmovny toto latentní riziko přestalo hrozit. Sice dost pochybuji, že by to někdo opravdu zrealizoval, protože ten plán prostě nedával smysl,“ říká Kořínek. „A i proto jsem považoval za potřebné toho rizika naši řeku zbavit a zabránit, že se kvůli tomu zbytečně mrhaly veřejné prostředky.“

Kromě důsledků, které by přineslo budování vodní cesty, mělo zařazení Berounky na seznamu využitelných vodních cest reálné dopady i v přítomnosti. „Například když se plánovala stavba nové lávky, musela splnit výškové parametry nejen z hlediska povodní, ale i kvůli průjezdu lodí. Což v praxi znamená složitější a dražší konstrukci a větší zásah do krajiny,“ vysvětluje Kořínek.

Kdo má zájem na splavnění?

„Podle našeho názoru je uskutečnění tohoto záměru všeobecně pokládáno za zcela nereálné a není nám známo, že by se někde projevovala vážná poptávka po nějakém dopravním využití vodní cesty,“ uvádí Tomáš Just z AOPK Střední Čechy.

Na otázku, kdo o splavnění Berounky stojí, jsme se zeptali i Jany Plamínkové. „To lze asi nejlépe zjistit z toho, jak kdo hlasoval – proti vyjmutí Berounky ze seznamu splavných řek byla celá ČSSD, celá KSČM, (menší) část ANO a celá KDU-ČSL. Lidovci ale spíš nesouhlasili s alkoholem u vodáků, což bylo ve stejném tisku,“ uvádí zastupitelka.
Rekreační motorový čun na Labi.
Rekreační motorový čun na Labi.
Foto | Tomáš Just / AOPK ČR
„Ale ve městě za splavnění dost loboval bývalý náměstek primátorky Dolínek. Proto jsem to v minulé radě Hlavního města Prahy nemohla dát jako zákonodárnou iniciativu Prahy coby kraje, ale musela jsem volit poslaneckou iniciativu,“ odpovídá Plamínková.

Novelu zákona o vnitrozemské plavbě, jejíž součástí pozměňovací návrh na vynětí Berounky ze seznamu využitelných vodních cest je, musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Do té doby budou pokračovat práce na Vyhledávací studii infrastruktury vodních cest v hodnotě 1 270 500 Kč, která prověřuje ekonomickou efektivitu rozsahu a formy možného splavnění Berounky. Ředitelství vodních cest zadalo její zpracování firmě Sweco Hydroprojekt na konci ledna 2019.

„Ředitelství vodních cest ČR zajistilo zadání této studie na základě pokynu Ministerstva dopravy, který vycházel z dohody mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí, že bude provedeno expertní vyhodnocení rozsahu dopravně významné využitelné vodní cesty na Berounce,“ uvádí Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest.

Studie měla dát podklady k rozhodnutí, jaký rozsah vodní cesty bude dále v rámci využitelných vodních cest sledován. „Poslanecká iniciativa tento postup předběhla a bez odborného podkladu rozhodla o vyřazení této vodní cesty z využitelných vodních cest,“ pokračuje Bukovský.

Na otázku, zda Ředitelství vodních cest uvažuje o zrušení zakázky, dodává: „Příslušný zákon ještě není schválen a nabývá účinnosti až po schválení senátem a podpisem prezidenta. Ministerstvo dopravy pokyn k vypracování studie nezměnilo, takže nemáme důvod práce na této studii přerušovat.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

22.3.2019 05:31
Ó, Vy moudří. Velebím Vás. Konečně. I když, pokud někdo prohlásí splouvání vodáků za dopravu, mohl by to být problém. :-).
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

22.3.2019 05:36
A proč ta studie proveditelnosti, že by malá domů?
Odpovědět
ig

22.3.2019 10:00 Reaguje na Katka Pazderů
Dost mozna ze cely tenhle nesmysl s vodnimi cestami se zorganizoval jen aby se dalo zadat par peknych studii proveditelnosti.
Odpovědět
Al

Alt

22.3.2019 06:53
Vzhledem k tomu, že Berounka se občas nedá plout ani na raftu,tak to zajisté vyžádalo spousty namáhání mozkových závitů, než padlo toto rozhodnutí...
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.3.2019 08:01
vodní doprava je poměrně sympatický koncept, ovšem tam, kde to trošku dává smysl, třeba u jezu pod Děčínem lze vážit negativní zásah do přírodního koryta řeky proti přínosu šance na skutečné smysluplné využití tuzemské říční plavby.
ale likvidace kulturní krajiny kolem přírodního koryta řeky kvůli pouhému rekreačnímu (motorovému) člunkování, to je nehorázný nesmysl. na to je studie i zadarmo drahá.
Odpovědět
fe

fesoj

22.3.2019 10:14
Doufám, že ten nesmysl nemá šanci projít a líbí se mi, že rozumní lidé, kteří se staví proti takové nehorázné devastaci přírody, se vyskytují napříč politickým spektrem.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist