Loni ve Státech zdemolovali 90 hrází, aby řekám navrátili jejich původní charakter Video
3.3.2020 04:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ve Spojených státech amerických se teď radují z toho, že tam za loňský rok dokázali rozbořit 90 hrází a přehrad. Čím řekám navrátili jejich původní charakter a oživili ekosystémy v jejich okolí. / Ilustrační foto
Inženýrské demolice vysloužilých hrází se loni odehrály na území 26 států a postupně byl původní charakter toku řek obnoven u 1565 kilometrů jejich délky. Někde se jednalo o řekněme spíše kosmetické úpravy, jinde o zásadní vodokrajinářské počiny. Například jen ve Vermontu odstranili 6 opravdu zastaralých hrází, které už neplnily svoji energetickou funkci. To v Kalifornii (celkem 23 odstraněných hrází) se dvacítka z nich nacházela na území národního parku Cleveland Forest. Takže jejich odstranění skutečně „proměnilo“ 280 kilometrů čtverečních zdejších lesních porostů.
„Malé hráze a přehrady jsou prakticky všude a řada z nich setrvává v místě své instalace prostou setrvačností,“ podotýká profesor biologie na Queens College John Waldman. „Povětšinou chyběla jen energie, vůle a prostředky na jejich odstranění.“ Doba teď ale nazrála a biologové, ekologičtí aktivisté a vodohospodářské úřady nachází společnou řeč. Odstraňovat staré přehrady totiž může pomoci přírodě, zrovna tak jako snížit případná rizika plynoucí z protržení těch technicky již zastaralých. Od roku 1912 bylo ve Státech demolováno 1722 přehrad, ale v tempo demolic teď postupně akceleruje.
Přečtěte si také |
Co se stane, když se odstraní přehrada? Do řeky se vrátí život
Při západním pobřeží vznikaly přehrady kvůli stavbě hydroelektráren a nemalé procento z nich datuje svůj prapůvod k 18. a 19. století. Jsou skutečně archivní, byt udržované a průběžně renovované. U východního pobřeží naopak vznikaly hráze a přehrady kvůli „mechanické síle“, pro hamry a mlýny nebo jako pohon přepravních pásů. Ty už dnes využívány nejsou. Dohromady bychom v celých Státech napočítali kolem 84 000 přehrad nejrůznější velikosti.
„Zadržují vodu pro případ sucha, chrání před povodněmi. Ale také mají neblahý vliv na osádku ryb a degradují příbřežní ekosystémy,“ vypočítává klady a zápory Bob Irvin, šéfmanažer asociace American Rivers. „Takže jedním z cenově nejefektivnějších řešení pro staré a nebezpečné hráze je jejich odstranění. Voda pak teče plynule a přirozeně, zlepšuje se její kvalita a čistota, vzniká prostor pro zvířata i rekreaci lidí. Zdravý ekosystém, který také nakonec přispívá k ochraně před povodněmi.“
Přečtěte si také |
Přehrada odstřelena. Lososi se po sto letech mohou vrátit do své řeky
Řeky jsou po demolici hrází průběžně monitorovány odborníky. Díky tomu například víme, že červencové odstranění Howleho a Turnerovy přehrady z řeky Tallapoosa v Alabamě (pětimetrových železo-betonových hrází, stojících tu od roku 1935 k pohánění mlýnů na zpracování bavlny a ginu) přispělo ke zvýšení kvality vody, i návratu sladkovodních mlžů, velevruba Hamiota altilis a Elliptio arctata.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Nikdo nezvrátí revoluci týkající se čisté energie v USA, uvedl v Amazonii Biden
Trumpův tým připravuje odchod od pařížské dohody o klimatu
Bílý dům oznámil investice za tři miliardy dolarů do ekologičtějších přístavů
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
MU
Michal Ukropec
3.3.2020 14:16Odstranění všech OZE pomůže přírodě. Je vidět, že USA se pod vedením Trumpa orientuje na ochranu přírody.
Odpovědět
JD
PH
Pavel Hanzl
3.3.2020 16:32 Reaguje na Michal UkropecA jakou energii místo OZE? Uhlí, nebo ropu? Ta chrání přírodu nejlépe, hlavně tam, kde vyteče přímo z tankeru do moře. Určitě znáte hodně silné snímky takto ochráněné přírody.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
3.3.2020 18:51 Reaguje na Pavel HanzlZa Trumpa v USA nafta a plyn s poloviční (či spíš o "fous" menší produkcí CO2 na jednotku energie než uhlí. O těžbě na území USA je i to riziko vylití z tankerů - lokální ropa se nevylije.
U nás teoreticky břidličný plyn a geotermální energie (vyžaduje odstavit zelené, kteří tomu brání) a jádro (dtto).
Odpovědět
U nás teoreticky břidličný plyn a geotermální energie (vyžaduje odstavit zelené, kteří tomu brání) a jádro (dtto).
PH
Pavel Hanzl
4.3.2020 07:44 Reaguje na Jan ŠimůnekProboha jaký břidličný plyn? Jaká geotermální energie? Vy žijete na Paroubkově Marsu?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.3.2020 21:28 Reaguje na Pavel HanzlMáme v Česku oblasti, dokonce (mj.) nedaleko Prahy, kde je vysoce pravděpodobný výskyt břidličného plynu. Ekologické organizace si vyřvaly zákaz průzkumu těchto ložisek. Je to výhodné pro dodavatele zemního plynu, hlavně Rusko (takže kdo asi ty organizace platí?), protože už jen existence těchto ložisek připravených k těžbě by drasticky zvýšila naši vyjednávací pozici o cenách a podmínkách dodávek.
V západním cípu Čech je geotermální potenciál +- na jeden "geotermální Temelín"
Odpovědět
V západním cípu Čech je geotermální potenciál +- na jeden "geotermální Temelín"
PH
Pavel Hanzl
5.3.2020 13:17 Reaguje na Jan ŠimůnekVšiml jsem, že vy věříte každé cypovině...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.3.2020 18:09 Reaguje na Pavel HanzlVěřím exaktním datům z geologických průzkumů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 09:09 Reaguje na Jan ŠimůnekKdyž máte ty "exaktní data", tak mi napište, kolik geotermální energie se u nás už využívá a proč to nejde.
Kolik by stálo něco takového používat (giga mega) a jaký to má výkon (skoro nulový).
A těžit plynové břidlice je hodně vysoký hi-tech zvláště v situaci, kdy Evropa je prosíťovaná plynovody a na burze plyn kupujeme daleko levněji, než by stál jakýkoliv náš bastl.
Odpovědět
Kolik by stálo něco takového používat (giga mega) a jaký to má výkon (skoro nulový).
A těžit plynové břidlice je hodně vysoký hi-tech zvláště v situaci, kdy Evropa je prosíťovaná plynovody a na burze plyn kupujeme daleko levněji, než by stál jakýkoliv náš bastl.
JŠ
Jan Šimůnek
6.3.2020 10:33 Reaguje na Pavel Hanzl1. V dané oblasti je dostatečný vertikální teplotní gradient, aby se zde vyplatilo postavit jednu nebo i více elektráren, jaké jsem viděl na Islandu. I s paralelní nadprodukcí horké vody, kvůli které si mohou dovolit žít v relativně málo (oproti nám, o nesmyslných předpisech EU ani nemluvě) izolovaných domcích a v centru Reykjavíku dokonce v zimě touto energií vytápějí chodníky.
2. Lokality s výskytem břidlic, obsahujících metan a patrně i vyšší uhlovodíky, se vyskytují minimálně v centru Čech, něco bude i na severu Moravy (respektive historicky je to kus Slezska, který se podařilo uhájit před zlodějskými Němci).
Opakovaně jsem uvedl, že by stačilo mít ty lokality prozkoumané a připravené k těžbě pro případ nějaké "plynové krize", nebo snahy o vydírání "plynovým kohoutem" ať už ze strany Ruska nebo Německa (přes které k nám část plynu jde).
Pochopitelně, jsou to různé politické spolky, jednající v zájmu našich ekonomických konkurentů, případně přímo potenciálních nepřátel, které pod praporem ekologie bojují proti tomu, aby se uvedené možnosti blíže zkoumaly, nebo dokonce využily.
Odpovědět
2. Lokality s výskytem břidlic, obsahujících metan a patrně i vyšší uhlovodíky, se vyskytují minimálně v centru Čech, něco bude i na severu Moravy (respektive historicky je to kus Slezska, který se podařilo uhájit před zlodějskými Němci).
Opakovaně jsem uvedl, že by stačilo mít ty lokality prozkoumané a připravené k těžbě pro případ nějaké "plynové krize", nebo snahy o vydírání "plynovým kohoutem" ať už ze strany Ruska nebo Německa (přes které k nám část plynu jde).
Pochopitelně, jsou to různé politické spolky, jednající v zájmu našich ekonomických konkurentů, případně přímo potenciálních nepřátel, které pod praporem ekologie bojují proti tomu, aby se uvedené možnosti blíže zkoumaly, nebo dokonce využily.
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 11:57 Reaguje na Jan ŠimůnekTo je přece úplný nesmysl, Island je plný sopečné aktivity, proto má význam geotermální energie, my jsme v dávno vychladlé oblasti, nejbližší aktivní sopku máme snad na jihu Itálie.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.3.2020 14:34 Reaguje na Pavel HanzlPrávě v západním cípu Čech a také ve Slavkovském lese jsou v hlubinách ještě aktivní magmatické krby. Komorní hůrka u Františkových lázní soptila z geologického hlediska nedávno.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 20:12 Reaguje na Jan ŠimůnekNikdo nikdy nepřemýšlel o tom, aby se ta voda mohla využívat energeticky, maximálně na nějaké lázně. Asi jste úplně první a žádejte si o dotaci a Nobelovu cenu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.3.2020 09:08 Reaguje na Pavel HanzlO možném postavení geotermální elektrárny v této oblasti se uvažovalo už někdy v 70. letech. Komplikovaly to mj. rozsáhlé vojenské prostory v té oblasti.
MMCH "Modrá laguna" na Islandu je lokalita, kde se lázeňsky využívá hlubinná, voda, která prošla geotermální elektrárnou. Když jsem tam byl, tak okolo stavěli jeden lázeňsko / wellnessový objekt za druhým.
Takže lázeňství a využívání geotermální energie si nemusejí vzájemně překážet.
Odpovědět
MMCH "Modrá laguna" na Islandu je lokalita, kde se lázeňsky využívá hlubinná, voda, která prošla geotermální elektrárnou. Když jsem tam byl, tak okolo stavěli jeden lázeňsko / wellnessový objekt za druhým.
Takže lázeňství a využívání geotermální energie si nemusejí vzájemně překážet.
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 11:46 Reaguje na Michal UkropecPěkný příklad demagogie a křivení reality :)
Odpovědět
JD
PH
Pavel Hanzl
3.3.2020 16:34Obávám se, že dnes je to dost chybný postup, ta voda bude brzo velmi silně scházet. Biotop přehrady je bojhatší, než říční a pro zadržování vody v krajině je předhrada daleko lepší.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
4.3.2020 10:25 Reaguje na Pavel HanzlMěl jste dozajista na mysli "zadržování vody v přehradě".
Zadržování vody v k krajině je něco úplně jiného, ale zase to není takový kšeft. Navíc k biotopu řeky patří i niva a další související. Porovnáme-li tedy biotop Orlíka s nivou a luhy Moravy?
Odpovědět
Zadržování vody v k krajině je něco úplně jiného, ale zase to není takový kšeft. Navíc k biotopu řeky patří i niva a další související. Porovnáme-li tedy biotop Orlíka s nivou a luhy Moravy?
LK
PH
Pavel Hanzl
4.3.2020 20:54 Reaguje na Stanislav MudraPřehrady se normálně budují v kopcích a ne v nížině (kromě Nových mlýnů) a niva pod Orlíkem nebyla nic supr úžasného. Ale přehrada kromě energie zásobuje obyvatelstvo vodou (taky živí jaderné elektrárny) a může pomoci se závlahami.
Tím nechci říci, že se u nás mají budovat nové přehrady (stejně toho nejsme schopni), ale považuji za nerozumné bourat ty stávající.
Odpovědět
Tím nechci říci, že se u nás mají budovat nové přehrady (stejně toho nejsme schopni), ale považuji za nerozumné bourat ty stávající.
JS
Jarek Schindler
5.3.2020 05:14 Reaguje na Stanislav MudraChcete porovnávat neporovnatelné. S nivou Moravy a okolními lužními lesy se u nás toho moc srovnávat nedá. Pořád je lepší vodu co nezadrží krajina zadržet v přehradě, než ji nechat rychle odtéct. K nám nic nepřiteče a co nenaprší nemáme. A pokud naprší tak ať ta voda chvíli zůstane.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 11:53 Reaguje na Pavel HanzlVoda bude scházet hlavně pokud se bude zadržovat v přehradách... voda je potřeba v půdě a podloží, kde zásobuje vše živé a odkud jí bere i většina populace ČR... nebo chcete mít přehrady a z nich ke každému stromu a stéblu trávy v ČR trubku? Myslím, že ne... nedomýšlíte co píšete....
A tvrdit, že přehrada (betonové dílo s opevněnými břehy atd. je bohatší biotop než přírodní niva toku je vyloženě k smíchu a toto tvrzení postrádá i jakoukoliv základní logiku....
Odpovědět
A tvrdit, že přehrada (betonové dílo s opevněnými břehy atd. je bohatší biotop než přírodní niva toku je vyloženě k smíchu a toto tvrzení postrádá i jakoukoliv základní logiku....
Hu
Hunter
4.3.2020 16:13 Reaguje na Lukáš KašpárekTo jsou zase tvoje bláboly viď kašpárku? A proto Želivka (správně vodní nádrž Švihov) zásobuje pitnou vodou celou Prahu a téměř celou středočeskou oblast (cca 2mil600tis. obyvatel). Přehrada Josefův důl zásobuje pitnou vodou Liberec (populace cca 100 000), Vírská přehrada zásobuje Novoměstsko, Bystřicko a Žďársko, část vody z ní bere Brno atd. Takže většina populace bere vodu naopak z přehradních nádrží.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
23.3.2020 13:03 Reaguje na HunterTo co jsi napsal je většina? Aspoň se nauč odhadovat, když už né počítat ty trdlo...
A navíc voda z z těchto zádrží často dochází, nebo má kvalitativní problémy, takže se často nedá rozumně použít...
Odpovědět
A navíc voda z z těchto zádrží často dochází, nebo má kvalitativní problémy, takže se často nedá rozumně použít...
JS
Jarek Schindler
5.3.2020 08:56 Reaguje na Lukáš KašpárekKašpárku trošku prosím přemýšlej. Kde se bere ta voda v přehradách? Většinou z řek. Kde se bere v řekách? Většinou z potoků. Kde se potom bere v tom potoku? Atd. Udělej si v hlavě pořádek a potom třeba zjistíš kam teče pokud se nezadrží v té přehradě.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
23.3.2020 13:16 Reaguje na Jarek SchindlerMě se vždycky líbí, když mi někdo řekne, ať přemýšlím a přitom neví vůbec co mluví/píše..
To co jsi napsal je pouze omezená představa fungování vody v krajině. Asi taková představa, že les je, když ním vidím kilometr skrz... je to taková lidová (informacemi a poznatky nezasažená domněnka), která se velice hodí všem demagogům, protože ti používají takové neználky jako ty k dosažení svých cílů (v tomto případě stavbě přehrad).
Viditelná voda v tocích je jen malý zlomek celkového objemu vody v krajině a proto je nesmysl to takto interpretovat..
Navíc voda se dostává do toků různými způsoby a odtok z krajiny je obrovský. Ten právě potřebujeme zadržet... ne ale v přehradách (hloupé řešení následků), ale přímo v krajině, která ale musí být zdravá a musí mít aspoň základní aspekty přírodnosti...
Abych popsal co všechno má na vodní režim krajiny vliv, tak bych musel psát opravdu dlouho a i já nemám zdaleka všechny informace, pro to, abych to svědomitě popsal. Ale pokud tu budeš tvrdit takové nesmysly, tak budeš akorát za hlupáka....
Odpovědět
To co jsi napsal je pouze omezená představa fungování vody v krajině. Asi taková představa, že les je, když ním vidím kilometr skrz... je to taková lidová (informacemi a poznatky nezasažená domněnka), která se velice hodí všem demagogům, protože ti používají takové neználky jako ty k dosažení svých cílů (v tomto případě stavbě přehrad).
Viditelná voda v tocích je jen malý zlomek celkového objemu vody v krajině a proto je nesmysl to takto interpretovat..
Navíc voda se dostává do toků různými způsoby a odtok z krajiny je obrovský. Ten právě potřebujeme zadržet... ne ale v přehradách (hloupé řešení následků), ale přímo v krajině, která ale musí být zdravá a musí mít aspoň základní aspekty přírodnosti...
Abych popsal co všechno má na vodní režim krajiny vliv, tak bych musel psát opravdu dlouho a i já nemám zdaleka všechny informace, pro to, abych to svědomitě popsal. Ale pokud tu budeš tvrdit takové nesmysly, tak budeš akorát za hlupáka....
va
vaber
5.3.2020 18:11 Reaguje na Lukáš Kašpárekfandím vám protože chcete chránit přírodu, já taky,ale právě pro takové pomatené názory jaké zde prezentujete, lidé nemají zelené rádi, voda v krajině ať je jakkoliv uložena nikdy přírodě neškodí a třeba i povodně a záplavy přírodu vždy oživily když pominuly, z toho žil starý Egypt tisíce let
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 09:16 Reaguje na vaberNejsme ve starém Egyptě a povodně nás skutečně neobohacují, ale ničí.
Voda se má zadržovat v krajině nejlépe okamžitě, jak dopadne na zem. Což je kaše zemědělců, dnes hlavně Agrofertu a oststních průmyslníků. Takže se zadržuje kulový. přehrada je až poslední možnost a máme jich celkem dost, na další asi není už místo, ale nechal bych to na odbornících a hlavně změně režimu, tenhle nepostaví vůbec nic.
Odpovědět
Voda se má zadržovat v krajině nejlépe okamžitě, jak dopadne na zem. Což je kaše zemědělců, dnes hlavně Agrofertu a oststních průmyslníků. Takže se zadržuje kulový. přehrada je až poslední možnost a máme jich celkem dost, na další asi není už místo, ale nechal bych to na odbornících a hlavně změně režimu, tenhle nepostaví vůbec nic.
va
vaber
6.3.2020 14:29 Reaguje na Pavel Hanzlnapsal jsem povodně oživily přírodu, nevím co si pod pojmem příroda představujete vy, já krajinu bez člověka a jeho aktivit a té rozhodně povodně neškodí. Člověk se snad ani do přírody nechce počítat ,myslí si že stojí nad přírodou. Vaše pomatené názory na politiku sem raději nedávejte, ekologické problémy co máme dnes, mají hodně, hodně hlubší kořeny než je období kdy volby vyhrálo Ano .
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 20:07 Reaguje na vaberV zemědělství se problémy objevily s kolektivizací a průmyslovým zemědělství, po pádu bolševika se to začalo rychle lepšit, ale s koncem století se dotace zase vrátily k průmyslníkům a právě Babiš svým extrémně bezohledným postupem dosáhl maximálního poškození, kterí vidíme dnes.
Odpovědět
va
va
LK
Lukáš Kašpárek
23.3.2020 14:15 Reaguje na vaberPomatené názory tu prezentujete jen vy.. já na rozdíl od vás nedám na hospodské kecy a raději si témata studuju z odborných zdrojů.... pokud tu nechcete jen plácat hovadiny, tak vám to doporučuju taky....
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
3.3.2020 18:55Čistě věcně:
Hráze z 18. století asi nebyly budovány kvůli elektřině, protože ta byla na veliko produkována až ve druhé polovině následujícího století. Takže benefit z nich asi byl jiný, a to i v případě, že tam třeba později malá vodní elektrárna vznikla. A měl by se posuzovat ten původní benefit.
Ale vysvětlujte to nějakému aktivistovi, který si nedokáže představit dobu bez mobilních telefonů, natož bez elektřiny.
Odpovědět
Hráze z 18. století asi nebyly budovány kvůli elektřině, protože ta byla na veliko produkována až ve druhé polovině následujícího století. Takže benefit z nich asi byl jiný, a to i v případě, že tam třeba později malá vodní elektrárna vznikla. A měl by se posuzovat ten původní benefit.
Ale vysvětlujte to nějakému aktivistovi, který si nedokáže představit dobu bez mobilních telefonů, natož bez elektřiny.
RP
Radim Polášek
5.3.2020 12:01Ono je to dost složitá problematika. Každé odstranění hráze je třeba posoudit individuálně, protože za určitých podmínek může uškodit stejně jako pomoct.
Například jsem zachytil, že u nás se v zájmu ochrany přírody zase spousta hrází staví či obnovuje.
Konkrétně na rašeliništích se obvykle deaktivují odvodňovací systémy a kanály, které stahovaly z rašelinišť vodu, aby se tam v minulosti mohla těžit rašelina nebo aby se jejich plochy vysušily a třeba zalesňovaly. A naopak se staví hráze k zajištění takového vodního režimu rašelinišť, který zajistí pokračování jejich existence a další vytváření rašeliny.
A jinde na vodních dříve regulovaných tocích zas bude dobré stavět nové hráze, aby se vzedmula voda a aby se tak zase tou vodou z vodního toku zase začaly napájet propustné vrstvy a vytvářet tak zásoby spodní vody.
Jiné hráze by zase bylo třeba dobré likvidovat, aby se dosáhlo dostatečného objemu splavování štěrku v konkrétním vodním toku, který potom udržuje koryto příslušné řeky ve stabilním stavu.
Odpovědět
Například jsem zachytil, že u nás se v zájmu ochrany přírody zase spousta hrází staví či obnovuje.
Konkrétně na rašeliništích se obvykle deaktivují odvodňovací systémy a kanály, které stahovaly z rašelinišť vodu, aby se tam v minulosti mohla těžit rašelina nebo aby se jejich plochy vysušily a třeba zalesňovaly. A naopak se staví hráze k zajištění takového vodního režimu rašelinišť, který zajistí pokračování jejich existence a další vytváření rašeliny.
A jinde na vodních dříve regulovaných tocích zas bude dobré stavět nové hráze, aby se vzedmula voda a aby se tak zase tou vodou z vodního toku zase začaly napájet propustné vrstvy a vytvářet tak zásoby spodní vody.
Jiné hráze by zase bylo třeba dobré likvidovat, aby se dosáhlo dostatečného objemu splavování štěrku v konkrétním vodním toku, který potom udržuje koryto příslušné řeky ve stabilním stavu.
va
vaber
5.3.2020 17:55již dávno jsem četl v National Geographic,že řeka Colorado prakticky nedoteče do oceánu, tolik je na ní přehrad a určitě je nezrušili. Když tam nebudou lidi, nemusí tam být přehrady, ale lidi jsou všude a ti potřebují vodu. Dobré řešení je tedy ani lidé ani přehrady. Připadá mi to jak propagační článek, protože Amerika má národní parky ,ale jinak o přírodu nedbá, stále je tam relativně nízká hustota lidí na km2 a tak se příroda dokáže ještě zregenerovat a bránit. Zregenerovat a bránit se , tím myslím zachovávat si podobu z doby, kdy člověk ještě přirozené okolí zásadně nezměnil.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 09:20 Reaguje na vaberColorado zásobuje vodou obrovské množství lidí a celkem není nějaký zásadní důvod, aby ta voda tekla do oceánu. Tam jí mají dost.
U nás je jiná situace, pokud bychom dokázali zadržet prakticky všechnu vodu co naprší, sousedi by měli problém.
Odpovědět
U nás je jiná situace, pokud bychom dokázali zadržet prakticky všechnu vodu co naprší, sousedi by měli problém.
JŠ
Jan Šimůnek
6.3.2020 10:40 Reaguje na Pavel HanzlTo si mysleli v Mezopotámii taky. Pak se jim zasolila půda a tam, kde byla kvetoucí města, jsou dnes trosky uprostřed pouště. K podobnému jevu v současnosti dochází severně od Kaspického moře. Tam už mají bouře slaného prachu, které likvidují sady a pole, vybudované před nějakými 90 lety v dobách stalinského režimu. Ten to, že se voda spotřebuje a neteče do moře, neřešil a kritiky poslal do gulagu. Po válce se objevil projekt "obrácení toku sibiřských řek", který by podle moderních rozborů dopadl ještě hůř. Naštěstí z něho po Stalinově smrti sešlo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 11:54 Reaguje na Jan ŠimůnekTo jsem nepochopil, jak si chcete zasolit pole vodou z Colorada, které teče ze sněhu?
Kaspické moře je přece zcela opačný problém, tam byla voda odvedena a ne přivedena.
Odpovědět
Kaspické moře je přece zcela opačný problém, tam byla voda odvedena a ne přivedena.
JŠ
Jan Šimůnek
6.3.2020 14:36 Reaguje na Pavel HanzlI ta voda z Colorada obsahuje nějaké rozpuštěné soli a ty se v zavlažované půdě kumulují. Z Kaspického moře nikdo vodu neodváděl. Jednoduše tam nedotekla.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 20:13 Reaguje na Jan ŠimůnekPíšu, ty řeky byly odvedeny jinam. To u Coloreda nenastalo.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.3.2020 09:10 Reaguje na Pavel Hanzlnebyly odvedeny "jinam". Voda skončila v zavodňovacích kanálech, odkud se vsákla do půdy a odpařila. Vše se to ale dělo v povodí příslušných řek a Kaspického moře.
Odpovědět
va
vaber
6.3.2020 14:33 Reaguje na Pavel Hanzlpodívejte se na Google Earth a okolí řeky Colorado a potom mluvte o tom ,že mají vody dost
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.3.2020 20:09 Reaguje na vaberČlověče nešťastná, když neumíte ani číst, tak nekritizujte. Píšu že v oceánu mají vody dost, ne v oblasti Coloreda.
Odpovědět
ZZ
Zdeněk Zobač
5.3.2020 19:10Pro Ukropec,Daneš,Mudra a další. Četli jste to vůbec ????Protože kdyby ano tak by jste zde nemohli takhle plácat. Mimo jiné hned na začátku :Inženýrské demolice vysloužilých hrází se loni odehrály na území 26 států. VYSLOUŽILÝCH .Někdy píšete rychleji než přemýšlíte.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.3.2020 10:41 Reaguje na Zdeněk ZobačČili zřejmě šlo o to, jestli tyhle hráze opravit, nebo zlikvidovat. Mimochodem, hráz na ilustrační fotografii vypadá, že byla až do demolice zcela funkční.
Odpovědět
PP
Pavel P.
26.3.2020 19:43Dovolím si jen faktografickou hnidopišskou poznámku z hlediska překladatelského: Howleova a Turnerova přehrada je název jednoho vodního díla, které se jmenuje po obou lidech, takže to nejsou dvě různé hráze, a stroj jménem "cotton gin" nemá s alkoholem nic společného, to slovo "gin" je zkratka slova "engine" neboli "stroj" (přeneseně také motor). Zmíněný stroj (a přeneseně i vodní energie z hráze) tedy slouží jen ke zpracování bavlny. Jinak článek zajímavý a je fajn vidět, že se někdo stará o dříve nutné ale teď zbytečné stavby.
Odpovědět
