Meruňky vykvetly na jižní Moravě velmi brzy, příští týden jim hrozí pomrznutí

Kvůli teplé zimě a mimořádně teplému a slunečnému počasí posledních dnů už na jihu jižní Moravy, převážně na Znojemsku a Břeclavsku, vykvetly meruňky. Velmi časné kvetení je již téměř pravidlem, proto se z tohoto ovoce stává v podmínkách jižní Moravy velmi riziková plodina. Podle předpovědi počasí hrozí příští týden výrazné ochlazení, které může již nyní potenciální úrodu z velké části zlikvidovat.

"Čekají nás dva měsíce strachu. Meruňky jsou v plném květu od prvního jarního dne. Předpověď sledujeme," poznamenal Pokorný. Na Hustopečsku už kvetou i mandloně, někde vykvetly rané slivoně. "Jabloně mají ke květu ještě daleko, broskvoně se chystají," řekl ředitel Pomony Těšetice na Znojemsku a předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.

Sadaři se na příchod jarních mrazů připravují, v sadech mohou teplotu zvyšovat pálením svící, slámy, dřeva či štěpky. V sadech společnosti Lukrom plus v Buchlovicích na Uherskohradišťsku očekávají kvetení meruněk v nejbližších dnech. Na případný příchod mrazů se podle vedoucího sadů Jaromíra Tabarky připravují. "Chystáme se přitápět meruňkám. Ještě nerozkvetly, ale myslím si, že v neděli už tady pokvetou. Máme bečky, topíme v nich dřevem a štěpkami. Aplikovali jsme to tak loni a dá se říct, že se to vydařilo," řekl ČTK Tabarka. Plodící meruňky mají podle něj na jednom hektaru, na dalších čtyřech hektarech jsou mladé stromy.

Ostatních ovocných druhů v Česku by se očekávané ochlazení nemělo dotknout, řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Jsou podle něj nyní v různém stadiu rašení a možné mrazy by je v příštím týdnu neměly nijak ohrozit. Mrazy však budou v sadech, jako každým rokem, hrozit až do poloviny května.

Oteplování zim v důsledku globální změny klimatu pěstování ovoce v českých podmínkách čím dál více ztěžuje. Kvetení ovocných stromů je uspíšené proti předchozím desetiletím i o dva týdny, jenže vpád studeného vzduchu s nočními mrazy může nastat stále stejně zhruba až do poloviny května. Riziko se tak výrazně zvyšuje a podle vědců z projektu Intersucho se pravděpodobnost pomrznutí květů či malých plůdků zvýšila na 50 procent. V průměru tak hrozí pomrznutí jednou za dva roky.

Jarní mrazy sráží v posledních letech úrodu ovoce v ČR poměrně často. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli zejména v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. Mimořádně ničivé byly květnové mrazy v roce 2011, kdy bylo poničeno 10 500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb. Sklizeň ovoce tehdy klesla na pouhých 101 249 tun a patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let. V roce 2020 mrazy zdecimovaly především úrodu meruněk. Sklidilo se jich pouhých 471 tun, což představovalo meziroční pokles téměř o 80 procent. V minulých dvou letech sady přestály jarní mrazy bez větší újmy.

Kolik se bude na jižní Moravě pěstovat v budoucnu meruněk, je otázkou. "Mladé stromy klučit nebudeme, ale zatím určitě nebudeme vysazovat nové sady. To rozhodnutí ale, zda dále pěstovat meruňky, v dalších letech přijde. Další otázkou je také výkupní cena. Se supermarkety se jedná velmi těžce a cena se za posledních 15 let prakticky nezměnila, i když náklady vzrostly," řekl Pokorný. Teoreticky se tak může stát, že podnik bude pěstovat jen tolik ovoce, kolik ho prodá jiným zákazníkům než supermarketům za ceny, které budou odpovídat vynaloženým nákladům. Jen mezi loňskou a letošní sezonou v Pomoně vyklučili 15 hektarů jabloní a meruněk, kterých už zbývá jen 22 hektarů. "Před 20 lety jsme měli 263 hektarů sadů, dnes máme 65 hektarů," řekl Pokorný. Místo toho podnik pěstuje polní plodiny, které jsou rentabilnější než ovoce.

Kromě jarních mrazů letos trápí zemědělce na Znojemsku a Břeclavsku sucho, protože v zimě nejenže prakticky nesněžilo, ale ani nepršelo. "Jestli do deseti dnů nenaprší, budeme už sčítat škody. Jsou místa, kde se už v tuto dobu práší. A samozřejmě máme problém s hraboši. Ničí nejen polní plodiny, ale máme v sadech ožrané i kořeny stromů," řekl Pokorný.

---

reklama

---