Milena Hrdinková: Názor ČR a většiny EU na uhlíkovou neutralitu se liší
Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Mezi ně patří například zalesňování. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice.
"Státy měly velmi silnou pozici, co se týče cíle v oblasti dosažení uhlíkové neutrality, kdy usilovaly o to, aby stávající cíl pro rok 2100 byl posunut na 2050, přestože z hlediska naplňování a realističnosti cíle v Evropě toto není úplně jasné," řekla Hrdinková.
"Pokud nemá dojít k nějakému zásadnímu vlivu na strukturu české ekonomiky, tak budeme potřebovat nějaké záruky zejména v oblasti energetického mixu, což je věc, na kterou při vyjednáváních, ke kterým pravděpodobně dojde v průběhu podzimu, budeme klást největší důraz," doplnila.
Podle předsedy senátního výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) je ale uhlíkové neutrality důležité dosáhnout co nejrychleji. Průmysl podle něj bude využívat novějších technologií, které budou klimaticky přívětivější. V evropských zemích podle něj problém vnímá nepřehlédnutelná část veřejnosti, zejména mladí lidé. Senátor ODS Raduan Nwelati upozornil, že je třeba ochranu klimatu zkombinovat s udržením konkurenceschopnosti země. Cílem by podle něj mělo být snížení spotřeby, ochrana zemědělské půdy či efektivní doprava.
Zasedání Evropské rady se podle Hrdinkové týkalo také víceletého finančního rámce či zahraniční politiky. Kladen byl důraz na pokračování společného postoje k protiruským sankcím a podporu Východního partnerství. K rozšíření EU o země západního Balkánu - Albánii a Severní Makedonii - podle ní Evropská rada nemohla přijmout žádné bližší závěry, neboť stanovisko německého parlamentu bude k dispozici až v září. Premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) přijetí zemí do EU už dříve podpořili.
Hrdinková se vrátila také k volbě vedení Evropské komise. Do čela summit navrhl německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Podporu tak nezískal žádný z takzvaných spitzenkandidátů, tedy lídrů kandidátek stran pro nedávné volby do Evropského parlamentu. Proti spitzenkandidátům byly například země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), podle Hrdinkové ale měli obecně poměrně malou podporu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování
Europoslanci zrychleně projednají odklad nařízení o odlesňování
Potravináři vyzvali europoslance ke schválení odkladu nařízení proti odlesňováníOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Miroslav Vinkler
10.7.2019 16:33I když nejčistší řešení bylo vrátit se k drachmě, neudělali to.
I když nejsem tak tvrdý jak p.Šimůnek ,musím souhlasit s názorem ,že fetiš "uhlíkové neutrality" není správnou cestou.
Každé malé dítě ví, že nejdůležitějším skleníkovým plynem je obyčejná vodní pára.
Řešení vede tímto směrem, uhlíková neutralita je pouze přidruženým efektem.
Jan Šimůnek
11.7.2019 17:58 Reaguje na Miroslav VinklerPeter Banas
23.7.2019 12:47 Reaguje na Miroslav VinklerLikvidací našich provozů se jejich výroba dostala na koně z kterého na nás shlížejí a jen tolik nám dají abychom jak vy říkáte museli tvrdé zaplatit.
Evropská unie by měla smysl jen v okamžiku kdyby zde vše bylo jako je to v usa.
Kde za dolar koupíte stejné množství benzínu kdekoliv v USA a kdekoliv v USA je stejná nejnižší mzda.
To je velký rozdíl Čech z nejnižší mzdy pořídí termínu benzínu co Němec.
Němec odpracuje méně hodin než Čech.
Za svou práci dostane tolik ze čech musí ještě dva měsíce pracovat aby ho dohonil.
Tak s takovou unnií nechci mít nic společného ani měnu ani hranice
