MŽP má do konce srpna rozhodnout, zda zahájí proces vyhlášení CHKO Soutok

Soutok Moravy a Dyje - pohled na výběžek českého břehu.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | RomanM82 / Wikimeda Commons

Celková výměra chráněné oblasti je 127 kilometrů čtverečních a kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh také oblast kolem řeky Moravy k Hodonínu a také podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu. Součástí návrhu je rozdělení oblasti do zón včetně návrhu národních přírodních rezervací a zvláště chráněných území.

Do aktuálního návrhu zahrnuli pracovníci AOPK požadavky obcí, spolků či majitelů pozemků, předjednávací fáze skončila v červnu. "Partnerům jsme se při úpravách návrhu snažili vyjít maximálně vstříc, aby představoval co nejširší shodu v regionu. V jednání velmi pomáhalo, že místním obyvatelům leží osud zdejší lužní krajiny na srdci, uvědomují si její hodnotu i zranitelnost a stojí o to, aby se zachovala do budoucna," uvedl Pavel Pešout z AOPK. Jak by měla CHKO vypadat, jaké jsou její hranice a jak bude ochrana přírody vypadat, lze nalézt na webu https://soutok.nature.cz/.

Největší část leží v katastru Lanžhota, jehož zástupci se v dubnu byli podívat v CHKO Litovelské Pomoraví, zájemci se mohli jet podívat i do CHKO Pálava a sdílet zkušenosti se starosty a hospodáři z CHKO Český les, která vznikla v roce 2005.

Zatímco některé obce požadovaly vyjmutí některých pozemků z CHKO, jiné naopak usilovaly o to, aby se v CHKO ocitly. Například Lednice chtěla za součást Slovácká luka. Některá území AOPK přeřadila na žádost hospodařících subjektů do jiné zóny s jiným stupněm ochrany. Drtivou většinu lesů vlastní v území stát prostřednictvím Lesů ČR.

Po větší ochraně lužních lesů v oblasti volají ochránci přírody několik desítek let, dodnes jsou tam ale jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy. Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých však podle vědců rychle ubývá. Podle nich mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů. Lesy ČR kritiku odmítají, dnešní lužní lesy v oblasti jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření.