MŽP má do konce srpna rozhodnout, zda zahájí proces vyhlášení CHKO Soutok
Celková výměra chráněné oblasti je 127 kilometrů čtverečních a kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh také oblast kolem řeky Moravy k Hodonínu a také podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu. Součástí návrhu je rozdělení oblasti do zón včetně návrhu národních přírodních rezervací a zvláště chráněných území.
Do aktuálního návrhu zahrnuli pracovníci AOPK požadavky obcí, spolků či majitelů pozemků, předjednávací fáze skončila v červnu. "Partnerům jsme se při úpravách návrhu snažili vyjít maximálně vstříc, aby představoval co nejširší shodu v regionu. V jednání velmi pomáhalo, že místním obyvatelům leží osud zdejší lužní krajiny na srdci, uvědomují si její hodnotu i zranitelnost a stojí o to, aby se zachovala do budoucna," uvedl Pavel Pešout z AOPK. Jak by měla CHKO vypadat, jaké jsou její hranice a jak bude ochrana přírody vypadat, lze nalézt na webu https://soutok.nature.cz/.
Největší část leží v katastru Lanžhota, jehož zástupci se v dubnu byli podívat v CHKO Litovelské Pomoraví, zájemci se mohli jet podívat i do CHKO Pálava a sdílet zkušenosti se starosty a hospodáři z CHKO Český les, která vznikla v roce 2005.
Zatímco některé obce požadovaly vyjmutí některých pozemků z CHKO, jiné naopak usilovaly o to, aby se v CHKO ocitly. Například Lednice chtěla za součást Slovácká luka. Některá území AOPK přeřadila na žádost hospodařících subjektů do jiné zóny s jiným stupněm ochrany. Drtivou většinu lesů vlastní v území stát prostřednictvím Lesů ČR.
Po větší ochraně lužních lesů v oblasti volají ochránci přírody několik desítek let, dodnes jsou tam ale jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy. Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých však podle vědců rychle ubývá. Podle nich mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů. Lesy ČR kritiku odmítají, dnešní lužní lesy v oblasti jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření.
reklama
Dále čtěte |
Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůní
Lokalita Na Skřivánku je bohatá na vzácné druhy. S pomocí veřejnosti ČSOP vykupuje další pozemky
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodněOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Karel Zvářal
26.7.2023 08:27 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
26.7.2023 08:35 Reaguje na Karel ZvářalSnad to klapne a CHKO vznikne, ta krajina si to zaslouží.
Slavomil Vinkler
26.7.2023 09:04 Reaguje na Michal UhrovičBřetislav Machaček
27.7.2023 09:02údajně drancována, ale hodna ochrany a ta "chráněná" jsou na tom mnohdy
podstatně hůře. Ono záleží na lidech, kteří o tom rozhodují, kteří se o
to starají a nebo taky nestarají. Čas ukáže plusy i mínusy, ale každopádně
se zase vytvoří pro pár lidí teplá místečka ve správě CHKO a bude to stát
nějaké ty miliony, na které bude muset vydělat nechráněná krajina. Co tak
se pokusit tu zátěž rozložit rovnoměrně a za cenu ochrany pár procent
přírody nemuset ten zbytek drancovat, aby bylo na tu ochranu? Kdysi tomu
tak bylo a to nebyly NP, CHKO a NPR. Lidé brali přírodě s rozumem, aby v
ní zbylo i na potomky a aby se mohla průběžně obnovovat. To byla nejlepší ochrana přírody a proto máme nyní co "chránit".
