MŽP: Zálohování PET lahví a plechovek by mohlo začít fungovat v polovině roku 2025
"Z pohledu ministerstva je klíčové, aby se odpad co nejčastěji využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému by proto nemělo nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí poškodit ani obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevybraných záloh,“ řekl vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP David Surý.
Zálohovací systém by se měl týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích a plechovkách o objemu 0,1 až tři litry a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu v plastových lahvích a plechu. Výjimku budou mít obaly od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 procent alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou. Cenu zálohy stanoví vyhláška, aktuálně se počítá se čtyřmi korunami. Při vrácení nepoškozeného a nesešlápnutého obalu s etiketou a EAN kódem mu bude tato částka vrácena. Lahve přitom nebude nutné vymývat.
Ministerstvo spočítalo, jak se novela zákona o obalech propíše do rozpočtů jednotlivých obcí. Pro výpočet vybrali náhodně několik obcí a měst podle různého počtu obyvatel. Podle MŽP bude celkový dopad na obce pozitivní, v průměru by měla obec získat navíc 39 korun za každého občana. MŽP zároveň připravuje kalkulačku, na které si obce budou moci spočítat dopad zálohového systému na jejich rozpočet. Operátor, který bude za systém odpovídat, bude mít povinnost odvádět 15 procent nevybraných záloh obcím, novela by tak podle Hladíka neměla mít na obce a jejich rozpočet negativní dopady.
"My přesně budeme vědět, respektive operátor, kolik obalů se uvede na trh. Bude vědět přesně, kolik obalů se vrátí. Ten rozdíl jsou nevybrané zálohy a 15 procent z těchto nevybraných záloh bude příjmem obce na hlavu, rozpočítáno na obyvatele,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Částka se tedy bude rovnoměrně rozdělovat v rámci země. Výpočet přesných nákladů by podle Surého znamenal extrémní administrativní zátěž obcí.
Nevybrané zálohy jsou peníze za PET lahve a plechovky, které obcím zůstanou ať už v přírodě, černých směsných nebo žlutých plastových kontejnerech. Ve všech těchto případech zůstane pak starost o daný odpad na obci.
"Díky systému zálohovaných PETek a plechovek se nám podaří vysbírat až 90 procent těchto odpadů k efektivnější recyklaci. Dnes z PETky může vzniknout například mikina nebo kobereček do auta. Našim cílem je vytvořit z PET lahve znovu PET lahev. Zavedením zálohování nejenže splníme naše evropské závazky, ale především ulevíme české přírodě, protože právě tyto obaly jsou jedněmi z nejčastěji ledabyle odhazovaných,“ řekl Hladík.
Snahu ministerstva spustit zálohový systém oceňuje Iniciativa pro zálohování, která sdružuje výrobce nápojů, jako jsou Mattoni 1873, Plzeňský Prazdroj, Kofola, Coca Cola HBC ČR a SR či Heineken ČR.
"Také dnes zveřejněná čísla dopadu na města obce potvrzují, že zálohování je nejefektivnější způsob, jak dosáhnout evropských cílů,“ uvedli ve svém prohlášení. Podotkli, že systém musí být přívětivý především pro spotřebitele, kterým musí poskytnout širokou a dobře dostupnou sběrnou síť.
Pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vrácení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních, možnost vrátit nápojový obal budou nabízet také všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému.
Kromě podmínek zálohování upravuje novele i nakládání například s reklamními tiskovinami. Za ukládání a recyklaci těchto odpadových položek by měl platit přímo jejich výrobce. Například odložené letáky v současné době tvoří podle ministerstva až 20 až 30 procent objemu modrých popelnic. Podle Surého by měl poplatek odpovídat zhruba současné výši u ostatních papírových obalů.
reklama
Dále čtěte |
On-line supermarket Rohlík.cz dnes spustil sběr použitých PET lahví
Obce v Olomouckém kraji kvůli třídění odpadu nesouhlasí se zálohami na PET lahve
Výroba letáků se prodraží a omezí se distribuce, komentují zástupci oboru novelu o obalechOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
A rozvinutý komunismus bude kdy prosím?
Viktor Šedivý
8.11.2023 00:36 Reaguje naTakže celá ta neskutečně drahá monstrakce je kvůli kdoví jestli 10%.
"V České republice se vytřídí 69,5 % PET lahví a pouze 35 % plechovek. Z toho množství ani nejde všechen materiál k recyklaci. Zbytek momentálně končí na skládkách, v přírodě nebo ve spalovnách. V přírodě tímto způsobem ročně skončí až 100 mil. PET lahví. Množství vytříděných PET lahví se však nezvyšuje ani s přibývajícím množstvím žlutých kontejnerů. Česká republika se přitom zavázala do roku 2029 třídit 90 % PET lahví, přičemž 90 % dosahují pouze země se zálohovým systémem."
z https://www.zalohujme.cz/faq/
Viktor Šedivý
9.11.2023 22:26 Reaguje naViktor Šedivý
8.11.2023 00:40Jaroslav Řezáč
8.11.2023 07:14
Miroslav Vinkler
8.11.2023 11:05To je důsledek, nikoli příčina.
Náklady obrovské , výsledek kontroverzní.
Břetislav Machaček
8.11.2023 16:38 Reaguje na Miroslav Vinklerbudou producenti a nakonec i líní spotřebitelé, kterým lehké a taky nerozbitné plasty vyhovují více, než těžké a snadno rozbitné vratné
skleněné a jiné obaly. Tetrapaky a ani plechovky nejsou taky žádná
výhra a tak nezbývá nic jiného, než to nutné zlo zálohovat a mít
jeho likvidaci alespoň pod kontrolou bez toho, že se bude povalovat
někde v přírodě. Je věcí výrobce, jak naloží s vratným obalem a je
mi jedno, kolik to bude stát. V PETkách kupuji pouze ocet, olej
a NIC jiného. Kohoutková voda z Kružberku se dá ochutit doma medem
a různými šťávami a nechápu, proč totéž kupovat v obchodě. Cenu
za zálohu beru pro spotřebitele kupující si ochucenou vodu jako
trest za hloupost, která je bude stát více, než láhev někam pohodit
a nebo i vhodit do žlutého kontejneru. Mi osobně není zatěžko
vláčet do obchodu skleněné láhve k výkupu, když už jsem je domu nesl
plné a stejně na tom budou ti, co upřednostňují PET a plechovky!
Náklady bych nechal plně k tíži hloupých spotřebitelů a producentů!
Viktor Šedivý
9.11.2023 22:28 Reaguje na Břetislav MachačekSice vydrží několik použití, je ale výrobně mnohonásobně dražší, mytí rozhodně není zadarmo a těžké lahve se v distribuci také projeví.
Břetislav Machaček
11.11.2023 12:23 Reaguje na Viktor Šedivýkus plastu, který neskončí díky výkupu v přírodě, nám
dává naději, že ji nepoškodíme tolik, když už ten bezplatný sběr mnohé nijak nemotivuje a oni je zahodí někde v přírodě. Pokud bude PET na zálohu, tak ji
někteří z nich vrátí a nebo se pro ni ohnu i já a
zálohu si vyzvednu za někoho, komu na pár korunách
nezáleží. Zkuste porovnat, kolik leží v přírodě
vratných láhví a kolik nevratných. Čímpak to asi je?
Jinak si nemyslete, že recyklace PETek je něco
levného. Kilometr od mého domu to dělají a svážejí tam vytříděné PETky slisované v balících. Tam je
drtí, melou a vyrábějí granulát. V okolí je smrad
z plastů, které se při tom zahřívají a i přes
filtraci jsou v okolí mikroplasty. Granulát se
musí v továrně na plasty znovu tavit, čistit a
oživit plastem panenským. A to prosím po KAŽDÉM
novém naplnění láhve, kdežto sklo tavíte až po
cca 15-20 naplněních. Tolik k energii na zpracování
a dopravu vratných obalů může řešit místní plnění
bez převážení obarvené vody napříč republikou.
Plnírny bývaly kdysi na každém okrese a rozvážela
se pouze tresť.
Jarka O.
10.11.2023 10:39 Reaguje na Břetislav MachačekTaky ne všichni producenti se zálohování účastní, není to, ani v cizině, povinné. Duvody jsou vždy ekonomické a prostorové. Jedno rozhodnutí je odejít od těžkého, prostorově a energeticky náročného vratného skla a druhé rozhodnutí firem je mít jen nevratné PET lahve, čímž ušetří. Vratnost je i pro producenty, nejen obchody a zákazníky, agenda navíc, a výsledek stejný jako žlutý kontejner.
Břetislav Machaček
11.11.2023 12:03 Reaguje na Jarka O.odpad, ale odpad čistě přírodní. Je to pouze jiná
forma sklářských písků a znám úsek jedné řeky pod
bývalou sklárnou, ve které skončila část barevných
střepů. Tolik nádherných "drahokamů" jsem nikdy
na jednom místě neviděl a byly to pouze střepy
omleté v řece a zbavené ostrých hran. Vídávám dnes ale v řekách i omleté plasty a hrozím se, jaký vliv
mají omleté mikroplasty na živé organismy. Pro mne
je prvořadé omezit množství plastů v přírodě a je
mi jedno kolik to bude stát výrobce a samotné
spotřebitele. Každopádně bych to nijak nedotoval
a naopak zatížil daní podobně, jak se dnes daní
spotřeba paliv, které jsou na rozdíl od PETek pro
mnohé lidi zcela nezbytné. Jinak dnes je hlavním
vedlejším nákladem u tekutin nikoliv obal, ale
samotná přeprava vratných obalů tam a zpět. Tu
lze u tekutin snížit místní produkcí a nikoliv
převážet tekutiny ve finálním stavu napříč Evropou.
Pokud piji místní pivo, tak šetřím dopravní náklady
a totéž lze u nealkoholických nápojů. Ještě před 25 roky bývaly běžné místní stáčírny limonád, kde plnili
vratné láhve místní vodou ochucenou dovezenou trestí.
Od výrobce tak nejelo napříč republikou 100 kamiónů,
ale pouze jedna autocisterna s trestí. No a místní přeprava byla pouze kopií dnešního rozvozu ze skladů
do prodejen. Minimum přepravy, místní zdroje, místní
zaměstnanci a celkové snížení tranzitní dopravy. To
vše firmy opustily, protože vícenáklady na pobočky
se jim nevyplácely a vícenáklady na přepravu zaplatí
zákazník. Je dobré se zamyslet nad tím, že pár ml
tresti a pár gramů cukru jede s litrem a půl běžné
vody v jedné láhvi napříč republikou. Totéž u piva,
které se vyrábí téměř v každém kraji a převáží se
napříč republikou pouze proto, že ho někdo požaduje.
Nám Slezanům může být Prazdroj i Budvar ukradený a
vystačíme si s Radegastem a Ostravarem stejně, jako
Plzeňáci a Budějovičáci se svými pivy. Je to zcela
zbytečná nabídka piv lišících se pouze krajovými
chutěmi a cenou. Kdysi jsem na cyklodovolených pil
pivo místní a nezbláznil jsem se, že nemají v Ústí
Radegast, ale pouze Březňák. Proč tomu musí být dnes
jinak? Jinak žlutý kontejner potřebuje dotřídit, což už provede výkupní automat. Ten vám nepřevezme obal od něčeho jiného a nebo znečištěný. Nedej bože pak
i to, co do žlutého kontejneru vhodí lidé schválně. Sousedka nějakou dobu z nouze o práci takové odpady "dotřiďovala" a je k nevíře, co v nich vše bylo. Dokonce zdechliny zvířat, shnilé potraviny, v PET
láhvích moč a jiné prasárny. Pak šla uklízet do továrny šatny a WC a obojí opěvovala v porovnání s třídicí linkou na plasty, papír a sklo podle toho, co ten den naváželi k vytřídění. Jinak několik procent barevných střepů znehodnotí třeba bílé sklo na úroveň
barevného s nižší výkupní cenou a nedej bože schválně
vhozený porcelán ve skle, kdy se ze suroviny stává
odpad. Spoléhat se na slušnost a odpovědnost lidí je
sice hezké, ale bez dozoru je zdánlivá surovina
pouze odpadem, kvůli nežádoucím příměsím. Buď třídit adresně(třídění do pytlů a kontejnerů každý zvlášť
s kontrolou při svozu) a nebo netřídit vůbec a spalovat. Kontejnery na polovytříděné odpady jsou pouze mezičlánkem, který se bez dotřídění neobejde.
To jejich využití předražuje a je to pouze úlitba,
že se třídí. Jinak bezplatné to není, protože ty
poplatky za svoz zahrnují i to třídění a to, že
jsou vytříděné PETky jediným prodejným plastem o mnoho asi svoz "okradený" o zisk z PETek nezdraží.
Jarka O.
12.11.2023 11:09 Reaguje na Břetislav MachačekNa západě je zálohování nepovinné pro producenty, ale lidi jsou možná vychovanější. Já bych si ten systém přála jednoduchý. Jedna záloha na všechny flašky a vracení všech lahví ve všech obchodech bez ohledu na výrobce. To by umožnilo jednoduché příjemnější třídění přímo v obchodech. Takový je např. dánský systém. Dohodli se na něm svobodně domácí producenti a dává smysl. Naproti tomu směšný je německý systém, kde chodíte s lahvemi od obchodu k obchodu a zkoušíte, kde které vezmou, a pokud je poničený čarovy kód, máte smůlu a stejně je nakonec vyhodite do kontejneru. A to jsem zvědavá, který z těch systémů chtějí zavést, tipuji na ten horší samozřejmě.
Co se s lahvemi stane po výběru, je možná na jinou diskuzi.
