Na březích Bílčického potoka na Bruntálsku a Opavsku vzniklo 17 tůní
13.9.2023 20:02 | Bílčice (Bruntálsko)
(ČTK)
Nové tůně na Bruntálsku a Opavsku.
Zdroj | Lesy ČR
Tůně mají různý tvar a velikost. "Zvolili jsme přírodě blízký způsob úpravy břehů, což znamená, že půda není uhlazená, ale naopak zvrásněná s různými členitými prvky, jako jsou pařezy, kmeny a větve. Ty poskytují úkryt drobným živočichům, stejně jako několik nových okolních zimovišť a broukovišť, tedy hald větví spojených se zeminou," uvedl vedoucí správy toků pro oblast povodí Odry z Lesů ČR Pavel Němčanský.
Vytvořené tůně mohou téměř na 2500 metrech čtverečních zadržet až 1700 metrů krychlových vody. Šlo o další projekt, který Lesy ČR financovaly z vlastního programu Vracíme vodu lesu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lanškroun chce vytvořit 19 tůní, aby zadržovaly vodu v krajině
Jihočeští vodohospodáři nainstalovali záložní zdroje energie za 71 milionů korun
Petici proti drahé vodě podepsalo 3215 lidí, bývalý ministr Němeček ji předal ministrovi financíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Karel Zvářal
13.9.2023 20:431* Toto je snad nejlepší způsob pomoci stále vzácnějším obojživelníkům. Stálý přísun vody bez rizika vyschnutí a úhynu pulců. Než místo zaroste a vytvoří se přirozené úkryty před čápy a volavkou, je dobré do některé tůně naházet větve, aby se zvýšila přežitelnost jinak snadno dostupné kořisti.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
13.9.2023 21:32 Reaguje na Karel ZvářalDle fotek to vypadá, že tůně jsou silně průtočné. Pro obojživelníky tedy nevyužitelné. Většina průtočných tůní je obojživelníky ignorována. Neplést si obojživelníky s rybami, stálý přísun vody opravdu není kompatibilní s jejich životní strategií.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.9.2023 21:48 Reaguje na Michal KrátkýBilčický potok je dlouhý cca 4 km. Letošní rok (jaro a srpen) je bohatý a srážky. Přijde suchší rok a tůněmi poteče nepatrný čůrek. Píše se o 17 tůních po obou březích, proto předpokládám, že část z nich je napájená spodní vodou, bez přímého přítoku. Takové budou určitě využívané pravidelně.
Odpovědět
SV
JS
Sl
Slovan
15.9.2023 14:23 Reaguje na Michal KrátkýPro rozmnožování určitě nevhodné, to je ideální stojatá voda, která bude mít část plochy zarostlou (ideální pro kladení vajíček a jako úkryt pro čerstvě vylíhnuté pulce) a část nezarostlou plochu, kde bude ideálně i dostatek světla a tedy tepla. Musím se pochlubit, že u nás byl letošek, zejména pro skokany hnědé a ropuchy obecné, opravdu parádní. Za barákem máme ideální biotopový rybník, bez ryb, a na břeh vylezly doslova tisíce malých žabiček, které dneska potkávám i stovky metrů daleko v lese. Letos jsem si tu nádheru konečně pořádně vychutnal včetně samotné migrace dospělců. Musím zde pochválit i místní CHKO, protože tento rybníček byl před X lety prodán podnikateli, který místní vodou chtěl zasněžovat nedalekou sjezdovku, což mu nebylo povoleno a snad ani nebude.
Pro přezimování nevím. Třeba skokani hnědí vyloženě vyhledávají tekoucí vodu bohatou na kyslík (proto vidím dnes ty mladé směr potok, který není extra daleko od rozmnožovací plochy - musí ale projít lesem), takže jestli to bude lepší si ani v tomto případě netroufnu odhadnout.
Odpovědět
Pro přezimování nevím. Třeba skokani hnědí vyloženě vyhledávají tekoucí vodu bohatou na kyslík (proto vidím dnes ty mladé směr potok, který není extra daleko od rozmnožovací plochy - musí ale projít lesem), takže jestli to bude lepší si ani v tomto případě netroufnu odhadnout.
ss
smějící se bestie
13.9.2023 21:06Tůně lze založit i na napřímených vydlážděných vodotečích, na každém potoce - stačí k tomu stavba hráze/0,5m vysoké a kaskádovitě proti proudu, že.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.9.2023 08:03 Reaguje na smějící se bestieNa vydlážděné vodoteči žádnou tůň nezaložíte. Za dva roky se stupeň zaplní a jsou z toho mělké schody.
Odpovědět
va
vaber
14.9.2023 08:09já na snímku vidím jen rozrytou zem a potok, který si dříve nebo později vymele koryto jak potřebuje,
Odpovědět
Karel Zvářal
14.9.2023 08:16 Reaguje na vaberŘekněme, že toto byl takový nástřel. Voni si to páni přeberou, časem vyhodnotí účelnost těch jam a vytvoří nové, lepší, dále od koryta.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.9.2023 18:00Jen aby pak v potoce pod tůněmi něco teklo a nezasáklo se to tak důkladně,
že potok vyschne. U nás to tak udělali, potok vyschnul a vyvěrá o 300 metrů
níže po průtoku železito-manganovými slepenci jako rezavá stoka mimo řas
zcela bez života.
Odpovědět
že potok vyschne. U nás to tak udělali, potok vyschnul a vyvěrá o 300 metrů
níže po průtoku železito-manganovými slepenci jako rezavá stoka mimo řas
zcela bez života.
Jakub Graňák
14.9.2023 18:23 Reaguje na Břetislav MachačekDle vašich slov na ostravsku nikdy nefunguje nic, asi by bylo nejlepší tu vaši díru zaplavit přehradou...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.9.2023 19:21 Reaguje na Jakub GraňákVíte kdo to vymyslel? Přece mudrlanti z AOPK a nenechali
si ani poradit, jak zabránit zasakování do štěrkopísků.
Takové "tůně" je nutné napoprvé napustit roztokem vody a
jílu a nebo dokonce cementu, aby se ucpaly kapiláry v
podloží. Jinak za Německa byla plánovaná přehrada na
Olši u Dětmarovic a rozestavěné Ostravské moře zastavil
plyšák. I tak tu ale máme plno štěrkoven a rybníků a
netrpíme jako jinde suchem, ale naopak při povodních.
Až budete mít o vodu nouzi, tak přijeďte s cisternou
a my vám nějakou darujeme.
Odpovědět
si ani poradit, jak zabránit zasakování do štěrkopísků.
Takové "tůně" je nutné napoprvé napustit roztokem vody a
jílu a nebo dokonce cementu, aby se ucpaly kapiláry v
podloží. Jinak za Německa byla plánovaná přehrada na
Olši u Dětmarovic a rozestavěné Ostravské moře zastavil
plyšák. I tak tu ale máme plno štěrkoven a rybníků a
netrpíme jako jinde suchem, ale naopak při povodních.
Až budete mít o vodu nouzi, tak přijeďte s cisternou
a my vám nějakou darujeme.
Jakub Graňák
15.9.2023 11:18 Reaguje na Břetislav MachačekDle mých zkušeností ostravák nikdy nic nedaruje, bere plnýma hrstma dle hesla "zadarmo ať porve", ale nikdy nedaruje...
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
15.9.2023 08:16V dětství jsme stavěli na potocích hráze tím stylem, že první kmen byl přesně na hranici běžného průtoku, klády se stavěly na sebe a škvíry jsme utěsňovali trávou s kořenovým balem hlíny. Odtékalo stále stejné množství vody ale při srážkách se hladina zvyšovala až na maximum pak přetekla. Celé léto jsme se mohli koupat, koupaliště jsme neznali. Byli jsme malí ale už tehdy jsme věděli, že odtok vody musí být zachován.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.9.2023 09:32 Reaguje na Alena LyskovaKdysi jsme v rámci brigád jako rybáři-pstruhaři stavěli na potocích
minihrázé pomocí kamenů a klády napříč tokem. Leckde se tím povedlo
zamokřit i okolí hráze a vznikla neprůtočná tůň naplněná vodou z
"nadjezí". Pak přišli ochranáři, hrázky zakázali stavět a bylo i
po tůních a mokřadech. Důvodem bylo zprůchodnění toku, ale spíše
potížismus a nenávist k rybářům. Pod každým takovým minijezem bylo
místo pro pstroužky, raky a jiné tvory. V tůních pro žáby a hmyz.
Pro dospělé pstruhy nebyl výškový rozdíl kmene stromu překážkou
a ani hrázka z kamenů. Překážkou ale byli ochranáři, kterým to
vadilo. Dnes je taková hráz dílem náhody a nebo bobří hráz pro
ryby proti proudu nepřekonatelná. Lidská hráz je zakázána, ale
bobří hráz opěvují i když podmočí okolní les tak, že se "utopí".
Toto není nic jiného, než radost z cizího neštěstí a házení
klacků pod nohy těm, kteří se o přírodu doposud starali tak, že
tu zůstala ve stavu, že bylo co chránit. Po nich se budou pouze
chránit zbytky a mnozí tvorové se budou asi muset marně znovu
uměle množit a vysazovat, aby měli predátoři co lovit. Pstruzi,
lipani, vranky, střevle a raci už to poznali a totéž čeká i jiné
tvory.
Odpovědět
minihrázé pomocí kamenů a klády napříč tokem. Leckde se tím povedlo
zamokřit i okolí hráze a vznikla neprůtočná tůň naplněná vodou z
"nadjezí". Pak přišli ochranáři, hrázky zakázali stavět a bylo i
po tůních a mokřadech. Důvodem bylo zprůchodnění toku, ale spíše
potížismus a nenávist k rybářům. Pod každým takovým minijezem bylo
místo pro pstroužky, raky a jiné tvory. V tůních pro žáby a hmyz.
Pro dospělé pstruhy nebyl výškový rozdíl kmene stromu překážkou
a ani hrázka z kamenů. Překážkou ale byli ochranáři, kterým to
vadilo. Dnes je taková hráz dílem náhody a nebo bobří hráz pro
ryby proti proudu nepřekonatelná. Lidská hráz je zakázána, ale
bobří hráz opěvují i když podmočí okolní les tak, že se "utopí".
Toto není nic jiného, než radost z cizího neštěstí a házení
klacků pod nohy těm, kteří se o přírodu doposud starali tak, že
tu zůstala ve stavu, že bylo co chránit. Po nich se budou pouze
chránit zbytky a mnozí tvorové se budou asi muset marně znovu
uměle množit a vysazovat, aby měli predátoři co lovit. Pstruzi,
lipani, vranky, střevle a raci už to poznali a totéž čeká i jiné
tvory.
Jakub Graňák
15.9.2023 11:23 Reaguje na Břetislav MachačekKecáte, žádní ochranáři, nýbrž povodí Odry bouralo a dosud bourá hráze, za mojich mladých let to dělali i dvakrát za léto, asi aby jsme se o prázdninách nenudili.
Odpovědět
