https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/navstevnost-jizerskohorskych-bucin-po-zarazeni-na-seznam-unesco-stoupla-jen-malo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Návštěvnost Jizerskohorských bučin, první přírodní památky ČR na seznamu UNESCO, stoupla za rok jen málo

28.7.2022 01:50 | LIBEREC (ČTK)
Jizerskohorské bučiny
Jizerskohorské bučiny
Foto | Daniel Baránek / Wikimeda Commons
Jizerskohorské bučiny byly před rokem, 28. července, zapsány na seznam světového dědictví UNESCO jako první přírodní památka ČR a celkově šestnáctý český zápis na seznam UNESCO. Zařazení na seznam se na návštěvnosti Jizerskohorských bučin výrazněji neprojevilo. Výjimkou bylo jen období po zápisu. Na dotaz ČTK to řekli zástupci kraje, obce a ochránců přírody. Bučiny jsou největším chráněným územím v Jizerských horách a současně patří mezi několik největších národních přírodních rezervací v České republice. Jejich území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy rostoucími na strmých svazích s unikátní geomorfologií, a také pestrou faunou.
 
"Z pohledu počtu návštěvníků došlo k nárazovému zvýšení návštěvnosti ihned po zápisu, a to z důvodu informování všech tuzemských médií o tomto úspěchu. Z dlouhodobého hlediska je zájem vyšší pouze v jednotkách osob za den," řekla ČTK náměstkyně hejtmana pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).

Podle ředitele regionálního pracoviště Liberecko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiřího Huška se návštěvnost Jizerskohorských bučin zvýšila jen málo. "Nemám pocit, že by se to změnilo nějakým dramatickým způsobem. Je to zhruba tak, jak jsme odhadovali. Je to věc, která je zajímavá, která má svůj velký význam, ale že by to byl prvoplánový turistický cíl pro nějaké davy, tak to určitě ne," řekl Hušek.

Ani starosta jizerskohorských Hejnic Jaroslav Demčák si nemyslí, že by se zápis do UNESCO na návštěvnosti nějak výrazně projevil. "Nárůst není nijak enormní, jak se třeba možná někdo bál na začátku," řekl starosta.

Nárůst počtu turistů není ani dlouhodobým cílem odborné skupiny, která vznikla po loňském zápisu na seznam UNESCO a v níž jsou mimo dalších i zástupci Lesů ČR, AOPK či kraje. "Skupina si vytyčila několik cílů, v první řadě koordinovat jednotlivé zájmy a zachovat unikátní ráz oblasti, ne přilákat další masy návštěvníků. Na ty samotná oblast není připravena a ani vybavena doprovodnou turistickou infrastrukturou. Dalším cílem je edukovat návštěvníky, vysvětlit, čím je oblast unikátní, a také doporučit správné zásady chování," dodala Vinklátová.

Přímo na místě se návštěvníci dosud nedozvěděli, že jsou na území patřící na seznam UNESCO. To by se mělo brzy změnit. "Informační tabulky budeme v nejbližších 14 dnech instalovat kolem hranic toho území," uvedl Hušek.

Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích přes Hejnice po Lázně Libverda. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Lokalitou světového dědictví se staly dvě jádrové části této národní přírodní rezervace, a to Poledník a Štolpichy, kde je od roku 1960 přirozený vývoj.

Oblast Jizerskohorských bučin rádi navštěvují turisté a horolezci, vyskytuje se tam i množství skalních útvarů a vyhlídek, které vlivem velké svažitosti terénu poskytují výhled do okolí. Mezi oblíbené cíle patří jizerskohorské pomníčky, což jsou památky na padlé dřevorubce, na střety mezi pytláky a hajnými nebo na ty, kteří si v horách sami vzali život. Lokalitou prochází i naučná stezka Oldřichovské háje a skály a v oblasti Malého Štolpichu se nachází pět ze třinácti zastavení naučné stezky Lesy Jizerských hor.

Mimořádným dílem horského cestního stavitelství se na konci 19. století stala takzvaná Štolpišská alpská silnice, vozová cesta divokým údolím Černého Štolpichu s mosty a žulovými opěrnými zdmi, která dnes po citlivé opravě slouží pěším turistům. Prostor rezervace dobře zpřístupňuje řada turisticky značených chodníků.

Štolpišská alpská silnice (vybudována 1891)
Štolpišská alpská silnice (vybudována 1891)
Foto | Daniel Baránek / Wikimeda Commons

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny vznikla 16. srpna 1999 sloučením původních sedmi rezervací - Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Tišina, Frýdlantské cimbuří a Paličník. Celé území s plochou zhruba 27 kilometrů čtverečních se rozprostírá v pásu dlouhém asi 15 kilometrů od Oldřichova v Hájích po Bílý Potok pod Smrkem a zahrnuje lesní porosty na strmých severních svazích Jizerských hor v nadmořských výškách 420 až 1006 metrů. Území rezervace leží v první zóně chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zasahuje na katastrální území šesti obcí - Oldřichova v Hájích, Frýdlantu v Čechách, Raspenavy, Hejnice, Lázní Libverda a Bílého Potoka.

Předmětem ochrany je největší komplex přírodě blízkého smíšeného lesa s převahou buku v Čechách, který poskytuje prostředí k životu mnoha vzácným živočišným a rostlinným druhům. Velké rozdíly v nadmořské výšce území vytvářejí v jeho jednotlivých částech rozdílné klimatické podmínky.

Převládající dřevinou Jizerskohorských bučin je buk lesní s příměsí javoru klenu a mléče, jilmu horského, lípy velkolisté a srdčité, jedle bělokoré, smrku s jeřábem a širokým spektrem dalších dřevin. Ojediněle se vyskytuje i jalovec obecný nebo tis červený. Pestrá je i zdejší fauna. Z motýlů se tu vyskytuje martináček bukový, batolec duhový nebo bělopásek topolový, z brouků je zastoupen roháček bukový nebo tesařík piluna. V potocích a v rybníku Na Hrázi žije silná populace raka říčního, rovněž se tu vyskytuje střevle potoční i mihule potoční. Typickým obyvatelem bučin je mlok skvrnitý. Z ptáků zde vzácně hnízdí například čáp černý, včelojed obecný, dále lejsek malý, holub doupňák či datel černý, ze sov výr velký či kulíšek nejmenší. V posledních letech byl opakovaně spatřen sokol stěhovavý. Bučiny jsou domovem běžných lesních druhů savců včetně spárkaté zvěře a šelem, ze kterých stojí za zmínku například kuna nebo jezevec, dále hmyzožravců, zastoupených třeba rejskem horským, a několika druhů netopýrů.

Přes složitost terénu a obtížnou dostupnost byly i lesy v současné rezervaci v minulosti obhospodařovány, ovšem na rozdíl od náhorní plošiny Jizerských hor bez devastující změny struktury a druhového složení porostů. Aktivní lesnické hospodaření bylo omezeno po druhé světové válce a prakticky utlumeno koncem 50. let 20. století. Tyto časy dodnes připomínají pozůstatky strmých lesních cest, po kterých se převáželo dříví.

Jizerskohorské bučiny jsou součástí Ptačí oblasti Jizerské hory a jsou evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000. Péče o území spočívá v jemném lesnickém hospodaření směřujícím ke strukturně bohatému a vnitřně diverzifikovanému lesu s dlouhodobou vizí ponechání přirozenému vývoji bez zásahu člověka.

Rezervace Jizerskohorské bučiny je první čistě přírodní českou památkou zapsanou na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Přírodní části obsahují také Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (zapsáno 2019), Kladrubský hřebčín (2019), Komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži (1998) nebo Lednicko-valtický areál (1996).

Zapsáním na seznam se Jizerskohorské bučiny připojily k již existujícím lokalitám chráněným UNESCO pod názvem Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, která nyní sestává z 94 lokalit v 18 státech.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist