https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nejdeme-cestou-ktera-zastavi-hlad-varuje-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejdeme cestou, která zastaví hlad, varuje studie

26.5.2022 06:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pole kukuřice
Pole kukuřice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Výtěžnost globální zemědělské produkce narůstá. Ale k umenšení počtu hladových lidí to nepřispívá. Stále větší množství pěstovaných plodin se využívá k jinému účelu, než k nasycení a zajištění potravní bezpečnosti.
 

Ječmen, maniok, kukuřice, palma olejná, řepka, rýže, čirok, sója, cukrová třtina a pšenice představují, přepočteno na výživovou hodnotu, 80 % veškerých kalorií, které momentálně globálně pěstujeme. Na polích a plantážích se zelená, ale sklizená úroda odtud nezamíří do sýpek nebo do spíží.

Vypěstované plodiny totiž skončí jako biopalivo, hydrogenované oleje a škroby, jako nejrůznější zpracovatelské přísady a moučky. A situace, kdy vypěstovat a vyvézt sklizenou úrodu ke zpracování ze země vyjde zemědělce finančně lépe, než aby pěstoval poživatiny, které si na domácím trhu nikdo nemůže dovolit koupit, je také poměrně častá. Potvrzuje to studie uveřejněná v žurnálu Nature Food.

Větší výnos neznamená více jídla

Upozorňuje na to, že mezi pěstováním plodin k přímé spotřebě - k jídlu - a produkcí pro průmyslově-zpracovatelské účely, narůstá nepoměr a konkurence. V roce 2030 tak velmi pravděpodobně nastane stav, kdy se jen 29 % sklizně desíti hlavních hospodářských plodin stane v místech svého vypěstování potravou. Jen pro srovnání: v 60. letech minulého století zamířilo na talíř 51 % pěstovaných plodin.

Je to paradox, protože zemědělská produkce globálně utěšeně narůstá – pěstujeme si o 200 % více kalorií, než před šedesáti lety – ale dostupného jídla máme vlastně stejně, či spíše méně. Protože výpěstky teď zužitkováváme jinak.

Deepak Ray, výzkumník z univerzity v Minnesotě a hlavní autor studie, dodává kvalifikovaný odhad, že v roce 2030 bude 16 % výpěstků desítky nejpěstovanějších plodin využito jako krmivo pro hospodářská zvířata.

„Skrze ně se pak vyrobí vejce, maso a mléko,“ říká Deepak Ray. „Ale tyto produkty obvykle konzumují lidé se středními a vyššími příjmy. Nikoliv ti, kteří trpí podvýživou.“ Stravování v chudých rozvojových zemích je založeno na základních potravinách, jako je rýže, kukuřice, chléb a rostlinné oleje.

Studie odhaduje, že v roce 2030 budou plodiny pro zpracování, vývoz a průmyslové využití pravděpodobně představovat až 50 % sklizených kalorií na celém světě. „A když k tomu připočteme kalorie vázané v plodinách používaných jako krmivo pro zvířata, zjistíme, že za 8 let bude zhruba 70 % všech sklizených kalorií určeno k jinému využití než k přímému nasycení hladovějících lidí,“ dodává Ray.

Takhle planetu neuživíme

Znamenalo by to, mimo jiné, že v roce 2030 bude zemědělství na planetě Zemi teoreticky schopné nasytit opravdu všechny strávníky miliardových populací vypěstovanými kaloriemi. Ale nedojde k tomu, protože většinu těchto plodin nebude využívat k přímé konzumaci. Příkladem je například sladká kukuřice v USA: jen 1 % ze sklizně jde na prodej ke konzumaci, zbytek tvoří vývoz, výroba biopaliv a zemědělských krmiv.

Studie, která ve znepokojivém duchu zmiňuje, že globální zemědělství už slouží bohatým a nikoliv chudým, vyčísluje, že pro průmyslové účely se nyní pěstuje na větší ploše a více kalorií, než kolik odpovídá plodinám sklízeným pro přímé potravinářské využití. A rozdíl mezi produkcí pro lidi a pro jiná využití je asi 2,5 násobný. Sféra zemědělské produkce pro „jiná využití než jídlo“ je dnes také hlavním motorem inovací.

Množství bílkovin na jednotku půdy ze zpracovatelských plodin je dvakrát vyšší než u potravinářských plodin, a roste 1,8x rychleji než u potravinářských plodin. Plodiny sklízené pro přímou spotřebu potravin mají nejnižší výnosy ve všech měřených ukazatelích, a také nejnižší míru průběžného zlepšování. Zvyšování výnosu je nyní vedeno v zájmu o nepotravinářskou produkci.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

26.5.2022 07:15
Některé studie se dělají jen proto aby vystudovala co se objektivně ví. Tedy jsou k ničemu. To, že zemědělské půdy je globálně méně je možné ale v zásadě v oblastech demografického permanentniho růstu. Ono by hlavně bylo divný, kdyby to nešlo touto “hladovou” cestou. Pokud bude hladomor v takových společnostech, tak to má asi i elementární význam regulace populace
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.5.2022 07:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč
O regulaci populace se však nepíše, nejedná ani oficiálně neuvažuje.
Pravděpodobně stále působí děsivá vzpomínka na nacistické Německo a holokaust.
Pokud se ovšem k regulaci nepřikročí, strmý nárůst populace v Africe a Asii se nezastaví a je zaděláno na globální problémy, včetně neřízené migrace.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.5.2022 07:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
celkem se prezentuje, expost jak je Europa hrozná a Amerika, že nechá ty co se množí jak krysy hladovět atd. palcové titulky atd. V těchto tendencích se objevují plačky včetně OSN
Odpovědět
va

vaber

26.5.2022 08:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
vzpomínáte na reakci moudrého světa ,když Čína zavedla model jednoho dítěte?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.5.2022 09:01 Reaguje na vaber
To nebyla jenom Čína. Za totáče jsem viděl v televizi reportáž, že v Indii byl program, kdy se chlapi, kteří už měli nějaké potomky, nechávali sterilizovat. Dostali peníze a bylo to. Proč s tím ale Indie skončila, nevím.
Odpovědět
va

vaber

26.5.2022 09:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
protože se lidem nabušilo do kebulí ,že je to zrůdnost ,
já myslím, že zrůdnost je přemnožení lidí, proti kterému Homo sapiens nic nedělá
a náboženství říká že ,život dává Bůh a lidi té největší dezinformaci planety věří
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.5.2022 09:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Protože to vůbec nefungovalo. V Číně ano. Teď ale bečí, že nemají lidi a že Čína stárne.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.5.2022 14:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Tam není problém že by neměli lidi, tam je hlavně problém demografický, tj. věkového složení populace.

Což je fakt, že je problém dost blbě řešitelný, pokud tedy je cílem nějaké výraznější omezení růstu populace.

Na druhou stranu, ono by u řady těch zemí byl super průser, kdyby ten růst "jen" zastavily.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.5.2022 07:48
Plodiny pěstované jako krmivo jsou ve druhém kole zase potravinami pro lidi. Ale problém je biopaliv. Pokud bude lidstvo vydírané různými magory vlastnícími energetické suroviny (předevší fosiní uhlík), tak se budou biopaliva dobře rentovat. A dají se velmi úspěšně dělat z odpadu, tj. druhá generace.
Proto je nutno jít ve velkém do OZE. Ale hlavně si musí samy ohrožené státy snížit růst populace, bez toho se nevyřeší nic.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.5.2022 08:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Hlad po energiích neustále roste a spotřeba také.
OZE z podstaty věci problém neřeší a naopak tristní stav ještě prohloubí - viz současný uragán v cenách.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.5.2022 09:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
OZE to řeší, protože už dodávají na Zeměkouli neskutečné terrawatty elektřiny, které by se musely vyrábět z fosilu.
Já skutečně nechátu ta vaše tvrzení ála Putin, tj. lež výstřelem do tmy.
Uragán v cenách vytvořilo Rusko, nikoliv OZE. Ty to jen tlumí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.5.2022 12:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Nenaslouchejte pohádkám, Gazprom si všechny kontrakty plní . A pokud by si ČR sjednala dlouhodobý kontrakt za pevné ceny mohla být v klidu.

Dala však na knížecí bruselskou radu nakupujte přes burzu a koncoví zákazníci-domácnosti- jsou na infarkt.

Současnost - rubl k dolaru nejpevnější za 4 roky, 2x vyšší ruský přebytek platební bilance než loni díky obchodování na burze pro RF !!!!

A k tomu ty prokleté OZE, které synergicky vyhánějí ceny ještě výše.

Takový bordel v energetice co stačila napáchat za posledních deset let EU tady od dob Hitlera nebyl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.5.2022 15:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy žijete trvale na Paroubkově Marsu, že?
Gazprom samozřejmě lže, Bulhaři měli taky smlouvy...
Mě by zajímnala jenom jedna věc: Jak je možné, že OZE udělaly takový bordel v energetice zrovna teď, když Gazprom loni nechal prázdné zásobníky, stáhl svoje dodávky o 35% a všem vyhrožoval, že je odpojí totáláně. To ty OZE naprogramovali váleční štvéči z Volstrítu, že?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

26.5.2022 16:18
Cest, které zastaví hlad je několik, ale rozhodně to není zákaz využívání polních plodin na energetické účely nebo jako krmivo pro zvířata.
Základní problém je v neustále narůstající lidské populaci, což se ale rozhodně netýká bohatých států. Ty se dlouhodobě potýkají s nízkou porodností a tím i s úbytkem obyvatelstva. V podstatě bohaté státy, s výjimkou pouštních, jsou schopné si vyrobit tolik potravin, kolik potřebují a nemusely by se starat o obživou zbytku světa. Ale starají se.
Druhý problém jsou neustálé konflikty právě v zemích, kde masivně roste populace. Kvůli konfliktům s masivním vysídlováním obyvatelstva lidé nemohou provozovat zemědělství a tudíž nejsou schopní si zajistit dostatek potravin. Dokud se nepodaří vyřešit tyto problémy, budou všechny snahy o zajištění dostatečné výživy pro všechny lidi na světě marné. A schválně, jestli jsou to problémy skutečně řešitelné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.5.2022 17:40 Reaguje na Marcela Jezberová
V rozhodném procentu světových konfliktů mají prsty Rusi. Pokud by byl tento vřed vyřezán (nevím, jak byse to mělo udělat), tak by se lidstvu výrazně ulevilo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.5.2022 19:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Přečtěte si co řekl Henry Kissinger v Davosu a pak kecejte o tom kdo je vřed.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.5.2022 20:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Henry Kissinger to rozhodně není. Starý pán žije v době studené války, kdy SSSR byl velmoc.
Dnes je to jen vzteklý potkan a o to je nebezpečnější.
Odpovědět
sv

4.6.2022 16:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Evidentně máš na mysli toho vylízance, který Nixonovi poradil dohodnout se s kontinentální čínou a vyhodit Tchajwan z RB OSN a na začátku 90. let prorokoval, že sssr se rozpadne až za mnoho desetiletí.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

26.5.2022 16:25
Mě by zajímalo, proč v té studii míchají jablka s hruškami. Tedy proč neoddělují produkci určenou pro výživu zvířat. V marketingovém roce 2020/2021 bylo celosvětově využito pro průmyslové účely pouze 3 % pšenice, 18 % na krmení a 6 % na osiva. Zbytek lidstvo snědlo.
U kukuřice je průmyslově využíváno 26 % celosvětové produkce, 61 % jde na krmení, a 1,2 % se sní jako mouka či lupínky atd.
Data například eagri.cz SVZ Obiloviny 122020, což je nejnovější už usedlá statistika.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.5.2022 14:05 Reaguje na Katka Pazderů
Fajn poznámka ... díky za ni!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist