Nová zpráva o klimatických změnách nepřináší zásadní nová poznání. Troubí ale na poplach
Podle odborníků je jasné, že změna klimatu probíhá a akceleruje. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Zdeňka Kovaříková / Ekolist.cz
Trubte na poplach! Tak je možné charakterizovat závěry zprávy o světovém klimatu zveřejněné dnes v Jižní Koreji. A to přesto, že zpráva světových odborníků na klima nepřinesla žádné překvapující novinky.
Klimatologové se na globální změně klimatu a s ní souvisejícím vzrůstu teploty shodují už dávno. Alarmující tón zprávy ale apeluje na zrychlení naší odpovědi. „V současné době je klimatická změna rychlejší než naše schopnost na ni reagovat,“ varoval v září Generální tajemník OSN Antonio Guterres.
Průměrná teplota ve světě už stoupla o 1 °C – a dopady narušení klimatických podmínek pociťujeme i v České republice. Extrémních výkyvy počasí, horko, sucho. I u nás je potřeba výrazně omezit emise skleníkových plynů a zároveň se přizpůsobit změně. V průběhu následujících 20 let je nutné dramaticky proměnit podobu energetiky a průmyslu, využívání krajiny a dopravy.
Kromě omezování spalování uhlí, podpory obnovitelných zdrojů nebo úspory energií je nutná i podpora nových technologií. „Dnes je jasné, že musí dojít i k odebírání uhlíku z atmosféry,“ řekl Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, „kolem roku 2050 mají být metody vedoucí k odstraňování CO2 z atmosféry běžnou součástí reality.“
Pro odebírání uhlíku z ovzduší se nejvíce spoléhá na zalesňování. I to má ale své meze a svá rizika. Evropská nadace Fern spočítala, že na zachycení potřebného množství CO2 by bylo třeba území o velikosti Indie, na němž by byla zřejmě monokultura rychlerostoucích dřevin. „Znamenalo by to vybudovat celé nové průmyslové odvětví,“ řekl Vít Hladík, který na České geologické službě pracuje na výzkumu technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry.
Podle odborníků je jasné, že změna klimatu probíhá a akceleruje. Rozhodující roli nicméně nehrají odborníci, ale politici. A závažnost dopadů je velká a vědci na to téma sepsali už stohy prací. Pro ilustraci: zveřejněná Zvláštní zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o udržení globálního oteplení na 1,5 °C oproti předindustriální době má cca 800 stran textu. Přes naléhavost, která je čím dál jasněji formulovaná, se ale nedaří provádět potřebná opatření dostatečně rychle.
A přitom jde i u změny klimatu o životy a zdraví člověka. Většina potřebných opatření v ČR v boji s klimatickou změnou vede k omezování spalování uhlí. „Je to jiná strana téže mince: snižování emisí CO2 znamená ochranu zdraví,“ vysvětluje odborník na klimatickou změnu Radim Tolasz.
Zdá se, že vědci svou práci odvedli a přimět politiky k rázným opatřením může zřejmě jen tlak veřejnosti. „U změny klimatu bude čím dál větší roli hrát aktivismus,“ uzavírá šéf Informačního centra OSN Michal Broža.
reklama
Zdeňka KováříkováAutorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Já to troubení slyším úplně jasně. "Zaplaťte miliardy, sice to vůbec ničemu nepomůže, ale aspoň budete mít lepší pocit." :-)
Odpovědět
Za OZE bychom měli zaplatit celkem bilion Kč a lepší pocit u mne nenastává. Spíše mrazení spojené s všeobecně tolerovaným nezákonným a protiústavním tunelováním veřejných financí a bezostyšným okrádáním bezbranných lidí.
Odpovědět
Vůbec mě to nepřekvapuje.
O tom, že se má něco dělat, se už mluvilo ve Stockholmu v 1972. Bohužel rozhodující slovo měli politici místo odborníků.
Jinak monokultury rychle rostoucích nejsou nic moc. Může se stát, že přijde kalamita podobná té kůrovcové u nás a budeme zase na bodu 0. Osobně bych preferoval smíšené lesy tvořené jednak rychle rostoucími dřevinami a také pomaleji rostoucími druhy, snášejícími zástin.
Ještě důležitější je zamezit ztrátě lesní půdy - to ví i laik.
Málo kdo si dá do souvislosti, že při likvidaci lesa se do atmosféry uvolní také velké množství uhlíku vázaného v půdě.
Odpovědět
A neříkalo se ještě v sedmdesátých letech, že se máme bát přicházející doby ledové (Lowell Ponte, 1976)? Jak měli lidi poznat, kdo má pravdu?
Odpovědět
I v dnešní době je těžké předpovědět počasí na týden do předu. Doba ledová by mohla být způsobena zeslábnutím Golfského proudu, což může souviset s táním arktického ledu.
Každopádně to co se děje teď, pravděpodobně překračuje původní scénáře. Také díky takovým, kteří tehdy tvrdili, že se nic neděje.
Odpovědět
Doufejme tedy, že vědcům i politikům konečně dojde, že je třeba těžbu fosilního uhlíku dostatečně zpoplatnit, aby to systematicky a dostatečně intenzivně motivovalo k jejímu snižování a spontánnímu nahrazování fosilních paliv alternativami a úsporami.
Odpovědět
A kdo komu by za to měl platit? Takovýhle nápad nemůže skončit jinak než obrovským tunelem, o jakém se zmiňujete výše.
Odpovědět
Těžařské společnosti budou odvádět z vytěženého fosilního uhlíku daň, ta se promítne do ceny fosilních paliv a to se pak automaticky promítne do cen výrobků a služeb podle uhlíkové stopy. Díky vybraným penězům se může snížit daňová zátěž lidí. Efektivně se nízkouhlíkové výrobky a služby zlevní a vzroste po nich poptávka. Systém je třeba zavést celosvětově.
Uznávám, že politici dokáží jakoukoli dobrou myšlenku buď ignorovat nebo "zmodifikovat", aby se z toho stal vámi zmíněný tunel.
Odpovědět
Tohle nemůže fungovat. Daň "na všechno" jenom zvedne celkovou cenovou hladinu "všeho" a v důsledku se zcela mine účinkem. Způsobí jen cosi jako inflaci, nic jiného. Tedy pokud nepočítáme všechny možné šíbry, kteří se na tom zákonitě přiživí :-)
Odpovědět
Nic nenavrhuju, protože podle mě není reálně možné ovlivnit produkci CO2 tak, aby to mělo jakýkoliv měřitelný vliv. S penězi se dá podniknout mnoho užitečných věcí, když se nevyplýtvají na zcela zoufalé účely.
Odpovědět
Nevím co si představujete pod pojmem užitečné věci.
Ale fakt je, že produkci CO2 můžeme ovlivnit s relativně malými náklady, nebo můžeme utopit miliardy a nepohnout se nikam.
Ale až budeme úplně v prde...(doplňte si sami), tak nám už peníze nepomůžou.
Odpovědět
Měl jsem na mysli třeba věnovat síly (peníze) na přizpůsobení se změnám klimatu místo na boj proti němu. Jinak pro upřesnění - nevěřím, že je možné produkci CO2 jakkoliv ovlivnit, ani nízkými, ani extrémně vysokými náklady. Ale utopit miliardy můžeme, to je velmi jednoduché, stačí se rozhlédnout kolem :-)
Odpovědět
To není pravda, co říkáte.
Předně nebudou se danit jednotlivé výrobky či služby podle velikosti uhlíkové stopy, ta bude automaticky zohledněna zdaněním těžby fosilního uhlíku. V podstatě lze díky uhlíkové dani snížit DPH a pak nehrozí to, co říkáte.
S šíbry je třeba počítat vždy a všude, to není argument proti zavedení uhlíkové daně.
Odpovědět
Ok, možná jsem to řekl příliš zkratkovitě. Jádro věci je v tom, že už dnes víceméně platí, že cena komodit odpovídá množství energie vložené do jejich výroby. Fosilní uhlík v tom samozřejmě hraje prim. Pokud zdaníme těžbu uhlí, ropy a plynu třeba 20 procenty, automaticky stoupne cena prakticky všeho o 20 procent. Nezmění se nic, jenom se zvýší celková cenová hladina, ale preference čehokoliv se nezmění. Ba dokonce ani lidi nezchudnou, ve smyslu že by najednou neměli peníze na zájezd do Egypta. Množství odvedené práce v ekonomice zůstane, ta se nikam nevypaří (to bychom museli lidem zakazovat pracovat) a statků, které si budou moci rozdělit bude stejně jako před tím. Jasně, něco se tu a tam rozšteluje, ale s tím si neviditelná ruka trhu (nebo chcete-li evoluce společnosti) velice rychle poradí a najde si kompenzační mechanismy. Pokus o zdanění těžby paliv je z tohoto pohledu zcela bezvýchodný pokus :-)
Odpovědět
Myslím, že předpoklad, že cenu výrobku i služby rozhodujícím způsobem určuje cena vstupní (fosilní) energie, je zcela nesprávná. Podobně různé výrobky, které poskytnou stejnou službu mohou mít diametrálně rozdílnou uhlíkovou stopu, srovnejme třeba ocelovou traverzu a dřevěný trám o stejné nosnosti použité ve stropech rodinného domu. Právě dostatečně vysoká uhlíková daň by upřednostňovala trámy před traverzami při stejném užitku. Uhlíková stopa rodinného domu by šla výrazně dolů a přitom by se cena domu vůbec nemusela změnit. Cena trámů je dnes totiž nižší než odpovídajících traverz, jen projektanti mají velkou setrvačnost a na peníze nehledí. Zdražení traverz by je mohlo nakopnout.
Pokuste se, prosím, váše úvahy korigovat.
Odpovědět
Ty nosníky by mohly být pěkný modelový příklad, bohužel v řezivu se moc nevyznám. O ocelových profilech zase něco vím, na nich je zajímavé to, že klasický I-profil z běžné konstrukční oceli stojí všude na světě skoro stejně, necelé dva dolary za kilogram a jeho cena je téměř dokonale konkurenční (když jdete do Ferony koupit íčka, tak tam na jedné hromadě leží české, čínské, korejské, slovenské a vypadají stejně a stojí stejně). To by se dalo použít jako reference při úvahách jestli je ekologičtější ocelový nosník nebo dřevo :-) Osobně by mě zajímalo, jak to doopravdy vyjde.
Odpovědět
Současné mocensko-politické uspořádání světa neumožňuje úspěšně čelit nejen globálnímu oteplování, ale i mnoha dalším globálním hrozbám. Je nejvyšší čas urychlit vývoj politického uspořádání lidstva. Více viz článek: KDO OVLÁDÁ SVĚT? - http://miloslav7.blogspot.com/2018/09/kdo-ovlada-svet.html V duchu uvedeného článku se vyjadřují i významní politici. Viz např. článek "Bernie Sanders: Výzva ke koncepci pokrokového globálního společenského uspořádání" - http://miloslav7.blogspot.com/2018/09/bernie-sanders-vyzva-ke-koncepci_30.html
Odpovědět
Všechny problémy světa nelze zjednodušit na "Trump je zlý", to snad tušíte i Vy :-) Ale zajímala by mě i ta druhá myšlenka Vašeho příspěvku - co je špatného na tom, že údajné jedno procento lidí vlastní devadesát devět procent světového majetku? I kdyby to byla pravda, vadí to něčemu?
Odpovědět
No vadí to i mě, protože nepatřím mezi ty 2%. Ale jinak OK, myslím, že se máme nezaslouženě dobře a že to všechno jsou roupy jak by řekla babička. No již staří Židé věděli, že "peníze delaj peníze a bída dělá bídu". Tak těm milionářům raději ani nezávidím, kdo nic nemá, klidně spí. J.L.
Odpovědět
|
|
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl 