https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nove-stromy-u-prazskeho-narodniho-muzea-budou-vysazeny-do-plastovych-boxu-ty-ochrani-koreny-fyzicky-i-papirove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nové stromy u pražského Národního muzea budou vysazeny do plastových boxů. Ochrání kořeny fyzicky i úředně

12.10.2018 02:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Plastové boxy chrání prostor pro kořeny stromů. A jsou vidět i v inženýrských plánech.
Plastové boxy chrání prostor pro kořeny stromů. A jsou vidět i v inženýrských plánech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | IPR Praha
U pražského Národního muzea bude v rámci revitalizace prostoru vysazeno sedm nových stromů. A protože je to místo extrémně vytížené, budou stromy vysazeny do tzv. prokořenitelných boxů. Představte si obří přepravku na zeleninu zakopanou v zemi, tak zhruba takového něco. Boxy mají stromům zajistit volný prostor pro jejich kořeny. Ale mají i jinou důležitou přidanou hodnotu. Na rozdíl od obyčejného volného prostoru pro kořeny jsou vidět i pohledem městských plánovačů a inženýrů. Ti si je prostě zakreslí do map a výkresů a pak už vědí, že odtud potud je prostor pro kořeny stromů.
 

U muzea se vysadí trojice jerlínů japonských a jeden platan. Prokořenitelné boxy by jim měly zajistit, že půda kolem kořenů se provozem na povrchu nezhutní, že zde bude dost půdního vzduchu a že půda dokáže zadržet dost vláhy. Život ve městě je totiž ke stromům mimořádně krutý a často odumírají mnohem dříve, než by bylo přirozené.

Prokořenitelné boxy jsou jedním ze způsobů, jak dát kořenům stromů v zástavbě dostatečný prostor, a zároveň je nasměrovat tam, kde nevadí, kde mohou růst, aniž by nadzvedávaly dlažbu nebo bořily obrubníky. Není to metoda jediná – lze budovat propojovací rýhy a tunely nebo použít strukturální substráty ze štěrku a zeminy.

Podstatou všech je dát stromům dostatek prostoru a dovést kořeny tam, kde se mohou v rámci možností rozrůst a čerpat živiny. „Strukturální půdní buňky nejsou univerzálním řešením pro všechny stromy a místa,“ říká arborista a jeden z realizátorů opatření u Národního muzea David Hora. „Mají smysl u velkých stromů s košatou korunou.“ Podle něho je potřeba se rozhodovat podle velikosti stromů, reliéfu stanoviště, propustnosti povrchových materiálů v okolí, chemické skladby půdy, a výměře zadlážděného prostoru.

Prostor okolí Národního muzea je stanoviště velmi náročné – dopravní ruch automobilů, chodců, cyklistů je dost stresující prostředí pro život stromu, zatěžuje ho i moč venčících se psů, otřesy z projíždějících vozidel, ovzduší s prachovými částicemi a výfukovými plyny. Uplynulé léto nám ale opět připomnělo, že vzrostlé stromy poskytující chladivý stín v centru chceme – i proto Praha investovala do opatření, které není levné – vysazení jednoho jerlínu v systému prokořenitelných buněk u Národního muzea vyjde cca na 200 000 Kč. Čím větší strom, tím větší objem jeho kořenů, a tím dražší výsadba.

Schéma prokořenitelného boxu
Schéma prokořenitelného boxu
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Praha.eu

„Pokud si ale dáme tenhle výdaj do kontextu jiných výdajů a životnosti investovaných projektů, například na chytré semafory, není to částka nijak extrémní,“ říká Ondřej Fous, autor krajinářské koncepce opatření. A arborista David Hora dodává, že u velkých stromů jsou podobné metody zajišťující vitalitu stromu jedinou cestou, jak zajistit, že ve městě přežijí klimatickou změnu.

V Praze nejsou prokořenitelné buňky novinkou – minulý rok bylo s využitím této technologie obnoveno stromořadí v ulici Budečská, a projekt byl prezentován na konferenci Strom pro život 2017, takže odborné veřejnosti není tato technologie neznámá. Začíná se objevovat v plánech revitalizací náměstí a alejí.

Odborníci poukazují na to, že takováto technologická řešení ještě nejsou výhrou. Kamenem úrazu totiž bývají následná údržba a péče o stromy. A města či městské části jako správci zeleně na to často nemají personál a prostředky. Někdy tak mohou i dobře technologicky zvládnutá opatření vést k tomu, že strom začne prorůstat do míst, kde jeho kořeny překáží.

Od minulého roku našlo sázení nových stromů v Praze oporu ve Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu – tento dokument totiž počítá se stromy a jejich schopností ochlazovat své okolí. Počítá s funkčními stromy. A spousta standardně sázených stromů nezvládá nároky, které na ně ve městech klademe – s horkem a suchem posledních let se některé stromy vyrovnaly tak, že předčasně shodily listy a ukončily vegetační období. Pokud tedy mají opatření navržené ve strategii přizpůsobení se změně klimatu fungovat, potřebujeme zajistit, aby se stromy ve městě měly pokud možno co nejlépe a prosperovaly. A prostor pro kořeny je klíčový, protože ten určuje nároky stromu na další péči.

Požadavků na využití prostoru ve městě je ale mnoho – a to jak nad zemí, tak pod ní. A zatímco nad zemí bychom jako obyvatelé města zeleně měli rádi více, často nedokážeme najít místa, kam stromy sázet – městská zeleň byla od 90. let 20. století vytlačována jinými požadavky. A pod povrchem uvolnila místo inženýrským sítím.

„U nás máme specifickou situaci v tom, že ochranná pásma sítí technického vedení převálcovala ostatní zájmy veřejného prostoru,“ říká David Hora pro Blesk.cz. „Velmi často ustupujeme od výsadby stromů z důvodu existence nějaké sítě, přičemž ve světě toto není obvyklé. Existence stromů a sítí je tam lépe zpracovaná. Je obvyklé, že sítě a stromy zabírají sdílený prostor.“ Právě technologie prokořenitelných buněk by měla umožňovat snadnou koexistenci inženýrských sítí a stromů.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kovaříková ZdeňkaZdeňka Kovaříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist