Ochranáři: Krajina nezadržuje vodu kvůli napřímení vodních toků
21.4.2022 01:29 | PRAHA
(ČTK)
"Pozorujeme úbytek vody z krajiny, který je způsoben nedostatečnými srážkami v některých letech a zejména tím, že krajina vodu nezadržuje," řekl Stýblo. Je to podle něj způsobeno tím, že lidskou činností, často kvůli intenzifikaci zemědělství, z krajiny zmizely přirozené prvky jako mokřady.
V posledních desetiletích se podle ochranářů zmenšila plocha mokřadů o 10 000 kilometrů čtverečních hlavně melioracemi (soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd) nebo rozšiřováním lidských sídel. Celkem zmizelo podle Stýbla 80 procent všech mokřadů, které jsou důležité například pro biodiverzitu.
Sucho a úbytek vody v krajině také podle ochranářů způsobuje umělé napřímení vodních toků, které se uskutečňuje už od začátku 19. století. Délka hlavních toků se v Česku od roku 1800 zkrátila z 12 500 na 7900 kilometrů, což je o 37 procent. Například délka Labe se zkrátila o 52 kilometrů.
Důsledkem napřímení toků je rychlejší odtok vody z krajiny a vyšší riziko povodní, uvedli ochranáři. Napřímené toky podle nich také vodu ze svého okolí odvádí, zatímco přírodní tok s meandry se chová zcela odlišně a umožňuje mnohem větší vsakování vody do okolní půdy a podzemních vod.
Cestou, jak vrátit vodu do krajiny, je podle Stýbla navrácení toků do původních koryt, navrácení přírodního charakteru břehům řek nebo obnova mokřadů. "Vodní prvky mají významnou roli při vázání uhlíku v přírodě a ovlivňují globální změny klimatu," doplnil.
Do budoucna je podle Viziny potřeba počítat s tím, že v Česku se bude postupně oteplovat, otázkou je pouze, jak rychle. "Musíme počítat s tím, že především v letních obdobích bude docházet ke snížené dostupnosti vody v půdě a částečně v podzemních vodách," řekl.
Situace stavu podzemních vod je podle něj spíše negativní a zásoby podzemní vody jsou podprůměrné, podobný stav byl mezi lety 2015 až 2019. Pokud nepřijdou bohaté srážky, může dojít k tomu, že letos bude voda v krajině chybět. Podle Viziny lze říci, že letošní jaro je nejsušší za dlouhou dobu. "Jde především o nížiny a střední polohy, kde chyběl letošní zimu sníh, který zásobuje krajinu vodou. Navíc prší jen málo, v některých lokalitách téměř vůbec," uvedl. Na většině území také platí stav zemědělského sucha.
Poznamenal, že ochrana půdy je nejlevnějším řešením sucha a nedostatku vody. Zapojit se podle něj mohou i jednotlivci například tím, že nechají některá místa na zahradách neposekaná, nebudou používat herbicidy a umělá hnojiva nebo kompostováním. Lidé by se podle něj měli také snažit zadržet co nejvíce srážkové vody.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
ČEZ zmodernizoval elektrárnu na Hracholuskách, největší západočeské vodní ploše
Nová soustava tří tůní má na Jindřichohradecku zadržovat vodu v krajině
Na ploše po porostech poničených vichřicí u Jablunkova vzniklo devět tůníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
FD
František Dvořák
21.4.2022 02:18Již dlouho jsem zde nediskutoval. Jsem již hodně starý, takže psaní již mi dělá určité potíže. Celý život jsem prožil na vesnici v zemědělství, okrajově si pamatuji ještě hospodaření sedláků před založením JZD. Mám 2 zemědělské školy, které jsem vystudoval za totality, kdy se ještě zemědělství na těchto školách vyučovalo. Dnešní situaci na těchto školách považuji za trochu odlišnou. Zajímavé je, že v r. 1989 bylo v polích vody dost a to ještě meliorace 100% fungovaly. Po 30 letech absolutní jejich neúdržby se pořád na ně stále budeme točit, dovolím si tvrdit, že už vodu neodvádí žádnou. V r. 1989 skončilo u nás zemědělství, začala se praktikovat pouze jeho jediná část, ta nejvíc přírodě škodlivá plantážnictví, využívání půdy, bez jejího řádného obhospodařování, tak jak to skutečně dělali naši předci a potažmo poté i komunisti. Došlo totálně k celoplošné degradaci půdy, která není schopna zadržet vodu. Doslova tragická je Jižní Morava. Obrovské lány zdegradované vysušené půdy, která již minimálně 25 let neviděla hnůj, což je dle zde většiny publikujících autorů velice škodlivé. Ale to byl jediný způsob jak naši předci udržovali její úrodnost. Stále budeme přemýšlet o tom, jak tuto půdu vrátíme zpět přírodě a potraviny budeme dovážet z druhého konce světa, kde přírodu devastujeme pro naší potřebu daleko více, než kdybychom na hospodařili na půdě naší. Ještě k tomu jsou to ty nesmyslné dopravní dlouhé dopravní tratě, o kterých je všeobecně známo, jak zatěžují prostředí. Jediný argument je to, že je to z dnešního pohledu lacinější, tento pohled vak nemusí dlouho vydržet. Pak se teprve budeme divit. Na a jsem u svého názoru, že ta lacinost je ten důvod, se kterým si právě příroda nedokáže poradit a mi se divíme třeba tomu, jaké je sucho. Jako pravý důvod já považuji to, že svým nehospodařením na polích a polohou, jsme dokola obklopeni horami, jsme se stali doslova komínem Evropy.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.4.2022 06:53 Reaguje na František DvořákOno to nebude možná lacinost ale zkratkovitost, neb je to pohodlné. Napřímeni toků je takový zločin proti přírodě. Vod je pořád stejně, ale vyprší se často jinde. Zimy jsou často suché, takže už neplatí doslovně, že zásoby sněhu ovlivňují vodní dostatek. Mechanizace sama o sobě půdní profil zhutňuje a je čím dal těžší. To, že se odplavuje úrodná půda se ví desítky let, teď je eroze jen intenzivnější, jakmile půda ztvrdne na kámen, můžeme se jít klouzat
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.4.2022 15:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčI na napřímených tocích, je možné udělat hrázky, jezy, v celé jejich délce, aby hloubka byla alespoň 30 - 50cm i u těch nejmenších vodotečí/potoků.
To lze dělat i bez byrokracie a dotací !
Odpovědět
To lze dělat i bez byrokracie a dotací !
radim buffalo tobias
22.4.2022 00:59 Reaguje na smějící se bestieony ty hrázky a jezy na napřímeném toku by byly asi k ničemu...řeka. potok aj. musí v krajině meandrovat a přirozeně se tak na příhodných místech vylívat do okolí při jarním tání či po dešti...no a jak se rozlije tak se i pomalu vsákne na těch plochách bažin lužních lesů...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.4.2022 10:23 Reaguje na František DvořákNezbývá než s vámi plně souhlasit a tvrdím totéž. Absence humusu
v půdě je základní chybou, proč si půda neumí poradit s přívalovými
srážkami a udržet v sobě vodu. Já už dnes pouze na své zahrádce
postupuji stále podle původních technologických postupů a degradaci
půdy nevidím, ale spíše naopak. Vylepšil jsem pár arů devíti tunami
kompostu a pěti tunami písku. Průběžně dodávám ročně tunu kompostu
a hnoje a osévám ji po sklizni zeleným hnojením. Půda je plná žížal
a půdních mikroorganismů, zahrada je drenážována a půda nevysychá,
protože organické zbytky v půdě jsou jako houba. Vodu v polích
nezachrání ničení drenáží a meandrující toky, pokud bude jalovinou
bez organické hmoty. To je základní chybou, kdy schází hnůj, kdy
se sláma pálí v teplárnách a kukuřice vyždímá půdu a končí v
bioplynkách. Je to pouze ždímání, ždímání a po nás doslova potopa.
Pak zaprší a po utuženém jílu bez humusu voda peláší do řeky
i se zbytky toho humusu, který na rozdíl od jaloviny voda vymývá.
No a vaše poslední věta je pravdivá taky, protože taková vyschlá
půda teplo odráží a neabsorbuje. Tudíž stoupavé teplé proudy ještě
odnášejí "komínem" mezi horami zbytky vodních par, které se už
ani nemohou srážet nad studenými zalesněnými horami, protože jsou
po kůrovci horkými holinami. Zbabrali jsme co se dá a babráme dál,
když v polích a lesích vidíme energetický potenciál, který má
nahradit fosilní paliva a jádro. Brzo bude dokonáno, úrodnost
bude mizerná a náprava téměř už nemožná. Bohužel není to pouze
vina trhu, ale i chybných směrech ekologie, která se k půdě chová
macešsky jejím využíváním pro energetiku a popíráním zkušeností
předků.
Odpovědět
v půdě je základní chybou, proč si půda neumí poradit s přívalovými
srážkami a udržet v sobě vodu. Já už dnes pouze na své zahrádce
postupuji stále podle původních technologických postupů a degradaci
půdy nevidím, ale spíše naopak. Vylepšil jsem pár arů devíti tunami
kompostu a pěti tunami písku. Průběžně dodávám ročně tunu kompostu
a hnoje a osévám ji po sklizni zeleným hnojením. Půda je plná žížal
a půdních mikroorganismů, zahrada je drenážována a půda nevysychá,
protože organické zbytky v půdě jsou jako houba. Vodu v polích
nezachrání ničení drenáží a meandrující toky, pokud bude jalovinou
bez organické hmoty. To je základní chybou, kdy schází hnůj, kdy
se sláma pálí v teplárnách a kukuřice vyždímá půdu a končí v
bioplynkách. Je to pouze ždímání, ždímání a po nás doslova potopa.
Pak zaprší a po utuženém jílu bez humusu voda peláší do řeky
i se zbytky toho humusu, který na rozdíl od jaloviny voda vymývá.
No a vaše poslední věta je pravdivá taky, protože taková vyschlá
půda teplo odráží a neabsorbuje. Tudíž stoupavé teplé proudy ještě
odnášejí "komínem" mezi horami zbytky vodních par, které se už
ani nemohou srážet nad studenými zalesněnými horami, protože jsou
po kůrovci horkými holinami. Zbabrali jsme co se dá a babráme dál,
když v polích a lesích vidíme energetický potenciál, který má
nahradit fosilní paliva a jádro. Brzo bude dokonáno, úrodnost
bude mizerná a náprava téměř už nemožná. Bohužel není to pouze
vina trhu, ale i chybných směrech ekologie, která se k půdě chová
macešsky jejím využíváním pro energetiku a popíráním zkušeností
předků.
JO
Jarka O.
21.4.2022 10:35 Reaguje na František Dvořák1+. Tak my si žijeme a na krajině to po 32 letech už je znát.
Odpovědět
ZW
Zdenek Wenzel
22.4.2022 06:52 Reaguje na František DvořákPane Dvořáku, klobouk dolů, co vše jste vystudoval, zažil a celoživotním umem dokázal, ale je tady i jiná cesta a myslím si, že velice jednoduchá. Říká se ji SELSKÝ ROZUM.
Na Jižní Moravě už nejsou pohraničníci a 32 let svoboda, takže se všichni, úplně všichni můžou projít k sousedům do Rakous, jak to ti sedláci a starostové za hranicí dělají.
Čím více se tady diskutuje, tím hůř pro naši přírodu.
Odpovědět
Na Jižní Moravě už nejsou pohraničníci a 32 let svoboda, takže se všichni, úplně všichni můžou projít k sousedům do Rakous, jak to ti sedláci a starostové za hranicí dělají.
Čím více se tady diskutuje, tím hůř pro naši přírodu.
Miroslav Vinkler
21.4.2022 07:19Žádná česká vláda se neodhodlala ke skutečné nápravě krajiny, zde zemědělské půdy.
Její stav je doslova tristní, ale pokud pod sprškou agrochemikálií produkuje, téměř nikomu to žíly nerve.
Bez organiky jako jedné z podmínek to skutečně nepůjde, ale lépe chránit vlka obecného než dělat něco skutečně prospěšného pro životní prostředí.
Odpovědět
Její stav je doslova tristní, ale pokud pod sprškou agrochemikálií produkuje, téměř nikomu to žíly nerve.
Bez organiky jako jedné z podmínek to skutečně nepůjde, ale lépe chránit vlka obecného než dělat něco skutečně prospěšného pro životní prostředí.
pp
pavel peregrin
21.4.2022 08:59 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, pod tou "sprškou agrochemikálií" produkují dnes veškeré zemědělsky vyspělé státy. Nemá cenu filozofovat, zda je to správné nebo ne, protože bez toho se obyvatelstvo Zeměkoule prostě neuživí, to je holý fakt. Co se organické složky týká, samozřejmě její potřebu pro půdu nikdo nepopírá, ale v našich podmínkách, kdy stavy dojeného skotu a prasat vytrvale klesají, je její dostupnost omezena pouze na ty podniky, které ještě do této doby vytrvaly.
Dále je třeba uvědomit si jednu věc, která mnohým nedochází, že za současného stavu šlechtění a užitkovost každý podnik již krávy mít nemůže, protože ten přetlak takto vzniklého méka je třeba také někam udat a zpeněžit.
Já osobně bych řešil organiku v půdě úplně jinak, již jsem zde o tom psal několikrát, a to masivním zařazením víceletých pícnin do osevních postupů, a to i pro podniky bez ŽV. Pouze by se musely nastavit takové parametry, aby tyto podniky na těchto víceletých plodinách neprodělávaly, ani nevydělávaly, ale přínos pro půdu by byl obrovský a větší, než lze dosáhnout použitím hnoje. A navíc tento způsob by pokryl veliká území a přinesl pro půdu daleko větší užitek, než nákladné budování remízků, mokřadů etc., které mají jen lokální dopady.
Odpovědět
Dále je třeba uvědomit si jednu věc, která mnohým nedochází, že za současného stavu šlechtění a užitkovost každý podnik již krávy mít nemůže, protože ten přetlak takto vzniklého méka je třeba také někam udat a zpeněžit.
Já osobně bych řešil organiku v půdě úplně jinak, již jsem zde o tom psal několikrát, a to masivním zařazením víceletých pícnin do osevních postupů, a to i pro podniky bez ŽV. Pouze by se musely nastavit takové parametry, aby tyto podniky na těchto víceletých plodinách neprodělávaly, ani nevydělávaly, ale přínos pro půdu by byl obrovský a větší, než lze dosáhnout použitím hnoje. A navíc tento způsob by pokryl veliká území a přinesl pro půdu daleko větší užitek, než nákladné budování remízků, mokřadů etc., které mají jen lokální dopady.
FD
František Dvořák
21.4.2022 10:08 Reaguje na pavel peregrinJestli tomu dobře rozumím tak sem cpát dotace a co s tím.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.4.2022 10:45 Reaguje na František DvořákAno, sem zaměřit dotace, protože takové by měly smysl. Pokud máte dvě zemědělské školy, tak byste neměl mít problémy s pochopením.
Odpovědět
FD
František Dvořák
21.4.2022 11:46 Reaguje na pavel peregrinJeště jste mi neřekl, co s tou hmotou co tam naroste, na to jsem se ptal.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.4.2022 12:46 Reaguje na František DvořákTu hmotu dvakrát-třkrát do roka pomulčovat a nechat být. Není to problém, pokud se nechá pouze přiměřeně vyrůst. Víceletou pícninu nechat na 2-3 roky působit a poté zaorat. A právě pro to nevyužití by ta dotace byla nutná, v podstatě zahrnuje osivo, setí a následné mulčování. Ale přínos pro půdu by byl obrovský.
Odpovědět
FD
František Dvořák
21.4.2022 14:04 Reaguje na pavel peregrinPokud chcete jetelotrávu nebo vojtěžkotrávu 2x až 3x mulčovat, tak je to jedno z nejhorších opatření. To už bude tak velká vrstva, že se nevyhnete hnilobě a není to nic přirozeného pro přírodu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.4.2022 21:09 Reaguje na František DvořákNemáte pravdu, mám to vyzkoušené. Vtip spočívá v tom, nenechat to přerůst.
Odpovědět
FD
František Dvořák
22.4.2022 06:08 Reaguje na pavel peregrinMulčování je proces, který vymyslel člověk. Není to nic přírodního a pro přírodu prospěšného. Ano poradí si s tím, za cenu hnilob a plísní. Na tom život na zemi založen nebyl. Budeme tvrdit, jak je to ekologické, je to však ekologické, jako ekologické pastviny, kde ty krávy, kdyby mohli, zvednou vocasy a jsou hned pryč.
Odpovědět
JH
FD
František Dvořák
22.4.2022 12:01 Reaguje na JHTo nepopírám, ale je to až to poslední a neměli bychom to masivně podporovat. Vývoj života na zemi byl spíše založen na tom, že co se narodilo, nebo vyrostlo bylo sežráno a to byl dokonalý motor vývoje. Hniloba zde rozhodně nebyla v takovém měřítku, jaké podporuje p. Peregrin, už jen proto, že její produkty jsou těžce zdravotně závadné.
Odpovědět
Katka Pazderů
21.4.2022 22:21 Reaguje na František DvořákNa stanici v Uhříněvsi mulčujeme jetel v ekologickém osevním postupu a pšenice poté má i přes 8 tun po hektaru.
viz lokalita Uhříněves v odkazu
https://eagri.cz/public/web/ukzuz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2020_odrudy-obilnin-doporucene-pro-ez.html
Odpovědět
viz lokalita Uhříněves v odkazu
https://eagri.cz/public/web/ukzuz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2020_odrudy-obilnin-doporucene-pro-ez.html
FD
František Dvořák
22.4.2022 06:39 Reaguje na Katka PazderůVáš odkaz mě zavedl na serii článků z výzkumného ústavu. Otevřel jsem zatím nejnovější ze dne 16.2.2022 od tiskové mluvčí Ivany Krškové. Jeden odstavec Vám ocituji celý. dostupných výsledků dlouhodobých pokusů je hodnocen nejen vliv různých dávek hnojiv, ale rovněž dopad vápnění půdy či jeho absence, hnojení různými organickými hnojivy a rovněž vliv sestavení osevního postupu. Výstupy dokazují, jak důležité je vyvážené hnojení všemi živinami a dlouhodobé používání chlévského hnoje, že bez vápnění se na některých půdách jen stěží obejdeme, a že zařazení jetelovin v osevním postupu zásadním způsobem zlepšuje jeho produktivitu a další cenné informace.
Nikde není napsáno, že by jeteloviny byly mulčovány a že by to zlepšoval úrodnost půdy. Spíše si myslím, že vzhledem k tomu, že tam je používána chlévský hnůj, že jsou zkrmovány. Jinak moje poznámka, tento odstavec plně popisuje hospodaření našich předků a komunistů.
Odpovědět
Nikde není napsáno, že by jeteloviny byly mulčovány a že by to zlepšoval úrodnost půdy. Spíše si myslím, že vzhledem k tomu, že tam je používána chlévský hnůj, že jsou zkrmovány. Jinak moje poznámka, tento odstavec plně popisuje hospodaření našich předků a komunistů.
FD
František Dvořák
22.4.2022 06:40 Reaguje na František DvořákOprava: před dostupných chybí Z.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2022 07:01 Reaguje na František DvořákJetel nebo vojtěška jsou pro tvorbu humusu podstatnější než hnůj, to není nějaká nová převratná věc, viz práce Baiera etc ze 70-80 let. Tím samozřejmě nechci říct, že hnůj nemá smysl!
Pouze jsem předložil asi jediné možné MASIVNÍ řešení v současné době.
Odpovědět
Pouze jsem předložil asi jediné možné MASIVNÍ řešení v současné době.
FD
František Dvořák
22.4.2022 10:22 Reaguje na pavel peregrinTo Vaše masivní řešení, sekat to a nechat to ležet žádný humus nevytváří. To je ohromná ptákovina. A po posekání to zaorat tak jetel končí. To, co navrhujete není žádné řešení, to je jenom omlouvání toho, že se nám nechce na půdě pracovat a potraviny je pro nás lepší dovážet. Dokud ten dovoz nebyl, nikdo nad tím nepřemýšlel.
Odpovědět
JH
JH
22.4.2022 11:22 Reaguje na František DvořákHumus vzniká hlavně z kořenů. A těch má vojtěška ze všech plodin nejvíc. Takže i když odvezete celou seč, humusu vznikne celkem dost.
Odpovědět
FD
František Dvořák
22.4.2022 11:55 Reaguje na JHTohle jsem nikdy nezpochybňoval. Ještě si vaše tvrzení dovolím upřesnit. Jeteloviny jso plodiny hlubokokořenící, oni dokáží zkulturnit půdo i pod hladinu orby, proto s nimi bylo vážně počítáno v osevních postupech, jako nejlepší byl uplatňován osevní postup 8honný a hnůj v něm byl na poli v tomto osevním postupu používán 2x, mimo roku, kdy byly zaorávány zbytky po jetelovinách. Dovolím si tvrdit, že o tom vím víc jak Vy , i když ve svém stáří jsem již ledaco zapoměl.
Odpovědět
JH
JH
22.4.2022 12:57 Reaguje na František DvořákVy jste tvrdil, že navrhovaným postupem nevznikne žádný humus. To není pravda, z kořenů, ale i z mulčované biomasy určitě nějaký humus bude. Možná by bylo lepší zkrmit vojtěšku kravám, ale pokud nejsou, tak i tohle řešení dává smysl.
Odpovědět
FD
František Dvořák
22.4.2022 13:51 Reaguje na JHŽádný smysl to nedává. Dokud ten jetel žije, tak tam prakticky žádný humus nevzniká, až když tam provedete orbu. To, co posečete a necháte ležet, to je na poli tragedie. A v žádném případě, ty kořeny zaoranou vrstvu hnoje nenahradí.
Odpovědět
JH
JH
22.4.2022 14:04 Reaguje na František DvořákZ toho, co posečete a necháte ležet určitě nějaká organika zbude. A uváděná sušina biomasy kořenů jetelovin je asi 6 - 8 t/ha, což na váhu odpovídá zhruba 30 - 40 t/ha hnoje. A pokud hnůj nemáte, tak je ta jetelovina určitě pořád lepší, než žádný hnůj a žádný jetel.
Odpovědět
FD
František Dvořák
22.4.2022 15:44 Reaguje na JHZ toho, co leží na povrchu není vůbec nic. O tom, co je pod povrchem tady nediskutuji, ale to je užitečný, až když ten jetel uhyne, to je když se to zorá. a ty vae výpočty s tím nemají co dělat. Jinak jeteloviny skutečně vždy byly braný jako plodiny půdu zlepšující, to vůbec nepopírám.
Odpovědět
JH
JH
22.4.2022 15:55 Reaguje na František DvořákMyslíte, že co leží na povrchu se vypaří? Většina se samozřejmě rozloží a vydýchá jako CO2, ale rozhodně ne všechno. A jak jste přišel na to, že jetel je užitečný až se zaorá? I živé kořeny mají svoji funkci jako zdroj uhlíku v půdě. A moje výpočty vycházejí z běžně uváděných čísel. Sice by se o nich dalo diskutovat, ale určitě nejsou mimo realitu.
Odpovědět
FD
František Dvořák
22.4.2022 16:45 Reaguje na JHA pokud to hnije, jako že jo, tak k tomu přidejte čpavek a metan a máte všechny oteplovací elementy pěkně pohromadě a počítejte to jak chcete, mě by jenom zajímalo, jakou máte k těm svým výpočtům laboratoř ze které berete výstupy pro své výpočty.
Odpovědět
JH
JH
22.4.2022 17:06 Reaguje na František DvořákKdyž zaořete hnůj, taky budou vznikat "oteplovací elementy". Hmotnost kořenů jetelovin je školní znalost, stejně tak dávky hnoje. V laboratoři se takové věci nezjišťují.
Odpovědět
FD
František Dvořák
23.4.2022 05:36 Reaguje na JHDovolím si ze své strany tuto diskuzi ukončit tímto. Pevně doufám, že zdravý rozum se ještě alespoň trochu projevuje a že ta činnost, za kterou zde horuje pan Peregrin, to jest nic nic polích nedělat, nebo lépe řečeno dělat svou na poli absulolutní nečinností to, co ničemu, ani ekologii neprospívá bude ohodnoceno dotační částkou 0 Kč. Doufám, že to nebude hodnoceno ani jako pozemek uvedený do ekologické nečinnosti (nebo jak se to nazývá). Nic na tom poli nedělat, jenom 3x za rok tam bez jakéhokoliv smyslu pomlátit všechno živé, to skutečně normální zemědělec nedokáže.
Odpovědět
JH
JH
23.4.2022 07:21 Reaguje na František DvořákZařadit jetel do osevního postupu jako zelené hnojení přece neznamená nedělat nic. Nakrmit půdu bez jetelovin jde dost těžko. A když nemáte skot, tak co chcete dělat s jetelem. Je pravda, že navrhovaný postup má nedostatky, ale úplně nesmyslný určitě není. Že jste ve škole na jetel chyběl je váš problém.
Odpovědět
FD
František Dvořák
24.4.2022 06:52 Reaguje na JHJeště jednou se ozvu. Vážený pane, jestli někdo chyběl, tak jste to byl Vy. Ten jetel se neseje jako samostatná plodina, ale do předplodiny, čili je rozhodně lacinější jako hnojení použít tu předplodinu. On ten jetel ten 1. rok tak dokonale vyvinutý kořenový systém nemá, další rok jsme u problému obrovského množství nadzemní hmoty. A to necháme hnít a dostaneme za to dotace. Kam jsme to dospěli. Tragedie. A toto nazýváme dneska zemědělství. Bohužel.
Odpovědět
JH
JH
24.4.2022 12:09 Reaguje na František DvořákJá vím, jak se seje jetel. Ale zkuste vyřešit školní příklad: chcete zúrodnit půdu, nejlepší je na to jetel a nemáte krávy a mít je nebudete. Zařadit do osevního postupu na 2 roky jetel, nechat ho ležet na poli a potom zaorat není úplně ideální řešení, ale určitě to dodá nemálo organické hmoty, kterou jinak těžko vyrobíte. Recitovat školní znalosti je jednoduché, vyřešit problém je těžší.
Odpovědět
FD
František Dvořák
24.4.2022 19:25 Reaguje na JHVy jste mě nařknul z toho, že jsem chyběl ve škole. Tady jsem nerecitoval školní znalosti, mě už je 75 let, ten jetel jsem celý život jsem prožil v zemědělství, tak jsem ten jetel viděl X krát zasetej a sklizenej. Takže je v tom nejenom citace školy, ale i trochu praxe.
Odpovědět
FD
František Dvořák
22.4.2022 10:30 Reaguje na pavel peregrinDal jsem si jméno Baier do vyhledávače, dostal jsem se na Wikipedii na rozcestník těchto jmen a jeden je hudební skladatel, jedem mykolog a jeden politik. Který vynalezl tu nádhernou věc co prosazujete nevím, ale myslím si, že to mohl být ten hudební skladatel.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.4.2022 20:15 Reaguje na František DvořákVážený pane, sice máte dvě školy, ale víte toho málo o chemismu a humusu. Jestli vám neříká nic jmého Baier, tak to promiňte, ale dovzdělejte se. Pan JH vám to řekl naprosto jasně, to, že tomu nerozumíte, je bohužel vaše věc. Je to jednoduché jako facka- skot není a nebude, organiku do půdy jinak než přes víceletky nedostanete. A propos- je vám doufám jasné, že i když zaoráte hnůj, tak humus se nemusí vytvořit?
Odpovědět
FD
František Dvořák
25.4.2022 19:45 Reaguje na pavel peregrinVážený Peregrine doufám, že stát nepřistoupí na takovou hloupost, kterou Vy tady prosazujete v tom smyslu, že za tu laskavost, že vlastníte zemědělskou půdu a nechce se Vám na ní nic dělat budete brát těžký dotace. To už by byl doopravdy konec. Jinak můžete urážet jak chcete o zemědělství a procesech v půdě toho i přes své stáří vím víc jak vy. U Vás se nemám co naučit.
Odpovědět
Pe
Petr
21.4.2022 10:58 Reaguje na pavel peregrinTo je skoro humorné. Tvrdíte, že bez drancování půdy to fakt nejde, jinak se lidstvo neuživí, ale hned pokračujete, že kdyby vám někdo dobře zaplatil, tak to najednou bez drancování půjde a klidně budete na velkých plochách pěstovat víceleté pícniny.
Odpovědět
Pe
Petr
21.4.2022 11:03 Reaguje na PetrTím jste uznal, že s uživením lidstva problém není, drancování taky není že není nutné, a že jde jen a pouze o zisky.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
21.4.2022 12:21 Reaguje na PetrTakže ideálem je hospodařit se ztrátou, byť s dobrým pocitem?
To jako fakt???
To už někdy v dějinách bylo?
Odpovědět
To jako fakt???
To už někdy v dějinách bylo?
pp
pavel peregrin
21.4.2022 12:49 Reaguje na PetrPokud vím, byla zde řeč o organické hmotě a myslím, že jsem dost jasně nastínil možné -a podle mě v současných podmínkách nejefektivnější- řešení problému.Takže nevím, s čím máte problém.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.4.2022 20:46 Reaguje na pavel peregrinPokud je to o organické hmotě do půdy je to variace na staré úhorování a taky stepi doby meziledové (spraše jsou prokládány vrstvami černozemě) pokud tedy nebude co by to žralo (skot). Prohánět to kotlem nebo bioplynkou je zhůvěřilost. Navíc, i nespotřebované seno lze zaorat.
Odpovědět
IR
Ivan Rusek
21.4.2022 15:38To co píše autor je nesmysl. Napřimování toků má hlavně vliv na četnost a rychlost nástupu povodní na dolních tocích. Problém je jinde - viz video:
https://www.youtube.com/watch?v=oFOqiVyOzUw
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=oFOqiVyOzUw
