Ochránci přírody z Pálavy varují před šířením invazní rostliny klejichy
reklama
Klejicha hedvábná se v teplých oblastech Moravy a Čech šíří teprve v posledních letech. Tato až metr a půl vysoká rostlina pocházející ze Severní Ameriky se do Evropy dostala jako okrasný druh, využívala se i jako medonosná rostlina. Díky schopnosti snadného šíření pomocí lehkých ochmýřených semen, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500 a která vyklíčí klidně i po pěti letech, i vegetativního šíření pomocí oddenků, dokáže rychle ovládnout plochy, jako jsou okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady i pole. Oddenky přitom mohou být až 1,5 metru pod zemí. Vyráží z nich výhony, kterých může být až 30 na metr čtvereční. Při poranění rostlina roní bílé jedovaté mléko.
"V okolí Mikulova roste například na zanedbaných pozemcích na jižním úpatí Svatého kopečku nebo bývalém vojenském cvičišti. Vzhledem k jejím vlastnostem se ale můžeme obávat jejího dalšího šíření na nové lokality, a proto je nutné zasahovat proti ní bez prodlení, dokud je její výskyt plošně omezený," uvedli ochránci. Podle nich by včasná likvidace ohnisek klejichy měla být společným zájmem zahrádkářů, vinařů i ochranářů.
Klejicha je od roku 2017 zařazena na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU, cílem je její úplná likvidace na českém území. Mechanická likvidace ale není až na výjimky účinná, kdy posečení vede k rychlému růstu z oddenků. Prakticky jedinou možností, jak se jí zbavit, je aplikovat herbicid. První před odkvetením, ideálně v červnu, další na přelomu srpna a září. Zásahy je pak třeba opakovat několik let.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Karel Zvářal
9.3.2023 20:19Jakub Graňák
9.3.2023 20:40 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
10.3.2023 07:48 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
10.3.2023 08:02 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
9.3.2023 20:42Karel Zvářal
9.3.2023 21:36 Reaguje na Slavomil Vinklersmějící se bestie
10.3.2023 06:16 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
10.3.2023 07:55 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
10.3.2023 08:52 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
10.3.2023 09:36 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNemluvě pak o tak odporných projevech papalášství, jako bylo svého času rozšiřování dosud nepěstovaných druhů ovoce a zeleniny, či vinohradnictví mezi prostý lid, realizovaný zejména církví a šlechtou - prostě hnus
Břetislav Machaček
10.3.2023 08:54je aplikují a dokonce doporučují! Jinak můj názor na podobné zásahy jsem
tu už mnohokrát psal, protože například u křídlatky je to marný boj. Pokud
půda leží ladem, tak vítězí plevele a to i ty invazivní. Pokud je půda
zastíněná hustým lesem, tak tam klejicha a ani křídlatka neroste. Rovněž
pravidelné kosení je východiskem k oslabení rostlin. Já jsem z koupené zanedbané zahrady křídlatku odstranil pouze pokryvem půdy na 1,5 roku
starým gumolitem, který jsem pak odvezl do sběrného dvora. Sice to byl
1,5 roku ráj pro hraboše, ale křídlatka nadobro zmizela i bez herbicidů.
Podobné to je s klejichou se kterou jsem to jako včelař kdysi zkoušel.
Ono ji stačí dvakrát ročně pokosit a nezakvete, nevysemení se a časem i
kořenový systém bez zpětné vazby na zelené části rostliny zeslábne tak,
že už nemá za pár let sílu ani vyrašit. Pánové kosení je základ, jak se
zbavit nežádoucích rostlin, ale chodit s postřikovačem bolí méně, než
s kosou a tak preferujete postřiky úplně stejně, jako vámi kritizovaní
zemědělci. Ruční práce bolí a nejsou na ni lidi!
Jakub Graňák
10.3.2023 09:39 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
10.3.2023 10:14 Reaguje na Jakub GraňákBřetislav Machaček
10.3.2023 17:17 Reaguje na Jakub Graňákvadí, tak na to mohu upozornit a nebo nabídnout svoji pomoc. Dnes chtějí pouze nařizovat marnou likvidaci a to třeba i v době hnízdění a vyvádění mláďat, když je křídlatková džungle pro ptáky a
zvěř posledním bezpečným úkrytem , kam se lidé
necpou. Na křídlatku už si navykl i hmyz a včely,
které mají její květy jako pozdní pastvu stejně,
jako invazní zlatobýl kanadský a netýkavku
žláznatou. Mimochodem na klejichách to hučí nejen
od včel, ale jsou na nich i motýli a čmeláci,
kteří milují i invazní akáty. Zbavit dnes leckde hmyz i této potravy , může být taky zbavením se
toho dosavadního množství hmyzu, ale to vám asi
nevadí!