https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-prirody-z-palavy-varuji-pred-sirenim-invazni-rostliny-klejichy?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody z Pálavy varují před šířením invazní rostliny klejichy

9.3.2023 18:40 (ČTK)
Ochránci přírody z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava varují před šířením invazní rostliny klejichy hedvábné. Jen v okolí Mikulova roste na několika místech. Správa CHKO o tom informovala na webu. Invazní nepůvodní rostliny či zvířata se obecně díky svým vlastnostem a nepřítomnosti predátorů rychle šíří, vytlačují původní druhy a jsou schopné místa svého výskytu zcela změnit.
reklama

 

Klejicha hedvábná se v teplých oblastech Moravy a Čech šíří teprve v posledních letech. Tato až metr a půl vysoká rostlina pocházející ze Severní Ameriky se do Evropy dostala jako okrasný druh, využívala se i jako medonosná rostlina. Díky schopnosti snadného šíření pomocí lehkých ochmýřených semen, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500 a která vyklíčí klidně i po pěti letech, i vegetativního šíření pomocí oddenků, dokáže rychle ovládnout plochy, jako jsou okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady i pole. Oddenky přitom mohou být až 1,5 metru pod zemí. Vyráží z nich výhony, kterých může být až 30 na metr čtvereční. Při poranění rostlina roní bílé jedovaté mléko.

"V okolí Mikulova roste například na zanedbaných pozemcích na jižním úpatí Svatého kopečku nebo bývalém vojenském cvičišti. Vzhledem k jejím vlastnostem se ale můžeme obávat jejího dalšího šíření na nové lokality, a proto je nutné zasahovat proti ní bez prodlení, dokud je její výskyt plošně omezený," uvedli ochránci. Podle nich by včasná likvidace ohnisek klejichy měla být společným zájmem zahrádkářů, vinařů i ochranářů.

Klejicha je od roku 2017 zařazena na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU, cílem je její úplná likvidace na českém území. Mechanická likvidace ale není až na výjimky účinná, kdy posečení vede k rychlému růstu z oddenků. Prakticky jedinou možností, jak se jí zbavit, je aplikovat herbicid. První před odkvetením, ideálně v červnu, další na přelomu srpna a září. Zásahy je pak třeba opakovat několik let.

CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2023 20:19
Ochránce přírody z nechráněné oblasti pro změnu varuje před platanománií, tj. nepůvodním stromem, který je symbolem dnešní odtrženosti od přírody a poklonkování cizím modlám, resp. rádoby exotickým druhům. Ani pro hmyz, ani pro ptáky (jo, jasný hřivnáči, jinak nula). Zn. Najdi housenku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.3.2023 20:40 Reaguje na Karel Zvářal
Pěstování platanů je z důvodu jejich odolnost vůči městskému prostředí "efektní a ekonomické", jejich přínos pro biodiverzitu je srovnatelný s rozfrézovaným pařezem. Poukazujete na jednotlivost vytrženou z kontextu... hmm:-))
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2023 07:48 Reaguje na Karel Zvářal
Áhá, takže jste můj příspěvek statečně odignoroval... tak to jste statečný... nebo dtubička?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.3.2023 07:55 Reaguje na Jakub Graňák
Ctím Werichovu půlminutu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2023 08:02 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to jste tuze statečný... nechutná vlastní meducínka což?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.3.2023 20:42
Pokud se rozšíří, možná tu budou poletovat Monarchové jako na Madeiře. 😢
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2023 21:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vzhledem k převčelení ČR je třeba vysazovat přednostně lípy, už i ten akát je lepší, prostě ten platan (vedle tújí a jiných číčovin) jen podrhuje ten úpadek ekologie - byla-li někdy vůbec nějaká... Byla, za starých časů, kdy vše muselo mít praktické využití, na měšťácké výstřelky pravé hospodáře moc neužilo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.3.2023 06:16 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, vysazovat to, co prospívá hmyzu, drobnému ptactvu - může to být i arónie/černá jeřabina, jedlá jeřabina, třešeň ptáčnice, hrušeň hnilička, atd.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2023 07:55 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě za starých časů muselo mít vše praktické využití, proto tady máme např Lednický zámecký park se všemi jeho solitérními stromy a vodními plochami, protože přebudovat říční rameno na vycházkový areál bylo přece tak praktické...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.3.2023 08:52 Reaguje na Jakub Graňák
Něco jiného je drobný hopodář, něco jiného je šlechta. Ale i ona se snažila úspěšně hospodařit a dost často se jí to dařilo
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2023 09:36 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tím ovšem jenom potvrzujete co jsem napsal výše, nějakou tu okrasřinu si dovolili často i ti drobní hospodáři, to se však nehodí do krámu zdejším "antiekologistům"(rozumějte ekologistům s opačným znaménkem), tak se tváří, že nic takového nikdy neexistovalo.
Nemluvě pak o tak odporných projevech papalášství, jako bylo svého času rozšiřování dosud nepěstovaných druhů ovoce a zeleniny, či vinohradnictví mezi prostý lid, realizovaný zejména církví a šlechtou - prostě hnus
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.3.2023 20:44
Na loukách kolem Pohanska je taky a i v Brně u Globusu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.3.2023 08:54
Nevím, co si mám myslet o "ochranářích" doporučujících na tyto invazivní rostliny v přírodě herbicidy. Používají je i v pramenných oblastech potoků a studánek, jen aby zlikvidovali invazivní rostliny? Mají vůbec povolení od vodohospodářů je používat? Na polích herbicidy kritizují, ale v přírodě je
je aplikují a dokonce doporučují! Jinak můj názor na podobné zásahy jsem
tu už mnohokrát psal, protože například u křídlatky je to marný boj. Pokud
půda leží ladem, tak vítězí plevele a to i ty invazivní. Pokud je půda
zastíněná hustým lesem, tak tam klejicha a ani křídlatka neroste. Rovněž
pravidelné kosení je východiskem k oslabení rostlin. Já jsem z koupené zanedbané zahrady křídlatku odstranil pouze pokryvem půdy na 1,5 roku
starým gumolitem, který jsem pak odvezl do sběrného dvora. Sice to byl
1,5 roku ráj pro hraboše, ale křídlatka nadobro zmizela i bez herbicidů.
Podobné to je s klejichou se kterou jsem to jako včelař kdysi zkoušel.
Ono ji stačí dvakrát ročně pokosit a nezakvete, nevysemení se a časem i
kořenový systém bez zpětné vazby na zelené části rostliny zeslábne tak,
že už nemá za pár let sílu ani vyrašit. Pánové kosení je základ, jak se
zbavit nežádoucích rostlin, ale chodit s postřikovačem bolí méně, než
s kosou a tak preferujete postřiky úplně stejně, jako vámi kritizovaní
zemědělci. Ruční práce bolí a nejsou na ni lidi!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2023 09:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Jéjo, všichni víme: "postav přehradu-zachráníš řeku"
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2023 10:14 Reaguje na Jakub Graňák
Pardón to mělo být pod jiný příspěvek, nicméně nevím pokud si autor vlákna uráčil všimnout, drtivá většina břehů řek v této zemi je ve vlastnictví státu, tudíž je to právě stát, který má nést náklady na sanaci břehů od invazních rostlin.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.3.2023 17:17 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud ochranářům na cizím(i státním pozemku) něco
vadí, tak na to mohu upozornit a nebo nabídnout svoji pomoc. Dnes chtějí pouze nařizovat marnou likvidaci a to třeba i v době hnízdění a vyvádění mláďat, když je křídlatková džungle pro ptáky a
zvěř posledním bezpečným úkrytem , kam se lidé
necpou. Na křídlatku už si navykl i hmyz a včely,
které mají její květy jako pozdní pastvu stejně,
jako invazní zlatobýl kanadský a netýkavku
žláznatou. Mimochodem na klejichách to hučí nejen
od včel, ale jsou na nich i motýli a čmeláci,
kteří milují i invazní akáty. Zbavit dnes leckde hmyz i této potravy , může být taky zbavením se
toho dosavadního množství hmyzu, ale to vám asi
nevadí!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.3.2023 17:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě především vadí likvidace přirozených hmyzích habitatů v rámci efektivity a intenzifikace, což asi nevadí vám!
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist