Ochránci zvelebují přírodní památku Stonáč na Kroměřížsku
Podle vedoucí radničního odboru životního prostředí Boženy Ševčíkové budou odtěženy sedimenty, prohloubeny tůně a obnoveny hráze. Práce by měly skončit nejpozději v březnu letošního roku.
Přírodní památka Stonáč chrání zbytky původních slepých ramen řeky Moravy a je zároveň evropsky významnou lokalitou, ve které žije například chráněná kuňka ohnivá. V horní polovině Stonáče byly tři vodní plochy, které měly charakter rybníků, a dále jsou zde pozůstatky původních hanáckých tůní s typickými mokřadními společenstvy. "Tři původní rybníčky mají dnes zachovalé, ale jen omezeně funkční hráze s objekty pro převádění velké vody," uvedla Ševčíková.
Ze stop na březích a na kořenech stromů rostoucích přímo v břehové linii je podle ní patrné, že původní hloubka vody v rybníčcích činila 80 až 100 centimetrů. "Dnes jsou ale téměř zanesené sedimenty a po obou stranách jsou zarostlé náletovými keři a stromy, některé vzrostlé stromy usychají a v korytě Stonáče leží napříč zbytky kmenů a větví. Původní vodní plochy jsou vzrostlou vegetací velmi zastíněné," doplnila Ševčíková.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvede rybníčky do původního stavu. Podle místostarosty Víta Peštuky (TOP 09, zvolen za Zdravé Kroměřížsko) budou navíc vyhloubeny další tůně. "(práce) Zlepší celkový stav přírodní památky a přispějí k obnově a k udržení cenného mokřadního biotopu pro řadu chráněných druhů," uvedl Peštuka.
Stonáč byl vyhlášen přírodní památkou výnosem ministerstva kultury už v roce 1955. Celková výměra památky nacházející se v nivě stejnojmenného potoka činí necelých pět hektarů.
reklama
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise
