Odborník: Podmínky pro pěstování se v ČR zhorší, ale jinde ve světě ještě více
16.12.2024 01:50
(ČTK)
"Nestačí pochopit změnu klimatu jen na úrovni Česka, ale je potřeba znát globální data a mít pohled na globální změnu. Rozhodnutí, jak se adaptovat, jsou pak odlišná," řekl Trnka. Například u velmi specifické komodity, jakou je chmel, jsme zjistili, že i když se klimatické podmínky českým pěstitelům v souhrnu spíše zhorší, jinde v Evropě bude změna k horšímu ještě dramatičtější. "A tak má smysl pěstování chmele zachovat, přestože bude náročnější než dnes," uvedl Trnka.
Podobně to vypadá i s pšenicí. V blízkých produkčních regionech, jako je část severní Afriky, Blízký a Střední Východ, budou podmínky pro její pěstování mnohem horší než teď. "Evropa má volné produkční kapacity jako jeden z mála regionů a je na ní, jak se k tomu postaví a jak využije výpadku jiných. Ani Ukrajina už nemusí být obilnicí Evropy, protože jihovýchodní Evropu postihnou dopady klimatických změn velmi tvrdě," poznamenal Trnka. Na globálním trhu už pak podle něj zbývají hlavně nevyzpytatelné Čína a Indie.
Pokud by vědci použili dosud obvyklý způsob a zkoumali dopad klimatické změny na každou komoditu zvlášť a pouze v kontextu Česka, zprávy by u chmele i pšenice byly daleko negativnější než v případě uvážení evropského či globálního vývoje.
Příkladem spolupráce vědců a zemědělců z posledních let jsou analýzy týkající se využití závlah, které zemědělci i stát vnímali jako možné řešení rostoucích škod způsobených suchem. Analýzy ukázaly, že ve větším měřítku se závlahami počítat nejde, a už vůbec nejsou řešením pro extrémně suché roky, protože tehdy na ně není a nebude v ČR dost vody. "Jsou i jiné cesty. Experimentujeme s minimalizací," řekl Trnka.
Jde o systém obdělávání, kdy se minimálně hýbe s půdou. V extrémních letech přináší stabilní výsledky, může pomoct ukládání uhlíku. Problém je ovšem v tom, že v českých podmínkách by se z osevního postupu vyřadila řepka a cukrová řepa. V USA minimalizace funguje poměrně dobře, ale používají jednoduší osevní postup a smí používat herbicidy, které jsou v Evropě v podobných situacích zakázané. "Naše výsledky ukazují, že jde o slibnou cestu, ukazujeme možnosti, ale rozhodnutí, jakou cestou se zemědělec vydá, je na něm," řekl Trnka.
Budoucnost zemědělství vidí Trnka v rodinných farmách a podnicích, které pracují s perspektivou udržitelného fungování, berou změnu klimatu vážně a připravují se na ni. "Je zodpovědností státu dát jim prostor a současně nepodporovat podniky, které se nechtějí adaptovat. Většina zemědělců, jak je znám, je inteligentní a ví, že kvůli měnícím se agroklimatickým podmínkám a celému komoditnímu světu, musí průběžně zkoušet nové věci a stále hledat řešení," řekl Trnka.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Letošní rok v Německu bude nejteplejším od začátku plošného měření v roce 1881
Vláda se vrátí ke klimaticko-energetickému plánu. Má s ním zpoždění
Copernicus: V roce 2024 byla v Severní i Jižní Americe zaznamenána mimořádná aktivita požárůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
pp
pavel peregrin
16.12.2024 06:28Budoucnost zemědělství vidím v silných podnicích, které budou schopné finančně případné adaptační změny provádět. A je otázkou, pokud země EU přistoupí na smlouvu s MERCOSUR, jak se celkově bude zemědělství vyvíjet vůbec jako celek.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.12.2024 07:34 Reaguje na pavel peregrinmě by spíš zajímalo, na co se chtějí adaptovat, když je zřejmé, že změna klimatu je cyklický jev, který umocňuje lidská krátkozraká chamtivost.
Odpovědět
ss
PH
Pavel Hanzl
16.12.2024 08:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMuheheh je samozřejmě zřejmé, že tahle změna není cyklická. Nikdy v historii Země se nesatlo, že by se trvale chrlil CO2 do atmosféry rychlostí 50 - 70 miliard tun ročně.
Tohle rozhodí klima tak, že vůbec nikodo není schopen předpovědět, co to na závěr udělá.
Asi nejsolidnější modely, které vytváří IPCC končí rokem 2100 a předpovídají +5,7°C v globálu, což je pro lidskou civilizaci zcela likvidační.
Odpovědět
Tohle rozhodí klima tak, že vůbec nikodo není schopen předpovědět, co to na závěr udělá.
Asi nejsolidnější modely, které vytváří IPCC končí rokem 2100 a předpovídají +5,7°C v globálu, což je pro lidskou civilizaci zcela likvidační.
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.12.2024 08:35 Reaguje na Pavel Hanzlto, že zareagujete zrovna vy mě nepřekvapuje.
Odpovědět
PH
PE
JD
Jindřich Duras
17.12.2024 10:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZměna klimatu asi cyklický jev je, ale jeho perioda je nepříjemně dlouhá :-D. A co tedy dělat, než se klima zase vrátí, kde jsme byli zvyklí? A existuje někdo, kdo si dokáže předpovědět, kdy by to tak mohlo být? A jestli vůbec?
Zkuste nějaký jiný argument :-)
Odpovědět
Zkuste nějaký jiný argument :-)
PH
Pavel Hanzl
16.12.2024 08:34 Reaguje na pavel peregrinTa smlouva může velmi pomoci celému evropskému hospodářství, ovšem zemědělství z něho dělá jen několik procent.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.12.2024 08:39 Reaguje na Pavel HanzlNěkolik procent? A co odvětví, navazující na zemědělství? To musíte počítat taky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.12.2024 08:44 Reaguje na pavel peregrinNehledě na to, že výrobky a i maso pocházející z těchto zemí nesplňují přísné EU normy. Takže zemědělce v EU budou buzerovat a tady to vadit nebude? Zajímavá logika.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.12.2024 10:34 Reaguje na pavel peregrin"Silné podniky, které budou finančně..."
To je asi v prostředí gigantických dotací dost nereálné, ne? Navíc velké podniky milují hospodaření na velkých plochách s velkou mechanizací. A to je něco, čemu asi klimazměna odzvoní postupně, řekl bych.
Naopak se zdá, že adaptační schopnosti mají zejména podniky malé se schopností hospodařit způsobem šetřícím půdu , krajinu, vodní režim a tak....
Odpovědět
To je asi v prostředí gigantických dotací dost nereálné, ne? Navíc velké podniky milují hospodaření na velkých plochách s velkou mechanizací. A to je něco, čemu asi klimazměna odzvoní postupně, řekl bych.
Naopak se zdá, že adaptační schopnosti mají zejména podniky malé se schopností hospodařit způsobem šetřícím půdu , krajinu, vodní režim a tak....
RV
Richard Vacek
16.12.2024 08:12Globálně máme teplotu už (ty hrůzo!!) o jeden stupeň C vyšší než v předprůmyslové době. Naštěstí tu máme organizaci fao, která shromažďuje zemědělské informace. A tam si můžeme najít, že zemědělská produkce roste dokonce rychleji než počet obyvatel.
Tedy strašení nemá žádnou oporu v datech, ale jen v hlavách klimaalarmistů.
https://www.fao.org/faostat/en/#data/QCL/visualize
Odpovědět
Tedy strašení nemá žádnou oporu v datech, ale jen v hlavách klimaalarmistů.
https://www.fao.org/faostat/en/#data/QCL/visualize
PH
Pavel Hanzl
16.12.2024 08:32 Reaguje na Richard VacekVy jste fakt komický jedinec a držíte se svých nesmyslů jak ho.. košule. Když budete ohřívat guláš v horké troubě 3 minuty, bude výrazně lepší, než studený. Když půl hodiny, můžete ho vyhodit. Ani tohle?
Panáky slivovice jsem vysvětloval minule, evidentně zbytečně, tak zkusím guláš.
Odpovědět
Panáky slivovice jsem vysvětloval minule, evidentně zbytečně, tak zkusím guláš.
RV
Richard Vacek
16.12.2024 08:39 Reaguje na Pavel HanzlProč si myslíte, že vývoj bude probíhat dle představ klimaalarmistů a ne tak, jak dosud?
Vždyť je přece fakt, že oteplení a CO2 vede k vyšší produkci a zelenější Zemi. Nebo to chcete rozporovat?
Navíc když víme, že žijeme v období výjimečně nízkých koncentrací CO2 a výjimečně nízké globální teploty? To taky chcete rozporovat?
Na základě čeho? Na základě toho, že to tvrdí klimaalarmisté?
Odpovědět
Vždyť je přece fakt, že oteplení a CO2 vede k vyšší produkci a zelenější Zemi. Nebo to chcete rozporovat?
Navíc když víme, že žijeme v období výjimečně nízkých koncentrací CO2 a výjimečně nízké globální teploty? To taky chcete rozporovat?
Na základě čeho? Na základě toho, že to tvrdí klimaalarmisté?
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2024 09:29 Reaguje na Richard VacekCitace z archeologické literatury: úsvit pravěkých lovců. MZM
Na evoluci primátů měly vliv rozsáhlé klimatické změny. Podnebí se na přechodu od miocénu k pliocénu ochlazovalo a bylo stále sušší. Stále více se prosazovaly lesostepi...
Odpovědět
Na evoluci primátů měly vliv rozsáhlé klimatické změny. Podnebí se na přechodu od miocénu k pliocénu ochlazovalo a bylo stále sušší. Stále více se prosazovaly lesostepi...
Pe
Petr
16.12.2024 09:58 Reaguje na Slavomil VinklerEvoluce je velmi, velmi pomalý děj, vleče se jako šnek tisíce a statisíce let. Na okamžité změny v řádu jednotek let nedokáže reagovat nic. Kdyby ano, museli bychom i my za naši moderní éru pozorovat v přírodě nějaké změny. Ale jediné co vidíme, je mizení.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2024 11:05 Reaguje na PetrTrol se chytí jednoho nedůležitého slova, ale celou větu zapře. :
"Podnebí se na přechodu od miocénu k pliocénu ochlazovalo a bylo stále sušší."
Odpovědět
"Podnebí se na přechodu od miocénu k pliocénu ochlazovalo a bylo stále sušší."
Pe
Petr
16.12.2024 11:40 Reaguje na Slavomil VinklerZcela normálně napsat názor je pro vás trolení? Co na to říct.
Ano, podnebí se ochlazovalo, mířilo k dobám ledovým. Jak dlouho se to mohlo měnit? Desítky let, nebo spíš statisíce let?? Spíš to druhé. A i přesto v biosféře docházelo nejen k evoluci a změnám druhů, ale i k mizení druhů, které se přizpůsobit neuměly/nestihly/nemohly.
Odpovědět
Ano, podnebí se ochlazovalo, mířilo k dobám ledovým. Jak dlouho se to mohlo měnit? Desítky let, nebo spíš statisíce let?? Spíš to druhé. A i přesto v biosféře docházelo nejen k evoluci a změnám druhů, ale i k mizení druhů, které se přizpůsobit neuměly/nestihly/nemohly.
Pe
Petr
16.12.2024 11:49 Reaguje na PetrS koncem poslední doby ledové se podnebí měnilo v řádu jednotek tisíc let. A i takto dlouhé změny podnebí způsobily masivní změny v celém ekosystému a rozsáhlé vymírání celých skupin druhů a čeledí.
Odpovědět
Pe
Petr
16.12.2024 11:52 Reaguje na PetrAle jak dlouho se to měnilo se ve skutečnosti neví. Některé indicie naznačují, že se to dělo mnohem rychleji. Tím hůř pro nás, o to varovnější příklad to pro nás je.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2024 12:26 Reaguje na Slavomil VinklerTedy v minulosti, pokud bylo teplo, bylo vlhčeji, když se ochlazovalo, nastupovalo sucho. O rychlosti se nepravcáí nic.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.12.2024 11:32 Reaguje na Richard VacekProtože počítají s tím, že se bude vyvíjet stejně, jako dosud. Tj. po exponenciele v nejhorším případě, po přímce pořád stejně nahoru, v tom lepším.
Pokud bychom totálně zablokovali růst koncentrace CO2 v atmosféře, pak se to může zklidňovat, ale to fakt nehrozí.
Odpovědět
Pokud bychom totálně zablokovali růst koncentrace CO2 v atmosféře, pak se to může zklidňovat, ale to fakt nehrozí.
PH
Pavel Hanzl
16.12.2024 11:40 Reaguje na Richard VacekRozporuji to, že vám zcela uniká časový rozměr. Ano, teď je u nás zeleněji (pokud prší), dnes jsou vyšší výnosy (pokud to je díky CO2).
Jenže ten vývoj vede k teplotám jak v druhohorách (třetihorách), pokud to pojede stejně, jako dnes a tehdy byl ekosystém úplně jiný a člověk by tam nepřežil bez skafandru.
Rázovou změnu žádná evoluce nevyřeší, ta jede ve statisících letech.
Odpovědět
Jenže ten vývoj vede k teplotám jak v druhohorách (třetihorách), pokud to pojede stejně, jako dnes a tehdy byl ekosystém úplně jiný a člověk by tam nepřežil bez skafandru.
Rázovou změnu žádná evoluce nevyřeší, ta jede ve statisících letech.
RV
Richard Vacek
16.12.2024 18:26 Reaguje na Pavel HanzlProč si myslíte, že by člověk nepřežil v atmosféře, která byla na Zemi i před nějakými 300 mil. let, když to složení bylo podobné tomu dnešnímu? S dynosaury by dýchal vzduch bez problémů:
https://www.volty.cz/2024/01/13/kyslik-v-nasi-atmosfere-a-jeho-historie/
A evoluce? Pokud se podmínky mění rychleji, je vyšší evoluční tlak a evoluce probíhá rychleji, což vidíme i dnes kdy se třeba během desetiletí změní barva motýla aby lépe přežíval v novém, jinak zbarveném prostředí.
Odpovědět
https://www.volty.cz/2024/01/13/kyslik-v-nasi-atmosfere-a-jeho-historie/
A evoluce? Pokud se podmínky mění rychleji, je vyšší evoluční tlak a evoluce probíhá rychleji, což vidíme i dnes kdy se třeba během desetiletí změní barva motýla aby lépe přežíval v novém, jinak zbarveném prostředí.
PH
Pavel Hanzl
16.12.2024 18:55 Reaguje na Richard VacekTy grafy jsou dost komické, rozdíl minima a maxima je asi 40%, navíc tam není srozumitelní časová osa . Čili nic. Ale nejde jen o kyslík, před asi 50 milióny let byla teplota na Zemi asi o +14°C vyšší. Tj. běžné teploty musely být od +50°C klidně do +80°. To byste fakt nedal.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
16.12.2024 20:13 Reaguje na Pavel HanzlSnad máte dostatek zdrojů, kde se můžete seznámit se zjištěními třeba i o počasí za doby, kdy tady byli dinosauři. Vy si pořád myslíte, že vyšší globální teplota znamená vyšší extrémy, ale ono je to přesně naopak - za teplých period se vyrovnávaly teploty mezi rovníkem a póly. Snad odkaz v češtině:
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/klima-dinosauri-14.6.2022/
Ale pokud chcete víc podkladů, tak souhrn je třeba na
https://www.dr-robert-fagan.com/shorter-posts/
Odpovědět
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/klima-dinosauri-14.6.2022/
Ale pokud chcete víc podkladů, tak souhrn je třeba na
https://www.dr-robert-fagan.com/shorter-posts/
PE
Petr Elias
16.12.2024 08:48 Reaguje na Richard VacekZkus si třeba najít co FAO říká a budoucnosti pěstování rýže v Asii, ty jeden jednoduchý manipulátore. :D
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.12.2024 08:55 Reaguje na Petr Elias myslím, že je to skoro jedno. Je dokázaný, že všechny přírodní procesy na Zemií se dějí cyklicky, úplně stejně, jako se střídají roční období a teď jsme v létě, který peřechází do podzimu.
Problém je, že hloupí lidé chtějí adapovat na úroveň genomu, tedy činit trvalé následky nechápajíc, že toto období nebude tu napořád.
Odpovědět
Problém je, že hloupí lidé chtějí adapovat na úroveň genomu, tedy činit trvalé následky nechápajíc, že toto období nebude tu napořád.
PH
Pavel Hanzl
16.12.2024 19:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOmyl. Je naopak dokázané, že v podstatných parametrech cyklický systém neexistuje. Před 50 mil. letech byla teplota o asi +14°C vyšší, než dnes a žádný další přírodní cyklus tohoto typu neni v dohledu. Navíc toto oteplování není přírodní proces.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.12.2024 10:47 Reaguje na Jaroslav Řezáč:-) :-D Cyklicky :-)! Jednak to není cyklus, to je asi jasné. Ale kdybychom připustili, že to cyklus je, tak jeho perioda je velmi různá a obtížně lze předpovídat. Každopádně i ta nejkratší možná je zatraceně dlouhá, přesahující trvání několika generací. Takže kdybyste dal nějaký návod, jak přečkat několik set (možná tisíc či miliónů) let, než se ten cyklus zase dostane, kde ho máme rádi, bylo by to fajn :-).
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.12.2024 11:17 Reaguje na Jindřich DurasJsou to cykly a vlivy slunečních erupcí. 11-letý cyklus sluneční aktivity funguje.
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.12.2024 12:39 Reaguje na Jindřich DurasOd dob žvahlavého kalendy jsou všichni místní odborníci naprogramovaní na cyklismus. Takže nějaké vysvětlování je zde zcela zbytečné. :)
Odpovědět
RV
Richard Vacek
16.12.2024 11:19 Reaguje na Petr EliasO budoucnosti? No alarmisté jsou i ve fao a ti to vidí černě. Proto je lépe sledovat vývoj. A dle něj to vypadá bledě s produkcí angreštu a oslího masa. Ale ani tady bych za tím neviděl klimatickou změnu.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.12.2024 10:50 Reaguje na Richard VacekNe každý, kdo si myslí něco jiného než vy, je alarmista :-). Nabídnu vám jinou tezi:
Kdo vidí reálné věci a nepříznivé vývojové trendy je normální, zatímco vy jste zatvrzelý ignorant. Co? Možné to je, ne?
Odpovědět
Kdo vidí reálné věci a nepříznivé vývojové trendy je normální, zatímco vy jste zatvrzelý ignorant. Co? Možné to je, ne?
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.12.2024 08:49 Reaguje na Richard Vaceksi myslím, že je to celkem jedno, skutečně porovnat můžeme jen to, co se nám děje před barákem. Ostatní jsou výlevy, které objektivně nezhodnotíte vlastní zkušeností.
čím dál více mi to připomíná, že jsme v nějaké 40, 50 leté periodě období. Které nám ukazuje, jak jsme tuto zemi zlikvidovali kvůli krátkodobému zisku.
Tragikomický humor se odehrává spíše v tom, že každý chce adaptovat, ale hlavně ty druhé. Což je v zásadě manipulace. Každý by měl začít u sebe a třeba u toho, jaký je člověk a kolik spotřebovává.
Odpovědět
čím dál více mi to připomíná, že jsme v nějaké 40, 50 leté periodě období. Které nám ukazuje, jak jsme tuto zemi zlikvidovali kvůli krátkodobému zisku.
Tragikomický humor se odehrává spíše v tom, že každý chce adaptovat, ale hlavně ty druhé. Což je v zásadě manipulace. Každý by měl začít u sebe a třeba u toho, jaký je člověk a kolik spotřebovává.
JD
Jindřich Duras
17.12.2024 10:43 Reaguje na Richard VacekOno něco je okamžitý efekt (zde za cenu dalšího záboru půdy na úkor lesů stabilizujících klima, či závlahy, která ale směřuje k vyčerpání zásob vody, minimálně podzemní...) a něco jiného je hodnocení situace v širším kontextu a také s časovou perspektivou.
Takže bacha na situaci ve stylu: Titanik se sice potápí, ale hudba stále k tanci hraje...
Odpovědět
Takže bacha na situaci ve stylu: Titanik se sice potápí, ale hudba stále k tanci hraje...
pk
pepa knotek
16.12.2024 09:10Tak schválně zemědělci co váš obor podnikání ohrožuje víc - předpisy chrlené úředníky EUrosojuzu nebo klimatická změna ?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.12.2024 10:09 Reaguje na pepa knotekV současné době jednoznačně předpisy úředníků. A nejsmutnější na tom je, že naši jdou ještě nad rámec Bruselu.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
16.12.2024 10:12Bububu.
No tak bychom se na to měli začít chystat - a ne zakazovat, omezovat, likvidovat, regulovat ....
Chudé ekonomiky nebudou mít na přizpůsobení.
Odpovědět
No tak bychom se na to měli začít chystat - a ne zakazovat, omezovat, likvidovat, regulovat ....
Chudé ekonomiky nebudou mít na přizpůsobení.
HH
Honza Honza
16.12.2024 10:44No a tady je právě ten celosvětový problém: pokud nepůjdeme směrem k přírodě, směrem k ochlazování a zavodnění, zkolabují i přirozené stepi a obilnice. Je v zájmu těchto zemí, aby zadržovaly vodu, zalesňovaly, bojovaly proti erozi, meze, remízky, právě tak i u nás, kde jsou rozsáhlé pole.
Nikoli tedy bezásahovost- nechat stepi přirozeně se vysušovat a měnit v poušť, ale vhodnými zásahy podpořit ochlazení a zavodnění= jít vstříc k přírodě, k zalesnění, pestrosti, zadržování vody, stejně tak i u nás, kde naštěstí existuje přirozená sukcese, tu nutno podporovat, nikoli proti ní bojovat.
Odpovědět
Nikoli tedy bezásahovost- nechat stepi přirozeně se vysušovat a měnit v poušť, ale vhodnými zásahy podpořit ochlazení a zavodnění= jít vstříc k přírodě, k zalesnění, pestrosti, zadržování vody, stejně tak i u nás, kde naštěstí existuje přirozená sukcese, tu nutno podporovat, nikoli proti ní bojovat.
Pe
Petr
16.12.2024 11:08 Reaguje na Honza HonzaAno, v zájmu zemí je to co píšete. V zájmu jednotlivců je urvat co se dá dokud to jde a je z čeho.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.12.2024 11:47 Reaguje na PetrPříroda má jedinou funkci: zachování sama sebe, zachování života. Někdy člověk, ale i přírodní podmínky tuto funkci znemožňují. Musíme jít vstříc přírodě a tam, kde již to příroda nezvládá ji v této funkci pomoci, nikoli jít proti ní.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.12.2024 13:33 Reaguje na PetrU nás se ještě příroda proti degradaci suchem a horkem umí bránit = svojí přirozenou sukcesí. Tam, kde jsou pampy a savany není jak se bránit, nejsou tam stromy.
Proto i tam se vysazují stromy kolem řek, zřizují remízky, snižuje se počet býložravců.
Podobně budou muset zasáhnout i v přirozených obilnicích - omezovat přirozenou step, jinak se jim step bude degradovat na poušť.
Vidíme to v Africe a v malém ve Středomoří, kde se původní stromy vykácely.
Odpovědět
Proto i tam se vysazují stromy kolem řek, zřizují remízky, snižuje se počet býložravců.
Podobně budou muset zasáhnout i v přirozených obilnicích - omezovat přirozenou step, jinak se jim step bude degradovat na poušť.
Vidíme to v Africe a v malém ve Středomoří, kde se původní stromy vykácely.
JO
Jarka O.
16.12.2024 12:27 Reaguje na Honza HonzaMáte pravdu, voda= ochlazení. Následkem rostoucího tlaku civilizace na vodu vysychají řeky, krajina se vysušuje až rozpaluje, viditelné to je v Africe (nebo při pěstování zeleniny pro Evropu ve Španělsku). Podpořit zavodňování ano, u zdroje problému, a k tomu by patřil civilizovaný boj proti populační explozi. Myslím si, že zdroj problému je hlavně v tropických a subtropických zemích.
CO2 je následkem vyšších teplot lépe rozptylován v ovzduší a do výšek, to je asi tak ta souvislost s vyšší teplotou.
Odpovědět
CO2 je následkem vyšších teplot lépe rozptylován v ovzduší a do výšek, to je asi tak ta souvislost s vyšší teplotou.
JD
Jindřich Duras
17.12.2024 10:54 Reaguje na Jarka O.Potíže z rostoucí populace jsou stále ještě v některých oblastech, to je pravda, ale tento jev se výrazně zpomaluje a brzy ustane. Bohaté země s nízkým populačním přírůstkem ale disponují tak vysokou (nad)spotřebou (s dopadem na produkci CO2), že není fér vyčítat Africe přelidnění.
Takže: Zdrojem problémů je (kromě Křováků a Eskymáků) celá lidská populace, přičemž každá její část přispívá po svém.
Odpovědět
Takže: Zdrojem problémů je (kromě Křováků a Eskymáků) celá lidská populace, přičemž každá její část přispívá po svém.
JO
Jarka O.
17.12.2024 11:15 Reaguje na Jindřich DurasPotíž je manipulace s pojmy. Horko a vyschlé řeky v Africe (lokální jev)jsou vydávané za následek lidského CO2, o kteréžto nesmyslu se odmítám bavit. Vysvětluji p. Honzovi, že spotřeba vody jaká historicky nebyla kvůli xy-krát vyšší populaci je zdrojem horka a sucha. Já prelidnění nevyčítám, nemohou za něj jen oni sami. Druhý příklad je výroba zeleniny nebo vepřového ve Španělsku, kde spotřeba vody vysloveně překračuje možnosti krajiny. To zapříciňuje změny počasí, možná i klimatu, nehledě na znečištění vody. Je to bezohledné, lokální produkce bez EU byrokratických pitomostí by byla mnohem méně škodlivá a myslím si, že z lokální produkce hrozí nnohem méně nadvýroby.
Víte, že růst populace ustane? To by mě zajímalo.
Odpovědět
Víte, že růst populace ustane? To by mě zajímalo.
LB
Lukas B.
16.12.2024 11:40já nejsem sedlák, ale někteří sedláci zde diskutují, proto se zeptám, a očekávám, že odpoví po selsku:
ergo:
to je fakt takový průšvih když se změní teplota tak, že jaksi klimaticky sníží nadmořskou výšku pole o necelých sto metrů nebo sníží zeměpisnou délku o pár stupňů? oni maďaři a bulhaři (například) nějak nebyli schopni nic vypěstovat?
Odpovědět
ergo:
to je fakt takový průšvih když se změní teplota tak, že jaksi klimaticky sníží nadmořskou výšku pole o necelých sto metrů nebo sníží zeměpisnou délku o pár stupňů? oni maďaři a bulhaři (například) nějak nebyli schopni nic vypěstovat?
Pe
Petr
16.12.2024 14:47 Reaguje na Lukas B.To je kouzlo matematického průměru - schovají se v něm všechny extrémy a odchylky od normálu, takže výsledek pak vypadá bezvýznamně a neškodně, nebo dokonce i příjemně.
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.12.2024 18:02 Reaguje na PetrVy jste sedlák? z Vaší diskusní historie jsem pochopil, že ne, ale samozřejmě, mohu se ve Vás mýlit. čípak že to jste?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.12.2024 19:21 Reaguje na Lukas B.Samozřejmě, že to není žádný průšvih. Stane se pouze to, že některé plodiny, dříve pěstované např. v kukuřičném výrobním typu, půjde pěstovat v řepařském či dokonce v pšenično-bramborářském. Jinou otázkou a podstatnější, než trochu vyšší teplota je, že se můžou začít střídat delší období sucha s delšími obdobími vlhka, což už se ostatně poslední roky děje, zhruba cyklicky po cca třech týdnech. To, než trochu vyšší teplota, může zapřičinit , že některé plodiny můžou zažít ústup z pěstování. Podle mého to nepostihne obilniny, kukuřici, problém může mít trochu řepka, cukrovka, mák, ale to bych opravdu jen tipoval. Na druhou stranu se zde může otevřít prostor pro plodiny dříve subtropické, ale s jedním podstatným omezením, které nás bude provázet neustále, a to vpády arktického vzduchu na jaře, které jsou a budou podle mého stálou limitou pěstování teplomilných plodin.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.12.2024 19:56 Reaguje na pavel peregrinJeště upřesnění- u nás se plodiny z kukuřičného typu samozřejmě pěstují i v řepařském, spíše jde o to, že ty teplomilnější jako např. soja a slunečnice můžou pak mít lepší podmínky a půjde pěstovat i vyšší FAO kukuřic například.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.12.2024 09:25To strašení občanů oteplováním, když jim narůstají účty za vytápění působí
poněkud optimisticky. Bude-li tepleji, tak ušetříme za topení a koupíme si
dražší potraviny. Otázkou ale je, že nesmí své zisky sanovat dodavatelé za
méně energie její cenou, což je běžná praxe. Odebíráš méně a nám se má
snížit zisk? Tak to ne! Navýšíme cenu a ještě vyděláme více! Závislost
na dodavatelích čehokoliv dělá z lidí otroky přinucené platit i za to
snižování spotřeby. Mi osobně oteplování nevadí, protože pamatuji zimy,
kdy jsme proklínali třeskuté mrazy a sníh, který bylo třeba stále denně
uklízet. Mnohdy ho už nebylo kam uklízet a zamrzlé řeky při tání byly
příčinou jarních povodní. Musely se střílet ledy na řekách a dusily se
ryby na stojatých vodách. Nyní klídek a pár lyžařů si za sněhem zajede
do hor. Pamatuji nedávno pláč, když z 5 cm sněhu kolabovala doprava a
to bývalo kdysi i 30 cm za noc a mráz -20. Zlaté oteplování, protože
takové zimy by současná společnost nezvládla, když je kalamitou 5 cm.
Odpovědět
poněkud optimisticky. Bude-li tepleji, tak ušetříme za topení a koupíme si
dražší potraviny. Otázkou ale je, že nesmí své zisky sanovat dodavatelé za
méně energie její cenou, což je běžná praxe. Odebíráš méně a nám se má
snížit zisk? Tak to ne! Navýšíme cenu a ještě vyděláme více! Závislost
na dodavatelích čehokoliv dělá z lidí otroky přinucené platit i za to
snižování spotřeby. Mi osobně oteplování nevadí, protože pamatuji zimy,
kdy jsme proklínali třeskuté mrazy a sníh, který bylo třeba stále denně
uklízet. Mnohdy ho už nebylo kam uklízet a zamrzlé řeky při tání byly
příčinou jarních povodní. Musely se střílet ledy na řekách a dusily se
ryby na stojatých vodách. Nyní klídek a pár lyžařů si za sněhem zajede
do hor. Pamatuji nedávno pláč, když z 5 cm sněhu kolabovala doprava a
to bývalo kdysi i 30 cm za noc a mráz -20. Zlaté oteplování, protože
takové zimy by současná společnost nezvládla, když je kalamitou 5 cm.
