Ornitologové mapují v Přerově pohyb racka bělohlavého, už deset let
"Ornitologové ptáky kroužkují, aby se dozvěděli kudy a kam odlétají, odkud pocházejí a kde zimují. Většina ornitologických kroužků zůstane navždy ztracena, ale občas se některý najde nebo ho někdo odečte a potom vznikne příběh o putování konkrétního jedince. Jedním z nich je i racek bělohlavý se žlutým odečítacím kroužkem a kódem PKHU," uvedl Šafránek.
"Přerovského" racka bělohlavého okroužkovali polští ornitologové 2. května 2012, v Přerově byl poté poprvé pozorován 12. prosince téhož roku a od té doby se s ním ornitologové setkávají každoročně během zimy. "Přilétá koncem října a zdržuje se až do poloviny února. Je to dospělý pták, nyní je už na cestě zpět na své hnízdiště, v tuto dobu předpokládáme, že je již v oblasti jižního Polska," doplnil ornitolog. Dodal, že během deseti let byl v Přerově pozorován osmatřicetkrát.
Přerov se podle odborníků stal jeho pravidelným zimovištěm, občas se však objevil i na jiných lokalitách v České republice - díky kroužku jej zaznamenali odborníci na Slezské Hartě na Bruntálsku, v Tovačově na Přerovsku, v ale i v Šumvaldu na Šumpersku nebo do konce u obce Skály na Písecku v Jihočeském kraji. "Většina racků bělohlavých se kroužkuje na hnízdištích jako mláďata a díky tomu se ví, odkud pocházejí. Racek PKHU byl ale okroužkován jako dospělý pták a proto nevíme, jak je starý a ani odkud pochází. Což je velká škoda," dodal Šafránek.
Na Přerovsku se každoročně vyskytují desítky i stovky racků bělohlavých, výjimečně i rackové středomořští a rackové stříbřití. Díky odečítacím kroužkům se zjistilo, že nepocházejí pouze z Polska, ale i ze Slovenska, Německa, Běloruska, Litvy, Ukrajiny, Ruska a Rumunska.
reklama



Na komíně pivovaru v Mladé Boleslavi přibylo čapí hnízdo, upletly ho děti
Na Broumovsku je kvůli hnízdění sokolů uzavřená Frýdlantská vyhlídka na Ostaši
Čápi se do Česka vracejí čím dál dřív. Zapojte se do jejich sledování