Planeta Země je čím dál víc zelenější, zjistili vědci. Proč se to děje?

Lesů je čím dál víc. Ilustrační snímek.

Foto | Nathan Anderson / Unsplash

Informace, že dnes máme více stromů než před deseti lety, je možná poněkud zarážející. A určitě to není jediné překvapující zjištění, se kterým teď přichází studie Amesova výzkumného centra při NASA, publikovaná v žurnálu Nature. Mezi zeměmi, které nejvýrazněji přispěly k ozelenění zemského povrchu, totiž stojí Čína a Indie. Tedy přesně ty dva státy, které obvykle zmiňujeme spíše v negativních souvislostech, když přijde na životní prostředí. Jenže právě Čína a Indie dokázaly dohromady vysadit přes 5,5 milionů kilometrů čtverečních lesních porostů, tedy zhruba tolik, kolik je rozloha celé jihoamerické Amazonie.

Máme více stromů, než před dvaceti lety

Pokud se někde v posledních dvaceti letech zasadil strom, je pravděpodobnost 42 %, že se tak odehrálo někde mezi Pekingem a Dillí. Ke změnám v rozloze zalesněných ploch došlo i v Evropě. V Evropské unii je jich o 4,6 % více a o 4,0 % v Rusku. Planeta Země se prostě stává zelenější, ale ne jen kvůli vysazeným lesům.

Velmi podstatnou roli tu hrají klimatické změny. Nejspíš. Výzkumníci jistotou zrovna neoplývají, přestože tento efekt poprvé zaznamenali už v devadesátých letech. Tehdy, stejně jako dnes, jej neuměli spolehlivě vysvětlit. Zdá se ale, že planetární „skleníková“ atmosféra sycená oxidem uhličitým, a regionálně pak vlhkem a teplem klimatických změn, nejrůznějším rostlinám nebývale prospívá. Přesněji odlišit, kde za ozeleněním zemského stojí lidská činnost, tedy vysazování stromů, proměna způsobu zemědělského hospodaření nebo lesnické praxe, a kde se „zeleně“ projevily pozměněné klimatické podmínky, teď výzkumníkům z NASA pomáhají dva nové satelity Modis.

Zeleněji nemusí znamenat lépe

Z jejich dat je patrné, že Indie a Čína vzaly svůj boj s půdní erozí, klimatickými změnami, znečištěním ovzduší a vodních zdrojů opravdu vážně. Stromové plantáže se tu vysazují skutečně ve velkém. K ozelenění západní Evropy zase přispívá zaváděná „udržitelná“ lesnická praxe, na východě je pak více stromů spíše kvůli zarůstání zemědělsky neobdělávaných ploch. Výraznější zeleň na povrchu souše je globálně dána také intenzivnějším zemědělstvím. To už není tak pozitivní: od roku 2000 sice narostla produkce o 35-40 %, většinou ale za cenu výraznějšího hnojení a aplikací chemických postřiků.

„Na základě získaných dat teď můžeme říct, že lidé sehrávají zásadní úlohu při ozeleňování zemského povrchu, a že nyní můžeme tento klíčový faktor zahrnout do našich klimatických modelů,“ říká Rama Nemamiová, spoluautorka studie. Klimatické modely se tím ale nestávají o moc přesnější, budoucnost zůstává i tak dost nejistá. Scénář, že nárůst vegetace v našem planetárním skleníku povede k zastavení klimatických změn, je ale pořád krajně nepravděpodobný.

Co přinese budoucnost?

Spíše se dá očekávat, že vzrůstající průměrná teplota naopak povede k utlumení příjmu CO2 rostlinami. Něco takového se podle Nemamiové nyní aktuálně očekává v Tichomoří. Ozelenění by tu vystřídalo spíše suché hnědnutí. Trend pozitivní změny se v Číně nebo Indii také snadno může zvrhnout. Zdejší intenzivní zemědělství a masivní ozeleňování pustin může vyvolat pokles hladiny podzemní vody a vyvolat nebývalé sucho. A jak dodává další z autorského týmu, profesor Ranga Myneni, „ani současné výraznější zastoupení stromů nemůže vykompenzovat průvodní jevy globální oteplení, roztávající ledovce, zvyšující se hladinu oceánů, jejich acidifikaci, nebo stále častější extrémní tropické bouře.“