https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/planeta-zeme-je-cim-dal-vic-zelenejsi-zjistili-vedci.-proc-se-to-deje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Planeta Země je čím dál víc zelenější, zjistili vědci. Proč se to děje?

18.2.2019 01:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lesů je čím dál víc. Ilustrační snímek.
Lesů je čím dál víc. Ilustrační snímek.
Tvrzení, že rozsáhlé porosty lesů mizí každým dnem, je sice pravdivé, ale rozhodně nemá globální platnost. V posledních deseti letech se totiž v některých regionech výrazně zvýšila rozloha zalesněné a vegetací osazené plochy. Momentálně je teď na planetě Zemi o 5 % stromové zeleně více, než tomu bylo v roce 2000. A je tu také mnohem zeleněji. Píše o tom BBC.
 

Informace, že dnes máme více stromů než před deseti lety, je možná poněkud zarážející. A určitě to není jediné překvapující zjištění, se kterým teď přichází studie Amesova výzkumného centra při NASA, publikovaná v žurnálu Nature. Mezi zeměmi, které nejvýrazněji přispěly k ozelenění zemského povrchu, totiž stojí Čína a Indie. Tedy přesně ty dva státy, které obvykle zmiňujeme spíše v negativních souvislostech, když přijde na životní prostředí. Jenže právě Čína a Indie dokázaly dohromady vysadit přes 5,5 milionů kilometrů čtverečních lesních porostů, tedy zhruba tolik, kolik je rozloha celé jihoamerické Amazonie.

Máme více stromů, než před dvaceti lety

Pokud se někde v posledních dvaceti letech zasadil strom, je pravděpodobnost 42 %, že se tak odehrálo někde mezi Pekingem a Dillí. Ke změnám v rozloze zalesněných ploch došlo i v Evropě. V Evropské unii je jich o 4,6 % více a o 4,0 % v Rusku. Planeta Země se prostě stává zelenější, ale ne jen kvůli vysazeným lesům.

Velmi podstatnou roli tu hrají klimatické změny. Nejspíš. Výzkumníci jistotou zrovna neoplývají, přestože tento efekt poprvé zaznamenali už v devadesátých letech. Tehdy, stejně jako dnes, jej neuměli spolehlivě vysvětlit. Zdá se ale, že planetární „skleníková“ atmosféra sycená oxidem uhličitým, a regionálně pak vlhkem a teplem klimatických změn, nejrůznějším rostlinám nebývale prospívá. Přesněji odlišit, kde za ozeleněním zemského stojí lidská činnost, tedy vysazování stromů, proměna způsobu zemědělského hospodaření nebo lesnické praxe, a kde se „zeleně“ projevily pozměněné klimatické podmínky, teď výzkumníkům z NASA pomáhají dva nové satelity Modis.

Zeleněji nemusí znamenat lépe

Z jejich dat je patrné, že Indie a Čína vzaly svůj boj s půdní erozí, klimatickými změnami, znečištěním ovzduší a vodních zdrojů opravdu vážně. Stromové plantáže se tu vysazují skutečně ve velkém. K ozelenění západní Evropy zase přispívá zaváděná „udržitelná“ lesnická praxe, na východě je pak více stromů spíše kvůli zarůstání zemědělsky neobdělávaných ploch. Výraznější zeleň na povrchu souše je globálně dána také intenzivnějším zemědělstvím. To už není tak pozitivní: od roku 2000 sice narostla produkce o 35-40 %, většinou ale za cenu výraznějšího hnojení a aplikací chemických postřiků.

„Na základě získaných dat teď můžeme říct, že lidé sehrávají zásadní úlohu při ozeleňování zemského povrchu, a že nyní můžeme tento klíčový faktor zahrnout do našich klimatických modelů,“ říká Rama Nemamiová, spoluautorka studie. Klimatické modely se tím ale nestávají o moc přesnější, budoucnost zůstává i tak dost nejistá. Scénář, že nárůst vegetace v našem planetárním skleníku povede k zastavení klimatických změn, je ale pořád krajně nepravděpodobný.

Co přinese budoucnost?

Spíše se dá očekávat, že vzrůstající průměrná teplota naopak povede k utlumení příjmu CO2 rostlinami. Něco takového se podle Nemamiové nyní aktuálně očekává v Tichomoří. Ozelenění by tu vystřídalo spíše suché hnědnutí. Trend pozitivní změny se v Číně nebo Indii také snadno může zvrhnout. Zdejší intenzivní zemědělství a masivní ozeleňování pustin může vyvolat pokles hladiny podzemní vody a vyvolat nebývalé sucho. A jak dodává další z autorského týmu, profesor Ranga Myneni, „ani současné výraznější zastoupení stromů nemůže vykompenzovat průvodní jevy globální oteplení, roztávající ledovce, zvyšující se hladinu oceánů, jejich acidifikaci, nebo stále častější extrémní tropické bouře.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

18.2.2019 13:40
Na to jsem už jednou narazil, i když v malém. V Česku prý byla rozloha lesů na minimu v 18. století, ale jak se zvyšovala efektivita zemědělské výroby, lidi opouštěli hůře dostupné pozemky a nechali je zarůst lesem a lesů od té doby trvale přibývá. Třeba je tohle něco podobného?
Odpovědět

Jan Škrdla

18.2.2019 15:29 Reaguje na
Pokud vím, tak na konci 18. století došlo k rozvoji intenzivního lesnictví a těžko obdělavatelné pozemky se cíleně zalesňovaly. Tak jak tomu je v Číně nebo Indii.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.2.2019 15:38 Reaguje na
Spíš o něco dříve, před 30 letou válkou. během ní zanikla řada vesnic a jejich plužiny pohltil les. Kromě válečných událostí na to měl vliv studený výkyv klimatu, který ve vyšších polohách snížil úrodu natolik, že vesnice nebyly s to vypěstovat dostatek obilí, aby lidé přežili.
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.2.2019 15:52 Reaguje na Jan Šimůnek
po třicetileté válce zase nebyl, kdo by ty role obdělával. v některých německých státech byla situace s nedostatkem (mužské) populace tak kritická, že bylo dočasně tolerováno mnohoženství. pak se to nějak dorovnalo, ale rozšířily se brambory, které uživí více hladových krků na hektar než obilí a tuřín.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.2.2019 20:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Podobná situace, kdy došlo k rapidnímu poklesu obyvatel a návratu lesa, nastala v našich zemích i o 2 století dříve. A to v důsledku husitských válek.
Odpovědět
ig

18.2.2019 22:34 Reaguje na Jan Škrdla
To je až příliš návodné :-) Doufám, že se toho nechytí nějací ultraradikálové :-)
Odpovědět

Jan Škrdla

19.2.2019 22:33 Reaguje na
Z mé strany v tom nebyl úmysl někoho navádět, ale pouze konstatovat historická fakta.
Odpovědět
ig

20.2.2019 08:45 Reaguje na Jan Škrdla
Pardon, jestli to tak vyznělo :-)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

18.2.2019 18:11
Rozloha lesů v ČR v 18 století souvisela spíše s tím, čím se topilo. Uhlí tu bylo jen nějakých 100 let. A dneska ani nespotřebujeme roční přírůst dřeva.
Spíše mě zaráží, že autoři netuší, že se zvyšováním koncentrace CO2 roste efektivita fotosyntézy. Sice to omezuje nedostatek vody, ale C4 rostou i v sušších podmínkách.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.2.2019 20:11 Reaguje na Katka Pazderů
Nárůst rozlohy lesů souvisel s poptávkou po stavebním a ne palivovém dřevu (proto se taky preferoval smrk a borovice).
Uhlí tady bylo už nějaké ty desítky až stovky milionů let, ale rozvoj těžby spadá do 19. století (samozřejmě se o něm vědělo dříve), takže minimálně o 100 let dříve, než uvádíte.
Nejsem sice fyziolog rostlin, ale z následujícího odkazu vyplývá, že v případě C4 rosltin se jedná hlavně o trávy:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-1/rostliny-c-4.html#&gid=1&pid=1

Jinak voda má zcela zásadní vliv na růst rostlin (co se týká lesů, tak nejproduktivnější jsou ty lužní).
Odpovědět
mr

20.2.2019 12:21 Reaguje na Jan Škrdla
Asi zde s vámi moc souhlasit nebudu - samozřejmě, že se tehdy stavělo hlavně ze dřeva, ale taky se dřevem topilo - a to jenom dřevem. Uhlí bylo asi leda doplňkové palivo pro bohatší a hlavně v blízkosti jeho těžby, až po zavedení dráhy se více přiblížilo i dalším = od půlky 19. st. A SM a BO jsou celkem rychlejirostoucí v porovnání třeba s DB apod. A taky i výhřevnost není nejhorší, lze jimi topit prakticky hned bez sušení apod. Kdyby tu dnes nebyl plyn a uhlí, tak by byl tlak na naše lesy asi katastrofický = 10 mil. spotřebitelů. Luhy jsou nejproduktivnější proto, že se tam drží největší w a t s množstvím slunečních hodin za rok. Dnešní nízká spotřeba dřeva je způsobena využíváním jiných hmot. Lidé se příliš odklonili od přírody a vůbec je netrápí, že ty hmoty velmi často až neuvěřitelně zatěžují živprostředí.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.2.2019 18:18 Reaguje na
Budu s vámi polemizovat.
BO a SM se pěstovaly primárně pro stavební dřevo.
Pokud by šlo o palivo, dostaly by přednost pařeziny převážně tvrdých dřevin. Zatímco takový SM nebo BO porost začíná teprve ve 30-40 letech pořádně tloustnout, tak ve výmladkovém lese už můžete "sklízet" (převážně palivové dřevo).

S těmi luhy s vámi pro změnu nebudu souhlasit já. To že tak přirůstají, je opravdu dáno vodou (ne nadarmo se říká, že roste jak z vody). Pro srovnání takový porost na vátém písku ve stejné nadmořské výšce, je úplně jinde.
Když to přeženu, tak třeba Sahara se svou teplotou a počtem slunečních hodin, by mohla konkurovat deštným lesům - proč tomu asi není?
Odpovědět
mr

20.2.2019 22:22 Reaguje na Jan Škrdla
No, nevím, zda jste někdy viděl starý výmladkový porost. Samozřejmě, že se leda na palivo dá kácet už i okolo 20 - 30 let. A když ho správně vychováte, tak ve 40 - 50-ti nepoznáte, že jsou to výmladky, takže s myšlenkou na palivo bych vás hnal svinským krokem. Jenže před těmi několika stovkami let se toho stavebního tolik zase nespotřebovalo. Zajeďte se mrknout někam na ves na Slovensko, možná tam ještě uvidíte staré dřevěnice, tak si zkuste odhadnout, kolik těch kmenů asi 1 dům (stodola) spotřeboval. Zároveň to nebyly stavby na 1 generaci, mnohé vydržely staletí. Když to přeženu a 1 rodina by spotřebovala na svou stavbu i celý ha SM lesa, tak si uvědomte, že to byly desetitisíce ha a tolik rodin domy a usedlosti prostě nestavělo. Jediné, co pohlo v minulosti se stavy dřevní zásoby v lesích, byly pražce na dráhu a rozvoj průmyslového zpracování dřeva. Určitě znáte z historie př. Michaela Thoneta z Boppardu na Rýně, jemuž se podařilo vysmýčit všechny BK okolo Koryčan a i proto se pak fy. částečně přestěhovala do Bystice a Vsetína, kde se jeho rodině podařilo prý to samé ještě do 1. sv. války.
Co se týče produktivity lužního lesa, tak doufám, že máte lesnické vzdělání, kde vás jistě učili, co znamenají zkratky - w, t a co potřebuje fotosyntéza ke svému maximálnímu a zdárnému průběhu - u nás to má právě v lužních lesích. Proto se vůbec divím tomu nesmyslu se Saharou, kde vám něčeho výrazně přebývá a jiného zase nedostává.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.2.2019 08:17 Reaguje na
Je pravda, že SM a BO dřevo se dá použít také k topení, a že výmladkový les pokud se dobře vychovává, může poskytnout stavební dřevo. Ale původní záměr je jiný.
O této problematice nemá cenu dále polemizovat.

Co se zkratek týká, tak velké W - je práce (nevím jak ta ovlivňuje fotosyntézu).
Fotosyntéza záletí na intenzitě záření a koncentraci CO2 - ty jsou v rámci regionu konstantní. Dále záletí na teplotě (t) a vodě (právě obsah vody v půdě je při rostoucí koncentraci CO2 a teploty klíčový).
Odpovědět
mr

21.2.2019 11:01 Reaguje na Jan Škrdla
Aha, tak to už rozumím, proč tu občas píšete takové nesmysly. Já myslel, že jste z oboru.
1) (w) = malé dvojvé = vlhkost (= voda = H2O)
2) (t) = malé t = teplota
Fotosyntéza začíná u našich dřevin zhruba na t = 4 -5(°C) a ustává zhruba nad 35(°C). Její optimum je u nás zhruba někde nad 15-16(°C) - do asi 25(°C), pak zase klesá, jelikož se začínají už zase uzavírat průduchy. Intenzita světla a koncentrace CO2 taky nejsou nekonečné a je to limitováno jejich určitými hodnotami - třeba při délce vln do fialové části spektra (= nad 760nm) přestávají pracovat chloroplasty. Tedy intenzita asimilace se mění i během dne i výšky slunce nad obzorem (= datumem). Taky něčí nápady o zvýšení koncentrace CO2 do aleluja by asimilaci právě zastavily. Nemýlím-li se, tak ta brzda je asi u koncentrace 2%. Doufám, že to na vás není moc odborné a únavné, pak se omlouvám. Máte-li o to hlubší zájem, zkuste si zajistit k tomu odbornou lit. Pro naši debatu snad stačí moje vysvětlení, co jsem si tak nějak stačil ze školy až dodnes zapamatovat.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.2.2019 12:52 Reaguje na
To tvrzení s rostoucí koncentrací CO2 bylo hned v prvním příspěvku toho vlákna, a nebylo z mé strany.
S tou teplotou se vámi také nepřu.

Co se týká té vlhkosti, tak jsem nějak opomněl, že se označuje malým (w). Podíl vody je ale nicneříkající.
Záleží na využitelné vodní kapacitě (VVK), tj. množství vody, co má rostlina skutečně k dispozici.

Odpovědět
mr

21.2.2019 19:57 Reaguje na Jan Škrdla
Taky jsem nepsal, že to tvrdíte vy - použil jsem slůvko "něčí".
Bez vody vám asimilace neproběhne - je čepána leda kořeny, na molekulu glukozy spotřebujete 12 vody. Transpirovaná voda vám drží zároveň otevřené průduchy k příjmu CO2 a vlhčí a snižuje t okolí = lesní vzduch - určitě poznáte rozdíl v klimatu za horkého dne na suchém poli a v lesním zápoji. Krom toho daruje do reakce H. Voda pak ihned rozvádí i asimiláty ve kmeni a drží ve vlhku všechna asimilační pletiva, bez nichž by to neproběhlo. Proto jsem psal o luzích v našich zemšířkách, kde jsou tyto důležité podmínky nejideálnjší, cit.:" Luhy jsou nejproduktivnější proto, že se tam drží největší w a t s množstvím slunečních hodin za rok." Když vysajete z lesa w, tak se vám nejprve listí zkroutí, dalším suchem opadne. Tím se strom brání totálnímu vysušení. Budou-li si naši potentáti stále zahrávat s vodou v krajině, můžeme si tu vaši Saharu tady vykoledovat ráz dva. A pak tu nastane "konec světa" ...
Odpovědět

Jan Škrdla

21.2.2019 20:12 Reaguje na
Musím přiznat, že tentokrát jste mě dostal. Bohužel jsem na váš první příspěvek reagoval příliš unáhleně.
Nečekal jsem že si o dané problematice:
1. něco nastudujete (po odborné stránce mi to trochu neladí s některými vašimi dřívějšími příspěvky)
2. všechny vaše argumenty nebudou mířit proti mému tvrzení (konktrétně s tím že lužní lesy jsou produktivní díky vlhkosti, jsem tvrdil to samé).

Vzhledem k tomu, že jsem podobně narazil i na jiné diskuzi (s jiným diskutujícím), omezím své unáhlené příspěvky na minimum a budu se věnovat smysluplnější činnosti. Alespoň pro dnešek.
Odpovědět
mr

22.2.2019 14:29 Reaguje na Jan Škrdla
Mám stále takový dojem, že vás učivo o fotosyntéze moc nepolíbílo a stále dokola některé věci ignorujete, i když jsem vám to tu, snad srozumitelně, vysvětlil. Nejprve píšete, cit.:"Jinak voda má zcela zásadní vliv na růst rostlin (co se týká lesů, tak nejproduktivnější jsou ty lužní)." Na to jsem se snažil já vysvětlit, PROČ JSOU TY LUHY NEJPRODUKTIVNĚJŠÍ. Vy jste na to trvdohlavě reagoval zase poznámkou o vodě, cit.:"To, že tak přirůstají, je opravdu dáno vodou (ne nadarmo se říká, že roste jak z vody)." A nakonec jste tomu dal korunu se Saharou. Tak jsem se snažil vám napovědět (marně), cit.:"co potřebuje fotosyntéza ke svému maximálnímu a zdárnému průběhu - u nás to má právě v lužních lesích. Proto se vůbec divím tomu nesmyslu se Saharou, kde vám něčeho výrazně přebývá a jiného zase nedostává." Vy jste na to tvrdohlavě vypálil dalším nesmyslem, cit.:"Fotosyntéza záletí na intenzitě záření a koncentraci CO2 - ty jsou v rámci regionu konstantní. Dále záletí na teplotě (t) a vodě (právě obsah vody v půdě je při rostoucí koncentraci CO2 a teploty klíčový)." Proto jsem se vás snažil poučit v příspěvku: 21.2.2019 11:01 Vidím ale, že marně, jelikož mi tu zase odpovídáte tímto nesmyslem, či třeba polopravdou, cit.:"konktrétně s tím že lužní lesy jsou produktivní díky vlhkosti, jsem tvrdil to samé". Až nyní mi jaksi došlo, že možná o tom znáte nějakou rychle načetlou teorii, ale praktické souvislosti vám vůbec nedocházejí - ono to totiž není leda o té vodě. V luzích jí míváme asi nejvíce, a proto tam většinou pro syntézu asi nechybí. Když ale přijde studený a zapršený a moc zamračený rok, tak budete mít v lese sice dost w, ale díky t pod optimem nebude mít syntéza optimální průběh a projeví se to sníženými přírůstky dřeva u značné části dřevin. To samé nastane, když nebudete dostávat do porostu optimum vlnových délek světla po maximální možnou dobu (zamračený rok). Na 1 molekulu glukozy potřebujete 2 836(KJ/mol) světelné energie, jež se na plastidech změní v chemickou v cukru. A tato musí být zase dodána pokud možno v optimálním spektru vlndélek, jak už jsem zmínil výše. Čím více jdete od optima, tím se více zpomaluje syntéza a vysledkem je horší přírůstek dřeva.
Prostě vám tímto sděluji, že nemůžete od sebe tyto 3 důležité podmínky - w, t a světelné záření oddělovat, popř. to zužovat leda na w. To byste žil v omylu a já bych s vámi prostě dále nesouhlasil, jelikož ani já jsem to nikdy tak netvrdil. Jen tak pro doplnění - určitě jste slyšel, že dle letokruhů lze celkem spolehlivě odhadnout i průběh počasí ve vegetačním období do historických období, kde jsou mnohdy leda sporadické záznamy nebo se tyto záznamy ověřují z těch letokruhů. Díky jakému poznání si myslíte, že to jsou odborníci schopni celkem věrohodně popsat?
Odpovědět

Jan Škrdla

22.2.2019 18:45 Reaguje na
Tak dívám se, že jste si k tomu něco načetl, nebo jste teoretik s encyklopedickými znalostmi, který žije mimo realitu praxe (dle vašich některých příspěvků jinde).
Každopádně vašim největším koníčkem hýčkat si vaše ego. Nestačí vám, že jsem uznal chybu ze své strany, ale vy máte potřebu to rozpitvávat to litaniemi ve vašem stylu, ale dobrá.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.2.2019 18:54 Reaguje na
A ještě jedna věc. Souhlasím, s tím, že fotosyntéza závisí na více podmínkách (vlhkost, nebo spíše množství využitelné vody, teplota a světelné záření + koncentrace CO2 - tu jste neuvedl).
Ale při vzrůstající teplotě (alespoň do určité míry) a koncentraci CO2 je limitujícím faktorem právě množství dostupné vody v půdě.
Určitě jste slyšel nebo četl o Liebigově zákonu minima (týká se sice živin v půdě, ale šel by aplikovat i na fotosyntézu).
Odpovědět
mr

22.2.2019 20:14 Reaguje na Jan Škrdla
Dívejte se, já fotosyntézu vnímám z hlediska praktického, co jsme se kdysi učili. A jaksi ti naši přednášející měli pravdu - vlhko, sucho, zima, teplo, zamračeno a slunce. Nic více pro lespraxi jaksi nemusíte řešit. Fotosyntéza = přírůst dřeva = dobrý rok. Změna konc. CO2 je naprosto nepodstatná, jelikož je zastoupen v atmosféře v setinách %, takže významnější vliv na praktický průběh syntézy mít asi nebude. Brzdu by tomu mohla možná vystavit asi tak až možná vulkanická činnost v nejbližší blízkosti vašeho lesa, takže zase jen ukazujete, že si ji neumíte spojit se životem obyčejného lesa. Taky tomu i rozumím - nejste schopen ji nijak v porostu skoro ovlivnit - to je odpověď skoro většiny. Jenže kdyby tomu tak bylo, určitě by vám ji nikdo na školách netlačil do hlav. A jaksi si neuvědomujete, že výchovnými prořezávkami si s ní jaksi prakticky hrajete pro hospodářský efekt. Vím, hospodářství je pro vás další slabá stránka, ale dost spolu souvisí. Je však smutné, když jako asi absolvent lesnictví či zemědělství o ní skoro nic nevíte a vypouštíte nesmysly, co jsme měli možnost si číst. Znovu opakuji - asi vás její výklad v minulosti moc nepolíbil, proto tu tak naivně k mým poznámkám teoretizujete a řešíte cizí ego. Spíše byste ale měl řešit svoje znalosti, abyste pro lesy byl spíše přínosem ...
Odpovědět

Jan Škrdla

22.2.2019 21:36 Reaguje na
Chtělo by to trochu méně arogance z vaší strany.
Možná máte znalosti, možná jste si o tom něco přečetl (nevím vaše přezdívka je nicneříkající mr -vůbec nevím co jste zač).
S tou koncentrací CO2 vás vyvedu z omylu, i malá změna koncentrace má vliv na rychlost fotosyntézy:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Photosynthesis_-_CO2_concentration_graph.png

To, že prořezávkami/probírkami můžeme ovlivnit přírůst je mi známo (dokonce jsem efekt zásahů kdysi sledoval a doposud sleduji). Takže mi podsouváte něco co není pravda.

Na závěr buďte rád, že vám nepřipomínám vaše nesmysly, pardon vše co píšete je vlastně pravda.
Odpovědět
mr

22.2.2019 23:50 Reaguje na Jan Škrdla
Napsat někomu, že píše blbosti není arogance, berte to spíše za radu. Výskyt CO2 ve vzduchu je v setinách %, tak bych rád viděl, jak zařídíte jeho zvýšení třeba na trojnásobek např. na ty stovky ha lužlesů u Břeclavi a Lanžhota až k Soutoku. A jak to vůbec zjistíte a prokážete tento vliv v praxi? Řekl bych, že nijak. Něco jiného jsou kedlábky ve skleníku a něco jiného jsou stovky ha volného lesa. Nic vám nepodsouvám. Souvislost prořezávek s fotosyntézou jsem vám musel připomenout já. Kdybyste to aspoň naznačil, nedělal jsem vám takové školení. Těší mě, že aspoň asi víte, jak vypadá přírůst po výchově. Nesmysly jste tu zatím psal vy - a to mnohokrát i v jiných článcích, já se to leda snažil uvést na pravou míru.
Odpovědět
Hu

Hunter

23.2.2019 13:51 Reaguje na
Ona ta fotosyntéze opravňuje smrkolesníky k tomu, aby sázeli SM od 2 LVS výše?
Odpovědět
mr

23.2.2019 23:35 Reaguje na Hunter
Jestli to měla být otázka na mě, tak vám odpovídám - když se za mnou jako majitel lesa dojdete poradit, tak vám možná radu dám. Když si poradit nedáte, nasaďte si tam třeba banánovníky ...
Odpovědět
Hu

Hunter

24.2.2019 14:06 Reaguje na
A na koho jinýho? Smrkolesník by chtěl někomu radit? To si snad děláte srandu ne? Stačí se podívat, co tady vodborníci vašeho typu předvádí cca nejméně posledních sto let. Krom holosečného hospodaření a sázení smrku nic jinýho neumíte a vy máte tu drzost chtít někomu radit? Stačí si projít porosty podle LVS. A ty kecy o podílu listnáčů? To si schovejte pro někoho, kdo neví jak to vypadá v reálu. Hlavně že máte zmáknutou tu fotosyntézu. Byl jste někdy vůbec v lese?
Odpovědět
Hu

Hunter

23.2.2019 13:51 Reaguje na
Ona ta fotosyntéze opravňuje smrkolesníky k tomu, aby sázeli SM od 2 LVS výše?
Odpovědět

Jan Škrdla

23.2.2019 19:53 Reaguje na
Opět jste přestřelil a přisoudil mi něco, co jsem nenapsal.
Netvrdil jsem, že se dá lokálně ovlivnit koncentrace CO2, nebo se výrazně lišila v rámci regionu (tak jak jste to pochopil).
Co narůstá, tak to je koncentrace CO2 v globálním měřítku v čase, viz graf:
https://magazin.gnosis.cz/koncentrace-sklenikovych-plynu/

Zkuste si to dát do souvislosti s grafem z mého předchozího komentáře.

Jinak kdo nedokáže uznat svou chybu, tomu není pomoci.
Odpovědět
mr

23.2.2019 23:27 Reaguje na Jan Škrdla
Čtěte řádně, co píšu. Vy tu vystrkujete CO2, já vám odpověděl, že změny jeho koncentrace jsou dnes pro lespřírůst naprosto nesmyslné - v otázce zůstává leda teoretický výbuch sopky, ale to teoretizování nechám raději vám. Z praxe pro les je to spíše akademický diletantismus, jehož je nyní plno. V čele sám odborník, vědátor a teoretik a ve výsledku jsou naše lesy dnes v totálně dezolátní situaci. Zřejmě mi chcete naznačit zlatý věk lesů - NYNÍ TEORETIZUJI - zvýšením koncentrace CO2 zhruba na trojnásobek dneška (nevím, jak to v lese snadno akamžitě poznám) získám asi maximální rychlost syntézy (při nutnosti zachování w,t na jejich ideálních hodnotách) - jenže nevím, co to donese dalšího, jelikož je CO2 sklenplyn, jež mi taky může zvednout t v lese nad únosnou hranici a máte po přírůstu. Nebo totálně vysušit krajinu a máte úplně po lese. Víte, toto já nevím, jak skutečně bude. Jenom vím, že až někdo bude tvrdit, že to ví, tak to bude jistě vědátor-teoretik nebo politik. Já popisuji leda to, co jsem si někdy ověřil a co si můžete snadno ověřit praxí i sám, když se budete dívat často a pozorně okolo sebe.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.2.2019 21:16 Reaguje na
Chcete, abych řádně četl, co píšete, přitom sám pořádně nečtete mé příspěvky (někdy ani článek nad diskuzí).

Kdyby tomu tak bylo, tak bystě věděl, že neteoretizuji s nárůstem CO2 do optima, tj. nějakých 0,1% (tento scénář by snad chtěl jen blázen). Pouze naznačuji, že nárůst, ke kterému v posledních 2. stoletích došlo, má pozitivní efekt na průběh fotosyntézy.
Že jsou zde další faktory, který mohou být ovlivněny negativně, je mi jasné. Co jsem se vám snažil naznačit, že voda má při teplotě rostoucí do optima (alespoň zatím), zásadní vliv.

Trochu mě ale překvapuje, že jste mezi faktory ovlivňující produktivitu stanoviště nezařadil úrodnost půdy (je velký rozdíl, jestli máte při stejných vlhkostních podmínkách porost na živném stanovišti, nebo naopak na kyselém).
Odpovědět

Jan Škrdla

24.2.2019 21:28 Reaguje na Jan Škrdla
Ještě pro doplnění, abyste se nechytil mého posledního odstavce, tak se musí jednat o porosty ve stejném vegetačním stupni.
Odpovědět
dm

david matoušek

21.2.2019 10:40 Reaguje na
No, nevím, zda jsi někdy topil dřevem, že píšeš takové strejcoviny.
Odpovědět
MR

Michael Rada

22.2.2019 14:44
Je mi líto, ale podobné zprávy jsou jen zaplacenými "vědeckými studiemi". Jejich vypovídající hodnota je shodné s těmi na tabíkové výrobky v 6% a 70 letech, s tím že vody je dost, že ozonová díra nemizí, že recyklací zlepšujeme životní prostředí.
JSOU TO CÍLENĚ ŠÍŘENÉ LŽI MAJÍCÍ ZACÍL JEDINÉ, ZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU NA KTERÉM MALÉ SKUPINY LIDÍ DOKÁŽÍ HODNĚ A DLOUHODOBĚ VYDĚLÁVAT
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist