Plzeň má svůj první městský holubník. Pomůže se šetrnou regulací populace holubů

Plzeň zprovoznila svůj první městský holubník. Kromě hnízdění holubů umožní městu šetrným způsobem regulovat jejich populaci. Vznikl na půdě městského domu v centru. Podobná zařízení už fungují třeba v Praze, Brně a Českých Budějovicích. Plzeň by je chtěla zřídit v dalších částech, druhý a levnější bude v maringotce na sídlišti Skvrňany. ČTK to řekl primátor Roman Zarzycký (ANO). S iniciativou přišel poté, co ho v této věci oslovili obyvatelé, kteří slíbili, že budou holubník udržovat. "Díky němu dokážeme přirozeně a humánně redukovat holubí populaci v centru města, nemusí se střílet nebo trávit. Má to přímý dopad i na ochranu památek a dalších objektů," uvedl.

Podle náměstka primátora Aleše Tolara (STAN) využívají holubi nový prostor jako zdroj potravy a zázemí, kde mohou v klidu zahnízdit. "Poté odborníci část nakladených vajec (postupně až polovinu) vymění za umělé náhražky, čímž se sníží jejich počty. Jedná se tak o trvalé, efektivní, a především etické řešení," dodal. Dosud se holubi v Plzni odchytávali do klecí. Holubník je podle Tolara nejjednodušší způsob, jak snižovat reprodukci holubů a dostávat je na místo, kde jsou kontrolovatelní.

Zařízení je na půdě domu v sadech Pětatřicátníků 27, na jehož střeše se holubi pravidelně shlukují. "Uvnitř jsou misky na krmení, potrava, čisticí prostředky. Kapacita je 186 ptáků, míst pro zahnízdění je 93," uvedl Tolar.

Podle Michaely Klimšové z celorepublikové platformy Městské holubníky je v Plzni mnoho tisíc holubů. "V centru je zhruba 150hlavé hejno, pak jich máme 200 až 300 na Lochotíně, na Doubravce kolem železničního mostu je velká populace, dále jsou na Slovanech i Borech. Dlouhodobě tu s holuby budeme žít, ale není dobré mít tu populaci přemnoženou a nějak ji regulovat musíme," uvedla vedoucí odboru životního prostředí Dagmar Svobodová Kaiferová.

Největší problémy teď jsou na Skvrňanech a v centru, kam se holubi vrátili díky kašnám a trhům na náměstí. Podle ní budou pokračovat také odchyty a další opatření, jako je zasíťování mostů i třeba uzavírání půd a vikýřů. Holubník přišel téměř na 600 000 Kč, jeho provoz přijde zhruba na 160 000 korun ročně.

"Vizí je vytvořit síť holubníků po republice a změnit přístup k holubům. Teď máme pod naší organizací Brno, Bílovec, Plzeň, staví se Jevíčko a připravuje Mladá Boleslav," řekla Klimšová. V Plzni budou dva brigádníci, aby si na ně holubi zvykli. "Budou vyměňovat vajíčka za atrapy a budou to čistit, uklízet, dezinfikovat kontrolovat stav a doplňovat zrní," uvedla.

Podle webu Městský holubník řada velkých evropských měst šla touto cestou už od konce 90. let, kdy pochopila, že střílení nebo odchyt a následné usmrcování není udržitelné a efektivní. Díky holubníkům pak snížila rozmnožování až o 100 procent. Holub žijící ve městě, přezdívaný "měšťák" nebo "věžák", se vyvinul z původního druhu holuba skalního, který byl člověkem domestikován. Později opět zdivočel a křížil se s chovnými druhy. Je závislý na člověku. Nejde o volně žijícího živočicha, ani o typické domácí zvíře.

---

reklama

---