https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-studie-osn-usazeniny-do-roku-2050-snizi-kapacitu-prehrad-o-ctvrtinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle studie OSN usazeniny do roku 2050 sníží kapacitu přehrad o čtvrtinu

12.1.2023 10:59 | Hamilton (Kanada) (ČTK)
Kvůli zanášení velkých světových přehrad usazeninami z jejich přítoků hrozí, že tyto vodní rezervoáry přijdou do roku 2050 v průměru o zhruba čtvrtinu své původní kapacity. Vyplývá to podle agentury DPA ze studie OSN. Odhadovaná ztráta činí u zhruba 50 000 sledovaných přehrad 1,65 bilionu kubických metrů, což přibližně odpovídá roční spotřebě vody v Indii, Číně, Indonésii, Francii a Kanadě dohromady, upozornila Univerzita Spojených národů. Rozsah ztrát je podle ní znepokojující, zvláště když se svět potýká s mnoha dalšími problémy se zásobováním vodou.
 

Přehrady omezují přirozené přenášení říčních sedimentů. Usazeniny mnoho přehrad postupně zanášejí, proti proudu řek navíc stále víc hrozí záplavy, zatímco po proudu eroze. Zanášení přehrad patří mezi největší výzvy pro světovou vodohospodářskou infrastrukturu, upozornil tým v čele s Dumindou Pererou z Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví Univerzity Spojených národů (UNU-INWEH) v kanadském Hamiltonu.

"Pokles disponibilní úložné kapacity do roku 2050 ve všech zemích a regionech zpochybní všechny aspekty národních ekonomik, včetně zavlažování, výroby elektřiny a zásobování vodou," řekl Perera. "Nové přehrady, které jsou nyní budovány nebo plánovány, nevyrovnají ztráty kapacity způsobené sedimentací," dodal expert. Hrozí podle něj plíživý globální vodohospodářský problém s možnými značnými důsledky.

Například v Asii, kde žije 60 procent světové populace, má ukládání vody rozhodující význam pro udržení vodní a potravinové bezpečnosti, stojí v analýze OSN. Podle vědců zaznamenají největší ztráty, 35 až 50 procent oproti původní kapacitě, ve schopnosti hromadění vodních zásob do roku 2050 Británie, Panama, Irsko, Japonsko a Seychelské ostrovy. Naopak přehradní nádrže v zemích jako Bhútán, Kambodža, Mongolsko, Etiopie, Guinea a Niger zatím příliš dotčeny nejsou, protože tamní vodní díla jsou poměrně nová.

Vědci vycházeli z odhadů pravděpodobných ztrát kapacity u více než 47 400 velkých přehradních nádrží ve 150 zemích pro roky 2022, 2030 a 2050. Zhruba 28 000 těchto vodních děl leží v asijsko-pacifické oblasti, asi 2300 v Africe, na 6700 v Evropě a kolem 10 400 v Americe. Jako velké jsou definovány přehrady vysoké více než 15 metrů nebo takové, které při výšce pět až 15 metrů pojmou více než tři miliony kubických metrů vody.

Původní globální kapacita ukládání vody 6300 miliard krychlových metrů v přehradách zahrnutých do studie má do roku 2050 klesnout na zhruba 4670 miliard kubíků. Mezi možná opatření patří podle expertů OSN takzvané bypassy, tedy oddělené kanály, které například při povodních odvádějí vodu přímo po proudu řeky. Při optimálním provozu by mohly tyto tunely usazování snížit až o 90 procent, ukázaly dřívější studie.

Alternativním řešením je zvýšení stávajících hrází, ale tím se zvýší i plocha přehradních jezer, což může mít dopad na okolí. Možné je i nákladné odbagrování nebo výplachy nánosů, což zase může mít značné negativní následky pro oblasti položené pod přehradami.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

12.1.2023 11:23
Každý špás něco stojí. Ono bez chyby není nic.
Odpovědět
ZK

Zan K.

12.1.2023 15:39
Inu a proč se pravidelně něčistí od nánosů? Třeba i ssacími bagry před ůústím do přehrady. I ty přece vyrábíme.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.1.2023 16:01 Reaguje na Zan K.
Čištění stojí peníze a ty nejsou ani na rybníky. No a ještě to bahno může být přece kontaminované, něčím a je po " žížalách !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.1.2023 16:21
Dříve se těžil písek a štěrk v řekách. A proč se po nedělá v přehradách ale na polích? No je to levnější.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2023 10:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
v těch přehradách ty sedimenty zpravidla nejsou štěrk a písek, ale splachy jemnozrnných zemin s různým podílem organiky. ono se moc neví co s tím a na nic moc se to nehodí, respektive nikdo by za to nezaplatil nákladovou cenu, za kterou by se to vytěžilo.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.1.2023 11:22
tady je vidět, že vše pozitivní přináší i negativa a kvůli tomu, že každá dobrá věc má i svoji negativní stránku, není možné dobro zašlapat. Potřebujeme nutně zavodnění a zalesnění. Jenomže přehrady a rybníky jsou plné toxického bahna- co s ním?, produkují metan, jejich výstavba ničí krajinu. Zalesnění porušuje postrost krajiny a hyne hmyz a ubývá rostlin.
Je zapotřebí vidět priority, co je důležitější- voda nebo toxické bahno?
Jedině lesy a vodní program zajistí klimatickou rovnováhu, jinak vyhyne vše.
Odpovědět
ZK

Zan K.

13.1.2023 18:40
Inu - jen otázka. A jak je to s oněmi přílivovými elektrárnami. Tam jsou splašky z moře???
Odpovědět
ZK

Zan K.

14.1.2023 15:24 Reaguje na Zan K.
Podle mě jsou tyhle elektrárny nejekologičtějšími výrobci energie. A navíc mohou zabranovat katastrofám.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist