https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pojezdy-tezkou-zemedelskou-technikou-v-destivem-roce-znatelne-snizuji-vynos-z-poli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pojezdy těžkou zemědělskou technikou v deštivém roce znatelně snižují výnosy z polí

24.7.2020 01:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Negativní vliv pojezdů zemědělské techniky během sklizně za deštivého roku přesáhl svým efektem běžné očekávatelné ztráty. Negativní efekt pojezdů se navíc přenesl do dalších let.
Negativní vliv pojezdů zemědělské techniky během sklizně za deštivého roku přesáhl svým efektem běžné očekávatelné ztráty. Negativní efekt pojezdů se navíc přenesl do dalších let.
Zemědělská technika výrazně přispívá ke zvýšení výnosu z pěstování hospodářských plodin a zefektivnění celého procesu produkce pěstovaných potravin. Alespoň tak se to ještě donedávna zdálo. Jenže dlouhodobý vliv působení zemědělské techniky na půdu během pojezdů, manipulace a jednotlivých prací může mít na produkci i dočista opačný efekt. Píše o tom Phys.org.
 

Dokládá to aktuální studie Severodakotské státní univerzity, respektive týmů badatelů věnujících se půdní ekologii. Ti upozornili na to, že negativní vliv pojezdů zemědělské techniky během sklizně za deštivého roku 2019 přesáhl svým efektem běžné očekávatelné ztráty a stal se jednou ze zásadních příčin ekonomického propadu hospodářů. Negativní efekt pojezdů se navíc přenesl do dalších let. Studie jako taková se soustředí na oblast středozápadu USA, ale její výstup má platnost pro další zemědělské plochy obhospodařované po celém světě. Prakticky všude tam, kde vydatně zapršelo a jezdila přitom zemědělská technika.

Velká kola, velké ztráty

Takže? Pole s kukuřicí a sójou vyžadují péči zemědělců, ale rok 2019 jim k tomu nedopřál příhodných podmínek. Deštivé jaro zpozdilo setí, a tím i dobu sklizně. Ta se odsunula do zimních měsíců, které ale rovněž byly nad očekávání srážkově vydatné. Zemědělci byli postaveni před nelehkou volbu: sklízet za neoptimálních podmínek, anebo čekat, jestli se počasí někdy umoudří. Vesměs zvolili první variantu. Tím došlo sklízecí a manipulační technikou ke zhutnění povrchu půdy na polích, rozježdění a rozbrázdění jejich povrchu. Dobře patrné je to i z leteckých snímků.

Přímé narušení/zhutnění půd se dotklo nejméně 10 % rozlohy obdělávaných ploch se sójou a kukuřicí a vedlo k nižší sklizni. Vzniklá škoda na produkční kvalitě půdy se přenesla i do následujících let, byť menší měrou. Přesněji, ekonomické ztráty z prvního roku odhadli badatelé na 587 milionů dolarů (odpovídající desetiprocentnímu pojezdu), ale následky mohou nabobtnat do roku 2021 až na 1,76 miliardy dolarů (pokud bude dalšími pojezdy vedle dřívějších pojezdů nakonec zhutněno až 30 % obdělávané půdy). Závěrem studie badatelů je, že zhutnění zemědělské půdy pojezdem těžké „vysokokolové“ techniky může znamenat snížení výnosu o 21 % v horizontu dvou následujících let.

Výsledek studie může mít značný dopad na schvalování dalších opatření týkajících se produkce a podpory udržitelného zemědělství. Protože může vést k požadavku na omezení provozu zemědělské techniky na obdělávaných půdách obzvlášť v obdobích sucha nebo deště. Tehdy totiž intenzifikace zemědělského provozu výnosu nepomáhá, ale škodí.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

24.7.2020 05:49
Tak tohle se může stát jen u velkého bratra. Navíc je to nesmysl. Největší utužení půdy vzniká jejich stylem hospodaření, přehnojování polí dusíkatými hnojivy narušuje strukturu, která pak v kombinaci s jejich minimalizací, kterou tam vedou a osevním postupem, kdy se takřka střídá jen kukuřice se sójou jsou hlavními viníky.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.7.2020 06:41 Reaguje na Jiří S
Vy jste krásný příklad toho, jak to vypadá, když člověk vidí svět takový jaký ho chce vidět, protože se mu to tak hodí, místo toho, aby ho viděl takový jaký opravdu je....
Odpovědět
JS

Jiří S

24.7.2020 06:48 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ne já jsem člověk v zemědělství vzdělaný a ne úplný analfabet komentující obory, o kterých neví zhola nic.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.7.2020 11:38 Reaguje na Jiří S
O mě tu vůbec nejde.

To hodnocení udělali ve vší odbornosti jiní a to již v mnoha zemích nezávisle na sobě, takže já jen komentuji jejich zjištění a váš sebelhací přístup ke světu...
Odpovědět
JS

Jiří S

24.7.2020 13:54 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Můj sebelhací přístup ke světu neexistuje. Toto zjištění bylo možná tak zjištěno pro USA. U nás není problémem těžká technika, neboť nápravy po přejezdech se opravují každý rok. Největším problém utužení půdy a tvorby podorničního dna je z důvodu hnojení za pomoci vyplavování jílovitých částí a následným přejetím pluhem. To tvrdí i odborníci u nás, zvláště pak vážený a tématem zabývající se odborník prof. Záhora z Mendelu. Něco si prvně o tomto tématu zjistěte, jak to funguje ve světě, jak u nás a co může být příčinou a problémy. Nedělejte ze sebe zde hlupáka.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.7.2020 07:11
Článek se mi jeví poněkud zavádějícím. Je jisté, že přejezdy zemědělskou technikou po poli v době nepříznivých půdních podmínek vliv mají, ale spíš na strukturu půdy, než by přímo ovlivňovaly úrodnost. Pokud nedojde k opětovnému vrácení struktury půdy do příznivého stavu, např. mrazem, výnos to ovlivní, ale zase přes tu strukturu, např. méně půdního vzduchu apod. Kdybych to vztáhl na naše podmínky, tak nejcitlivěji se chovají v tomto směru jílovito-hlinité a hlinito-jílovité pozemky. S trochou nadsázky lze říci, že agronom, který umí na takových půdách hospodařit, může hospodařit všude, ale ten, který ve svém hospodářství takovéto půdy nemá, tak pokud by přišel do podniku, kde jich mají hodně, většinou pohoří.
Ale to, že by pojezd technikou v nepříznivém počasí snížil výnos vysloveně přímým působením, je nesmysl. Výnos v té chvíli je již vytvořen a jediný způsob snížení výnosu v této chvíli jsou ztráty sklízecí techniky vlivem vlhkosti a tím, že zrno opouští kombajn ve směsi s vlhkou slámou. Samozřejmě, následné utužení a koleje působí do budoucna, ale o tom jsem již psal.
Odpovědět
JH

JH

24.7.2020 09:46
Z článku vyplývá, že za uvedené škody může spíše extrémní počasí, než těžká technika. Při deštivém počasí se pole těžko obdělává beze škod jakoukoliv technikou. Pokud by úrodu sklízelo 100 rolníků s kosami místo 1 kombajnu, výsledek by byl asi dost podobný. Velké stroje nemusí vyvíjet o tolik větší tlak na půdu než menší pokud mají široká kola nebo pásy, které rozloží váhu na větší plochu a výsledný tlak je menší. Menší stroj navíc musí při sklizni přejet pole víckrát, než velký, takže pojezdí větší plochu pozemku.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

24.7.2020 11:01
Zhutnění vždy nevede ke snížení výnosu (např. u písčitých půd se zadrží více vody). Rozježdění pozemku technikou však ztráty produkce podporuje, pokud ovšem neprovede zemědělec hlubokou orbu. Pak je zase vše OK. A neděje se to jen u "našeho velkého bratra", toto jsou zákony mechaniky zemin! Na rozježděném poli nic moc nevyroste, ale kolik takové plochy si zemědělec zničí? Není blázen a neznalec.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist