Pojezdy těžkou zemědělskou technikou v deštivém roce znatelně snižují výnosy z polí
Dokládá to aktuální studie Severodakotské státní univerzity, respektive týmů badatelů věnujících se půdní ekologii. Ti upozornili na to, že negativní vliv pojezdů zemědělské techniky během sklizně za deštivého roku 2019 přesáhl svým efektem běžné očekávatelné ztráty a stal se jednou ze zásadních příčin ekonomického propadu hospodářů. Negativní efekt pojezdů se navíc přenesl do dalších let. Studie jako taková se soustředí na oblast středozápadu USA, ale její výstup má platnost pro další zemědělské plochy obhospodařované po celém světě. Prakticky všude tam, kde vydatně zapršelo a jezdila přitom zemědělská technika.
Velká kola, velké ztráty
Takže? Pole s kukuřicí a sójou vyžadují péči zemědělců, ale rok 2019 jim k tomu nedopřál příhodných podmínek. Deštivé jaro zpozdilo setí, a tím i dobu sklizně. Ta se odsunula do zimních měsíců, které ale rovněž byly nad očekávání srážkově vydatné. Zemědělci byli postaveni před nelehkou volbu: sklízet za neoptimálních podmínek, anebo čekat, jestli se počasí někdy umoudří. Vesměs zvolili první variantu. Tím došlo sklízecí a manipulační technikou ke zhutnění povrchu půdy na polích, rozježdění a rozbrázdění jejich povrchu. Dobře patrné je to i z leteckých snímků.
Přímé narušení/zhutnění půd se dotklo nejméně 10 % rozlohy obdělávaných ploch se sójou a kukuřicí a vedlo k nižší sklizni. Vzniklá škoda na produkční kvalitě půdy se přenesla i do následujících let, byť menší měrou. Přesněji, ekonomické ztráty z prvního roku odhadli badatelé na 587 milionů dolarů (odpovídající desetiprocentnímu pojezdu), ale následky mohou nabobtnat do roku 2021 až na 1,76 miliardy dolarů (pokud bude dalšími pojezdy vedle dřívějších pojezdů nakonec zhutněno až 30 % obdělávané půdy). Závěrem studie badatelů je, že zhutnění zemědělské půdy pojezdem těžké „vysokokolové“ techniky může znamenat snížení výnosu o 21 % v horizontu dvou následujících let.
Výsledek studie může mít značný dopad na schvalování dalších opatření týkajících se produkce a podpory udržitelného zemědělství. Protože může vést k požadavku na omezení provozu zemědělské techniky na obdělávaných půdách obzvlášť v obdobích sucha nebo deště. Tehdy totiž intenzifikace zemědělského provozu výnosu nepomáhá, ale škodí.
reklama
Dále čtěte |
Veterináři: Spotřeba veterinárních léčiv v ČR klesla od roku 2008 o 70 procent
Senát se postavil proti hrazení klimatických opatření EU z peněz na zemědělství
V čele zemědělského výboru Sněmovny bude Monika Oborná (ANO)
Další články autora |
Lapeni mezi nádherou a škodlivostí. Dají se ohňostroje udělat nějak jinak?
Poprask na laguně. Rackové a čápi zanáší plasty do chráněných mokřadů
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibněOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Jiří S
24.7.2020 05:49Lukáš Kašpárek
24.7.2020 06:41 Reaguje na Jiří SJiří S
24.7.2020 06:48 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
24.7.2020 11:38 Reaguje na Jiří STo hodnocení udělali ve vší odbornosti jiní a to již v mnoha zemích nezávisle na sobě, takže já jen komentuji jejich zjištění a váš sebelhací přístup ke světu...
Jiří S
24.7.2020 13:54 Reaguje na Lukáš Kašpárekpavel peregrin
24.7.2020 07:11Ale to, že by pojezd technikou v nepříznivém počasí snížil výnos vysloveně přímým působením, je nesmysl. Výnos v té chvíli je již vytvořen a jediný způsob snížení výnosu v této chvíli jsou ztráty sklízecí techniky vlivem vlhkosti a tím, že zrno opouští kombajn ve směsi s vlhkou slámou. Samozřejmě, následné utužení a koleje působí do budoucna, ale o tom jsem již psal.
