Prezident Biden znovu otevřel těžbě ropy miliony hektarů v Mexickém zálivu
V únoru se hovořilo o tom, jak americká vláda hodlá zmrazit všechny probíhající procesy navázané na pronájem veřejné či státní půdy (včetně příbřežních vod) se záměrem těžby zemního plynu nebo ropy. A také bylo přijato moratorium, zákaz pronájmu půdy za účelem těžby ropy a zemního plynu v aljašské chráněné oblasti. Na konci srpna ale Biden schválil, zcela v rozporu s předchozím programem, zpřístupnění průzkumu a otevření těžby ropy a zemního plynu na 80 milionech akrů v oblasti Mexického zálivu. S tím, že na souši, „federální“ půdě, se připravuje pronájem dalších stovek milionů akrů potenciálně těžitelné půdy. Není to první přestřel, kontroverzní schválení k těžbě ropy a zemního plynu na Aljašce vydal už v květnu a jeho rozhodnutí skončilo po žalobách environmentalistů u soudu.
Jenže Aljaška se v květnu nepotýkala s přírodní katastrofou, což v případě Floridy zrovna neplatí. Hurikán Ida, jehož ničivost je dávána do přímé souvislosti s klimatickými změnami, se 30. srpna prohnal Floridou, Louisianou a Mississippi. Aby den na to vyhlásilo Ministerstvo vnitřních věcí velký návrat k fosilním zdrojům. To není jen laciné porýpnutí. Spojené státy americké aktuálně, za vlády ekologického prezidenta, těží více zemního plynu než v roce 2019. Víc, než celá Saudská Arábie. A vládní administrativa USA se od prázdnin aktivně zasazuje o další rozšíření těžby fosilních paliv, protože ceny pohonných hmot ohrožují národní průmysl a ekonomiku.
„Pronájmem půdy k těžbě a další extrakcí ropy si jen zveme další katastrofy,“ komentuje to Kristen Monsell, ředitelka Centra pro biologickou diverzitu, organizace, která jako desítky dalších environmentálních neziskovek proti záměru rozšíření těžby ostře vystoupila. „Je naprosto obscénní schválit těžbu hned poté, co se Louisianou prohnal hurikán. Klimatická změna rapidně zintenzivňuje bouře v okolí zálivu. To, co potřebujeme, je zastavit příbřežní těžbu na ropných plošinách, ne otvírání dalších vrtů.“ Environmentalisté se proti vládnímu rozhodnutí hodlají bránit soudně, žalobu již podali.
Dílem proto, že příslib navýšení produkce ropy o 1,12 miliard barelů a 4,4 biliony kubíků zemního plynu v dalších 50 letech jim nepřijde jako přiměřená ukázka naplňování klimaticky vstřícné politiky. Spojené státy americké se sice s nástupem Joe Bidena na prezidentský post navrátily k Pařížské dohodě, ale v současnosti jsou jejímu naplnění dál než za Trumpa.
reklama
Dále čtěte |
Nikdo nezvrátí revoluci týkající se čisté energie v USA, uvedl v Amazonii Biden
Trumpův tým připravuje odchod od pařížské dohody o klimatu
Bílý dům oznámil investice za tři miliardy dolarů do ekologičtějších přístavů
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
DAG
23.9.2021 07:16Pro mě je to spíš ukázka realizmu a to, že prostě v USA nejsou fanatici za každou cenu.
Stačí se podívat na problémy Evropy s cenou elektřiny a to možná příjdou i problémy se stabilitou sítí.
Pavel Karel
23.9.2021 08:00 Reaguje na DAGDAG
23.9.2021 16:14 Reaguje na Pavel KarelMy ještě budem potřebovat hodně ropy a plynu ať se vám to sebevíc nelíbí.
Zbyněk Šeděnka
23.9.2021 09:01
Miroslav Vinkler
23.9.2021 09:10Jsme ryze fosilní společností a většinu energie získáváme spalováním vytěžených paliv - uhlí a zemní plyn.
Jaderná energie jako vysoce koncentrovaný zdroj energie byla ideově zahnána do kouta tlakem zelených radikálů a neomarxistů, kteří postrádají základní odbornost v energetice.
Jejich slibům o skvělých zítřcích - náhradě fosilních paliv OZE uvěřila část veřejnosti a dala jim silný politický mandát. Nutno podotknout, že tak učinila pod klimaalarmistickými pohádkami o konci světa v důsledku skleníkového efektu vyvolaného zvyšováním koncentrace CO2 v atmosféře.
Nejslabší stránkou OZE je však nepředvídatelnost jejich výkonů, které jsou závislé na počasí. Atributem každé energetické soustavy však je zajištění dostatku energie bez ohledu na počasí.
Tento rozpor je řešen :
a) náročnými úpravami stávající distribuční soustavy v EU za cenu neúměrně vysokých nákladů, které jsou v závěru účtovány koncovým spotřebitelům a dnes se podílí cca 30-40% na ceně energie.
b) výstavbou kompenzačních zdrojů na zemní plyn, což zase není žádná výhra, neboť jeho emise vzato od těžby přes dopravu do atmosféry + vlastní emise CO2 jeho spálením ,jsou srovnatelné se spalováním uhlí.
Suma sumárum - volbou špatné strategie nelze vyhrát žádnou válku a už vůbec ne tu klimatickou.
Zaslepené pokračování této pseudozelené cesty povede ke společenské nestabilitě a ztrátě sociální soudržnosti, což je zase neslučitelné s principem trvale udržitelného rozvoje .
Aktuální otřesy cenové exploze cen elektřiny a následná veřejná nespokojenost má být neutralizována tiskem "energetických žebračenek" ,které bude vrchnost rozdělovat místím populacím.
Nechci být špatným prorokem, ale dojde-li k nástupu chladné a delší zimy 2021/2022 , projeví se v plné nahotě iracionalita Zeleného údělu a zejména jeho praktické dopady na občany EU s nepředvídatelnými důsledky.
Zbyněk Šeděnka
23.9.2021 09:31 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
30.9.2021 15:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPojem "špatně" mi připadá silně nepřesný.
