https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pro-koho-je-vlastne-oskliva-zelenina-problem-a-proc-se-vypestky-zemedelcu-vrsi-na-skladkach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pro koho je vlastně ošklivá zelenina problém a proč se výpěstky zemědělců vrší na skládkách?

13.4.2022 06:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zemědělci ani balírny a překladiště nemají ve zvyku mrhat s již jednou vydanými penězi. Praxe je prostá: zboží je roztříděno podle kvality do několika sort. Špičková I. jakost míří na regály obchodů, druhá jakost, kam spadá i „ošklivé ovoce a zelenina“ do jídelen a potravinových bank. Zboží třetí kategorie ke zpracovatelům.
Zemědělci ani balírny a překladiště nemají ve zvyku mrhat s již jednou vydanými penězi. Praxe je prostá: zboží je roztříděno podle kvality do několika sort. Špičková I. jakost míří na regály obchodů, druhá jakost, kam spadá i „ošklivé ovoce a zelenina“ do jídelen a potravinových bank. Zboží třetí kategorie ke zpracovatelům.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Narůstající problém s množstvím ovoce a zeleniny, které původně mělo sloužit k obživě lidí, ale nakonec se jen vrší na skládkách, je už klasickým tématem ne-udržitelnosti stávajících schémat potravní bezpečnosti. Prstem se obvykle ukazuje na řetězce supermarketů, jež mají po desítkách tun vyřazovat z prodeje výpěstky neuniformního charakteru. Je to tak ale doopravdy?
 
V USA i Velké Británii se tématu zbytečného mrhání s potravinami, především tedy s výpěstky zemědělské produkce, v posledních letech věnuje velmi intenzivní pozornost. Zvýšený zájem médií a odborníků postupně rozkrývají, že zrovna obchodní řetězce k největším viníkům této až trestuhodné nešetrnosti nepatří. Nejde totiž ani tak o zboží, které kvůli „kosmetickým vadám svého vzhledu“ neudají k prodeji velkoproducenti velkoprodejcům, jako spíš o to, kolik zeleniny a ovoce vyhodí sami spotřebitelé. Podrobně se o tom rozepisuje například zpráva ReFED.

Ta vyčísluje, že objemový podíl organického odpadu, který vzniká mezi farmou a dodavatelským skladem supermarketu, je méně než 20 %. Zbývajících 80 % je prý generováno domácnostmi a restauracemi. „Snaha o záchranu nevzhledné zeleniny je humbukem, nafouknutým hrubou neznalostí. Neznalostí veřejnosti, která netuší o fungování dodavatelských řetězců potravin,“ píše se ve zprávě, která doplňuje, že ona nehezká a ošklivá zelenina je jen jedním velmi drobným dílkem opravdu velkého problému plýtvání s potravinami.

My nic nevyhazujeme, jak je to u vás?

Zemědělci v rámci svých už tak dost napjatých rozpočtů nemají ve zvyku plýtvat. To, že se nějaké zboží nedostane ven z farmy, má svůj dobrý důvod. Poškozené, narušené, deformované, otlačené a nahnilé exempláře by totiž znehodnotily celou zásilku. To, co je kvůli takovému stavu neprodejné, odtud v drtivé většině nemíří na skládku. Ale je to buď zaoráno do země, jako organické hnojivo, odloženo na kompost, případně pře-prodáno a zkrmeno hospodářským zvířatům. Odpad tu prakticky nevzniká, recykluje se hned u zdroje.

Ani balírny a překladiště velkých kupců nemají ve zvyku mrhat s již jednou vydanými penězi. Odpad nakoupeného zboží z farem tu konzistentně vytváří 1 % ztrát (což potvrzují i nezávislé zdroje a výzkum Organizace pro výživu a zemědělství).

Praxe je prostá: zboží je roztříděno podle kvality do několika sort. Špičková I. jakost, s jakou se běžně setkáme v regálech obchodů, svou prodejní cenou v podstatě zaplatí za celou úrodu i nákup.

Druhá jakost, kam spadá i „ošklivé ovoce a zelenina“, zamíří k přímému zpracování a konzumaci: do jídelen a podnikových restaurací, potažmo do potravinových bank.

Je tu ještě zboží třetí kategorie, které skutečně nemá na pultech ani ve vývařovnách budoucnost.

Spotřebitelé jsou neustále bombardováni tvrzeními, že jejich individuální rozhodnutí a volby mohou adresně zasáhnout nějaký velký problém a přispět k jeho řešení. „Plýtvání potravinami je jednou z mála oblastí, kde je to pravda, píše Washington Post.
Spotřebitelé jsou neustále bombardováni tvrzeními, že jejich individuální rozhodnutí a volby mohou adresně zasáhnout nějaký velký problém a přispět k jeho řešení. „Plýtvání potravinami je jednou z mála oblastí, kde je to pravda, píše Washington Post.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Z toho se vyrábí šťávy, džusy, kečupy, dochucovadla, salsy, omáčky, čalamády, směsi a míchané saláty. Odpad na konci je pak minimální. Ne kvůli nějakému environmentálnímu sentimentu, ale proto, že to stálo peníze. A ty nechce nikdo vydávat zbytečně, bez návratnosti.

Když čteme o tom, že například v Británii je 25 % vypěstovaných jablek, 20 % cibulí nebo 13 % brambor „vyřazeno“ z prodeje kvůli svým kosmetickým vadám ve vzhledu, znamená to jen tolik, že bylo vyřazeno z oné I. jakosti a přesunuto do II. či III. jakosti. Ne, že byly vyhozeny do odpadu. Tak kde se tedy berou ty haldy ovoce a zeleniny, hnijící na skládkách?

Na vině je koncový spotřebitel

„Popravdě, čtyřikrát více potravin než na farmách a v supermarketech je promrháno až u vidličky a talíře, v našich domácnostech,“ píše v odpovědi Washington Post. „Farmy nevyhazují perfektní ovoce a zeleninu. To vy.“

Přímo v domácích kuchyních, kde si lidé vaří a připravují zakoupené ovoce a zeleninu, vzniká 43 % onoho organického odpadu. Zbytek prý připadá na restaurace, jídelny a další koncové zpracovatele.

Zpráva ReFED se trefuje do snahy „zachraňovat“ ošklivou zeleninu ještě jednou, a to vyčíslením jejího celkového úsporného potenciálu. Pokud by například v USA byla zachráněna a k přímému prodeji nabídnuta i ta poslední pokroucená mrkev, ušetřilo by se 266 000 tun potravin ročně. Což je slibné, ale žádalo by si to mnohem více energie a prostředků, než třeba posílení segmentu potravních bank. Jejich potenciál úspor dosahuje zhruba 996 000 tun, a mohl by být mnohem vyšší, než výsledek kampaní za záchranu zboží II. jakosti.

Zaměřovat se na „potrhle vypadající“ zeleninu jako na spásu potravní bezpečnosti je podobné, jako řešit problém plasty znečištěných oceánů zákazem brček. Vědět, kde přesně vzniká odpad, a tam se snažit i nápravu, je důležitější.

Spotřebitelé jsou neustále bombardováni tvrzeními, že jejich individuální rozhodnutí a volby mohou adresně zasáhnout nějaký velký problém a přispět k jeho řešení. „Plýtvání potravinami je jednou z mála oblastí, kde je to pravda,“ píše ve shodě se zprávou ReFED Washington Post. „Ale ten velký rozdíl neuděláme tím, že budeme jíst seschlé a pokroucené, hořké okurky. Ten rozdíl vzniká u přemýšlení nad tím, jestli si do nákupního košíku nedáváme víc, než kolik opravdu sníme.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

13.4.2022 08:56
když si koupím svazek mrkve a vyhodím nať, započítává se to do těch procent? slupky od pomerančů, okrájený ananas atakdále?
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

15.4.2022 06:27 Reaguje na Lukas B.
https://www.agrana.com/en/products/all-productportfolios/bioethanol/production-sites
Odpovědět
ZK

Zan K.

13.4.2022 12:25
Vyhazovat jakékoli potraviny je zločin. Dřív se zužitkovávala i ona nať z košťálovin a při hladu tomu bude stejně. Spíše se nabízí otázka uskladnění jednotlivých druhů, o čemž moc povědomí není. Ono zmražování není vždy to správné a jediné...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.4.2022 14:45 Reaguje na Zan K.
Ono se asi hlavně bude jinak zužitkovávat vše do mrtě někde v domku na vsi, a jinak v šestým patře paneláku na Proseku. O uskladnění platí to samé.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.4.2022 06:23 Reaguje na Svatá Prostoto
Nechápu, proč byste si v šestém patře paneláku na Proseku nemohl na balkóně postavit kompostér?
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

14.4.2022 11:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
majetný panelákový ekolog si ten žížalí kompostér koupí za cca 3500.- aby mu ladil s truhlíky keříčkových rajčat a ten koumavější si ho vyrobí třeba z řeznických beden nebo z těch polystyrénových na ryby. pak bude ale koumat,zda si narýpat tuzemské žížaly nebo si koupí násadu těch kalifornských za cca 100.-...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.4.2022 12:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A co s tím kompostem tam budete dělat???
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.4.2022 13:34 Reaguje na Svatá Prostoto
Nabídněte ho známým z vesnice a nebo ho jen tak
vysypejte v přírodě. Kompost už není odpad, ale
hodnotné hnojivo a asi by ho neodmítly ani firmy
zabývající se údržbou městské zeleně. Hlavně už
nehledat výmluvy a konat!!!
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

15.4.2022 06:27 Reaguje na Zan K.
https://www.agrana.com/en/products/all-productportfolios/bioethanol/production-sites
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

15.4.2022 06:28 Reaguje na Zan K.
https://www.agrana.com/en/products/all-productportfolios/bioethanol/production-sites
Odpovědět
Pe

Petr

13.4.2022 16:23
U nás se haldy výpěstků na skládkách asi moc nevrší.
Na vesnicích se takové věci až tak moc nevyhazují, a ve městech se bioodpad třídí a kompostuje. A i kdyby se nekompostoval, tak se na to klepou provozovatelé bioplynových stanic, kteří dříve či později budou muset začít takovýto odpad i vykupovat (a ti rozhodně na snižování a šetření zájem nemají). Spíš se divím, že to nevykupují už dnes, ale asi je byznys ještě hodně dobrý.
Zřejmě se to tedy skládkuje v zahraničí, odkud článek pochází. No, musejí na tom zapracovat.

"„Ale ten velký rozdíl neuděláme tím, že budeme jíst seschlé a pokroucené, hořké okurky."
Hořké okurky jsou jedovaté a nesmějí se jíst! Obsahují toxické alkaloidy, proto ta hořkost.

"Zaměřovat se na „potrhle vypadající“ zeleninu jako na spásu potravní bezpečnosti je podobné, jako řešit problém plasty znečištěných oceánů zákazem brček. Vědět, kde přesně vzniká odpad, a tam se snažit i nápravu, je důležitější."
Brčka jsou přesně jedno z těch míst, kde odpad vzniká. A ze stovky malých zdrojů odpadu je jeden velký problém s plasty. Když budeme malé zdroje odpadu přehlížet kvůli větším, nevyřešíme nikdy nic.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.4.2022 17:58
Kdysi se taková zelenina částečně zpracovávala/zavařovala, zmrazovala i průmyslově a případně zkrmovala.
Odpovědět
ZK

Zan K.

19.4.2022 12:28 Reaguje na smějící se bestie
Souhlas. A kdo to dnes dělá? Lidé jsou zpohodlnělí a dnes i neznalí. Bohužel.Možná bude platit ono známé, že nouze naučila Dlibora housti...
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

13.4.2022 20:09
Vzkaz pro autora: nemyslíte si, že Vámi zmíněná Zpráva ReFED, ví o reálném stavu v ČR kulové cosi?

Další naprosto zbytečný článek...
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

14.4.2022 05:51 Reaguje na Jiří Kvítek
Zdravíčko. https://www.rohlik.cz/tema/oskliva-zelenina
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

18.4.2022 08:34 Reaguje na Radomír Dohnal
To je mi jasné, že jste recykloval cizí článek, to se lidem bez vlastní invence stává dost často...
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

15.4.2022 06:29 Reaguje na Jiří Kvítek
https://www.agrana.com/en/products/all-productportfolios/bioethanol/production-sites
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

15.4.2022 06:29
https://www.agrana.com/en/products/all-productportfolios/bioethanol/production-sites
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.4.2022 11:26
Posedlost dokonalostí je nešvarem společnosti přebytku zboží. Chybou je,
že obchod jiné než dokonalé zboží nenabízí, aby měl co nejvyšší marže.
Nabízet v jednom z regálů nestandard za poloviční ceny by bylo řešením
pro chudší zákazníky a co s tím "nedokonalým" zbožím. Nelze to nařídit
a tak by to mohla být záležitost pro charitativní prodejny, které by
takové zboží nabízely. Nepleťme si nedokonalé zboží se zbožím prošlým
a vyloženě závadným. Samozřejmě musí vyhovovat ostatním kritériím .
Nebylo by pouze "dokonalé" a samozřejmě patřičně levnější. Nač skládkovat něco, co jsou ochotni někteří lidé využít třeba jen ke zkrmení zvířaty?
Tak se chove zahrádkář a většina lidí na vesnici, ti takovou nedokonalou zeleninu zkrmí domácími zvířaty a nebo zvěří. Bohužel obchod má zájem vydělávat a neztratit zákazníky ochotné kupovat nestandard a taky ten
velkopěstitel pěstuje raději více a nezabývá se odbytem nedokonalého
zboží. Byl jsem svědkem zaorání neudané mrkve, salátu a v Polsku brambor.
Přitom nebylo dovoleno tu mrkev lidem paběrkovat a byla rozdiskována
a hluboce zaorána. Totéž se děje s posklizňovými zbytky kukuřice, které
kdysi běžně ležely týdny na poli, byly konzumovány zvěří, sbírány
chovateli zvířat, myslivci a lákaly černou, kterou šlo na sklizeném
poli snadněji lovit. Dnes se ihned po sklizni zbytky hluboko zaorají.
Prostě zadarmo NIC a ani za nějaký ten "paběrkovací" poplatek. Vše
je o maximalizaci zisků a hospodárnost je pouhým přežitkem starší
generace, která zužitkovala i slupky z brambor a neřešila BIOODPAD.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.4.2022 17:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Prosím vás kdo dnes i na venkově chová nějaké zvířectvo? Jako kdysi z stovky venkovských domkářů chovalo zvířectvo a plně by tak využilo na krmení odpadní zeleninu a ovoce tak 90, dnes to je tak 2 - 5 domkářů. A to ještě většina z nich chová jen slepice na vajíčka, jejichž chov je z domácího zvířectva zdaleka nejméně problémový, jenomže taky zase slepice většinu zeleniny a ovoce nekonzumují.
Aby mohli zkrmit většinu odpadní zeleniny a ovoce plus třeba i trávu a další zelené věci ze zahrady, potřebují chovat náročnější zvířectvo než slepice.
Býložravou drůbež, jako jsou třeba husy, nebo králíky, kozu...
Jinak na venkově to člověk hodí do kompostu a vznikne z toho půda. Ve městě to hodí do popelnice nebo i do drtiče a kanalizace a krmí tím potkany.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist