https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/proc-uchovavame-semena-rostlin-v-podzemnich-vychlazenych-trezorech-a-proc-to-neni-uspokojive-reseni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč uchováváme semena rostlin v podzemních vychlazených trezorech? A proč to není uspokojivé řešení?

15.11.2018 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Šance na celoplanetární restart biodiverzity, pojistka pro případ katastrofy netušených rozměrů nebo jen smutný odkaz příštím generacím.
Šance na celoplanetární restart biodiverzity, pojistka pro případ katastrofy netušených rozměrů nebo jen smutný odkaz příštím generacím.
Hluboce zakořeněná idea, že každý problém životního prostředí má minimálně jedno uspokojivé technické řešení, dostává trhliny. Výzkumníci z britské Královské botanické zahrady v Kew totiž potvrdili, že skoro třetinu semen světových druhů dřevin v genetických bankách současnými metodami uložit nelze. Píše o tom ScienceDaily.
 

Šance na celoplanetární restart biodiverzity, pojistka pro případ katastrofy netušených rozměrů nebo jen smutný odkaz příštím generacím. Názory, proč vlastně uchováváme semena rostlin v genetických bankách podzemních vychlazených trezorů, jsou různé. Dosud byla tato praxe jakýmsi uklidňujícím ujištěním, že pokud se třeba lidská civilizace vyhubí jadernými zbraněmi, jednou bude moci někdo, ať už kdokoliv, oživit ze zásob zmražených semen vegetaci na Zemi. Nebo že druhy, které jsme v jejich živé podobě úspěšně zlikvidovali, budeme mít v „rezervě“ na lepší a environmentálně příhodnější časy.

Třetina semen stromů se zchladit nenechá

John Dickie a Sarah Wyse ze zahrady v Kew ale tuhle ideu dost narušili. Prošli seznamy ohrožených i zatím hojně rozšířených druhů dřevin a dospěli k neradostnému závěru. Přibližně třetina z nich má semena, která se „mrazit pro příští generace“ konvenčním způsobem nedají. Přesněji řečeno, druhy stromů, které jsou dnes ohroženy kriticky a tudíž jim slovy klasika zvoní hrana, se z 36 % do banky uložit nedají. Druhy spadající do kategorie zranitelných se pro lednice semenných bank nehodí v 35 %, ohrožené pak v 27 %. A pokud budeme brát i stromy „obyčejné“, nikterak zatím neohrožené? Ty pro tenhle způsob konzervace neodpovídají v 33 %. Jsou to zjištění, která moc nepotěší.

Ještě loni se totiž povšechně optimisticky tvrdilo, že k uložení bude nejspíš vhodných okolo 92 % všech druhů dřevin. Celý tenhle model nouzové ochrany druhů ex situ (mimo místo původu) se přitom jevil maximálně slibný. Na minimálním prostoru, se zlomkem spotřeby energie a vynaložených financí, můžete v jedné bance deponovat celé pralesy po generace. Tedy ve formě semen. Tenhle přístup byl dokonce tak populární, že se stal jedním z ústředních bodů Globální strategie ochrany rostlin: do roku 2020 mělo být tímto způsobem uloženo 75 % ohrožených druhů. Teď už víme, že to možné nebude.

Šokové zmrazení je cesta. Ale zatím nejistá

Botanici z Kew zjistili, že mrazit nebude možné jednotlivé druhy dubů, kaštanovník setý nebo jírovec maďal. Ty jsou pro Brity důležité jako stromy „národního dědictví“. Ale do chladu banky se nepodaří dostat ani stromy celosvětově ekonomicky významné: avokádo, kakaovník nebo mangovník. A ani polovinu druhů stromů, které dominují korunám pralesů. Běžně užívaný přístup pro mražení, který počítá s vysušením a zmražením na -20 °C, je totiž znehodnocuje. Je tu ještě jedno technické řešení, které právě v Kew s úspěchem testují. Nazývají ho kryokonzervací.

Spočívá ve vyjmutí embrya ze semene a jeho kritické šokové podchlazení na -196 °C (a pak uchovávání při minus dvaceti). Zatím ale není zřejmé, jak dalece by tahle metoda vyhovovala všem jinak nebankovatelným semenům. „Přijít s efektivní metodou ex situ konzervace rostlin je teď důležitější, něž kdy jindy,“ říká Dickie. „Hrozeb pro volně žijící populace rostlin přibývá: klimatické změny, proměny stanovišť, narůstající výskyt nejrůznějších patogenů. Kryokonzervace má výrazný potenciál, jak rostliny jinak neuložitelné v genetických bankách uchovat. Ale potřebujeme vědět, jak široce využitelná tato metoda pro celý svět je.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (5)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

16.11.2018 09:46
1. Pánbu zaplať za ty dvě třetiny rostlin, u kterých to funguje.

2. Existují i takové věci, jako jsou rostlinné tkáňové kultury (z nichž se dají vypěstovat pomocí patřičných růstových stimulátorů nové rostliny), a které se rovněž dají dlouhodobě uchovávat ve zmrzlém stavu.

3. Existuje možnost kód DNA zapsat na vhodné médium a použít ho pak k vytvoření rostlin. Přitom je to velmi úsporná záležitost, protože mnoho úseků DNA mají rostliny i silně nepříbuzné společné, a i uvnitř těchto genomů se vyskytují identické nebo silně podobné úseky, takže by genetické charakteristiky tisíců druhů zabraly po odpovídající komprimaci místo odpovídající nekomprimovanému zápisu řádově desítek druhů.
Odpovědět
J

Josef Mozek

16.11.2018 18:23
Je úplně jedno, kolik je v mražácích semen, když je brzy nebude kam sadit.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

17.11.2018 08:01
Metoda in situ, tedy na místě původu je lepší, protože uchovává genotyp i s jeho vztahem k prostředí, kde vznikl.
A mám dotaz na pana Šimůnka, kde jste našel, že se dá DNA z knihoven opět použít? Citace by mě velmi zajímala. Jako hodně teoretická možnost to připadá v úvahu, ale nikdo to zatím nedokázal, protože to není jen DNA, ale také podmínky prostředí (epigenetika), která určuje, co se zrovna z DNA čte a jak.
Odpovědět
lu

21.11.2018 13:03
hned v první větě se mýlíte (Hluboce zakořeněná idea, že každý problém životního prostředí má minimálně jedno uspokojivé technické řešení, dostává trhliny). samozřejmě existuje velmi jednoduché technické řešení drtivé většiny "problémů životního prostředí". problémem ovšem je, že takové řešení je zcela nepřijatelné mravně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2018 12:20
@Katka Pazderů
U těch rostlin to s epigenetikou není zase až tak šílené. Např. klonování rostlin jde docela bezproblémově, zatímco u vyšších živočichů pochází většina problémů při konování právě odtud (alespoň ty, o nichž víme).

Jinými slovy: Opravdu by stačila nějaká "univ buňka", do níž by se vpravila DNA příslušné rostliny a pak by se z toho vyklonovaly nové exempláře.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist