https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/projekt-plzenskeho-kraje-ma-vyprahle-krajine-vracet-rozmanitost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Projekt Plzeňského kraje má vyprahlé krajině vracet rozmanitost

8.3.2023 01:03 | PLZEŇ (ČTK)
"Zmapujeme celé povodí čtvrtého řádu, tedy nejmenší toky, a na celém území se naplánují konkrétní opatření, tedy třeba to, kde se mají rozdělit lány, vytvořit remízy, udělat protierozní opatření," řekl šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal. Ilustrační foto
"Zmapujeme celé povodí čtvrtého řádu, tedy nejmenší toky, a na celém území se naplánují konkrétní opatření, tedy třeba to, kde se mají rozdělit lány, vytvořit remízy, udělat protierozní opatření," řekl šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Dlouhodobý projekt Plzeňského kraje Zdravá krajina chce postupně vrátit vyprahlé a poškozené krajině její původní funkci a rozmanitost. Snaží se zadržet vodu v krajině, revitalizovat řeky a potoky, obnovit prameniště a polní cesty. Regionální studie adaptačních opatření pro zadržení vody v krajině definovala hlavní problémy, které je nutné řešit v povodí menších vodních toků. Vytyčila 20 prioritních oblastí, na něž se teď kraj soustředí. Zadává místní krajinné studie, na které navážou navržená opatření, řekl ČTK náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN).
 

Jako první nechal zpracovat krajinnou studii pro povodí Radbuzy od Dobřan na jižním Plzeňsku po České údolí v Plzni. Kraj ji zadal v listopadu a hotová by měla být v dubnu 2024, náklady jsou kolem milionu korun. "Zmapujeme celé povodí čtvrtého řádu, tedy nejmenší toky, a na celém území se naplánují konkrétní opatření, tedy třeba to, kde se mají rozdělit lány, vytvořit remízy, udělat protierozní opatření," řekl šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal. Po dokončení studie je třeba opatření zahrnout do územního plánu a navážou na ně komplexní pozemkové úpravy. Ale některé věci bude možné provést rychle - například obnovu starých polních cest. "Během několika etap by se tak v oblasti kolem Dobřan a Litic u Plzně měl zlepšit stav krajiny a její funkce, tedy zadržování vody a snížení eroze půdy," uvedl Plíhal.

Pilotní krajinnou studii provedl už kraj loni v obci Potvorov na severu Plzeňska, která se ale netýkala uceleného povodí, ale jen opatření kolem obce. "Měli tam dlouhodobě problémy s opakovanými záplavami z polí, odkud šlo bahno," řekl Plíhal. Opatření už obec zahrnuje do územního plánu. Kraj dále chystá zpracování studie Úhlavy u Bezděkova na Klatovsku,. "Tam už provádíme výběrové řízení na zpracovatele," uvedl ředitel odboru. Poté bude následovat Zlatý potok u Přeštic na jižním Plzeňsku, pro nějž teď kraj chystá veřejnou zakázku, a dále velká oblast kolem říčky Chuchla u Holýšova, kde se teď také připravuje vyhlášení soutěže na zpracovatele.

Podle Plíhala zpracoval Regionální studii adaptačních opatření pro zadržení vody v krajině (ReSAO) v ČR jako první Pardubický kraj. Plzeňský kraj financuje první studie ze svého, ale počítá s tím, že díky hotové ReSAO využije připravované dotace Modernizačního fondu. Vlastní opatření se budou hradit z operačního programu životní prostředí, z programů Agentury přírody a krajiny a dalších. "Ve finále chceme, aby nositeli projektů byly obce, Povodí (Vltavy, státní podnik) i veřejnost. Budeme jim pomáhat," řekl Plíhal. Kraj v lednu vyhlásil nový dotační program Zdravá krajina. Vyčlenil šest milionů korun, žádosti přijímá od 1. března.

ReSAO rozparcelovala kraj a stanovila pořadí priorit. Navrhla prvních 20 lokalit, které mají největší potenciál a přinesou výraznější efekt. "Zároveň je tam největší potřeba opatření a je tam zájem zezdola," uvedl Plíhal. Kraj ale bude pomáhat i obcím mimo prioritní oblasti. "Proto jsme založili webovou stránku Zdravá krajina, kde prezentujeme příklady dobré praxe z obcí, které to třeba neřeší komplexně, ale dílčím způsobem," uvedl. Jako příklad uvedl Poběžovice, kde obnovili starou polní cestu, Nečtiny obnovily lesní tůně na přítoku, Kralovice rozdělily lány a obnovily historickou cestu k Mariánské Týnici. Studie všech 20 prioritních oblastí chce mít kraj do pěti let.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

8.3.2023 13:35
Proč to dělají? Podle p. Petra si příroda pomůže sama! Ale příroda není normální, je nemocná. Lékař nemůže stát nad pacientem, který se nehne z lůžka a dumat, zda mu má pomoci nebo ne. Musí nasadit léky. Léky mají své vedlejší účinky- něco léčí, něco jiného poškozují. Musí jednat dle priorit. Když pacient krvácí, musí nejdřív zastavit krvácení, pak teprve fixovat zlomeninu. Jinak zafixuje zlomeninu a pacient mu mezitím vykrvácí. To by si měli uvědomit i správci NP!
Odpovědět
Pe

Petr

8.3.2023 17:04 Reaguje na Honza Honza
Tak pokud by se ta krajina nechala být a lidé by si jí přestali všímat, tak si ji samozřejmě příroda okamžitě začne brát zpátky a pracovat na jejím navrácení do původního a funkčního stavu. Pomůže si sama. Zcela normální. Neznáte?
Jenže to lidé nemohou dopustit, chtějí ji neustále ždímat. A tak jsem zvědavý jak to chtějí udělat. Vy ne? Ve skutečnosti se totiž nestane v podstatě nic. Sem tam nějaká drobnost, změna ale žádná.
Odpovědět
Pe

Petr

8.3.2023 17:37 Reaguje na Honza Honza
A k vašemu příměru s lékařem a pacientem. Staré přísloví říká: Lékař léčí, příroda uzdravuje. Znamená to, že lékař jen napomůže - umožní tělu uzdravení, ale tělo se musí uzdravit samo. To už za něj lékař udělat nemůže, ani to nejde.
A když je pak tělo zdravé, tak už ho přece netřeba neustále léčit. Udržuje se zdravé samo, dlahu ani lékaře už nepotřebuje.
A s přírodou je to přesně stejné. Když jí umožníme fungování a nebudeme ji neustále ničit, tak fungovat bude. Sama a perfektně.
Odpovědět
HH

Honza Honza

8.3.2023 20:15 Reaguje na Petr
Myslíte to jistě dobře, bojujete za přírodu. Kdyby lidi zmizeli, tak by se příroda jistě ozdravila, ale lidi nevymizí, jejich činnost bude stále intenzivnější, zastavěnosti a odpadů přibyde a když sami lidé nebudou přírodu opravovat a pomáhat ji, tak to příroda nikdy nezvládne.
Když vám doktor nevyoperuje zanícené slepé střevo, neudělá se bypas ucpaných tepen na srdci při infarktu, tak prostě umřete a nic vám nepomůže. Když to doktor udělá, tak skutečně, jak píšete, vás uzdraví samo vaše tělo. Musíte prostě mu dát možnosti, aby to zvládlo. A my taky musíme přírodě pomoct, i když jí budeme ždímat-jinak to nejde, aby to zvládla. Tak si z toho nedělete hlavu!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.3.2023 18:37
Má se vracet,
nebo se bude vracet !
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist