Ředitelství vodních cest v letošní sezoně chystá rozšíření vodní infrastruktury

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Radek Linner / Wikimedia Commons

Na Labi a Vltavě by letos podle něj mělo být dokončeno osm přístavišť pro malá plavidla a šest pro osobní lodě a jedno přístaviště na Baťově kanále. Novinkou na Baťově kanále je rozšíření přístaviště Strážnice na více než dvojnásobek. Podle Bukovského bylo v minulé letní sezoně tak vytíženo, že tam byl problém s lodí zastavit a vyrazit na návštěvu města.

"Nová přístaviště malých plavidel vzniknou také na Labi. Nyní je již v provozu nové přístaviště v Litoměřicích a ještě před létem budou sloužit přístaviště Roudnice nad Labem, Štětí, Čelákovice a Poděbrady. I tak ale stále zůstanou bílá místa bez možnosti pohodlného vyvázání lodě ke břehu, proto investiční program veřejných přístavišť pokračuje," řekl Bukovský.

Labe má podle něj potenciál pomoci rozložit turistické vytížení, které nyní dopadá nejvíce na Vltavu. "Labe není navštěvováno jednoduše pro absenci jakýchkoli možností přistání," uvedl mluvčí.

ŘVC plánuje letos rozestavět přístaviště pro malé lodě v Nymburce a dvě přístaviště v Brandýse nad Labem, jedno pro malé lodě a jedno pro lodě pro osobní dopravu. Současně má v plánu výstavbu rekreačního přístavu v Kamýku nad Vltavou. "Rekreační plavbě dále pomohou zahájené stavby nových bezpečných čekacích stání u plavebních komor a sjezdy do vody pro spouštění a vytahování plavidel, obojí na Vltavě," uvedl Bukovský.

Plavební kanál Vraňany - Hořín čeká prohloubení na devíti kilometrech toku za více než 1,6 miliardy Kč. Umožní to plavení lodí s ponorem 2,2 metru místo současných 1,8 metru. Baťův kanál chce ředitelství za 343 milionů Kč prodloužit o 19 kilometrů, díky čemuž budou moci lodě plout až do Hodonína. Projekt by měl být dokončen na jaře roku 2025. ŘVC předpokládá, že v souvislosti se zlepšováním služeb a zázemí se bude zájem plavební kanály zvyšovat. Konkrétně na Baťově kanále ročně tráví volný čas na 90.000 lidí.

Plavební sezona v Česku začala 1. dubna. Ta loňská byla podle analýzy slabší než předešlé, vltavskou kaskádou během ní proplulo zhruba 9800 lodí, což bylo meziročně o přibližně 2000 méně. Podle ředitelky Státní plavební správy Kláry Němcové je důvodem i nedostatečná vodní infrastruktura. "Státní investor, soukromí investoři nebo provozovatelé přístavišť si to uvědomují a v současnosti se uskutečňují přípravy na další investování do dopravní infrastruktury vodních cest," řekla Němcová. Letošní plavební sezona by podle ní měla být srovnatelná s loňskou.

Podle dat Státní plavební správy je zaregistrováno 21 011 malých a rekreačních plavidel, meziročně o 781 více. Evidovaných je 298 velkých plavidel se spalovacím a 29 s elektrickým motorem. Po slabších covidových letech přibylo i vydaných průkazů pro vůdce malého plavidla. V Česku je nyní má zhruba 60.000 lidí, za minulý rok jich přibylo přes 3500, meziročně o 1000 víc. Průkaz pro řízení jiných lodí než malých drží zhruba 2000 lidí a vyškolených členů posádky na pozice jako plavčík, lodník či kormidelník je v Česku 13.000.