Ropné plošiny pomáhají chránit život v mořích

Ropné plošiny prospívají mořským živočichům a vítaným způsobem oživují jejich podvodní biotop. I když se to může zdát trochu podivné, pylony a nejrůznější podpůrné podmořské struktury mořských vrtů a větrných farem přispívají k druhovému bohatství pod hladinou. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Frontiers in Ecology and the Environment píše EurekAlert.

Beton a ocel, ze kterého jsou tato zařízení vybudována, nepředstavují zátěž pro životní prostředí. Naopak, pouhou svou přítomností zvyšují šance podmořských živočichů na přežití tím, že uprostřed vodní plochy vytváří umělé útesy, fungující jako bezpečné „oázy života“. Tvrdí to mezinárodní tým badatelů, vedený Jonasem Teilmannem z Aarhuské univerzity. Ten pozoroval život kolem ropných plošin v Severním moři dlouhá léta a proto dnes neváhá působit na povolaná ministerstva přímořských států s neobvyklým přáním. O co mu jde?

Žít a nechat zrezivět

O zachování konstrukcí ropných plošin a větrných elektráren poté, co doslouží svému původnímu účelu. Není jich přitom vůbec málo: po světě bychom napočítali okolo 7500 ropných plošin, a něco kolem 15 000 větrných elektráren, kterým nyní končí doba životnosti. Jejich provozovatelé je musí ze zákona odstranit, což není snadné ani levné. Odhadované náklady takového úkonu se pohybují kolem 100 miliard eur. Teilmann ale bojuje za to, aby všechny tyto instalace pokud možno zůstaly na svém místě. Proč?

Stačí prý jen zanořit kameru pod vodu. „Platýsi, tresky, sviňuchy; podmořský život ve všech jeho podobách, který ale v těchto oblastech Severního moře zahlédnete jen zřídka. To vše je tu k vidění,“ vysvětluje Teilmann. „Je přitom snadné pochopit, proč jich je kolem ropných plošin tolik. Nikdo tu totiž nerybaří. Vlečné sítě ani háčky a harpuny rybářů tu na malé ryby nečekají, a tak se sem stahují z velkých dálek. A za nimi pak přichází velké ryby.“

Útesy, mezi které si rybáři netroufnou

I když ropnou plošinu obvykle za přínos životnímu prostředí nepovažujeme, po pětadvaceti letech provozu se všechny ty zanořené části potrubí, mříží, lan, betonových bloků a ocelových nosníků změní na dokonalý substrát pro mořské rostliny. „V Severním moři pak vysloužilá ropná plošina zastává ty samé funkce, jako přírodní kamenný útes,“ říká Teilmann. Radostný pohled na rozmanité formy života ale vystřídá zmar. To když je taková plošina odstraněna, a prostor se znovu zpřístupní rybářům.

Výzkumníci z Aarhusu tedy doporučují pečlivé zvážení nastavené legislativy, která provozovatelům instalací ukládá povinnost odstranit je po ukončení provozu. „Nejde o to, kolik peněz by se tím dalo ušetřit, ale o způsob, jak oživit a ochránit mořské živočichy. Ponecháním nosných konstrukcí plošin na místě vytváříme nová hájemství pro mořské ptáky, ryby i savce.“

---

reklama

---