Rozsáhlejší požáry v ČR nebudou neobvyklé, hasiči mění přístup a techniku

To je pravděpodobné pokud se budeme chovat jako pitomci a ne řádní hospodáři. Rozbor příčin masivního šíření požáru odborníky např. na Rhodosu jasně napovídá a ukazuje na smrtící vliv zanedbané údržby lesních porostů, ponechaného klestí atdt.atd. dokonce i prospěšnost vypalování malých ploch.....nakonec 1000 ha ČŠ lehlo popelem zřejmě právě kvůli skvělým podmínkám pro šíření požáru.

Z nepochopitelných důvodů stále sázíme stromy ze dřeva! To je požár víc než jasný!

No stromy a stromy je rozdíl. Pokud byly lesy listnaté a s megafaunou (nahrazovanou i lidskou péčí jako pastva, těžba pařeziny), ... a tím pádem byla odstraněna biomasa, tak nehořelo. A tak rozsáhlé požáry ve středomoří mají stejnou příčinu, omezením pastvy a nicneděláním v lesích se biomasa hromadí a pak krásně hoří.

A jsme u toho. Za tento někdejší přirozený management pasáčků a sběračů dříví bych naváhal platit. Když to srovnáte se škodami na majetku i životech po požárech, rozvaha vychází jasně. Je/bylo jen otázkou času, kdy tato hořlavina dostane příležitost. Ony i ty vyholené hřebenové partie s komunikacemi pro hasiče mají svůj význam. Nechat všechno zarůst je cesta do pekel, a to doslova.

Cesta do pekel? Máte fóbii z požáru?
Tady píšete články o přírodě a katastrofální deforestaci planety, píšete jak je nutné pěstovat stromy, keře, trávu... ale stačí článek o požáru a okamžitě otočíte a chcete kácet a likvidovat, co kdyby hořelo. Nechápu takovou paniku a takové názorové kotrmelce.
Je zcela evidentní, že přírody a lesů máme tak silný nedostatek, že nám hrozí existenční problémy, a vy navrhujete kácet, váš spolukomik zase ředit a spásat lesy a odstraňovat biomasu, to člověk nestačí zírat.

Jste hlupák, jakých je na světě málo! Všichni to pochopí, jen tradiční troll má opět problém. U prevence požárů píšu o protipožárních průsecích nebo preventivnímu vypalování (ne úplně proschlé vegetace). Což se ve světě praktikuje, ale jen v omezené míře, spíše jen pro reklamu (PR).

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/rizene-vypalovani-jako-efektivni-ochranarsky-management/

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/rizene-vypalovani-porostu/

Prostě co shoří pod kontrolou hasičů za vlhka, vytvoří při požáru "stěnu"-místo, kde se plameny zastaví či velmi oslabí.

Stydíte se za svoje slova, že je tak zamlouváte a omlouváte? Asi ano.
Hlupák jste vy a každý si to může přečíst co píšete.

Zkuste si na internetu najít nějaký obrázek lesa ve středomoří, ať tady nepíšete nesmysly o nicnedělání a hromadění biomasy.
Obecně: Už jste někdy v lese viděl hromadění biomasy? V lese se žádná biomasa nijak nehromadí, průběžně se rozklásd a samovolně recykluje. Navíc je ta biomasa (hrozný termín) nenahraditelnou součástí lesního ekosystému. Je zdrojen živin, životním prostředím pro tisíce druhů organismů (o kterých vůbec netušíte) a podílí se na všech procesech, které v lese probíhají. Odstraňovat ji z lesa je zločin proti přírodě a velmi hloupý nápad (co se děje na polích zpracováváním a odvážením veškeré rostlinné hmoty netřeba připomínat). A tento hloupý nápad vzniká z neznalosti přírody a pouze teď jako panika ze zpráv v médiích a požárech. Přitom požáry vždy byly, jsou a vždy budou. Nikdo s tím nic nenadělá.
A nejsou všechny lesy listnaté, ani všechny nebyly s tou vaší megafaunou, to už jsme si několikrát dokazovali, ale marně, nevidíte, neslyšíte.

Kde se tedy chovají jako správní hospodáři? Kde se můžeme inspirovat?

kdo viděl požár lesa ví jaká je hloupost svádět požáry na ,,zanedbanou údržbu,,
požár se šíří i na stepi ,kde je jen tráva,
v normálním lese jsou stromy tak bízko ,že je úplně jedno co je na zemi,
aby se v lese nešířil požár rychle musely by být stromy alespoň 20m od sebe,
kdo ví co udělá vítr a vítr dělá i samotný požár a jaká je teplota při požáru ,kdy strom se zapalují jen žárem na dálku,
nemůže takové hlouposti říkat,
že čistý les zmírní požáry,

S Milanem souhlasím, o den dřív jsem to napsal pod jiným článkem. Vypasená louka nebude hořet zdaleka tak intenzivně - pokud vůbec. Jestliže mají les všude kolem zástavby - čemu se potom diví, že jim všehno shoří? A čím víc dřevní hmoty, tím větší žár, tím více vody je třeba na uhasení, tím více je život hasiče v ohrožení.

Pokud se tedy dnes hovoří o "adaptaci na klimatickou změnu", mějme na zřeteli především takové zásahy do krajiny, kde požár zastavit bude snazší, než v neproniknutelné buši. Taková "adaptace" ještě není ani na papíře, natož aby se někde realizovala ve větším rozsahu. Většinou to jsou dílčí opatření, která nemají valného významu. A v neposlední řadě je to lidský faktor, který řadu požárů má na svědomí. U více reportáží lidé říkají, že to bylo umělý zásah, že v těch místech nic "samo od sebe" chytit nemohlo. A že se žháři cíleně zaměří na výše popsaná (velmi hořlavá) místa, to je snad každému jasné.

vůbec nepochybuji ,že drtivou většinu požárů způsobil člověk,
dřevo hoří když je dobrý přístup vzduchu a to je u stojících stromů,
maximální teplota hoření dřeva je omezená a když je dosažena, množství dřeva už teplotu nezvýší,
jel jsem kolem pole kde shořelo obilí,silně ohořelé byly i blízké stromy,
les není možno udržovat tak aby se v něm nešířil požár, to by musely být stromy opravdu daleko od sebe a pod nimi hlína

Asi uznáte, že je rozdíl, když máte z jedné cisterny uhasit 5, nebo 20 kubíků hořícího materiálu. A co troll nepochopil (nebo nechtěl pochopit, jak se sám hezky charakterizoval jinde), jsou dvě možnosti snížení nebezpečí šíření požárů.

1) Vytvoření pásů-průseků bez vegetece, širokých min 50m, ale raději 100, cca po kilometru, aby vítr plameny nešířil dál. Ten průsek s travou či býlím udržovat v zimě řízeným vypalováním, což bude pro hasiče menší cvičení (např. dva dny po dešti).

2) V samotném lese provádět prořezávku a tuto použít jako topivo, což se běžně dělalo před plynofikací. A to zejména kolem KOMUNIKACÍ a ZÁSTAVBY, neb tam je nebezpečí požárů či uhoření největší. Když se podíváte do map, nic takového tam nemají, prostě nechali vše na přírodě. Takže ač nadávají na vládu, bylo i v možnostech obcí se o zarostenou horu postarat. Jsem zvědav, zda tento požár/y něco změní, nebo pojedou dál postaru.

Jasně, že může víc hořet. Když vidím jak vypadají některé lesy v NP i mimo parky, tak se nedivím. Nemůže za to smrk, mohou za to lidé. Liní a pohodlní lidé, kteří brblají, že smrk, že klimatická měna, že globální oteplování, ale začátek je u majitelů lesů - https://napravnik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=804474

Národní park je park přírody, nikolik park turistiky. Proto nechápu proč lidi, kteří mají zájem na návratu přírody a nechávají jí její původní prostor a čas na život, přesně v souladu s účelem národního parku, nazýváte ekofanatiky (vy píšete eko-fanatiky, s pomlčkou, spojovníkem? Proč? Eko je normální předpona, stejně jako třeba v případě slova bezzásahovost). Bezzásahovost není žádná pomatenost, je to prostá úcta k přírodě a nikoho nijak neohrožuje. Bezzásahovost ponechává přírodě její volnost a umožňuje obnovu všech původních přírodních procesů, na které my (spíš vy) jsme už dávno zapomněli. Jenže pohodlní a líní lidé chtějí mít všechno hned a s maximálním komfortem, a pletou si národní park a přírodu celkově s turistickým resortem s obsluhou a polopenzí, parkovištěm a veškerým dalším vybavením. Lidé by se měli vzpamatovat a získat trochu respektu a pokory. Nemají ani jedno a jen berou a chtějí stále víc a víc. Nic jim není dost dobré a o všem se domnívají, že je tu jen pro ně. Příroda ale potřebuje klid, ne vaši péči a turismus.

Ještě jen k těm fotografiím "nepořádku" v lese. Les není obývák, aby v něm šlo mluvit o nepořádku. Příroda nepořádek nezná, nepořádek zná jen člověk a pokud ho vidí v přírodě, pak je to jen snaha změnit přírodu v cosi umělého. Pokud někdo vidí v přírodě nepořádek, nebo mu dokonce vadí, že po vykácení na pasece něco roste samo a nejsou to v řadě vyrovnané, uměle zasázené stromky vybrané podle něčí představy a plánu, tak nevím proč vlastně chodí do přírody. To si popletl. Pro takového člověka je ideální městský park, tam je přesně to, co od přírody očekává: onen pořádek, stromy sázené podle pečlivého projektu, na zemi nikde ani větvička, půda urovnaná, tráva hezky posekaná, vše uklizené, cestičky vyasfaltované, na každém rohu lavička a odpadkový koš, a všude wi.fi. Takový člověk by rozhodně do přírody chodit neměl, nebude se mu tam líbit. A už vůbec ne do národního parku, oázy přírody a přírodních procesů.

https://www.youtube.com/watch?v=Ac3a_k9nSiM

Víte ono něco jiného je vyhlásit divočinu NP a něco jiného
se ho pokusit vytvořit z hospodářského lesa. V divočině je
výměna porostu průběžná s postupným růstem, zmarem a taky obnovou. Udělat "divočinu" z hospodářského lesa bezzásahem je jako udělat z pole bezzásahem horskou louku. Obojí je
pitomost a běh na dlouhou trať s pochybným výsledkem. Les
má nějaké druhové a věkové složení a pokud ho nechám na
pospas kůrovci, tak zahyne a vznikne opět stejnověký les
s náletem bývalých převládajících dřevin a nebo dřevin,
které jsou schopny svá semena exportovat kilometry daleko. Šumavskou smrkovou monokulturu nahradí smrková monokultura
a v NP ČŠ to bude náletový mišmaš s převládající břízou.
Odolnost nových porostů je tak opět dočasná a v budoucnu
je tak čeká opět kůrovec a možná i ten oheň. Posedlost
mít NP z po staletí obhospodařovaných lesů je to, co nemá
se skutečnou ochranou původní krajiny nic společné.
Je to zoufalé zpátečnictví a navíc šité horkou jehlou.
U toho "nepořádku" v lese je rozdíl, zda se jedná o les
hospodářský, kde je nutné eliminovat množství hořlavého
materiálu stejně, jak se tomu dělo v minulosti, kdy byl
zákonem povolen sběr klestí a souší. U NP a rezervací je "nepořádek" možný, ale i s tím rizikem požárů. Pokud
se ale jedná o NP ušitý horkou jehlou bezzásahu z lesa
hospodářského, tak měl být alespoň částečně zbaven
dřevní hmoty na úroveň, jaká je běžná v divočině. Tam
nenajdete ty statisíce stoletých souší vedle sebe,
ale jedné mezi deseti a více mladými stromy různých
druhů a věku. Můj dobrý kamarád lesní inženýr a bývalý
revírník nechával klestí po těžbě ukládat do hrázek
po vrstevnicích s mezerami do pásů. Mezi nimi se sázely
nové stromky a klestí netlelo po celé ploše, ale v těch
hrázkách, které ve svahu zadržovaly splachovanou půdu
a hrabanku. Vyživovaly mladé stromky a byly bydlištěm
pro hmyz, ptáky, hady atd. Pokud by se jedna hromádka
stala obětí ohně, tak se přes vyčištěný les oheň k další
hromádce nedostal. Les tak byl uklizený a přesto nebyl
zbaven cenné biomasy z klestí a těžebních zbytků.
Jak jednoduché a přitom z hlediska požární bezpečnosti
moudré. Lépe hasit hromady a nikoliv celou plochu lesa.
Mimochodem předmětem ochrany v NP ČŠ byly původně skalní
útvary a ty dostaly požárem značného množství hořlavého
materiálu "vyrobeného" nepovedeným bezzásahem na frak.
U mnohých se zkrátil život o stovky let přirozené eroze.
To je ta největší škoda, která tím vznikla a kterou už
nelze odčinit! Opatrně tak všude, kde se bezzásah stal
modlou a marnou snahou uspěchat přeměnu hospodářských
lesů na divočinu.